Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Dobrou noc, vážení čtenáři, a díky za sledování online dění kolem Ukrajiny. Pokračovat bude zase od rána.
Americký prezident Donald Trump svými posledními prohlášeními k Rusku projevil jasný postoj a odhodlání, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informovala o tom agentura Reuters.
Zelenskyj reagoval na dnešní Trumpovo prohlášení, že zkrátí padesátidenní lhůtu, kterou dal dříve Rusku k ukončení války proti Ukrajině, a to na deset nebo dvanáct dní ode dneška. Trumpova slova podle ukrajinského prezidenta přišla přesně v době, kdy se mohou věci změnit „díky síle využité v zájmu opravdového míru“, dodal Reuters.
Bývalý ruský prezident a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv na síti X reagoval na slova Donalda Trumpa, že zkrátí Rusku lhůtu, do které požaduje konec války na Ukrajině. Medveděv napsal, že Trump hraje s Ruskem hru na ultimáta. „Měl by pamatovat na dvě věci. 1. Rusko není Izrael ani Írán. 2. Každé nové ultimátům je hrozbou a krokem k válce. Ne mezi Ruskem a Ukrajinou, ale s (jeho) vlastní zemí,“ napsal Medveděv, jenž je v posledních letech známý ostrými výrazy na adresu Západu a radikálními vyjádřeními.
Úder hackerů na Aeroflot: Agentura Reuters píše, že letecký dopravce zrušil 54 zpátečních letů, ale plánoval uskutečnit zbývajících 206 letů plánovaných na dnešek. Odletová tabule na Šeremeťjevu ukazovala, že desítky letů byly zpožděny o několik hodin, napsala agentura Reuters. Podle serveru Meduza Aeroflot, jeho dceřiná společnost Rossija a nízkonákladová divize Poběda zrušily více než stovku letů, včetně těch chystaných na další dny.
„Nesmíme zapomínat, že válka proti naší zemi se vede na všech frontách, včetně té digitální. Nevylučuji, že 'hackivisté', kteří se k incidentu přihlásili, jsou ve službách nepřátelských zemí,“ reagoval podle Reuters poslanec Anton Gorelkin.
Rusko kvůli vysoké domácí poptávce přechodně zakazuje ropným producentům vyvážet benzin. Zákaz bude platit do konce srpna. Dnes to podle agentury Reuters uvedla ruská vláda.
Cílem opatření je stabilizovat domácí trh v období vysoké sezónní poptávky. Vláda chce také zajistit dostatečné dodávky paliva pro ruské zemědělce.
Dříve se vývozní omezení vztahovala pouze na omezený objem benzinu prodávaného do zahraničí překupníky, zatímco velké ropné společnosti mohly vyvážet stále.
Na dotaz ohledně možného setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem Donald Trump dnes podle AP odpověděl: „Už nemám takový zájem o mluvení.“ Trump od svého lednového návratu do Bílého domu telefonicky hovořil s šéfem Kremlu několikrát, osobně se od té doby prezidenti nesetkali. Kreml dříve během dneška podle AFP nevyloučil možné setkání Putina s Trumpem v září v Číně.
„Tu padesátidenní lhůtu, kterou jsem mu (Putinovi) dal, zkrátím,“ prohlásil nejprve na začátek jednání se Starmerem Donald Trump, aniž by uvedl, jak konkrétně hodlá termín zkrátit.
„Stanovím novou lhůtu asi 10 nebo 12 dní ode dneška,“ řekl později podle Sky News na dotaz novinářů. „Není důvod čekat... prostě nevidíme žádný pokrok,“ dodal. Podle Reuters zároveň řekl, že nový termín potvrdí dnes nebo v úterý.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že zkrátí padesátidenní lhůtu, kterou dal dříve Rusku k ukončení války proti Ukrajině, a to na deset až dvanáct dní ode dneška. Novou lhůtu potvrdí v nejbližší době. Informovala o tom stanice Sky News nebo agentury Reuters a AFP. Šéf Bílého domu se tak vyjádřil na setkání s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku.
Trump už o něco dříve bez podrobností řekl, že chce zkrátit padesátidenní lhůtu. Zopakoval, že ho ruský prezident Vladimir Putin velmi zklamal. Později také zmínil sekundární sankce, pokud Rusko neuzavře dohodu.
Ruští vojáci, kteří se už nechtějí podílet na bojích proti Ukrajině, čelí brutálním trestům, uvádí na svých internetových stránkách televize CNN. Informace o praktikách, jimž tyto vojáky vystavují jejich velitelé, zachycují Ukrajinci v odposleších nebo je natáčejí příslušníci ruské armády a pak se šíří na sociálních sítích.
V jednom zachyceném hovoru, který novináři ze CNN vyslechli, ruský velitel nařizuje, aby vojáka v rámci trestu za dezerci přivázali ke stromu a nechali ho napospas ukrajinským dronům. Tato praktika se prý nazývá „oběť pro Babu Jagu“. Velitel jedné z ukrajinských dronových jednotek vystupující pod přezdívkou Munin řekl, že takový případ viděl dvakrát a mnohokrát o něm slyšel v odposlechnutých hovorech nepřítele. „Velkým ukrajinským dronům říkají Baba Jaga. V těch narušených lidech vyvolávají strašnou paniku,“ uvedl.
