Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Tři lidé zemřeli a 45 jich bylo zraněno po útoku Ukrajiny na továrnu ve městě Iževsk, které leží více než 1 000 km od hranic, píše britská BBC s odvoláním na ruské úřady. Šest zraněných je v kritickém stavu, uvedl gubernátor Udmurtské republiky Alexandr Brečalov a dodal, že o útoku informoval prezidenta Vladimira Putina. V regionu byl později vyhlášen výjimečný stav.

Ukrajinské drony se měly zaměřit na vojenskou továrnu, která údajně vyrábí raketové systémy země-vzduch Tor a radarové stanice. Podle ukrajinských médií se závod specializuje také na výrobu systémů protivzdušné obrany Osa a vývoj bezpilotních letounů.

Stíhací letoun Su-34 ruského letectva se zřítil během cvičení v Nižněnovgorodské oblasti, informovala dnes ruská státní zpravodajská agentura Ria Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Jeden z pilotů zemřel v důsledku utrpěných zranění. Po nouzovém katapultování se přistál na stromě a přivolaným lékařům se ho již nepodařilo zachránit. Ruský Su-34 je stíhací bombardér středního doletu ze sovětské éry.

Evropská unie měla s Ukrajinou uzavřenou dohodu o volném obchodu, ale v důsledku ruské invaze v roce 2022 zašla ještě dál a zrušila zbývající poplatky. Platnost těchto opatření vypršela letos 5. června a Brusel je nahradil takzvanými přechodnými opatřeními na dobu, než obě strany aktualizují vzájemnou obchodní dohodu. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič v pondělí oznámil, že EU a Ukrajina dosáhly předběžné dohody o budoucím vývozu zemědělských produktů do nynější sedmadvacítky.

Vztahy mezi Ruskem a Ázerbájdžánem se zhoršily poté, co se loni v prosinci zřítilo ázerbájdžánské dopravní letadlo. Alijev tehdy prohlásil, že letadlo poškodila nad ruským územím palba ze země a že některé skupiny v Rusku se snažily příčiny tragédie ututlat. Napětí mezi Baku a Moskvou dále vzrostlo poté, co před několika dny zemřeli v ruském Jekatěrinburgu při policejních zátazích bratři Zijaddin a Husejn Safarovovi, pokládaní za podezřelé v případu smrti místního podnikatele Junise Pašajeva, který byl zavražděn v roce 2001. V pondělí večer byla těla bratrů přepravena do Baku k pitvě a ázerbájdžánské úřady dnes uvedly, že zemřeli na následky bití. Smrt bratrů vyvolala v Baku pobouření, Ázerbájdžán zrušil mimo jiné chystané ruské kulturní akce a policie provedla razii v pobočce ruské státní agentury Sputnik v Baku, která podle ázerbájdžánského ministerstva vnitra pokračovala v činnosti navzdory odebrání akreditace.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil se svým ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem a vyslovil mu podporu v diplomatické roztržce mezi Baku a Moskvou kvůli nedávné smrti dvou etnických Ázerbájdžánců při zatýkání v Rusku. „Vyjádřil jsem jasnou ukrajinskou podporu v situaci, kdy Rusko šikanuje ázerbájdžánské občany a vyhrožuje Ázerbájdžánské republice," napsal Zelenskyj.

Kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podle agentury Reuters uvedla, že rozhovor s Vladimirem Putinem, ke kterému mezi těmito dvěma hlavami daných států došlo po téměř 3 letech, trval dvě hodiny a že francouzský prezident vyzval k příměří na Ukrajině a k zahájení jednání o ukončení konfliktu. K debatě o Íránu Elysejský palác uvedl, že francouzský prezident zdůraznil, že Teherán musí dodržovat své závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a plně spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).

