Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Více než 20 ze 32 členských zemí NATO letos vynaloží na obranu alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), řekl dnes šéf aliance Jens Stoltenberg. Počet spojenců, kteří plní výdajový cíl, by tak narostl na více než trojnásobek oproti stavu před ruskou invazí na Ukrajinu, uvedla agentura AP.

Podle předchozího odhadu se očekávalo dosažení dvouprocentní hranice v 18 zemích aliance. Nový odhad prezentoval Stoltenberg při vystoupení na půdě výzkumného ústavu Wilson Center, kterým zahajoval návštěvu Washingtonu. Naznačil, že podrobnosti ohledně obranných výdajů členů NATO oznámí po odpolední schůzce s americkým prezidentem Joem Bidenem.

„Už teď ale mohu odhalit, že tento rok více než 20 spojenců utratí alespoň dvě procenta HDP na obranu,“ řekl v úvodním projevu. „Evropané dělají pro svou kolektivní bezpečnost více než před několika lety,“ uvedl Stoltenberg, který se schází s Bidenem necelý měsíc před summitem NATO svolaným do americké metropole.

Objevily se fotografie následků úderu na civilní infrastrukturu v regionu Poltava. Je zraněno 12 lidí.

Rusko zintenzivňuje své útoky na východní frontě s cílem vyčerpat ukrajinské jednotky ještě předtím, než Kyjev obdrží další západní pomoc včetně stíhaček F-16. Na sociálních sítích to dnes uvedl vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj.

Ruský prezident Vladimir Putin vyměnil několik náměstků ministra obrany a na jednu z těchto pozic dosadil svou vzdálenou neteř Annu Civiljovovou, informuje server Meduza nebo list Novaja gazeta Jevropa s odkazem na prezidentské dekrety. Server Kommersant píše, že nové vyhlášky zvyšují počet náměstků na ruském ministerstvu obrany na 12 z dosavadních deseti.

Civiljovová je manželka ruského ministra energetiky Sergeje Civiljova, jenž ministerský post obsadil letos v květnu, přičemž předtím byl gubernátorem Kemerovské oblasti, píše Novaja gazeta. Podle zjištění investigativního portálu Agentstvo je Civiljovová dcerou Putinova bratrance Jevgenije.

Na 70 procent Ukrajinců si myslí, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by měl zůstat prezidentem až do skončení válečného stavu. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnil Kyjevský mezinárodní ústav sociologie (KMIS). Podle něj zároveň klesl počet těch, kteří podporují Zelenského politiku.

Lodě ruského námořnictva opouštěly v pondělí kubánskou metropoli Havanu podle plánu, uvedla státní tisková agentura Ria.

Fregata ruského námořnictva a ponorka s jaderným pohonem dorazily do havanského přístavu minulý týden, což je mezipřistání, které podle USA a Kuby nepředstavuje žádnou hrozbu, ale které bylo široce vnímáno jako ruská demonstrace síly.

„Jde o to, aby Rusko ukázalo, že je stále schopno určité úrovně globální projekce moci," řekl americký úředník skupině novinářů.

Nejméně devět lidí utrpělo zranění při ruském vzdušném útoku, který dnes odpoledne zasáhl ukrajinskou Poltavskou oblast. Podle listu Ukrajinska pravda o tom informoval šéf regionu Filip Pronin. Ten rovněž uvedl, že útok poškodil elektrické vedení a bez proudu je přes 50.000 domácností.

„Podle předběžných informací nepřítel zasáhl civilní infrastrukturu v Poltavském okrese," napsal Pronin na Telegramu s tím, že pod troskami mohou být stále lidé. Později upřesnil, že útok se předběžně obešel bez obětí na životech, poškozeno bylo několik budov.

„Děkuji všem, kteří stojí za Ukrajinou, vzdorují ruskému tlaku, všem, kteří pracují a pomáhají a kteří v těchto dnech a po celou dobu této války nezapomínají na Ukrajinu a Ukrajince, náš boj a důležitost ochrany lidských životů,“ vzkázal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti.