Od rozpoutání války Ruska proti Ukrajině se Kyjevu podařilo vrátit z ruského zajetí 5857 lidí a kromě toho ještě osvobodit dalších 555 lidí mimo dojednané výměny zajatců. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s členy týmu, kteří mají na starost osvobození a pomoc válečným zajatcům. Schůzky se zúčastnili i osvobození ukrajinští vojáci a civilisté.
„Hovořili jsme o tom nejdůležitějším: o návratu všech našich lidí domů,“ napsal Zelenskyj na sociální síti. „Je důležité pokračovat ve výměnách, prověřovat situaci s každým jménem. Každý a každá je důležitý. Jsem vděčný všem, kdo se snaží ze všech sil o výměny, a všem, kdo pomáhají. Děkuji i našim vojákům, kteří Ukrajině doplňují fond (zajatých ruských vojáků) na výměny,“ dodal.
Americký prezident Donald Trump chce zkrátit 50denní lhůtu, kterou dal nedávno ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi k ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Šéf Bílého domu před jednáním s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku před novináři zopakoval, že ho Putin velmi zklamal.
„Tu 50denní lhůtu, kterou jsem mu dal, zkrátím,“ prohlásil Trump. Neuvedl však, o kolik dnů ji zkrátí.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že vysoce přesnými zbraněmi zaútočilo na vojenské letiště a sklady munice. Uvedlo rovněž, že ruská vojska dobyla další dvě vsi na východě Ukrajiny, Bojkivku a Belhijku. Ukrajinská armáda podle agentury Interfax-Ukrajina ještě v neděli připustila, že ruské jednotky dosáhly určitého postupu mezi Pokrovskem a Kosťantynivkou v Doněcké oblasti, kde se odehrává hlavní nápor ruské ofenzivy.
Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva, kde útočili Rusové.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Podívejte se na nové snímky z ruského útoku na město Kropyvnyckyj.
Lidé museli během ruského útoku na Kyjev nocovat v metru. Podívejte se na aktuální snímky.
Ukrajinská státní ropná a plynárenská společnost Naftohaz uzavřela první dohodu o nákupu plynu s ázerbájdžánskou firmou SOCAR. Ukrajinská společnost uvedla, že dohoda se týká malého objemu plynu. Harmonogram dodávek neupřesnila, uvedla dnes agentura Reuters.
„Rovněž poprvé se zkušební dodávka plynu uskutečňuje transbalkánským koridorem přes Bulharsko a Rumunsko,“ uvedl Naftohaz. „Jde o malý objem, ale je to strategicky důležitý krok, který otevírá cestu k dlouhodobé spolupráci,“ uvedl generální ředitel Naftohazu Serhij Koreckyj.
Moldavské úřady v neděli nepustily do země místopředsedu Stačilo! Ondřeje Dostála. Europoslanec to napsal na svém účtu na sociální síti X. ČTK se ho snaží kontaktovat. Moldavský server Cotidianul informoval, že místní úřady politika označily za nežádoucí osobu a vyhostily ho.
Kišiněv uvedl, že Dostál „je hrozbou pro veřejný pořádek a národní bezpečnost“ Moldavska. Tato země vklíněná mezi Rumunsko a Ukrajinu má v posledních letech napjaté vztahy s Moskvou, kterou obviňuje z vedení hybridní války, vměšování do voleb a šíření dezinformací s cílem svrhnout moldavskou prozápadní vládu a zmařit cestu Moldavska do Evropské unie.
Rusko v noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 324 dronů, čtyři střely s plochou dráhou letu Ch-101 a tři letecké rakety Kinžal, které Rusko označuje za hypersonické. Ukrajinským silám se podařilo zneškodnit 309 dronů a dvě střely Ch-101, tvrdí ukrajinské letectvo. Dodalo, že na třech místech byly zaznamenány zásahy dvěma střelami a 15 drony, ale rakety Kinžal nezasáhly své cíle. Hlavním cílem útoku byl Starokosťantyniv v Chmelnycké oblasti, kde se nachází důležitá letecká základna.
Ruský vliv v Česku i v širším postsovětském prostoru zůstává hrozbou a nyní se projevuje především prostřednictvím informačních a hybridních operací, shodli se odborníci, které oslovila ČTK. Zatímco po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 byly některé proruské struktury oslabeny, narativní válčení pokračuje a transformuje se.
„Myslím, že ruský vliv v Česku za posledních několik let výrazně zeslábl, a to již po odhalení takzvané aféry Vrbětice, kdy došlo k masivním vyhošťování ruských diplomatů,“ řekl Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Po roce 2022 pozice Ruska kvůli jeho agresi vůči Ukrajině velmi výrazně oslabila a velmi výrazně poklesla jeho popularita. „Nicméně došlo k určitému přerámování a přetransformování antisystémové scény, která po prvotním šoku začala kritizovat spíše Ukrajinu a Ukrajince než napřímo oslavovat Rusko a jeho konání,“ dodal.
