Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnované válce na Ukrajině. Prozatím se s vámi loučíme a přejeme dobrou noc. Další zprávy tu na vás budou čekat zase od zítřejšího rána. 

Ukrajina plánuje na tento měsíc schůzku se svými klíčovými evropskými spojenci, aby s nimi koordinovala postoje ve snaze zajistit Kyjevu co nejsilnější pozici na frontě a v případných mírových rozhovorech. Uvedl to dnes podle médií mluvčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajina se už déle než tisíc dnů brání ruské agresi.

Ukrajina zesílila volání o pomoc u svých příznivců zejména v souvislosti s blížící se inaugurací zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil, že chce rychle ukončit ukrajinsko-ruskou válku, poznamenala agentura Reuters.

Pád režimu v Sýrii by mohl mírně ovlivnit i válku na Ukrajině, řekl v České televizi redaktor Ondřej Soukup.  Rusko má totiž v Sýrii leteckou i námořní základnu, a tedy ponorky i stíhací letouny. „Z hlediska zbraní to asi není úplně rozhodující. Samozřejmě, jak ty stíhačky i bombardéry, ale to se bavíme o stovkách, to by mohlo na Ukrajině pomoci, ale nezvrátí to válku,“ myslí si. 

Ruské okupační jednotky se připravují na silné útoky v oblasti Záporoží a prorážejí se k hranici Dněpropetrovské oblasti. V Rádiu NV to řekl mluvčí Obranných sil jižní Ukrajiny Vladyslav Voloshyn . Připomněl, že město Záporoží je od bojové linie vzdáleno 30 km.

„Nepřítel provedl určité změny a zlepšil shozové systémy protitankových střel, dosáhl toho, že nyní tyto vysoce výkonné bomby - KAB-250, KAB-500 - již létají uprostřed regionálního centra,“ zdůraznil Voloshyn.

Nad Baltským mořem zachytilo NATO ruská letadla, uvádí The Kyiv Independent. Jednalo se o dopravní letoun An-72 a průzkumný letoun SU-24. 

Agentura Reuters na sociální síti X přinesla příběh ukrajinského soudce, který přes den pracuje v kanceláři a soudní síni v Kyjevě, aby večer vyměnil talár za zbroj. „Ukrajinský soudce Vladyslav Cukurov tráví dny v soudní síni kousek od Kyjeva, ale v noci vymění kladívko za zbraň, když se dobrovolně hlásí k jednotce protivzdušné obrany sestřelující ruské drony,“ uvádí agentura. 

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj dnes přivítal v Kyjevě také estonského premiéra Kristen Michala. Premiér má v plánu jednání se Zelenským a také s premiérem Denysem Šmyhalem a s předsedou parlamentu Ruslanem Stefančukem.

Jakékoliv podmínky příměří ve válce na Ukrajině musí být přijaty Kyjevem, jinak by to znamenalo „další mnichovskou dohodu“, je přesvědčen český premiér Petr Fiala. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Bloomberg také varoval před appeasementem, tedy politikou ústupků či usmiřování. Nutit Ukrajinu vzdát se území podle něj jen povzbudí válečnou mašinerii ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Bezpečnost Evropy prostě nelze zajistit, když Rusko okupuje část Ukrajiny a pokračuje v agresi,“ uvedl Fiala, který zmínil i osobní vzpomínky na okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. „Nevěřím v politiku appeasementu - ta vždy prospívá agresorovi. Vždy,“ dodal.

Režim Bašára Asada se zhroutil, protože téměř 800.000 ruských vojáků je na Ukrajině a v Sýrii samotné fakticky nezůstala ruská vojska, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle médií zároveň varoval, že pád Ukrajiny by vedl k návratu Ruska do Sýrie a Afriky.

„Vidíme, že se Asadův režim zhroutil. Proč? Protože tam nejsou opravdová ruská vojska. Buďme upřímní, (Asadův režim padl) nejen zásluhou povstalců a těch, kdo je podporují, ale i proto, že tam nejsou opravdová ruská vojska,“ řekl Zelenskyj agentuře Interfax-Ukrajina před schůzkou s estonským premiérem Kristenem Michalem.

Británie omezí styky s gruzínskou vládou. Oznámil to dnes podle agentury Reuters britský ministr zahraničí David Lammy v prohlášení odsuzujícím násilí vůči protestujícím a novinářům v jihokavkazské zemi. Omezení spolupráce se podle Lammyho bude týkat i spolupráce v oblasti obrany.

Sankce proti proruským gruzínským představitelům v čele s miliardářem Bidzinou Ivanišvilim už zavedla Ukrajina či baltské země.

Před možnými sankcemi vládu v Gruzii varovala nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na jejich zavedení by se ovšem musely shodnout všechny členské země sedmadvacítky. Nejistá by byla v takovém případě pozice Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán podporuje vládu Gruzínského snu.

Pro zajištění bezpečnosti a stability Evropské unie je podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) nezbytné pokračovat v procesu rozšiřování. Dvořák to dnes řekl na úvod konference s názvem 20 let tvoříme Evropu: Nové výzvy a příležitosti. Ruská invaze na Ukrajinu nebo současná situace v Gruzii podle ministra připomněly, že pokud EU neposílí podporu kandidátským zemím včas, potenciální vakuum bude vyplněno Ruskem a jinými cizími vlivy.