Amerického zpěváka Roda Stewarta vypískali něměčtí fanoušci během jeho koncertu v Lipsku. A to ve chvíli, kdy vyjádřil podporu Ukrajině, zařval „Ať jde Putin do p*dele“ a na obrazovce ukázal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Díky, že jste tak milí,“ řekl ironicky Stewart svým fanouškům poté, co na něj bučeli.

Nelibost fanoušků v Lipsku zrovna k Ukrajině ale není velkým překvapením. Krajněpravicová strana AFD, která v Lipsku vyhrála volby do Evropského parlamentu, nepodporuje třeba úsilí německé vlády posílat zbraně Ukrajině.

Potvrzeno, ruský prezident Vladimir Putin navštíví tenhle týden v úterý a středu Severní Koreu a poté se přesune do Vietnamu. V Pchjongjangu ruský prezident nebyl od července 2000, píše Reuters.

Sbližování Ruska a KLDR bylo v poslední době patrné z několika událostí, včetně veřejného poděkování ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova za podporu ruské války na Ukrajině při jeho návštěvě Severní Koreje.

Severní Korea Rusku poskytla značné množství munice a raket, čímž podle USA a jeho spojenců porušila vícero rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Méně jasné podle náměstka amerického ministra zahraničí Kurta Campbella je, co Rusko poskytuje Severní Koreji. Mohla by to být tvrdá měna, energie či kapacity, které KLDR umožňují rozvíjet jaderný a raketový program.

Evropská fotbalová unie UEFA zakázala ruské vlajky na dnešním utkání mistrovství Evropy v Mnichově mezi fotbalisty Ukrajiny a Rumunska. Pořadatelé mají za úkol je okamžitě zabavit. Informovala o tom agentura AP.

UEFA, která Rusko krátce po invazi na Ukrajinu vyloučila z mezinárodních soutěží, zakročila poté, co se ruské vlajky objevily například při zahajovacím utkání šampionátu mezi domácím Německem a Skotskem nebo u příznivců Srbska při nedělním duelu s Anglií.

K podobnému kroku už před šampionátem měli v úmyslu sáhnout němečtí organizátoři, kteří chtěli povolit na tribunách a v oficiálních fanzonách pouze vlajky účastníků mistrovství Evropy. Důvodem byla i válka v Pásmu Gazy.

Drony ukrajinské vojenské rozvědky HUR během noci zaútočily na třech místech v Rusku, jedním z cílů byl Novolipecký hutní kombinát (NLMK) a místní traktorový závod. Výrobky obou podniků využívá Rusko ve válce proti Ukrajině, uvedla dnes agentura Unian s odvoláním na nejmenované zdroje z HUR.

Naopak ruské drony útočily na Ukrajině – terčem ruského dronu se dnes stal osobní vůz v osvobozené části Chersonské oblasti, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin, podle kterého si útok vyžádal život padesátiletého místního obyvatele.

V této oblasti se terčem ruského ostřelování stala ukrajinská sanitka, přivolaná k sedmnáctileté dívce. Sami zdravotníci se dokázali před palbou ukrýt, ale zranění utrpěla těhotná žena, dítě a jeden místní obyvatel. I přes poškození sanitky dokázali zdravotníci odvézt raněné do nemocnice, uvedlo na sociální síti ukrajinské ministerstvo zdravotnictví.

Celosvětově vzrostlo množství peněz utracené za jaderné zbraně o 13% v roce 2023 oproti roku předešlému, informovala mezinárodní organizace ICAN. Vloni se tak utratilo na ničivé zbraně více než 2 triliony korun. Na prvním místě jsou USA, druhá Čína a třetí Rusko.

Podle organizace za tím je větší nejistota kvůli válce na Ukrajině či konfliku v Pásmu Gazy.

Až 12 hodin – takový čas by mohli být Ukrajinci denně bez elektřiny. Varoval před tím šéf ukrajinské sítě Volodymyr Kydrytskyj. „Během příštích týdnů bude situace mnohem těžší, než je dnes,“ řekl ve státní televizi.

