Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. Pro dnešek se s vámi loučíme a přejeme za tým Blesku dobrou noc.
„Kosťantynivka je jedním z nejvíce postižených měst Doněcké oblasti, pod palbou nepřítele je skoro každý den. Vyzývám všechny k evakuaci! Evakuace zachraňuje životy!“ napsal šéf oblastní správy Vadym Filaškin na sociální síti. Před válkou mělo město okolo 70.000 obyvatel.
Rusko zaútočilo třemi řízenými střelami Ch-59/69 a vyslalo 74 dronů, napsalo ukrajinské letectvo k dnešním 09:00 SELČ. Dvě střely a 60 dronů se podařilo sestřelit. Dvě ze tří střel podle ruskojazyčného serveru BBC mířily přes Černihivskou na Kyjevskou oblast a přes Sumskou oblast zřejmě směrem k vojenskému letišti v Myrhorodu v Poltavské oblasti.
Tajný ukrajinský odboj operuje za ruskou frontou. Mají za úkol sabotáže i „eliminace“
Velitel ukrajinských speciálních sil, který vede síť ukrajinských civilistů bojujících za ruskými liniemi, dal svůj vůbec první rozhovor, a to pro britskou zpravodajskou televizi Sky News. „Mnoho našich lidí během své práce zemřelo a mnoho z nich končí v ruských věznicích," uvedl o ukrajinském odboji velitel, který si přál z bezpečnostních důvodu zůstat v anonymitě.
Snímek stíhačky F-16. Právě o tento typ stroje přišlo ukrajinské letectvo. Do boje je zasadila tento týden
„Pilot letectva ozbrojených sil Ukrajiny Oleksij Mes byl zabit při obraně naší země,“ uvedlo ukrajinské letectvo, které pilota označilo za hrdinu, když při ochraně životů Ukrajinců položil ten svůj. Poznamenalo, že během své poslední mise zničil tři střely s plochou dráhou letu a jeden útočný dron. Pohřeb pilota se konal dnes.
Letectvo podrobnosti o zkáze stroje neuvedlo. Nehoda se stala v době masivního ruského ostřelování, ale podle prvních zpráv se zdá, že stíhačka nebyla sestřelena, uvedl WSJ. „Nehoda byla nejspíše následkem pilotovy chyby,“ dodal deník.
Charkovský region je stále minovým polem. Na snímku je ukrajinští vojáci likvidují.
Omezení kyjevských vojenských akcí, včetně vpádu do Kurska, slouží pouze k prodloužení války a posílení Ruska, píší Alfonso Prat-Gay, Karin von Hippel, Greg Mills a Juan-Carlos Pinzon z Brenthurst Foundation.
Čistý zisk ruské plynárenské společnosti Gazprom se v prvním pololetí meziročně více než ztrojnásobil a překročil bilion rublů (zhruba 247 miliard Kč). Za růstem zisku stál vyšší vývoz plynu a opatření ke kontrole nákladů
Veškeré dodávky v rámci české muniční iniciativy běží tak, jak bylo nasmlouváno a schváleno, což Kyjev ocenil, uvedl v Bruselu ministr zahraničí Jan Lipavský.
Ukrajina v pondělí přišla o jednu z amerických stíhaček F-16. Dnes o tom s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele informoval deník The Wall Street Journal, podle kterého letoun nesestřelili Rusové, ale nejspíše havaroval kvůli chybě pilota. První stroje F-16 dorazily na Ukrajinu podle médií v červenci.
Bývalý náměstek ministra obrany Pavel Popov byl zadržen. Armádní generál byl odvolán ze své funkce před dvěma měsíci. Pracoval jako náměstek ministra obrany 11 let. Byl obviněn z podvodu.
Ruští vojáci dobyli dvě vesnice v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, uvedlo dnes podle agentury AFP ruské ministerstvo obrany. V tomto úseku fronty čelí Ukrajinci náporu početní převahy ruské armády, zejména ve směru na město Pokrovsk, které je důležitým logistickým bodem.
Kontrolu nyní mají podle ruských úřadů ruští vojáci nad vesnicí Stelmachivka, která leží nedaleko hranic Luhanské a Charkovské oblasti, na úseku fronty podél linie Kupjansk-Svatove-Kreminna. Ukrajina se k tomu tvrzení nijak nevyjádřila.
Druhou obsazenou obcí je Mykolajivka v Doněcké oblasti. Ruské ministerstvo obrany neupřesnilo, kde přesně se obec nachází, podotýká AFP. Vesnic se stejným jménem je v této oblasti na východě Ukrajiny víc.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Ukrajinský generální štáb dnes potvrdil dřívější zprávy médií a ruských úřadů, podle kterých ukrajinské síly ve středu zaútočily na dělostřelecký sklad a dvě ropná skladiště v Rusku. Jednalo se o zařízení v Rostovské a Voroněžské oblasti, které přímo sousedí s Ukrajinou, ale také o skladiště v Kirovské oblasti, která leží východně od Moskvy a od ukrajinských hranic ji vzdušnou čarou dělí přes 1100 kilometrů.
