Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál

Ministerstvo zahraničí USA schválilo možný prodej 1400 malých klouzavých bomb Polsku. Zbrojní zakázka je za 180 milionů USD (čtyři miliardy Kč).

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

V některých regionech dnes úřady na pokyn ruské armády vypnuly mobilní internet kvůli dronovým útokům Ukrajiny. Ty si nevyžádaly žádné oběti, ale podle Kyjeva zasáhly v Orelské oblasti továrnu vyrábějící polovodiče pro ruské zbrojovky.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Německý kancléř Friedrich Merz nyní nevidí žádné náznaky možného brzkého konce války na Ukrajině, kterou rozkazem k invazi v únoru 2022 rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin. Merz dnes podle deníku Handelsblatt prohlásil, že na diplomatickém poli se zkouší vše možné, aby obě znesvářené strany usedly k jednacímu stolu.

Rusko za necelých 24 hodin sestřelilo nad svým územím 232 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Podle ruskojazyčné verze serveru BBC jde o jeden z největších dronových útoků ukrajinské armády na Rusko, které Ukrajinu napadlo v únoru 2022 a od té doby na ni masivně útočí.

Ukrajinské úřady od zahájení ruské invaze v únoru 2022 zadržely na hranicích asi 49.000 Ukrajinců, kteří se snažili vyhnout odvodům do armády útěkem do ciziny. Podle serveru The Kyiv Independent to dnes řekl mluvčí ukrajinské pohraniční služby Andrij Demčenko.

Západní tajné služby včetně českých úřadů dnes společně vydaly varování před ruskými kybernetickými útoky proti společnostem zapojeným do pomoci Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), který v Německu plní funkci civilní kontrarozvědky, na svém webu napsal, že za kybernetickými aktivitami stojí jednotka ruské vojenské rozvědky GRU. To uvedl také český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Pod varováním jsou podepsány rovněž české Vojenské zpravodajství a česká Bezpečnostní informační služba (BIS).

Bezpodmínečné příměří by posloužilo Ukrajině k přezbrojení jednotek a k posílení obrany, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Ty výzvy k bezpodmínečnému příměří zaznívají několik let poté, co Evropská unie a členové NATO zpočátku zastávali naprosto jiné stanovisko, a sice žádná jednání, dokud Ukrajina nezíská silnější pozice než Rusko, a vůbec žádná jednání, dokud Rusko neutrpí strategickou porážkou. Pak se otočili o 180 stupňů, a teď už mluví o příměří. Už ne o strategické porážce, ale o příměří, aby Ukrajina získala čas na oddych,“ prohlásil Lavrov podle serveru Kommersant.

Lavrov podle portálu také oznámil, že Rusko a Arménie vyřešily problém s platbami za ruské zbraně, které však nebyly dodány. Připustil, že kvůli bojům na Ukrajině není Moskva schopna splnit své závazky vůči spojencům včas, nicméně dodal, že některé zbraňové systémy Rusko ještě Arménii dodá.

„Jestliže nás diskuse v Haagu dovedou ke shodě, že je potřeba vydávat na obranu až pět procent HDP, Česká republika je připravena to podpořit,“ prohlásil prezident Petr Pavel po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

Podle Rutteho je potřeba se po červnovém summitu soustředit na několik otázek, mimo jiné právě na obranné výdaje, na zvýšení zbrojní výroby spojenců z NATO, ale i na hrozby, kterým Severoatlantická aliance a její členové čelí, ať už ze strany Ruska, ale i Číny, Severní Koreje či Íránu. „Rusko právě nyní produkuje čtyřikrát víc munice než celá Severoatlantická aliance,“ prohlásil šéf aliance.

Na zahraničních operacích se v loňském roce vystřídalo 1802 českých vojáků, zhruba o 300 více než v roce 2023. Na mise vyjelo také 39 příslušníků aktivní zálohy, podobně jako o rok dříve. Nikdo z nich nebyl zraněn ani nepřišel o život.

„Mezi nejdůležitější události v zahraničních misích v roce 2024 lze zařadit působení českých vojáků v bojových uskupeních Severoatlantické aliance v Pobaltí, Polsku a na Slovensku za účelem posilování obrany východní hranice NATO v souvislosti s trvající ruskou vojenskou agresí proti Ukrajině,“ uvedlo ministerstvo obrany. Armáda pokračovala i ve vojenské přítomnosti na Balkáně, konkrétně v operaci EUFOR Althea v Bosně a Hercegovině a v operaci NATO Joint Enterprise v Kosovu.

Česká armáda se loni také nadále podílela na výcviku ukrajinských vojáků, vycvičila jich 3500. O rok dříve se ČR podílela na výcviku asi 4000 vojáků. Výcvik Ukrajinců pokračuje i letos. Premiér Petr Fiala (ODS) na začátku května po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Praze uvedl, že ČR bude pokračovat také ve výcviku ukrajinských pilotů na letadlech L-39 i F-16.

