Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se loučíme, dění k Ukrajině budeme online sledovat zase brzy od rána. Dobrou noc.
Předseda parlamentu autonomního Čečenska Magomed Daudov „po poradě s hlavou republiky Ramzanem Kadyrovem odstoupil z funkce“, napsala dnes agentura Interfax s odvoláním na vyjádření Daudova před poslanci. Daudov, který patřil k nejbližším Kadyrovovým spolupracovníkům, odchází na pozadí fám o nemoci čečenského vládce, poznamenal server BBC News, podle kterého je Daudov pokládán za možného Kadyrovova nástupce.
Daudova, který řídil republikový sněm devět let, vystřídal Šaid Žamaldajev, napsal Kommersant s odvoláním na Kadyrovovo vyjádření. Připomněl, že sedmdesátník Žamaldajev býval poradcem Kadyrovova otce.
Čína je mezi zhruba stovkou ze 160 delegací, které zatím nepotvrdily účast na mírové konferenci o Ukrajině, kterou pořádá v polovině června Švýcarsko, řekla švýcarská prezidentka Viola Amherdová.
Zhruba polovina zemí, které účast na konferenci u švýcarského Lucernu potvrdily, leží mimo Evropu. Jde o státy z Asie, Latinské Ameriky či Afriky, řekla Amherdová, podle které se však seznam účastníků může na poslední chvíli změnit.
Pozvánku na konferenci nedostalo podle švýcarské diplomacie Rusko. Účast Číny však experti považují za důležitou, protože Peking patří k nejbližším spojencům Ruska. Západní politici už dříve Čínu vyzvali, aby využila svého vlivu na Moskvu, a pomohla tak zastavit válku na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes představil velitelům vojenských okruhů nového ministra obrany Andreje Belousova. Podle serveru BBC News to bylo poprvé od začátku války na Ukrajině, co Putin ukázal všechny velitele okruhů. Ze seznamu účastníků vyplývá, že generálplukovník Alexandr Lapin, dříve kritizovaný za selhání na Ukrajině, se nově stal velitelem Leningradského vojenského okruhu.
Schůzky v Kremlu se zúčastnil také Belousovův předchůdce Sergej Šojgu, který je nyní tajemníkem bezpečnostní rady, náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, velitel výsadkových vojsk Michail Teplinskij, velitel vojsk Leningradského vojenského okruhu Lapin, Moskevského vojenského okruhu Sergej Kuzovlev, Centrálního vojenského okruhu Andrej Mordvičev a generálové Gennadij Anaškin a Alexandr Sančik, kteří jsou pověřeni velením Jižního a Východního vojenského okruhu.
Finsko chce mít možnost povolat na hranici s Ruskem příslušníky armádních záloh. Počítá s tím návrh zákona, který připravila ministerstva obrany a vnitra. Povolání rezervistů má představovat rychlou reakci na možné krize na hranici, napsal dnes web stanice Yle. Finsko loni svou hranici s Ruskem uzavřelo kvůli rostoucímu počtu žadatelů o azyl, kteří se snažili do Finska z východu dostat. Finské úřady to považují za uměle vyvolaný migrační proud a hybridní hrozbu.
Pokud bude změna zákona schválena, umožní povolat na hranici s Ruskem zhruba jedno procento příslušníků armádních záloh, kterých je zhruba 900.000.
„Chceme zaručit, že Finsko bude mít dostatek lidí na dohled a správu hranice nezávisle na tom, jak vážná bude situace,“ uvedl ministr obrany Antti Häkkänen.
Terčem ruského náletu se stal i Cherson na jihovýchodě země, kde zranění utrpělo 11 lidí ve věku od 15 do 88 let, uvedl na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Dalších šest zraněných hlásí záchranáři v Mykolajivu, který dnes byl zasažen ruskou raketou, napsala agentura Interfax-Ukrajina.
„Jednotky uskupení vojsk Dněpr zcela osvobodily obec Rabotino (ukrajinsky Robotyne) v Záporožské oblasti,“ uvedlo podle státní agentury TASS ruské ministerstvo obrany, které používá termín „osvobození“ pro dobytí a okupaci ukrajinských území.