Je to z důvodu plánovaných výpadků proudu a nouzových výpadků, které se v následujících týdnech zintenzivní poté, co vlna ruských útoků ochromila ukrajinskou výrobu elektřiny.

Ruský prezident Vladimir Putin nejspíš v příštích dnech zamíří do Vietnamu, kde by se měl setkat s tamním prezidentem To Lamem. Společně by se měli utvrdit v dobrých vietnamsko-ruských vztazích, píše agentura Reuters.

Prezident To Lam i vietnamská vláda vynechali o víkendu mírový summit ve Švýcarsku, kde se řešilo, jak ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou. „Žádná země by neměla dát Putinovi platformu k propagaci jeho útočné války a jinak mu umožnit normalizovat jeho zvěrstva,“ řekl agentuře mluvčí americké ambasády ve Vietnamu.

„Pokud bude moci volně cestovat, mohlo by to normalizovat do očí bijící porušování mezinárodního práva ze strany Ruska,“ doplnil mluvčí amerického velvyslanectví k návštěvě Putina v zemi.

Ruští špioni utekli, píše polský server Rzeczpospolita. Polský soud loni v prosinci odsoudil 14 ze 16 cizinců obžalovaných z účasti na přípravě sabotážních akcí na polském území. Skupina pozorovala letiště, přístavy a vlaky přepravující pomoc pro Ukrajinu, které plánovala vykolejit či vyhodit do povětří, a dokonce chystala atentáty a vraždy. Řídit je měl na dálku důstojník ruské FSB.

Tři odsouzení, čtyřiačtyřicetiletý ukrajinský politolog Jaroslav, nezletilý – v té době teprve šestnáctiletý – Artur a běloruská studentka Maryja, kterým soud vyměřil nejnižší tresty – rok až půldruhého roku vězení či polepšovny, vzápětí vyšli z vyšetřovací vazby. Ale k odpykání zbytku trestu dosud nenastoupili.

„Pokud vás ale zajímá eskalace výhružek Ruska vůči nám, západu, je zajímavé se koukat na dění kolem Baltského moře a ostrovů, jako jsou Gotland nebo Holborn. Zase tam prý Rusy ohrožujeme a bude prý třeba podniknout nějakou vojenskou akci. Stejně otevřeně o svých plánech mluvili i před invazí do Gruzie v roce 2008 a na Ukrajinu 2014,“ řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Švýcarská prezidentka řekla, že Putin by se mohl dostavit na příští „mírový summit“ navzdory zatykačům ICC. „Lze udělat výjimku. V případě mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem by to mohla být výjimka,“ řekla prezidentka Viola Amherdová. Podobně se vyjádřil i švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis.

Uvedl také, že druhá konference o Ukrajině by se mohla konat před prezidentskými volbami v USA plánovanými na listopad tohoto roku.

Čína za poslední rok výrazně zvětšila svůj jaderný arzenál, počet jaderných hlavic za rok zvýšila ze 410 na 500, uvádí se v pravidelné zprávě Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) o počtu jaderných zbraní ve světě. Peking jich má ale stále několikanásobně méně než Spojené státy či Rusko.

„Čína rozšiřuje svůj jaderný arzenál rychleji než kterákoli jiná země,“ uvedl Hans Kristensen ze SIPRI. Podle stockholmského institutu by mohl mít Peking do roku 2030 nejméně tolik mezikontinentálních balistických raket schopných nést jaderné hlavice jako Rusko či USA. Avšak čínský počet jaderných hlavic bude podle SIPRI stále mnohem menší, než mají Moskva (4380) a Washington (3708).

Ze zprávy SIPRI rovněž vyplývá, že asi 2100 jaderných hlavic je nyní ve světě ve stavu „vysoké operační pohotovosti“. Většina z nich patří Rusku a USA. Téměř 90 procent jaderných zbraní vlastní Rusko a USA, zbytek připadá na další oficiální jaderné mocnosti Francii, Čínu a Británii a státy, které podle SIPRI také mají jaderné zbraně (Izrael, Indie, Pákistán a KLDR).