Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Novinky a zprávy vám budeme přinášet zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc.
Ukrajina a USA se dohodly na bodech dohody o nerostech, píše Reuters s odkazem na své zdroje. Zelenskyj podle nich v pátek odletí do Washingtonu.
Starmer a Macron vítají Trumpovu roli v úsilí o dosažení míru Ukrajině, píše AFP.
Mluvčí Starmerova úřadu uvedl, že oba lídři spolu dnes odpoledne telefonovali a zopakovali, že Ukrajina musí být v centru jakýchkoli mírových jednání a že Evropa je připravena sehrát svou roli. Francouzský prezident se s Trumpem setkal v pondělí v Bílém domě a Starmer bude ve Washingtonu s prezidentem USA hovořit ve čtvrtek.
Tiskové agentury informují, že o nadcházejícím víkendu hodlá Starmer uspořádat jednání evropských lídrů, které má navázat na obdobné rokování v Paříži z minulého týdne. Schůzku ve francouzské metropoli Macron svolal v reakci na kontakty Spojených států a Ruska, které vyvolaly obavy, že Washington a Moskva hodlají o příměří na Ukrajině čelící ruské invazi jednat bez Evropanů.
Evropa pro svoji bezpečnost potřebuje silné Německo, potřebuje německé peníze pro obnovu Ukrajiny a vyzbrojení Ukrajiny a Evropy na odstrašení Ruska. Na veřejné debatě o budoucnosti Ukrajiny na Anglo-americké vysoké škole v Praze to dnes uvedl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Pro mír v Evropě lze podle něj nejvíce udělat výrazným navýšením nejen výrobní kapacity v Evropě, ale i výzbroje a dodávek ukrajinské armádě a evropským armádám. A na vyzbrojení i obnovu zničené Ukrajiny jsou potřeba peníze. Největším aktérem, který v tomto dokáže cokoliv udělat, je jednoznačně Německo, míní Kopečný.
Britský premiér a francouzský prezident vítají roli lídra, které se ujal prezident Trump v úsilí o mír na Ukrajině, stojí v prohlášení Downing Street.
Společnost Starlink uvedla, že je plně oddána poskytovat služby Ukrajině „Jakékoli zvěsti o opaku jsou kategoricky nepravdivé,“ uvedla společnost. Je také známo, že Polsko poskytne Ukrajině další terminály Starlink, řekl tamní ministr digitalizace Krzysztof Gawkowski. Varšava podle něj do konce roku 2024 převedla do Kyjeva 24 400 terminálů. Nová várka byla objednána v listopadu 2024 a postupně přichází na Ukrajinu.
Na válku na Ukrajině myslí v Německu i během karnevalového průvodu Rose Monday v Kolíně nad Rýnem. Jedna z dekorací znázorňovala ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského s „kladivem lásky“, které míří na hlavu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Maďarsko požaduje vyškrtnutí osmi osob ze sankčního seznamu EU a nové záruky pro jednání o dodávkách plynu, jinak nebude souhlasit s prodloužením sankcí proti Rusku a Bělorusku. Informují o tom diplomatické zdroje v Bruselu, které cituje mimo jiné agentura Reuters.
Maďarský ministr zahraničí Pétér Szijjártó v pondělí řekl, že jeho země nebude souhlasit s „uspěchaným“ prodloužením sankcí vůči jednotlivcům. Podmínkou Maďarska pro prodloužení sankcí Evropské unie proti ruským a běloruským občanům je, aby bylo ze seznamu sankcionovaných staženo osm konkrétních jmen.
Věc se bude projednávat opět na pracovní úrovni. Bez dohody nynější sankce vyprší 15. března, musí se přitom prodlužovat každých šest měsíců.
Jeden člověk zemřel a 14 utrpělo zranění při ruském vzdušném úderu na rezidenční čtvrť města Kramatorsk na východě Ukrajiny. Informovala o tom dnes ukrajinská policie, podle níž jsou mezi zraněnými i čtyři děti.
Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa dostávají první trhliny. Podle jeho vyjádření se totiž v úterý mělo konat druhé kolo rozhovorů mezi Spojenými státy a Ruskem v Saúdské Arábii. Putinův režim však oznámil, že dnes do Rijádu nikoho nevyšle. Celý článek čtěte ZDE.
Realistické a zvládnutelné rozpočtově, z hlediska kapacit i toho, jak se uzavírají smlouvy a modernizuje česká armáda, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Řekl to dnes na tiskové konferenci po jednání s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a zástupci českého obranného průmyslu. Zopakoval, že dosažení tří procent HDP je záležitostí několika let.
„My jsme se dnes na té debatě také shodli, že navyšování musí jít postupně, protože peníze, které se dávají do naší bezpečnosti a obrany, musí být vynaloženy dobře, musí dávat smysl, nedá se opravdu z roku na rok zvýšit ze dvou procent na tři,“ řekl. Konkrétní počet let, který bude potřeba k dosažení tří procent, nechtěl předjímat.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie ještě před rokem 2030 by byl pro českého ministra Martina Dvořáka příjemným překvapením. Cesta Kyjeva do nynější sedmadvacítky je ale ještě dlouhá a je potřeba splnit množství důležitých reforem, připomněl dnes ministr pro evropské záležitosti v Bruselu.