„Ve skutečnosti jsou pouze na okraji a my ve vesnici stále držíme své pozice. Rusy odtud vyháníme každý den. A každý den se vracejí a znovu se pokoušejí tady uchytit. Ale dosud držíme většinu území obce,“ tvrdí podle listu Ukrajinska pravda poručík Serhij Skibčyk. Ten je mluvčím 65. brigády, která obec brání. Tyto informace podle listu potvrzuje i zpravodajský kanál DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová očekává, že se dezinformační kampaň ze strany Ruska bude před evropskými volbami ještě zhoršovat. Míní, že Putinovo Rusko potřebuje dostat do Evropského parlamentu co nejvíce nových členů, kteří budou brzdit podporu Ukrajiny ze strany Evropské unie.
Dnes Jourová představila svým kolegům z EK zprávu o tom, jak dezinformace ovlivňují fungování unijní společnosti. „Vyhodnotili jsme to jako bezpečnostní riziko,“ uvedla k tomu česká eurokomisařka.
„Tady se nebavíme o nějakých nepříjemných názorech či kritice nebo o něčem, co se nám zdá nepěkné, ale co je kryto svobodou slova. Bavíme se o dezinformačních kampaních, které mají za cíl zneužít citlivé věci a snižovat důvěru lidí v demokracii a demokratické instituce,“ dodala. Za dezinformacemi stojí podle ní z velké části „náš hlavní nepřítel Rusko“. Moskva je podle ní nejen ve válce s Ukrajinou, ale i v informační válce „s námi se všemi“.
Nejméně dva mrtvé si dnes vyžádal ruský útok na infrastrukturu ve městě Dnipro, které leží asi 400 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva. Počet zraněných se upřesňuje, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda, který se odvolává na šéfa oblastní správy Serhije Lysaka a na ukrajinské ozbrojené síly. Ty podle deníku hlásily, že protivzdušná obrana sestřelila poblíž Dnipra řízenou leteckou raketu Ch-59.
Při dnešním ruském útoku na centrum Chersonu bylo zraněno nejméně 11 lidí, uvedl guvernér Oleksandr Prokudin. Informoval o tom list The Kyiv Independent.
Místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová očekává, že se dezinformační kampaň ze strany Ruska bude před evropskými volbami ještě zhoršovat. Jourová míní, že Putinovo Rusko potřebuje dostat do Evropského parlamentu (EP) co nejvíce nových členů, kteří budou brzdit podporu Ukrajiny ze strany Evropské unie. Uvedla to v rozhovoru s ČTK.
Jourová dnes představila svým kolegům z EK zprávu o tom, jak dezinformace ovlivňují fungování unijní společnosti. „Vyhodnotili jsme to jako bezpečnostní riziko,“ uvedla k tomu česká eurokomisařka.
„Tady se nebavíme o nějakých nepříjemných názorech či kritice nebo o něčem, co se nám zdá nepěkné, ale co je kryto svobodou slova. Bavíme se o dezinformačních kampaních, které mají za cíl zneužít citlivé věci a snižovat důvěru lidí v demokracii a demokratické instituce,“ dodala. Za dezinformacemi stojí podle ní z velké části „náš hlavní nepřítel Rusko“. Moskva je podle ní nejen ve válce s Ukrajinou, ale i v informační válce „s námi se všemi“.
Estonský parlament dnes schválil zákon, který umožňuje použít ruský majetek, zmrazený v této pobaltské zemi na základě mezinárodních sankcí, na nápravu škod způsobených Ukrajině válkou. Pro zákon hlasovalo 65 poslanců, proti byli tři, uvedl server Delfi.ee. Válku proti Ukrajině rozpoutalo Rusko před více než dvěma lety, Estonsko spolu s dalšími pobaltskými zeměmi patří k předním spojencům Ukrajiny.
