Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána.
„V důsledku masivního útoku bezpilotních letounů v Čertkovském okrese vypukl požár ropovodu. Na místo byla vyslána záchranná služba. Personál byl evakuován. Podle předběžných informací nejsou žádné oběti,“ napsal gubernátor regionu na jihozápadě Ruska Jurij Sljusar na síti Telegram. O pár hodin dříve Sljusar tvrdil, že ruská protivzdušná obrana odrazila nálet dronů u Novošachtinska. Na zdejší rafinérii ukrajinské drony již opakovaně útočily.
K dohodě o ukrajinských minerálech, která po pátečním veřejném sporu Trumpa a Zelenského ještě nebyla podepsána, se americký prezident chce vyjádřit v úterý. O pozastavení americké vojenské pomoci Ukrajině zatím Trump podle svých slov nemluvil. Na otázku o možném obnovení vyjednávání s Kyjevem poznamenal, že by Zelenskyj měl být vděčnější.
Dohody o ukrajinském příměří je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa možné dosáhnout velmi rychle. Když ji někdo nebude chtít udělat, nebude u toho dlouho. Na dotaz novinářů to řekl na tiskové konferenci v Bílém domě.
„Rusko chce dohodu a ukrajinský lid chce dohodu,“ je přesvědčen Trump, podle něhož je zásadní, aby přestali umírat mladí muži. „Myslím, že se všichni musí takříkajíc dostat do jedné místnosti a musíme uzavřít dohodu,“ řekl na tiskovce.
Uzavřít dohodu o příměří, u níž podle něj bude potřeba souhlas evropských zemí i Spojených států, by nemělo být až tak těžké, míní Trump. „Někdo možná nechce uzavřít dohodu, a když někdo nechce uzavřít dohodu, tak myslím, že ten člověk u toho nebude dlouho a nebude se mu příliš dlouho naslouchat,“ poznamenal.
Při rozsáhlém náletu ukrajinských dronů vypukl požár na ropovodu v Rostovské oblasti na jihozápadu Ruska, oznámil gubernátor Sljusar.
Přístavní město Oděsa čelí masivnímu ruskému útoku, uvádí ukrajinské zdroje.
BREAKING Odesa’s district Arcadia is under heavy Russian air attack right now! pic.twitter.com/dPsT0jTtcj
— Ukraine Front Line (@EuromaidanPR) March 3, 2025
Na podporu Ukrajiny se dnes večer sešli lidé va Varšaně. Happeningy a demonstrace zesílily po páteční roztržce prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v Bílém domě.
Francouzský premiér François Bayrou tvrdě kritizoval Trumpa za jeho páteční přístup k Zelenskému. Mluvil o ohromující scéně poznamenané brutalitou a snahou o ponížení.
"V pátek večer se v Oválné pracovně Bílého domu před objektivy celého světa odehrála ohromující scéna, která se vyznačovala brutalitou, snahou o ponížení a cílem donutit hrozbami ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby se vzdal a ustoupil požadavkům agresorů," řekl Bayrou, jehož slova jsou v kontrastu s výrazně diplomatičtějšími vyjádřeními francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích napsal, že dál jedná s partnery a snaží se posílit diplomacii. "Potřebujeme skutečný mír a Ukrajinci ho chtějí nejvíce, protože válka ničí naše města. Ztrácíme své lidi. Musíme zastavit válku a zaručit bezpečnost. Spolupracujeme s Amerikou a našimi evropskými partnery a velmi doufáme v podporu USA na cestě k míru. Mír je potřeba co nejdříve," napsal prezident.
We continue our work with partners. We have already had talks and other steps to come soon.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 3, 2025
It is very important that we try to make our diplomacy really substantive to end this war the soonest possible.
We need real peace and Ukrainians want it most because the war ruins our…
Příprava dronů dlouhého doletu na Ukrajině. Stroje jsou schopné dostat se stovky kilometrů do týlu Ruska.
Ruský vojenský soud v Moskvě dnes odsoudil na 26, potažmo 22 let vězení dva ukrajinské piloty, kteří v roce 2023 shodili ze dvou ultralehkých letadel A-22 malé bomby na ruskou rafinérii. Oznámila to ruská a ukrajinská média. Ruské úřady letce vinily z toho, že se chystali na pokyn ukrajinské rozvědky odpálit „špinavou bombu“ v ruské Brjanské oblasti.
Spojené státy už si podle prezidenta Donalda Trumpa nenechají dlouho líbit přístup a komentáře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k válce na Ukrajině. Zelenskyj podle šéfa Bílého domu nechce mír, dokud má podporu USA. Trump se tak dnes vyjádřil na síti Truth Social a sdílel při tom odkaz na vyjádření ukrajinské hlavy státu, že dohoda o ukončení konfliktu s Ruskem je ještě „velmi, velmi daleko“.