Možný vstup Ukrajiny do EU před rokem 2030 v případě, že země bude pokračovat v reformách stejně rychle a stejně kvalitně jako dosud, v pondělí zmínila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. V Kyjevě si společně s řadou dalších evropských politiků a ukrajinskými partnery připomněla třetí výročí ruské invaze. Ukrajina, která usiluje o vstup do EU i NATO, se od února 2022 ruské agresi brání s podporou západních spojenců.
Vývoz vojenského materiálu z ČR na Ukrajinu loni podle aktuálních odhadů vzrostl meziročně nejmíň o třetinu, řekla dnes po setkání se zástupci zbrojařů na ministerstvu obrany šéfka resortu Jana Černochová (ODS). Rok 2023 byl přitom podle ní rekordní.
ČR díky své muniční iniciativě patří mezi hlavní dodavatele munice na Ukrajinu, uvedla ministryně. Loni tam z Česka směřovalo 1,5 milionu kusů velkorážové munice. V dodávkách chce ČR pokračovat i letos.
„Pokud máme pokračovat v muniční iniciativě, potřebujeme dostatek finančních prostředků od těch donátorů. Zatím nám pomoc financovat přislíbila Kanada, Nizozemsko, Dánsko, samozřejmě se zapojuje i ČR,“ řekla Černochová. Příspěvky od partnerů podle ní v této chvíli dosahují stovek milionů eur.
Rusové včera zaútočili na Kosťantynivku. Podívejte se na aktuální snímky.
Dva zraněné si dnes ráno vyžádala exploze ve vojenském technickém a zkušebním ústavu (VTSÚ) na západě Slovenska. Informovala o tom televize Joj. Ministr obrany Robert Kaliňák později upřesnil, že neštěstí se stalo při zkušebních střelbách z houfnice. Zranění jsou podle něj při vědomí. Incident potvrdila také policie a záchranáři uvedli, že na místo neštěstí vyslali sanitky a vrtulník.
„Nyní není možné přesně definovat, co bylo příčinou této mimořádné události; zda došlo k selhání prachových náplní, munice nebo samotného zbraňového systému,“ řekl Kaliňák na nahrávce, kterou ČTK poskytlo slovenské ministerstvo obrany. Na tiskové konferenci pak ministr dodal, že není možné vyloučit ani cizí zavinění.
Oba zranění byli hospitalizováni, podle ministra jsou při vědomí. Zranění utrpěli pracovníci státní firmy Konštrukta, která vyrábí samohybné houfnice Zuzana 2. Ty Slovensko v rámci komerčního kontraktu dodává na Ukrajinu, která se už tři roky brání ruské vojenské invazi.
Srbský prezident Aleksandar Vučić se omluvil za to, že Srbsko ve Valném shromáždění OSN podpořilo rezoluci navrženou Ukrajinou a evropskými zeměmi, která označuje Rusko za agresora. Informovala o tom agentura Beta. Rusko dnes uvedlo, že omluvu přijímá.
Prezidentské volby na Ukrajině budou vyhlášeny po skončení války, uvádí se v prohlášení, které dnes přijal ukrajinský parlament na podporu legitimity prezidenta Volodymyra Zelenského. Píšou to ukrajinská média. Ukrajina se již déle než tři roky brání ruské agresi, a proto se nemohly konat prezidentské volby, které by se za normálních okolností uskutečnily loni. Zelenskyj má podle ústavy plnit své pravomoci až do doby, než se funkce ujme nově zvolený prezident, zdůraznil parlament podle agentury Unian.
Téměř polovina Němců je proti tomu, aby Německo dále podporovalo Ukrajinu posíláním zbraní nebo finančně, plyne z průzkumu společnosti Insa pro zpravodajský portál t-online. Zvláště silný je takový postoj u mladé generace.
Z exkluzivního průzkumu vyplývá, že 46 procent Němců si přeje, aby spolková země nepodporovala zemi čelící už tři roky ruské agresi zbraněmi nebo penězi. Osmadvacet procent naopak chce, aby příští vláda Ukrajině zbraně i peníze posílala.
Více než stovka bývalých ruských úředníků a politiků se vydala do války proti Ukrajině z trestaneckých táborů či vazebních věznic, aby se vyhnuli trestu. Již 17 z nich zahynulo, anebo je pohřešováno, spočítala ruská redakce britské stanice BBC.
V otázce vyslání vojáků na Ukrajinu je podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) potřeba počkat na více informací a jasné parametry. Nechce dělat unáhlená sdělení a děsit českou veřejnost. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je diskuse absolutně předčasná. Oba to řekli novinářům na tiskové konferenci po zahájení velitelského shromáždění. O vyslání evropských mírových sil na Ukrajinu se mluví v souvislosti s případným uzavřením mírové dohody s Ruskem, které Ukrajinu před třemi roky vojensky napadlo.