Jeden z útoků mířil na ropné skladiště Atlas v Rostovské oblasti, kde podle ruských úřadů i ukrajinské armády způsobil požár, plameny zachvátily několik nadrží.
„Úkol provedly jednotky Sil speciálních operací ukrajinské armády a vojenské rozvědky HUR ministerstva obrany ve spolupráci s dalšími útvary obranných sil,“ uvedl generální štáb.
„Nezasloužím si být tady“ je prohlášení, které se dá od člověka ve vězení čekat. Ale Tetjana Potapenková neoblomně trvá na tom, že není tím, za koho ji má ukrajinský stát. Odpykává si první z pěti let za mřížemi a je jednou ze 62 odsouzených za kolaboraci ve vězení nedaleko Dnipra, píše na svých internetových stránkách britská BBC.
Tetjana pochází z 300 kilometrů vzdáleného Lymanu, který v roce 2022 po šest měsíců okupovala ruská armáda. Vysvětluje, že ve svém bydlišti 15 let působila jako dobrovolnice a úzce spolupracovala s místními úřady. Za to, že v tom pokračovala i po příchodu Rusů, nyní platí vysokou cenu.
Podle ukrajinské prokuratury se protiprávně ujala oficiální funkce u okupantů. Rozdávala například humanitární pomoc. „Zima skončila, lidé neměli jídlo, někdo se za ně musel postavit,“ říká. „Nemohla jsem přeci tyto staré lidi opustit, vyrostla jsem mezi nimi,“ vysvětluje.
Země EU musí odstranit omezení pro používání zbraní poskytnutých Ukrajině, prohlásil dnes v Bruselu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ukrajinci podle něj musí mít možnost mířit na místa, odkud je Rusové bombardují a ostřelují. Borrell s novináři mluvil před začátkem neformálního setkání unijních ministrů zahraničí, jehož hlavním tématem bude právě situace na Ukrajině. Schůzky se účastní i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Česko zastupuje Jan Lipavský.
„Musíme zrušit omezení týkající se zbraní a umožnit, aby Ukrajinci mohli mířit na cíle, odkud je Rusové bombardují,“ řekl Borrell při společném prohlášení s Kulebou. Jen v pondělí podle něj Rusko vyslalo na ukrajinská města více než 300 raket a dronů. „Je jasné, že chtějí zničit elektrickou infrastrukturu země před nadcházející zimou,“ dodal šéf unijní diplomacie.
Rusko v noci na dnešek podniklo další vzdušný úder na Ukrajinu. Vyslalo na ni podle stanice BBC několik desítek bezpilotních letounů a dvě střely. V řadě ukrajinských regionů úřady vyhlásily letecký poplach. Z Kyjeva jsou hlášeny dopady trosek sestřelených dronů, napsal server Ukrajinska pravda. Ruské úřady informovaly o útoku ukrajinských dronů na anektovaný poloostrov Krym nebo Brjanskou oblast.
„Po desítkách bezpilotních letounů ruská armáda opět vypálila na Ukrajinu střely. Zatím ale nejde o masivní raketový úder, podle ukrajinské armády jsou dvě,“ napsala BBC na svém ruskojazyčném webu. Střely podle ní mířily přes Černihivskou na Kyjevskou oblast a přes Sumskou oblast zřejmě směrem k vojenskému letišti v Myrhorodu v Poltavské oblasti.
Polské děti se příští týden na začátku školního roku setkají s novými spolužáky: s desítkami tisíc ukrajinských dětí, které žijí v Polsku, ale ještě nezažily polský vzdělávací systém. V Polsku vstupuje v platnost nový zákon, podle kterého je pro děti uprchlíků školní docházka povinná. Ale nikdo není schopen říci, kolik se zapíše nových žáků. Odhady se pohybují od 20 000 do 80 000, napsala agentura AFP.
Unijní ministři zahraničí se dnes po prázdninové přestávce poprvé setkají na jednání v Bruselu. Neformální zasedání šéfů diplomacií zemí EU, takzvaný Gymnich, se mělo původně konat v Budapešti a mělo ho pořádat maďarské předsednictví, šéf unijní diplomacie Josep Borrell ale v červenci oznámil, že se schůzka uskuteční v Bruselu. Reagoval tak na maďarský postoj k válce na Ukrajině a chování premiéra Viktora Orbána, který na začátku července navštívil Rusko i Čínu a jednal s tamními vůdci. Borrell rovněž označil za absolutně nepřijatelná maďarská prohlášení, že EU prosazuje válku.