Stát pomůže 430 Ukrajincům s dočasnou ochranou v Česku s dobrovolným návratem do vlasti. Pilotní program asistence dnes schválila vláda, naplánován je na půl roku od letošního června do listopadu. Pro 400 z uprchlíků stát zajistí autobusovou jízdenku z ČR do nejbližšího místa pobytu na Ukrajině. U zbylých 30 osob v komplikovaném zdravotním stavu se počítá s individuální asistencí a zajištěním zdravotní dopravní služby. Projekt nemá žádnou souvislost s brannou povinností Ukrajinců, ale slouží lidem, kteří se chtějí vrátit domů například ze zdravotních či rodinných důvodů, sdělilo ČTK ministerstvo vnitra. O schválení programu informoval po jednání kabinetu ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odkládá všechny zahraniční návštěvy, oznámil dnes bez dalších podrobností mluvčí hlavy státu Serhij Nykyforov. Podle agentury Belga se odložení návštěv týká také Belgie.
Ukrajinský generální štáb odpoledne na facebooku uvedl, že ukrajinští vojáci odrazili útoky ruských sil v oblasti Vovčansku a částečně nepřátelské jednotky z města vytlačili. Boje podle něj pokračují na severním a severozápadním okraji obce. Boje hlásí i na dalších místech frontové linie.
Americká vláda poskytne další dvě miliardy dolarů (45 miliard Kč) na nákup zbraní pro Ukrajinu, oznámil dnes na tiskové konferenci v Kyjevě americký ministr zahraničí Antony Blinken. Podle agentury AP jde o střednědobou a dlouhodobou pomoc pro zemi bránící se ruské agresi už déle než dva roky. Blinken nicméně prohlásil, že nové peníze přinesou Kyjevu zbraně okamžitě.
Ruské ministerstvo obrany hlásí dobytí vesnice Robotyne v jihoukrajinské Záporožské oblasti, kterou Ukrajinci osvobodili od ruské okupace loni v létě. Invazní vojska se dále podle prohlášení Moskvy zmocnila obcí Lukjanci a Hlyboke v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Podobná tvrzení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Kyjev se k prohlášení Ruska nevyjádřil. Mluvčí ukrajinské armády ráno uvedl, že se ukrajinští vojáci stáhli na výhodnější pozice u obcí Vovčansk a Lukjanci, aby zabránili svým ztrátám.
„Jednotky uskupení vojsk Dněpr zcela osvobodily obec Rabotino (ukrajinsky Robotyne) v Záporožské oblasti,“ uvedlo podle státní agentury TASS ruské ministerstvo obrany, které používá termín „osvobození“ pro dobytí a okupaci ukrajinských území. Obdobně se Moskva vyjádřila ohledně obcí Lukjanci a Hlyboke, které leží v Charkovské oblasti u hranic s Ruskem a jsou od sebe vzdáleny několik kilometrů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odkládá všechny zahraniční návštěvy, oznámil dnes bez dalších podrobností mluvčí hlavy státu Serhij Nykyforov. „Volodymyr Zelenskyj dal pokyn odložit všechny mezinárodní akce s jeho účastí naplánované na nadcházející dny a vypracovat nové termíny. Děkujeme našim partnerům za pochopení,“ napsal Nykyforov na konci facebookového příspěvku, kde zmiňuje situaci v Charkovské oblasti a informuje o vyslání vojenských posil do regionu.
Prezident Petr Pavel včera poskytl rozhovor britské televizi Sky News. V ní se vyjádřil o zpoždění dodávek pomoci. „To, co vidíme, je následek dlouhé přípravy. Bylo jasné, že s přicházejícím teplejším počasím začne Rusko s útočnými operacemi. Ukrajinci se na to připravovali dlouho, žádali nás o pomoc, zvýšení dodávek munice, zvýšení dodávek výzbroje,“ řekl Pavel.
Přečtěte si celý článek o rozhovoru s prezidentem Pavlem pro britskou televizi Sky News.
Zástupci členských zemi EU se dnes v Bruselu shodli na uvalení sankcí proti čtyřem mediálním subjektům, které podle Unie šíří ruskou propagandu. Jde také o platformu Voice of Europe, kterou zařadila na národní sankční seznam už koncem března i česká vláda. Sankce se dotknou také mediální platformy RIA Novosti a listů Izvestija a Rossiskaja Gazeta.
Dnešní dohodu ještě musí země formálně potvrdit. Zatím není jasné, zda k tomu dojde jen písemně, nebo na nejbližším jednání unijních ministrů zahraničí na konci května.