„Toto je to nejhorší prohlášení, jaké mohl Zelenskyj učinit, a Amerika si to už dlouho nenechá líbit! To je to, co jsem říkal, tenhle chlap nechce mír, dokud má podporu Ameriky,“ napsal americký státník, který se tak znovu dostal do názorového sporu se Zelenským.
Rusko trvale zakázalo vstup do země devíti japonským občanům. Na prvém místě ruské „černé listiny“ je ministr zahraničí Takeši Iwaja. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo zahraničí. Jde podle něj o odvetu za japonské sankce uvalené Tokiem na Moskvu kvůli válce Ruska proti Ukrajině. Ta pokračuje již čtvrtým rokem.
Ministr zahraničí Jan Lipavský si odpoledne telefonoval se šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem, hovořili i o transatlantické spolupráci. Dosažení trvalého míru na Ukrajině společně s USA zůstává prioritou, uvedl.
Dobrý rozhovor s @SecRubio. Mluvili jsme o potřebě vzájemně prospěšné transatlantické spolupráce, pro niž je žádoucí, aby Evropa výrazně zvýšila odpovědnost za svou bezpečnost.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) March 3, 2025
Prioritou zůstává spolu s USA pracovat na dosažení spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu. 🇨🇿🤝🇺🇸 pic.twitter.com/wLpaGCqaHR
Hlavní velitel ukrajinských sil generál Oleksandr Syrskyj dnes oznámil, že na dobu vyšetřování ruského útoku na cvičiště v Dněpropetrovské oblasti odvolal z funkcí velitele výcvikového střediska a velitele vojenské jednotky, jejíž cvičiště zasáhla ruská raketa. Nařídil také prověřit, jak se plní dřívější rozkazy ohledně včasného varování před raketovým útokem a zákazu rozmisťovat vojáky a vést porady na otevřeném prostranství či na nepříhodných místech. Ani Syrskyj neupřesnil, kolik mrtvých a raněných si ruský útok vyžádal.
Vrchní ředitelka sekce bezpečnostní a multilaterální a politická ředitelka ministerstva zahraničí Veronika Stromšíková se v úterý zúčastní jednání vybraných evropských politických ředitelů v Londýně. V dnešním avízu o tom informovalo ministerstvo zahraničí. Akce navazuje na nedělní summit v britské metropoli a cestu premiéra Keira Starmera do Washingtonu.
"Cílem je projednat další kroky týkající se dosažení mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Delegaci povede vrchní ředitelka Stromšíková, účastní se také zástupci ministerstva obrany," poznamenala česká diplomacie.
Ruské armádě se v únoru podařilo obsadit dalších 389 čtverečních kilometrů ukrajinského území. Pokračuje tak trend zpomalování ruského postupu z posledních měsíců. Vyplývá to z analýzy, kterou na základě dat amerického Institutu pro studium války (ISW) dnes zveřejnila agentura AFP.
V lednu podle AFP zabralo Rusko na Ukrajině 431 kilometrů čtverečních, zatímco loni v prosinci to bylo 476 kilometrů čtverečních. Dosavadním maximem představoval listopad 2024, kdy se pod ruskou kontrolu dostalo 725 kilometrů čtverečních ukrajinského území.
Slovenský premiér Robert Fico pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu EU, pokud státníci nepřijmou jeho požadavek vyzvat Kyjev k obnovení tranzitu plynu.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová chce v úterý seznámit členské státy se svým plánem posílení evropského obranného průmyslu a navýšení vojenských kapacit Evropské unie. Dnes o tom informoval deník The Guardian.
Von der Leyenová byla jedním z účastníků nedělního summitu o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Po jeho ukončení prohlásila, že Evropa nutně potřebuje zbrojit. "V geostrategickém prostředí, v němž žijeme, se musíme připravit na nejhorší a zvýšit výdaje na obranu," prohlásila v neděli.
Británie se distancovala od návrhu omezeného měsíčního příměří na Ukrajině. Dnes o tom informoval list Financial Times, který ho označil za návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Deník Le Figaro přitom po nedělním summitu v Londýně o Ukrajině a evropské bezpečnosti napsal, že příměří omezené na moře, vzdušný prostor a energetickou infrastrukturu předložil Macron společně s britským premiérem Keirem Starmerem. Starmerův mluvčí dnes podle Reuters řekl, že se debatuje o řadě možností a že k nim nebude dávat komentáře.
Zmíněné měsíční příměří by podle Macrona, kterého Le Figaro citovalo, otevřelo cestu k další fázi, a to k rozmístění evropských mírových jednotek na Ukrajině. Ty by dohlížely na dodržování podmínek budoucí mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem.