„Věnujme pozornost Moldavsku a zemím západního Balkánu, které jsou sice na dobré cestě, ale jak jsme mohli vidět, tento pokrok může být bohužel velmi rychle zvrácen,“ řekl. Rozšíření je podle Dvořáka silným geopolitickým nástrojem, se kterým je nutné nakládat rozumně. „Unie musí pokračovat v tomto procesu při stanovení jasných a dosažitelných cílů pro kandidátské země, které budou plně reflektovat jejich snahu a také učiněný pokrok,“ dodal.

Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí v Kyjevě řekl kandidátovi na německého kancléře Friedrichu Merzovi, že ukrajinská strana očekává, že Berlín posílí schopnosti Ukrajiny na rakety dlouhého doletu. Ukrajinský prezident poděkoval Německu za „pomoc, kterou poskytla německá vláda, poslanci a lidé, kteří hostili ukrajinské uprchlíky od začátku války."

Ukrajinská strana potvrdila, že od Ruska získala těla válečných zajatců, kteří zahynuli letos v lednu, když se s nimi nedaleko hranic s Ukrajinou zřítilo letadlo. 

Ukrajinský štáb pro otázky válečných zajatců podle serveru RBK Ukrajina uvedl, že „příslušné instituce v rámci trestního řízení zjišťují, zda pozůstatky těchto osob skutečně patří ukrajinským vojákům“.

Ruský TASS upravil svou zprávu, že prezident Putin rozhodl o azylu exprezidentovi Sýrie Asadovi. Teď píše, že rozhodnutí mohla učinit jen hlava státu.

Kyjev brzy získá 4,2 miliardy eur (105,5 miliardy Kč) z takzvané ukrajinské facility, tedy finančního nástroje EU na podporu Ukrajiny. Druhou platbu dnes schválila Rada EU, která zastupuje členské státy. Peníze jsou určeny na podporu makrofinanční stability a fungování veřejné správy země, která se již téměř tři roky brání ruské invazi.

„V dnes přijatém rozhodnutí Rada dospěla k závěru, že Ukrajina splnila nezbytné podmínky a reformy uvedené v Ukrajinském plánu pro získání finančních prostředků. Finance budou vyplaceny z nástroje na podporu Ukrajiny,“ uvedla Rada EU ve svém prohlášení. „Rada rovněž zdůraznila, že vzhledem k obtížné fiskální situaci na Ukrajině je důležité přidělit peníze co nejdříve,“ dodala.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že chce v nadcházejících dnech hovořit s americkým prezidentem Joem Bidenem o pozvánce do NATO. „Plánuji v příštích dnech zavolat prezidentovi Bidenovi, abych s ním probral otázku pozvání do NATO,“ řekl Zelenskyj.

„On je současným prezidentem a mnoho věcí se řídí jeho názorem. Jednání s (Donaldem) Trumpem dříve, než převezme úřad, nedává příliš smysl,“ uvedl. Trump složí prezidentský slib 20. ledna, do té doby je šéfem Bílého domu Biden.

V Kyjevě je dnes kromě předáka německé konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze také estonský premiér Kristen Michal. Ten má rovněž v plánu jednání se Zelenským a také s premiérem Denysem Šmyhalem a s předsedou parlamentu Ruslanem Stefančukem.

Francie podpoří politický přechod v Sýrii a do země vyšle zvláštního vyslance, řekl dnes ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Británie zváží, zda přehodnotí svůj přístup k islamistickému uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které je v Sýrii po pádu režimu Bašára Asada vůdčí silou. Turecko pak bude se změnou režimu usilovat o návrat syrských uprchlíků zpět do Sýrie, uvedla agentura AFP.

Barrot rozhlasové stanici France Info řekl, že Francie vyšle do Sýrie zvláštního vyslance v následujících dnech. Dodal, že pád režimu je velkou porážkou pro Rusko, protože by tím Moskva mohla ztratit přístup ke svým zařízením, která v Sýrie má.

Z Ruskem okupovaného Doněcku na východě Ukrajiny je hlášen výbuch auta, podle nepotvrzených informací při něm zemřel bývalý šéf věznice v Olenivce.

V Olenivce v červenci 2022 při ostřelování přišlo o život přes 50 ukrajinských vězňů, dalších 130 utrpělo zranění. Kyjev z jejich smrti obviňuje Rusko a spoluodpovědnost za ni přičítá Jevsjukovovi.

Ruské úřady trestně stíhají vojenského lékaře, který patrně lidem za úplatu vkládal do těla úlomky munice, aby mohli předstírat válečná zranění a získat za to odškodnění. Podle agentury RIA Novosti o případu informoval šéf ruské kriminální ústředny Alexandr Bastrykin.

Vojenský lékař podle Bastrykina spolupracoval se dvěma úředníky, kteří po jeho zákrocích do dokumentů vkládali údaje o zranění, které dotyčný poškozený podle smyšlené zprávy utrpěl. Na základě těchto dokladů pak získal odškodnění. Trojice si takto vydělala asi 12 milionů rublů (2,9 milionu Kč). Bastrykin nespecifikoval, kdy a v jakém ruském regionu se to dělo.

Server Meduza uvádí, že v březnu 2022 ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který stanovil odškodné tři miliony rublů za zranění, jež vojáci utrpí za celoplošné invaze na Ukrajinu. Letos v listopadu Rusko zvýšilo jednorázovou platbu za zranění s následkem invalidity na čtyři miliony rublů.