Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. O dalších zprávách týkající se ruské agrese vás budeme informovat zase zítra. Zatím přejeme dobrou noc.
Další dva ruští miliardáři dostanou zákaz vstupu do EU. Evropská unie přidá na sankční seznamy Igora Altuškina, zakladatele Ruské měděné společnosti (RMK), a Romana Trotsenka, zakladatele holdingu Aeon, píše EUobserver. Miliardářům bude zakázán vstup do EU a jejich majetek v EU bude zmrazen, informuje na sociální síti X ukrajinská TV Nexta.
Ruský prezident Vladimir Putin přiletěl na návštěvu do Vietnamu, kde bude do 20. června. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Šéf Kremlu se v Hanoji setká s lídry komunistické země. Vietnam je pro Putina druhou zastávkou na cestě po Asii. V úterý dorazil do Pchjongjangu, kde se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem strávil zhruba devět hodin a podepsal dohodu o strategické spolupráci.
Rusko přesunulo drtivou většinu svých pozemních sil dříve umístěných poblíž Finska do války na Ukrajině, informovala 19. června finská veřejnoprávní televize Yle s odkazem na nezveřejněný zdroj z finské vojenské rozvědky.
Odborníci na mořské savce evakuovali tento týden dvě běluhy z delfinária v bombardovaném ukrajinském Charkově do španělské Valencie. Informovala o tom dnes agentura AFP a server La Vanguardia, jenž také zveřejnil snímky zachráněných kytovců.
Dvojice běluh - patnáctiletý samec jménem Plombir a čtrnáctiletá samička Miranda - cestovali nejprve ze svého dosavadního domova na severovýchodě Ukrajiny do jihoukrajinské Oděsy. Cesta po silnici napříč zemí, která se už třetím rokem brání ruské vojenské agresi, přitom trvala 12 hodin.
Ukrajina je otevřená účasti Ruska na příštím mírovém summitu, uvedl vedoucí Kanceláře prezidenta Ukrajiny Andriy Yermak. Upozornila na to na sociální síti X Tv Nexta.
„Myslíme si, že bude možné pozvat zástupce Ruska. Přípravy na konferenci již začaly.“ Řekl, že cílem druhého mírového summitu je „ukončit válku a vyřešit krize“.
Dohodu o komplexním strategickém partnerství dnes na summitu v severokorejské metropoli Pchjongjangu podepsali ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Putin podle ní poté uvedl, že dohoda předpokládá vzájemnou pomoc obou států v případě agrese proti některému z nich. Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak podpis dohody odsoudil.
Rusko na základě dohody nevylučuje vojensko-technologickou spolupráci s KLDR, řekl dále ruský prezident. Podle Kima má nicméně dohoda obranný a mírový charakter. „Nepochybně urychlí vytvoření nového multipolárního světa,“ podotkl Kim.
„80 % jednotek rozmístěných poblíž finské hranice Rusko přemístilo na Ukrajinu,“ tweetuje kanál Nexta a přidává satelitní snímky. „Ruské vojenské základny se vyprazdňují, zůstává jen zastaralá technika a malý počet vojáků.“
Evropská komise zavede cla na dovoz ukrajinských vajec, uvedl mluvčí EK. Učiní tak za dva týdny, až se naplní dříve dohodnutá roční kvóta. Stejné rozhodnutí přijala komise v úterý ohledně dovozu ovsa z Ukrajiny.
Ukrajina využívá od ruské invaze z února 2022 zvláštní mechanismus, který Evropská unie zavedla, aby posílila vzájemný obchod. EU je pro Ukrajinu nejdůležitějším vývozním trhem.
Ukrajinští obchodníci a zákazníci se naučili žít s výpadky proudu. Posvítí si baterkou nebo mobilem...
Rumunsko nakoupí desítky samohybných houfnic K9 z Jižní Koreje, oznámil ministr obrany Angel Tilvar po jednání s jihokorejským protějškem Sin Won-sikem v Bukurešti. Rozhodnutí nakoupit celkem 54 houfnic je největší zbrojní akvizicí Rumunska za posledních sedm let. Podle sdělení jihokorejského ministerstva obrany má akvizice hodnotu 920 milionů dolarů (21,3 miliardy korun).
Bukurešť následuje Varšavu, která si po začátku rozsáhlé invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 objednala jihokorejských houfnic K9 několik stovek. V dubnu se na schůzce jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola a jeho rumunského protějšku Klause Iohannise v Soulu oba lídři dohodli na posílení spolupráce obou zemí v oblasti obrany a jaderné energetiky.
Rumunsko, člen NATO i EU sousedící s Ukrajinou, loni vynaložilo na obranu 2,44 procenta HDP, přičemž asi třetinu z těchto prostředků tvořily nové zbrojní akvizice.
„Naše země disponuje značným množstvím západních aktiv a majetku, které jsou v ruské jurisdikci. Na to vše se může vztahovat ruská odvetná politika, odvetné akce,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Lídři zemí skupiny G7 minulý týden oznámili dohodu na poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), jejíž záruku budou tvořit výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Moskva již dříve uvedla, že tento postup považuje za zločinný, a pohrozila bolestivou odplatou.
