Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. O dalším dění vás budeme informovat zase od zítřejšího rána. Zatím přejeme dobrou noc. 

Bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek okomentoval pro Rozhlas.cz cestu tajemníka OSN Antonia Guterrese do Ruska, kde se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem. „Guterres přijel, zvýšil Putinovu mezinárodní přijatelnost a nedosáhl vůbec ničeho. Považuji to za chybu,“ říká analytik. 

Podle Votápka se jedná o prázdné gesto a nechápe, že ačkoliv sám Gutteres považuje Rusko za útočníka a porušovatele dohod, stejně do Kazaně vyrazil. „Na druhou stranu se vyskytne spousta lidí, kteří budou argumentovat tím, že diplomacie je o setkávání a kdo jiný než generální tajemník by měl navštěvovat všechny strany konfliktu a jednat s nimi. Tento postoj je do jisté míry legitimní,“ dodává. Votápka nicméně připomíná, že Gutteres si ale nenašel čas na mírový summit ve Švýcarsku, zatímco na summit v Kazani si našel času dost. Podle analytika může za schůzkou stát i ambice se znovu stát tajemníkem, kdy bude Gutteres potřebovat podporu Číny i Ruska. 

Odmítnutí schůzky ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského s Gutteresem pak považuje spíše za akt emoční. 

Ukrajinská média hlásí výbuchy v Kyjevě. Podle TV Nexta byl zasažen jeden z obytných domů v hlavním městě Ukrajiny. 

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při své dnešní návštěvě Bělehradu na poslední chvíli zrušila plánované setkání se srbským premiérem Milošem Vučevičem. Důvodem byla jeho předchozí schůzka s ruským ministrem hospodářského rozvoje Maximem Rešetikovem, informovala agentura AFP a místní média.

„Schůzku s premiérem jsme zrušili po (jeho) setkání s ministrem hospodářství Ruské federace,“ řekl agentuře AFP velvyslanec Evropské unie v Srbsku Emanuele Giaufret.

Podle něj „existuje náznak záměru Srbska posílit hospodářské vztahy s Ruskou federací i v jiných oblastech“. Tento „záměr“ lze vyčíst z tiskového prohlášení ke schůzce Vučeviče s Rešetnikovem, které bylo zveřejněno na stránkách srbské vlády, dodal Giaufret.

Ukrajina se snaží, aby nepřišla o jedno z klíčových měst v obranné linii na jižním Donbasu. Uvedl to pro ukrajinskou TV Nexta vojenský pozorovatel David Sharp. Podle něj je situace v Selidově extrémně složitá a Ukrajina se „snaží město ochránit za každou cenu, bez ohledu na ztráty“. 

Severní Korea uvedla, že případné vyslání jejích vojáků na pomoc Rusku ve válce na Ukrajině by bylo v souladu s mezinárodním právem, ačkoli nepotvrdila, že by k takovému nasazení došlo. Informovala o tom agentura Reuters. Jde o první náznak ze strany severokorejského režimu, že by na zvěstech o nasazení Severokorejců na straně Ruska ve válce na Ukrajině mohlo být zrnko pravdy. Pchjongjang i Kreml dříve takové zprávy odmítaly jako nepodložené fámy. Ruský prezident Vladimir Putin se však ve čtvrtek na dotaz ohledně těchto zpráv zastavil a odmítl je popřít.

Podle ruskojazyčného webu Otkrito, který působí v Lotyšsku, pohrozil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko Rusku válkou, pokud by se pokusilo připojit jeho zemi k Ruské federaci. Říct to měl v rozhovoru pro noviny Izvestija. 

Někteří lidé ve vysokých ruských kruzích totiž podle Lukašenka touží po anexi Běloruska. „Vy jste menší, my větší a máme takovou a takovou ekonomiku. Pomůžeme vám - a pak se připojíte k Rusku,“ říkají si podle něj nespecifikované hlasy. “Je to nemožné a nerealizovatelné. Bojím se to vyslovit, ale znamenalo by to válku,“ doplnil Lukašenko. 

Budoucnost Ruské federace a Běloruské republiky podle něj leží v budování společného Svazového státu. „Můžeme budovat takové vztahy, které budou těsnější a silnější než v unitárním státě. A nikdo se nebude na nikoho zlobit,“ míní diktátor. 

Míra nezaměstnanosti v Rusku se nyní nachází na rekordních minimech. Je to kvůli nedostatku pracovních sil, za kterým stojí rozsáhlá vojenská mobilizace a emigrace statisíců obyvatel po zahájení vojenské invaze na Ukrajinu. „Nedostatek pracovních sil narůstá v řadě odvětví. Růst mezd nadále převyšuje růst produktivity práce,“ uvedla dnes centrální banka.

Ta ve svém dnešním oznámení rovněž uvedla, že inflace v září stoupla na 9,8 procenta ze srpnových 7,5 procenta a zvýšila základní úrokovou sazbu z 19 na 21 procent. 