Vladimir Putin svému francouzskému protějškovi Emmanuelu Macronovi zopakoval v telefonickém hovoru ruskou pozici, podle níž je pro dlouhodobé urovnání konfliktu na Ukrajině zapotřebí odstranit jeho „základní příčiny“ a vycházet „z reálné situace na místě“. Případná mírová dohoda by měla podle Putina mít „komplexní a dlouhodobou“ podobu, uvedla agentura TASS. Za „základní příčiny“ konfliktu nyní Moskva označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině.

Ruský »car« Vladimir Putin a prezident Emmanuel Macron si poprvé po téměř třech letech telefonovali, uvedla ruská státní agentura TASS s odkazem na prohlášení Kremlu. Tématem hovoru byla podle něj situace na Ukrajině či dodávky obilí. Telefonát vzápětí potvrdil i Elysejský palác. Naposledy spolu dvojice prezidentů telefonovala 11. září 2022, tedy několik měsíců poté, co Rusko Ukrajinu v plném rozsahu vojensky napadlo. Nedlouho před začátkem celoplošné invaze též Macron hovořil s Putinem osobně (viz foto).

Od zahájení plošné války proti Ukrajině před více než třemi lety se v Rusku výrazně zvýšila státní kontrola a cenzura. Řada internetových stránek, včetně webů západních a nezávislých médií, byla zablokována. U mnoha on-line platforem, jako je YouTube, byla omezena rychlost - v některých případech do té míry, že jsou bez použití virtuální privátní sítě (VPN) prakticky nepoužitelné. Stále častěji jsou však blokováni také poskytovatelé VPN služeb. Ruský parlament nedávno schválil zákon o vytvoření vlastní chatovací aplikace. Integrovány do ní mají být i vládní služby. Stále častěji je v některých regionech zcela vypínán mobilní internet.

Ruské úřady chtějí postupně vypnout mobilní spojení těm cizincům, kteří ke svým SIM kartám nedoplní biometrické údaje. S odvoláním na sdělení ministerstva pro digitalizaci v Moskvě o tom dnes informovala agentura DPA. Podle ní tím ruský stát dále zpřísňuje dohled nad komunikací mezi lidmi. Biometrické údaje jsou taková osobní data, která lze použít k jednoznačné identifikaci osoby.

Za první polovinu roku 2025 dosáhl dle ukrajinského ministerstva obrany počet obětí v ruské armádě počtu 230 180 – šlo jak o zabité, tak raněné. Agresor rovněž dle Ukrajinců ztratil 1 311 tanků a 2 885 obrněných bojových vozidel. „Kromě toho bylo od začátku letošního roku zničeno nebo poškozeno více než 21 021 kusů nepřátelské automobilové techniky a 8 222 nepřátelských dělostřeleckých systémů,“ uvedl účet rezortu obrany na sociální síti. Nutno podotknout, že ztráty na obou stranách nelze nezávisle ověřit.

Ruský soud poslal na 13 let do vězení bývalého náměstka ministerstva obrany Timura Ivanova, kterého shledal vinným ze zpronevěry. Zabavil mu majetek a zbavil ho státních vyznamenání. Ivanov musí také zaplatit pokutu 100 milionů rublů (asi 27 milionů korun), napsala agentura AFP. Případ je součástí rozsáhlého korupčního skandálu, který loni zasáhl ruské ozbrojené síly. Ivanov funkci zastával od roku 2016 a měl na starosti výstavbu a opravy nemovitostí, správu majetku, ubytování vojsk a také zdravotnické zabezpečení ozbrojených sil. Ivanov zodpovídal například za projekt takzvané obnovy okupovaného ukrajinského Mariupolu, výstavbu hlavního chrámu ruských ozbrojených sil nebo kosmodromu Vostočnyj. Odsouzený bývalý náměstek je zapsaný na sankčních seznamech ve Spojených státech i v Evropské unii kvůli jeho roli ve válce na Ukrajině.

Německý kancléř Fridrich Merz koncem května po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Berlíně řekl, že Německo bude s Ukrajinou spolupracovat při výrobě zbraní dlouhého doletu. Ty budou moci ukrajinské síly používat bez omezení dosahu. Kyjev tak s nimi bude moci útočit i na ruské území. Kromě dálkových dronů mají obě země společně vyrábět i střely s plochou dráhou letu a rakety.

