Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Od začátku konfliktu na Ukrajině Česko poslalo napadené zemi pomoc zhruba za 25 miliard korun, řekl dnes večer v televizi CNN Prima News premiér Petr Fiala (ODS). Česko podle něj také plní závazky Severoatlantické aliance (NATO), které činí zhruba 6,5 miliardy korun ročně.
Předseda opozičního ANO Andrej Babiš, který byl v debatním duelu s Fialou, řekl, že české firmy by za jeho případné vlády dostaly licence na export vojenského materiálu na Ukrajinu. „Nemáme peníze tady pro naše lidi a náš program je pro lepší život občanů České republiky,“ uvedl mimo jiné na dotaz ohledně podpory Ukrajiny vládou, v níž by bylo hnutí ANO. „Platíme do Evropské unie 60 miliard korun ročně. EU významně pomáhá Ukrajině. Nový návrh evropského rozpočtu na roky 2028 až 2034, jsou tam obrovské částky na podporu, takže pomáháme,“ dodal expremiér.
Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. Za sledování online zpravodajství k Ukrajině děkujeme, pokračovat bude zase od rána.
Neformální summit EU v Kodani skončil, prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie debatovali o společné evropské obraně a následně o Ukrajině. Zatímco diskuze o obraně trvala čtyři hodiny, o Ukrajině pouhou hodinu.
Jednání o obraně se podle bruselského serveru Politico neprotáhlo kvůli neshodám, ale kvůli tomu, že se chtěli vyjádřit všichni. Dánské předsednictví přitom vzhledem k důležitosti tématu nechtělo nikoho přerušovat. Původně plánovaná diskuse na dvě hodiny se tak protáhla.
Úřady vyhlásily na 2. října v Oděse a okolí den smutku kvůli záplavám, které zabily deset lidí. Podle úřadů se dosud podařilo zachránit 362 lidí.
Oděsa se kvůli srážkám na možné záplavy připravovala od úterý, kdy dobrovolníci společně se záchranáři a civilní obranou pomáhali zajišťovat budovy a odčerpávat vodu ze sklepů. Ve stejný den v podvečer starosta města Hennadij Truchanov oznámil zastavení elektrifikované hromadné dopravy a úplný zákaz vjezdu do ohrožených míst. V oblasti se kvůli špatnému počasí ocitly bez proudu tisíce domácností.
Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že pověřil vicepremiéra Oleksije Kulebu kontrolou záchranných prací v Oděse a prověřením všech skutečností, které tragédii předcházely a mohly způsobit tak významné důsledky. Podrobnou zprávu očekává šéf státu v pátek.
Na anektovaném Krymu ruské úřady zavedly další omezení na tankování benzínu. Jednorázově si řidič smí načerpat 20 litrů, oznámil dnes Sergej Aksjonov, Ruskem dosazený šéf správy na poloostrově. Koncem září úřady na Krymu omezily prodej benzínu na 30 litrů při jednom nákupu, teď se toto množství ještě snížilo o deset litrů, poznamenal server BBC News. Tedy pokud zákazník najde zásobenou stanici.
Už v srpnu ruská média informovala o nedostatku benzinu a o frontách aut před čerpacími stanicemi v některých ruských regionech včetně Krymu. Od té doby útoky ukrajinských dronů na ruské rafinérie a další zařízení a zásobovací trasy ještě zesílily.
Rusko nadále využívá Severokorejce ve válce proti Ukrajině, ačkoliv je nyní nenasazuje do bojů v první linii na frontě. Severokorejci v Rusku podstupují výcvik a také se zapojili do výroby dronů. Uvedl to náčelník ukrajinského generálního štábu Andrij Hnatov v rozhovoru poskytnutém agentuře Ukrinform.
V Moskvě se mezitím setkali ruský ministr obrany Andrej Belousov a jeho protějšek z KLDR No Kwang-čol, který podle ruské agentury TASS ujistil, že KLDR nadále bude „plně podporovat boj vlády, armády a lidu Ruska pod vedením soudruha prezidenta (Vladimira) Putina“.
„Kontingent je nasazen v Kurské oblasti, kde absolvují výcvik. Tvrdí se také, že prý jde o ženijní jednotky, které se mají postarat o odminování území,“ řekl ukrajinský generál.
Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie ukončili debatu o společné evropské obraně a nyní budou na takzvaně neformálním zasedání Evropské rady v Kodani jednat o Ukrajině, uvedla mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy. Vrcholná schůzka se tak patrně protáhne do noci. Evropské vůdce čeká od 19:00 ještě večeře pořádaná dánskou královskou rodinou. Následně se ale nejspíš k diskusi vrátí, i když to původně nebylo v plánu.