Uprchlíci z Ukrajiny, kteří pracují, zaplatili v 1. kvartále na odvodech 6,9 mld. Kč. Stát jim na dávky a další podporu vydal 3,8 mld., řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Španělské ministerstvo vnitra potvrdilo smrt poradce někdejšího ukrajinského prezidenta. Andrij Portnov byl zastřelen v Madridu před americkou školou. V minulosti dělal poradce Viktoru Janukovyčovi, který chtěl Ukrajinu přiklonit k Rusku, ale protesty zvané Euromajdan ho svrhly. Janukovyč pak uprchl do Ruska.

Vladimir Putin si musí být vědom toho, že kdyby se rozhodl zaútočit na spojence v NATO, reakce aliance by byla devastující, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte.

Česká republika je silným podporovatelem Ukrajiny, od začátku ruské invaze poskytla vojenskou pomoc napadené zemi za 1,3 miliardy eur (přes 30 miliard korun). Na dnešní tiskové konferenci po jednání s českým prezidentem Petrem Pavlem v Bruselu to ocenil generální tajemník NATO Mark Rutte.

Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu je podle Rutteho významně úspěšná. Umožnila podle něj zajistit dodávku víc než tří milionů nábojů, jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů, uvedl šéf NATO.

Česká republika a Nizozemsko mohou významně přispět ke stabilitě uvnitř Evropské unie a NATO a neměly by být podceňovány, řekl nizozemský král Willem-Alexander českým médiím před červnovou státní návštěvou Česka. Podle něj se těžiště Evropské unie přesunulo do střední a východní Evropy. V této souvislosti zdůraznil význam spolupráce středně velkých a podobně smýšlejících evropských zemí, jako jsou Česko a Nizozemsko, v současné geopolitické situaci.

Král rovněž vyzdvihnul jednotný evropský postoj k ruské agresi na Ukrajině, která podle něj ohrožuje bezpečnost i hodnoty. Připomněl mimo jiné českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu, do které se Nizozemsko zapojilo, a označil ji za příklad efektivní spolupráce, kdy Evropa dokáže jednotně reagovat na krizi.

Tanker z takzvané ruské stínové flotily vykonával podezřelé manévry u energetického kabelu spojujícího Polsko a Švédsko, uvedl polský premiér Donald Tusk.

Kreml dosud necítí ohrožení jaderné parity mezi Ruskem a Spojenými státy kvůli plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na vybudování protiraketového štítu, ale nezbytné je v dohledné budoucnosti obnovit dialog mezi oběma státy o strategické stabilitě. Uvedl to dnes podle tiskových agentur mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Je to suverénní záležitost USA. Pokud se USA domnívají, že je tu raketové nebezpečí, pak samozřejmě vyvíjejí systémy protiraketové obrany. Dělají to všechny země, které na to mají potenciál,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Podle agentury TASS také uvedl, že Kreml dosud Trumpův projekt nevnímá jako nějaké ohrožení strategické jaderné rovnováhy mezi Ruskem a USA. „Je nutné chápat nuance. Zatím nejsou známy žádné podrobnosti o tomto projektu,“ vysvětlil. „Samozřejmě, sám chod událostí vyžaduje, abychom v dohledné budoucnosti obnovili kontakty o strategické stabilitě,“ prohlásil.

Ukrajinské drony zasáhly důležitou továrnu vyrábějící polovodiče pro ruské zbrojovky a rakety. Ukrajinský generální štáb tvrdí, že útok na volchovskou továrnu podniklo deset dronů a po zásazích vypukl požár v podniku, který své výrobky dodává dvěma desítkám zbrojovek, včetně výrobců stíhaček a stíhacích bombardérů Suchoj, raket Iskander a Kinžal.

Neznámí útočníci před školou v Madridu ráno zastřelili muže, podle některých médií to byl bývalý poradce ukrajinského exprezidenta Viktora Janukovyče Andrij Portnov. Policie oficiálně identitu mrtvého nekomentovala. Portnov v minulosti čelil na Ukrajině vyšetřování kvůli údajnému zapojení do ruské invaze na Krymu.

Dvaapadesátiletého muže někdo zastřelil kolem 9:00 u vchodu do školy American School Madrid. Podle deníku El País na muže vystřelili dva nebo tři pachatelé. Čin se stal krátce poté, co žáci odešli na vyučování do budovy školy. Motiv není jasný.

Španělská média uvádí, že mrtvý je ukrajinské národnosti. Stanice Cadena Ser a agentura Reuters s odvolání na zdroje seznámené s vyšetřováním tvrdí, že se jednalo o Portnova. Ten byl poradcem exprezidenta Janukovyče v roce 2014, kdy vláda proruského prezidenta čelila silným protestům. Portnov se na nějakou dobu ocitl také na sankčním seznamu EU, ze kterého byl ale později vyškrtnut. Na Ukrajině čelil vyšetřování z vlastizrady kvůli údajnému zapojení do ruského obsazení ukrajinského poloostrova Krymu v roce 2014.