Dvacetiletý Dylan Earl se dnes přiznal ke žhářskému útoku na londýnskou komerční nemovitost, která je spojována s Ukrajinou. Policie jej zadržela v souvislosti s požárem skladu na východě Londýna z letošního března. Obvinění z „napomáhání zahraniční zpravodajské službě“ ale dvacetiletý mladík odmítl, informuje agentura Reuters. Prokuratura jej vinila z vazeb na Rusko. 

Earl se přiznal k účasti na přípravě „činu vytvářejícího vážné riziko pro zdraví nebo bezpečnost veřejnosti ve Spojeném království“, což je v rozporu s novým zákonem o národní bezpečnosti. Ten Londýn přijal s cílem potírat nepřátelskou činnost cizích států na svém území. Mladík se přiznal, že měl v úmyslu budovu zničit a že nedbal na to, zda budou ohroženy životy.

Ovoce zřejmě nese partnerství mezi Jižní Koreou a Polskem. To včera oznámili prezidenti obou zemí Andrzej Duda a Jun Sok-jol v reakci na sbližování Severní Koreje s Ruskem. „Dohoda o výrobě jihokorejských tanků K2 Black Panther v Polsku by mohla být podepsána v následujících týdnech,“ prohlásil dnes Duda na návštěvě Pusanu. V tomto jihokorejském městě sídlí továrna na výrobu tanků.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nasvědčují zpravodajské informace tomu, že již v průběhu neděle nebo pondělí dojde k nasazení severokorejských jednotek na straně Ruska. „Jedná se o jasnou eskalaci ze strany Ruska, která je významně v rozporu se všemi dezinformacemi, které se v těchto dnech v Kazani hojně šíří,“ řekl v souvislosti s proběhlým summitem zemí BRICS v tatarské metropoli. 

Tuto eskalaci by měl odsoudit i celý svobodný svět. Krok totiž podle něj odhaluje, že skutečným zájmem Moskvy je pokračování války. „Zapojení Severní Koreje do bojů by nemělo být přijato s lhostejností nebo nejistými komentáři, ale s hmatatelným tlakem na Moskvu i Pchjongjang, aby dodržovaly Chartu OSN a nesly za tuto eskalaci odpovědnost,“ uvedl Zelenskyj. 

Náčelník ukrajinského generální štábu Olexandr Syrskyj popřel tvrzení šéfa Kremlu Vladimira Putina o odříznutí ukrajinských vojsk v ruské Kurské oblasti. „Prohlášení vůdce agresorské země na summitu BRICS o obklíčení ukrajinských vojsk v Kurské oblasti není pravdivé,“ napsal na Telegramu. Jsou to naopak Rusové, kdo podle něj utrpěl v poslední době značné ztráty. 

„Zejména od 8. srpna do současnosti utrpěly ruské jednotky na tomto úseku fronty značné ztráty. Nepřítel přišel o 17 819 osob. Z toho bylo 6662 osob zajato, 10 446 osob zraněno a 711 osob zajato,“ uvedl Syrskyj. Rusové podle něj přišli i o 45 tanků a 256 obrněných vozidel. 

„Děkuji ukrajinským vojákům za jejich nezlomnost, vytrvalost a opravdovou odvahu, kterou prokazujete našemu věčnému zákeřnému nepříteli ve všech oblastech a směrech fronty,“ uzavřel generál svou reakci.  

Několik dohod o spolupráci v obranném sektoru, informačních technologiích, čistých energiích i umělé inteligenci dnes v Dillí podepsali německý kancléř Olaf Scholz a indický premiér Nárendra Módí. Scholz zároveň Módího vyzval, ať přesvědčí Rusko k ukončení války na Ukrajině, píše AP. Ve středu na summitu BRICS v ruské Kazani prohlásil Módí při setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že Indie si přeje diplomatické řešení konfliktu. Dillí ale zároveň dlouhodobě odmítá jednoznačně odsoudit Rusko za rozpoutání války.

Scholz dnes Módímu podle agentur mimo jiné navrhl, aby se Indie v Moskvě zasadila o ukončení konfliktu, který vypukl ruskou invazí do sousední země v únoru 2022. „Tato válka, která zuří už tak dlouho a má tolik obětí, musí konečně skončit. Integrita a suverenita Ukrajiny musí být zachována,“ řekl kancléř. Německo od počátku ruské agrese podporuje bránící se Ukrajinu finančně i dodávkami výzbroje.

Zakladatel nadace Help Ukraine Vladimír Gergel dnes u pražského městského soudu odmítl obžalobu, která ho viní z dotačního podvodu kvůli dvěma dotacím ministerstva školství v hodnotě 20 milionů korun, které byly určené na integraci ukrajinských uprchlíků. Státní zástupkyně tvrdí, že muž nesplnil podmínky udělení dotací, část peněz podle ní navíc použil na soukromé účely. Ministerstvo po muži požaduje zhruba 13 milionů korun, necelých sedm milionů nadace úřadu vrátila.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl přijmout generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese v Kyjevě, protože tento týden navštívil Rusko, kde se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, píše dnes agentura AFP s odvoláním na zdroj z ukrajinské prezidentské kanceláře.

