Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Vážení čtenáři,
pro dnešek končíme online reportáž z válečného konfliktu. Za redakci Blesk zpráv vám přejeme dobrou noc. Ve zpravodajství budeme pokračovat opět zítra v ranních hodinách.
Nejméně čtyři lidé zahynuli a čtyři desítky utrpěly zranění při ruském vzdušném útoku na hypermarket se stavebními potřebami v ukrajinském Charkově. Na platformě Telegram to dnes uvedli starosta města Ihor Terechov a šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Oba činitelé zároveň vpodvečer informovali o dalším ruském úderu, který zasáhl centrum druhého největšího ukrajinského města a vyžádal si dvě desítky zraněných včetně třináctiletého chlapce.
Ruská armáda při prvním vzdušném úderu zaútočila na Charkov podle oblastní prokuratury pomocí řízených leteckých bomb UMPB D-30 z ruské Belgorodské oblasti. Syněhubov dříve informoval o ruském útoku dvěma naváděnými leteckými pumami KAB.
Na místě úderu vypukl požár a prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že v hypermarketu mohlo být tou dobou přes 200 lidí. Původní informace hovořily o dvou zabitých, kteří byli podle Syněhubova pracovníci hypermarketu, a 25 zraněných.
K 21:00 místního času byli během ruského útoku na hypermarket se stavebním materiálem v Charkově zabiti nejméně čtyři lidé a 38 jich bylo zraněno.
Při ukrajinském ostřelování obce Okťabrskij zahynuli dva lidé, uvedl dnes gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na platformě Telegram. Dalších deset lidí podle něj utrpělo zranění, mezi nimi i osmiletý chlapec.
„Ukrajinské ozbrojené síly ostřelovaly vesnici Okťabrskij ze salvových raketometů. K velkému zármutku zemřeli dva lidé - muž a žena utrpěli mnohočetná smrtelná poranění střepinami,“ napsal gubernátor.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil zpochybnění své současné legitimity v čele země ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem za nudné a nezajímavé. A jako nelegitimního naopak označil ruského prezidenta. Vyjádřil se tak v rozhovoru, který dnes zveřejnil například kazachstánský server Vlasť.
Šéf Kremlu v pátek prohlásil, že je třeba obnovit mírové rozhovory s Ukrajinou, jednání ale podle něj musí být vedena s legitimním vedením země. Zelenskyj podle názoru Moskvy už legitimitu nemá. „Legitimita stávající hlavy státu vypršela,“ pronesl Putin na návštěvě v Minsku. Narážel tak na to, že mandát ukrajinského prezidenta by za normálních okolností vypršel tento měsíc, ale kvůli stannému právu vyhlášenému na začátku ruské invaze se teď v napadené zemi nové volby hlavy státu neuskuteční.
Jen několik hodin po smrtícím útoku na hypermarket v Charkově bylo při dalším útoku v centru města zraněno nejméně dvanáct lidí, uvedl charkovský starosta Ihor Těrechov.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) bude při jednání s kolegy z členských zemí NATO, které se uskuteční v Praze koncem příštího týdne, apelovat na zvýšení podpory pro zadržování ruského imperialismu, uvedl v příspěvku na sociální síti X. Reagoval tak na dnešní ruský vzdušný útok na hypermarket v Charkově. Dal to do protikladu k pátečním prohlášením ruského prezidenta Vladimira Putina, že je potřeba obnovit mírové rozhovory s Ukrajinou.
„Nevěřte kremelským pohádkám. Na zasedání ministrů NATO v Praze budu na kolegy apelovat, abychom zvýšili podporu pro zadržování ruského imperialismu,“ uvedl Lipavský.
Při ruském útoku na hypermarket se stavebním materiálem v Charkově byli zabiti nejméně dva lidé a 33 jich bylo zraněno, informovaly ukrajinské úřady.
Obrazem: Ruský útok na Charkov zasáhl hypermarket a zabil dva lidi
V okolí zasaženého nákupního centra není jediný vojenský objekt, podotkl šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Také ukrajinský prezident uvedl, že ruský útok zasáhl zjevně civilní objekt. „Jedno z největších (obchodních) center - uvnitř bylo mnoho pracovníků a návštěvníků,“ napsal Zelenskyj. „Kdyby Ukrajina měla dostatečné prostředky protivzdušné obrany a moderních bojových letadel, byly by takové ruské údery prostě nemožné,“ podotkl prezident a znovu vyzval zahraniční představitele, aby pomohli Ukrajině posílit její protivzdušnou obranu.
V hypermarketu se stavebními potřebami v Charkově, na který dnes zaútočilo Rusko, mohlo být přes 200 lidí. Na platformě Telegram to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval o dvou mrtvých a 24 zraněných. Na místě zasahují záchranáři. Rusové podle Syněhubova zaútočili pomocí dvou naváděných leteckých pum KAB a na místě vypukl požár.