S unijními lídry se podle mluvčí Marie Tomasikové již spojil prostřednictvím videokonference ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupoval premiér Petr Fiala, který se ale předčasně vrací do Prahy, kde ho čeká večerní televizní debata s lídrem opozice Andrejem Babišem.
„Moje názory se v zajetí změnily. Měl jsem naději, že se ruský režim změní,“ prohlásil letošní laureát Ceny Václava Havla, ukrajinský novinář a dobrovolný voják Maksym Butkevyč, loni propuštěný při výměně zajatců. „Teď, když se dívám na Rusko v jeho současné podobě, už tomu nevěřím,“ dodal na konferenci v Praze. Rusko podle něj vnímá Ukrajinu jako svou součást a usiluje o to, aby se znovu stalo impériem.
„Maďarsko je suverénní země. O našem energetickém mixu rozhodujeme my. Zadruhé nemáme žádnou jinou možnost. Máme možnost odebírat něco přes Chorvatsko, ale to není dostatečné. Potřebujeme hlavní plynovod a tím je ten ruský,“ maďarský premiér Viktor Orbán při zasedání Evropské rady v Dánsku.
Vymezil se tak vůči požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa (jakkoli se prezentují jako velcí přátelé a ideoví spřízněnci), aby všechny země EU a NATO přestaly nakupovat ruskou ropu a plyn.
Postup ruské armády na Ukrajině se v září opět zpomalil, zejména v Doněcké oblasti na východě země, vyplývá z analýzy AFP. Během září Rusko dobylo 447 kilometrů čtverečních, v srpnu 594 kilometrů čtverečních. Vrcholu letošního snažení dosáhly ruské jednotky v červenci, kdy ovládly 634 kilometrů čtverečních ukrajinského území.
Na konci září Moskva plně nebo částečně ovládala 19 procent ukrajinského území. Přibližně sedm procent, včetně Krymu a částí Donbasu, ovládlo Rusko ještě před vpádem svých vojsk do sousední země v únoru 2022.
Ukrajinská státní energetická společnost Naftohaz uzavřela s Evropskou investiční bankou (EIB) smlouvu o půjčce 300 milionů eur (zhruba 7,3 miliardy Kč) na nákup plynu před topnou sezonou. S odkazem na sdělení ukrajinského podniku to dnes uvedla agentura Reuters. Naftohaz se teď snaží zabezpečit si finance na nákup dostatečných zásob plynu pro letošní zimu vzhledem k tomu, že ruské útoky vedly na Ukrajině k poklesu produkce plynu o 40 procent.
„Částka 300 milionů eur od EIB představuje výraznou a praktickou podporu, která nám pomůže zajistit energetickou odolnost země před zimou,“ uvedl Naftohaz. Dodal, že plní podzemní zásobníky plynu podle plánu a blíží se k dosažení cílové úrovně zásob.
Pro topnou sezonu, která začne v polovině října, potřebuje Ukrajina podle tamní vlády nejméně 13,2 miliardy krychlových metrů plynu. Naftohaz uvedl, že za peníze z úvěru od EIB bude moci nakoupit zhruba 0,6 miliardy krychlových metrů plynu.
Maďarsko chce mít s Ukrajinou pouze strategickou dohodu. Ukrajinci jsou hrdinský národ, musíme je podporovat, členství v EU je ale příliš, řekl premiér Viktor Orbán na evropské radě.
„Předseda vlády Slovenské republiky Robert Fico se omluvil z účasti na neformálním summitu Evropské rady a summitu Evropského politického společenství z důvodů zhoršených zdravotních těžkostí spojených s atentátem,“ uvedl úřad slovenské vlády. Více informací neposkytl.
Fico loni v květnu přežil pokus o atentát, když na něj po výjezdním zasedání vlády ve slovenské Handlové z bezprostřední blízkosti střílel útočník a vážně ho zranil. Premiérovi způsobil poranění v oblasti břicha, kyčelního kloubu, předloktí a palce na pravé noze. Fico kvůli vážným zraněním podstoupil operace.
Za podporu Ukrajiny by neměli platit jen evropští daňoví poplatníci, ale je to Rusko, které by mělo nést odpovědnost, uvedla při příjezdu na dnešní summit EU v Kodani předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jedním z hlavních témat schůzky je plán Komise použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině.