Guterres si ve čtvrtek v ruské Kazani na summitu rozvíjejících se ekonomik BRICS s Putinem potřásl rukou a vyzval ho k míru na Ukrajině, proti níž Rusko už třetím rokem vede válku.

Ruský prezident Vladimir Putin v dnes zveřejněné části televizního rozhovoru tvrdil, že ruská vojska útočí po celé linii fronty a že Ukrajina již nedokáže stabilně řídit své jednotky, které vpadly do Kurské oblasti na západě Ruska. Současně si stěžoval, že Kyjev není ochoten přistoupit na jednání s Moskvou, přestože Rusko je podle Putina ochotné přistoupit na kompromisy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes po poradě s hlavním velitelem, generálem Oleksandrem Syrským informoval, že situace na východě Ukrajiny je těžká, ale ukrajinští vojáci tam dál hájí svá postavení, a v Kurské oblasti zachovávají nárazníkovou zónu, která brání Rusku rozšířit válku do dalších oblastí Ukrajiny.

„Po celé linii bojového dotyku se vedou útočné operace, pravda někde větší, jinde menší. Řekněme, že u Chersonu jsou menší, tam je fronta stabilní, i když i tam jsou jisté posuny – a všechny jsou v prospěch ruské armády,“ řekl Putin státní televizi Rossija 1. Pochválil zejména uskupení ruských sil nasazená na Donbasu na východě Ukrajiny, kde útočící síly podle médií i analytiků dosahují pomalého, ale setrvalého postupu.

Americký miliardář a aktivní podporovatel prezidentské kandidatury Donalda Trumpa Elon Musk je od konce roku 2022 v pravidelném kontaktu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na řadu informovaných zdrojů z americké, evropské i ruské politiky. Neveřejná jednání šéfa nepřátelské mocnosti s jedním z nejbohatších lidí světa, který má díky spolupráci své firmy SpaceX na americkém vesmírném programu přístup k tajným informacím, jsou pro americké činitele znepokojující, uvedl deník.

Podle zdrojů listu se rozhovory točí kolem osobních a obchodních témat, ale i současné geopolitické situace. Putin Muska například požádal, aby neaktivoval svou satelitní internetovou síť Starlink na území Tchaj-wanu, čímž se chtěl vládce Kremlu zavděčit čínskému prezidentovi Si Ťin-Pchingovi, s nímž se snaží posilovat vazby v době obchodních sankcí vůči Rusku ze strany Západu.

První severokorejské jednotky, které prošly výcvikem v Rusku, se dostaly do Kurské oblasti na západě země, uvedla ukrajinská vojenská rozvědka HUR na sociální síti. Do západoruského regionu vpadly počátkem srpna ukrajinské jednotky, které se ruským silám dosud nepodařilo vytlačit zpět přes hranice. HUR odhaduje, že v Rusku je na 12 000 severokorejských vojáků, včetně 500 důstojníků a tří generálů.

„Ve válce proti Ukrajině a v globální konfrontaci se Západem vkládá Kreml do Severokorejců velké naděje,“ píše HUR, podle které jednotky z KLDR postupují výcvik na pěti vojenských cvičištích na východě Ruska. Na sladění s ruskými silami, za které je zodpovědný náměstek ruského ministra obrany Junus-Bek Jevkurov, mají několik týdnů.

Protivzdušná obrana Kyjeva zneškodnila v noci až 15 ruských dronů, které na hlavní město nalétaly ve dvou vlnách, oznámila vojenská správa ukrajinské metropole. Rusko naopak zmiňuje zničení sedmi ukrajinských dronů a jednoho balonu.

Ruské ztráty od rozpoutání války přesáhly 685 000 vojáků a více než 9000 tanků, tvrdí ukrajinský generální štáb. O intenzitě bojů svědčí, že za uplynulých 24 hodin přišli Rusové podle odhadu ukrajinského velení o 1630 mužů.

Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze během válečného konfliktu ověřit z nezávislých zdrojů.

Evropská unie musí urychlit vojenskou i finanční pomoc Ukrajině. V rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) to uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Když bude Ukrajina silnější, znamená to podle Michela, že bude silnější i Evropa. 

Šéf unijních summitů po pěti letech končí a 1. prosince ho ve funkci nahradí bývalý portugalský premiér António Costa. Jak Michel popsal, nikdy nezapomene na noc ze středy na čtvrtek 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. „Prezident Zelenskyj mi telefonoval jen pár minut po útoku. Věděli jsme od zpravodajských služeb, že se něco chystá, ale mysleli jsme si, že půjde jen o útok na Donbas či část Ukrajiny,“ uvedl Michel.