Režim sankcí Rady bezpečnosti OSN vůči Severní Koreji by měl být přezkoumán, prohlásil Vladimir Putin po setkání s vůdcem KLDR Kim Čong-unem v Pchjongjangu.
Rada bezpečnosti OSN, v níž má Rusko jako jeden z pěti stálých členů právo veta, přijala vůči KLDR sankce poprvé v roce 2006 a od té doby je opakovaně zpřísnila v reakci na pět severokorejských jaderných testů a množství raketových zkoušek. Severní Korea ale od svého kontroverzního zbrojního programu neustoupila.
„Rád bych poznamenal, že omezující opatření Rady bezpečnosti OSN vůči Severní Koreji iniciovaná USA a jejich spojenci musí být revidována,“ prohlásil Putin.
„Česko oficiálně předalo kogenerační jednotky a vybavení primární péče starostovi města Charkov,“ tweetuje ministerstvo zahraničí. „Historicky první projekty česko-tchajwanské spolupráce míří právě sem. Přinášíme elektrickou energii a teplo do charkovských domovů.“
Až osm let vězení hrozí Ukrajinci z města Derhači u Charkova, který Rusku poskytoval informace o ukrajinských silách v okolí. Do ruských služeb jej zlákala Ruska, s níž se sblížil na seznamce v mobilní aplikaci, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na informace od ukrajinské tajné služby SBU a generální prokuratury.
Ruská přítelkyně se podle prokuratury vydávala za novinářku píšící o dění v Charkovské oblasti a o místních lidech. S nezaměstnaným Ukrajincem navázala „romantický vztah“ právě kvůli získání informací o dislokaci ukrajinských jednotek a vojenské techniky. Muž se potuloval městem a tajně pořizoval snímky z míst, kde se nacházeli vojáci. Tyto informace pak posloužily k zaměření ruských raket a bezpilotních letounů. Strážci zákona informátora zadrželi při činu, vylíčil deník a dodal, že podezřelý čeká na soud ve vyšetřovací vazbě.
Dohodu o komplexním strategickém partnerství dnes na summitu v severokorejské metropoli Pchjongjangu podepsali ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Jednání mezi Putinem a Kimem trvalo asi dvě hodiny. Hodinu a půl spolu hovořili za účasti delegací, další půlhodinu pak hovořili mezi čtyřma očima, uvedla agentura Interfax.
Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov podle TASS řekl, že nový dokument nahradí předchozí smlouvy z let 1961, 2000 a 2001. Potřeba nové smlouvy je podle Ušakova dána vývojem geopolitické situace ve světě a v regionu a také změnami, ke kterým v poslední době došlo v bilaterálních vztazích mezi Ruskou federací a KLDR. Nový dokument nemá konfrontační charakter, není namířen proti žádným zemím, ale směřuje k zajištění větší stability v oblasti, dodal.
Za poslední den ztratil protivník 1130 lidí, 10 tanků, 12 obrněných vozidel, 34 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
„Minské dohody měly vyřešit první ruskou agresi proti Ukrajině v roce 2014. Jejich výsledkem byla druhá ruská agrese. Pak se spolehněme, že Rusko nějakou dohodu bude ctít, pokud nebude vnímat naši sílu a odhodlání,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).
Moskva čeká na odpověď Washingtonu na své návrhy ohledně výměny vězňů, prohlásil náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v rozhovoru, který zveřejnila státní agentura TASS. Tyto návrhy přicházejí v době, kdy 26. června má začít soud s americkým novinářem Evanem Gershkovichem, zadržovaným v Rusku už déle než rok, připomněla agentura AFP.
„Míč je na straně Spojených států a čekáme od nich odpověď na nápady, které jsme jim předložili,“ řekl diplomat. „Chápu, že určitě některé z nich se Američanům nezamlouvají, ale to je jejich problém. Pokládáme náš přístup za naprosto odůvodněný a zdravě vyvážený. Počítáme s tím, že právě takto k tomu (Američané) přistoupí,“ dodal bez dalších podrobností.
Soud v ruském Vladivostoku dnes poslal na tři roky a devět měsíců do trestanecké kolonie amerického vojáka obviněného z krádeže 10.000 rublů (asi 2610 korun) a vyhrožování zabitím. Má také nahradit škodu, kterou způsobil své ruské milence. Rozsudek není pravomocný a advokát Američana řekl, že se proti němu odvolá.
Gordon Black se během procesu částečně přiznal, píše agentura TASS. Podle vyšetřovatelů letos v květnu svoji přítelkyni chytil v pod krkem, což chápala jako reálné ohrožení života. Z peněženky jí ukradl 10.000 rublů, protože neměl vlastní peníze. Hotovost použil k uhrazení svých výdajů, včetně zaplacení hotelového pokoje, v němž ho zadrželi.
Washington opakovaně vyzývá své občany, aby do Ruska necestovali. Spojené státy obviňují Moskvu, že americké občany posílá do vězení proto, aby je následně mohla vyměnit za Rusy zadržované v USA.