„Žijeme v neklidných časech. Rusko testuje naše odhodlání,“ řekla von der Leyenová novinářům. Ohledně použití zmrazených ruských aktiv v Evropě podle ní existuje „právně podložený způsob“, jak tyto finance využít. Návrh poskytnout Ukrajině s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě bezúročný úvěr až 140 miliard eur (asi 3,4 bilionu Kč) podpořil před pár dny i německý kancléř Friedrich Merz. Obavy má ale například Belgie, ve které se většina aktiv nachází.
Po útoku ukrajinského dronu zemřel šéf ruské okupační správy v ukrajinské Nové Kachovce Vladimir Leonťjev. Uvedl to dnes Moskvou dosazený gubernátor okupované části jihoukrajinské Chersonské oblasti Vladimir Saldo. Ukrajinské soudy proruského funkcionáře dříve odsoudily k mnohaletým trestům za válečné zločiny.
„V Nové Kachovce bylo v důsledku útoků dronů poškozeno sídlo městské rady. Zahynul Vladimir Leonťjev,“ napsal Saldo na telegramu. Dodal, že dvě další ženy byly se zraněními převezeny do nemocnice. Leonťjeva nazval „jedním z prvních příznivců strany Jednotné Rusko“ v Chersonské oblasti.
Kyjev se k útoku dosud nevyjádřil. Ukrajinská média označují 61letého Leonťjeva, který byl podle ruských zdrojů zabit ukrajinským bombardovacím dronem zvaným baba Jaga, za kolaboranta.
„Budeme diskutovat o tom, co můžeme dále udělat pro Ukrajinu. Čekáme na návrh Komise ohledně použití zmrazených ruských aktiv, už delší dobu žádáme o to, aby byla použita pro Ukrajinu,“ prohlásila premiérka Lotyšska Evika Siliňová. „Také se těším na návrhy a debatu, jak posílit východní křídlo Evropské unie,“ dodala při příjezdu na kodaňský summit EU a EPC.
Rusko v září zintenzivnilo své vzdušné útoky střelami a drony dlouhého doletu na Ukrajinu, napsala agentura AFP, která zanalyzovala data ukrajinského letectva. Vyplývá z nich, že ruská armáda během nočních úderů vyslala uplynulý měsíc na sousední zemi 5638 bezpilotních letounů dlouhého doletu a 185 střel, což je nárůst oproti srpnu o 36 procent. Ukrajinské vzdušné síly přitom podle svých údajů zachytily 87 procent ruských dronů a 68 procent střel.
Moskva dočasně omezila své útoky před summitem ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho amerického protějšku Donalda Trumpa, který se konal v polovině srpna na Aljašce, napsala AFP. Dodala, že setkání ale nepřineslo v mírovém úsilí šéfa Bílého domu pokrok a Moskva v září uvedla, že bude pokračovat ve své ofenzivě na Ukrajině.
V září Rusko také podniklo dosud nejrozsáhlejší vzdušný útok na Ukrajinu během této války, když v noci ze 6. na 7. září vyslalo na Ukrajinu 810 dronů, podotkla AFP. Úder zasáhl vládní objekt v centru Kyjeva, což se stalo během současné ruské agrese poprvé. Agentura ke své analýze poznamenala, že data obsahují původní odhady ukrajinských vzdušných sil o počtu dronů a střel, které byly detekovány při nočních ruských úderech.
„Jde o plány na nelegální zabavení ruského majetku, rusky řečeno – o zlodějinu,“ komentoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov plány Evropské komise, které předpokládají použití zmrazených ruských aktiv v Evropě pro úvěr Ukrajině.
Evropa se podle dánské premiérky nachází v nejobtížnější a nejnebezpečnější situaci od druhé světové války. Musíme čelit hybridní válce, dodala Mette Frederiksenová, hostitelka dnešního zasedání Evropské rady a zítřejšího summitu Evropského politického společenství.
„Vítáme nový návrh Evropské komise a podporujeme také využití zmrazených ruských aktiv, protože Rusko musí platit a podílet se na splácení škod, které v důsledku jeho agresivní politiky vznikají,“ řekl před odletem na zasedání Evropské rady v Kodani český premiér Petr Fiala (ODS).
Česko podle něj prosazuje také rychlejší přijetí dalšího balíčku protiruských sankcí včetně zákazu dovozu LNG a dlouhodobě žádá o omezení pohybu ruských diplomatů po Schengenu. Premiér připomněl, že v úterý vláda schválila návrh, podle nějž držitelé ruských diplomatických a služebních pasů budou mít zakázaný vstup do Česka.