Spolkový ministr zahraničních věcí Německa Johann Wadephul se momentálně nachází na návštěvě Ukrajiny.

Německo začalo financovat výrobu ukrajinských dronů dlouhého doletu. Podle deníku Welt jde o první výsledek memoranda podepsaného u příležitosti květnové návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Berlíně. Německá vláda konkrétní formy vojenské pomoci Ukrajině už nezveřejňuje. Celý text ZDE.

Na snímku kancléř Německa Fridrich Merz při květnové návštěvě Zelenského v Berlíně.

Ukrajina se připojila k několika balíčkům sankcí EU proti Rusku a také k sankcím zaměřeným na porušování lidských práv v Bělorusku a Íránu. S odvoláním na kancelář ukrajinského prezidenta o tom informoval portál Ukrajinska pravda. Konkrétně se Ukrajina přidaka k sankcím z 9. až 14. balíčku EU, stejně tak i k opatřením proti jednotlivým osobám, které jsou zapojené do porušování lidských práv v Bělorusku dle rozhodnutí EU z let 2011 a 2020-2025. Sankce byly uloženy celkem 403 fyzickým osobám a 188 právnickým osobám.

„Máme jasné důkazy – potvrzené našimi partnery –, že sankce jsou pro Rusko skutečně bolestivé. A pokud bude tlak stále sílit, donutí Rusko myslet za horizont fronty a nenávisti vůči svým sousedům,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X poděkoval Polsku za podporu napadené zemi během jeho předsednictví Radě EU. „Bylo důležité nejen pro naši zemi, ale pro celou Evropu. Děkuji polské vládě a premiérovi Donaldu Tuskovi za úspěchy, kterých jsme společně s našimi partnery za šest měsíců dosáhli - posílení podpory obrany Ukrajiny, nové investice do naší zbrojní výroby na Ukrajině a obecně v celé Evropě, jakož i pozitivní kroky v přípravě evropských integračních procesů. To vše přispěje k posílení Evropy. Děkuji!“ napsal Zelenskyj. 

Na snímku oba státníci při objetí během setkání v Kyjevě v polovině června.

V červnu 2025 byl Charkov vystaven nejvyššímu počtu leteckých útoků od začátku ruské invaze - celkem jich bylo 142. Dnes to uvedl starosta města Ihor Těrechov na sociálních sítích. Starosta také zmínil největší jednotlivý útok na město, ke kterému dle něj došlo 7. června. Toho dne se pod palbu dostal významný civilní objekt vyrábějící kontejnery na zemědělské zboží.

Německá vláda dnes snížila stupeň varování, který se týká zásobování země plynem. Druhý varovný stupeň na třístupňové škále vyhlásila krátce po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022. Německo podle ministryně hospodářství Katheriny Reicheové teď neodebírá z Ruska žádný plyn přes potrubí ani žádný ruský zkapalněný zemní plyn (LNG) do terminálů.

Ruská vojska v červnu dobyla 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, zatímco v květnu to bylo 507, v dubnu 379 a v březnu 240 kilometrů čtverečních, napsala agentura AFP s odvoláním na údaje amerického Institutu pro studium války (ISW). Tyto údaje svědčí podle AFP o tom, že ruská vojska po zimě zrychlují postup. Větších územních zisků než v červnu dosáhla ruská armáda jen loni v říjnu (607 km2) a v listopadu (725 km2). Dvě třetiny červnových zisků připadají na Doněckou oblast na východě Ukrajiny, která představuje hlavní bojiště. Ruská armáda nyní okupuje asi tři čtvrtiny tohoto regionu, proti 61 procentům o rok dříve. Rusko nyní úplně nebo částečně ovládá skoro 19 procent rozlohy Ukrajiny, dodala AFP.