Nejméně dva lidé zahynuli při ruském vzdušném útoku na druhé největší ukrajinské město Charkov. Na platformě Telegram to dnes oznámil charkovský starosta Ihor Terechov. Invazní síly podle něj zasáhly hypermarket zaměřený na stavebnictví. Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval také o 24 zraněných. Podle Syněhubova Rusové zaútočili pomocí dvou naváděných leteckých pum KAB a na místě vypukl požár.
Moskva hlásí dobytí další ukrajinské obce, podle ruského ministerstva obrany invazní jednotky obsadily vesnici Archanhelske v Pokrovském okrese Doněcké oblasti. Kyjev se k tomuto tvrzení nevyjádřil. Zpravodajský kanál DeepState, který je blízký ukrajinské armádě, nicméně v noci na dnešek informoval o postupu Rusů u Archanhelske, poznamenal server Meduza.
Archanhelske leží nedaleko vsi Očeretyne, jejíž dobytí oznámilo Rusko na začátku května. Ukrajinská armáda v posledních dnech hlásila intenzivní boje ve směru na Pokrovsk, podotkla Meduza a upozornila na páteční hlášení ukrajinského generálního štábu, ve kterém ukrajinské ozbrojené síly připustily částečný úspěch Rusů v tomto regionu, konkrétně východně od vesnice Jevhenivka. Soudě dle mapy DeepState Rusové Archanhelske kontrolují, konstatuje Meduza.
Země skupiny G7 by mohly Ukrajině poskytnout půjčku, která by byla krytá výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Podle americké ministryně financí Janet Yellenové se jedná o hlavní cestu, kterou se vydávají úvahy této skupiny, napsala dnes agentura Reuters. Žádná definitivní dohoda však na stole není, uvedl italský ministr financí Giancarlo Giorgetti, který zasedání ministrů financí G7 v severoitalské Strese předsedal.
Yellenová potvrdila, že dohoda o poskytnutí půjčky kryté výnosem ze zmrazeného ruského majetku ještě není zcela dojednaná. Podle agentury AFP Spojené státy navrhly, aby Kyjev dostal půjčku ve výši 50 miliard dolarů (1,14 bilionu korun). Podle ní musí návrh na půjčku ještě projednat Evropská unie, která ve skupině G7 rovněž zasedá. Do budoucna však Yellenová nechtěla vyloučit i jiná opatření vedle této speciální půjčky.
Ztráty Ruska během ofenzivy v Charkovské oblasti zahájené na začátku tohoto měsíce jsou osmkrát vyšší než ztráty ukrajinských ozbrojených sil, uvedl v rozhovoru prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování zahájil vyšetřování 125. brigády a jejích podřízených jednotek kvůli nesprávné organizaci obrany v Charkovské oblasti, uvedla Ukrajinska pravda.
Skupina zemí, včetně pobaltských států, Polska, Norska a Finska, se dohodla na vytvoření "dronové zdi", která by pomohla chránit jejich společné hranice, uvedla v rozhovoru litevská ministryně vnitra Agne Bilotaiteová.
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí systému varování před mezikontinentálními balistickými střelami. S odkazem na analýzu Institutu pro studium války (ISW) to dnes píše agentura DPA. Podle ní se k úderu ruská armáda ani jiné úřady zatím nevyjádřily. Ruský senátor Dmitrij Rogozin to však označil za krok ke třetí světové válce.
ISW ve své páteční analýze uvedl, že podle vícero zdrojů z ruské i ukrajinské strany ve čtvrtek úder za použití bezpilotních prostředků zasáhl radarovou stanici v ruském městě Armavir v Krasnodarském kraji. Stanice je podle analýzy součástí systému včasné výstrahy, který má varovat před vypálením mezikontinentálních balistických raket, jež mohou nést jadernou hlavici. Snímky ze satelitů ukazují, že jeden radar je zřejmě poškozen.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky uvedl, že probíhá zdokonalování robotických námořních platforem. Jsou vybaveny zejména systémy k zasahování malých hladinových a vzdušných cílů a k úderům na pobřeží.
„Časem se tedy pravděpodobně dočkáme úplné převahy bezpilotních plavidel nad konvenčními válečnými loděmi. Přinejmenším v uzavřených nebo polouzavřených vodách, jako je Černé moře, Středozemní moře atd. To je cesta vpřed,“ uvedl Kyrylo Budanov.
Spojenci by měli přehodnotit omezení, která kladou Ukrajině pro používání zbraní, jež této zemi darovali. V rozhovoru, který zveřejnil v pátek týdeník The Economist, to řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Podle něj má Ukrajina právo se bránit, což zahrnuje i útoky na cíle na ruském území. O tom, zda povolit používání západních zbraní při úderech na cíle na ruském území, se vede mezi státy NATO v poslední době debata.
„Myslím, že nadešel čas, aby spojenci zvážili, zda neodvolat některá omezení, která zavedli na použití zbraní, které dali Ukrajině,“ uvedl Stoltenberg, jenž by měl ve funkci skončit 1. října. Argumentoval například tím, že v současnosti jsou boje intenzivnější u Charkova, který se nachází nedaleko ruské hranice. Dříve byly hlavním těžištěm bojů ukrajinské regiony okupované Ruskem.
