Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
Více než 40 procent zbraní na frontě je vyrobených na Ukrajině. Na sociálních sítích to uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj, který se dnes setkal se zástupci místního obranného průmyslu.
Today, I honored workers in our defense-industrial sector with awards. More than 40% of all the weapons used on the front lines to defend Ukraine are made in Ukraine.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 16, 2025
And the trend is clear: Ukraine will keep ramping up production to ensure its own security – both independently… pic.twitter.com/tkpaB4LTzb
Ukrajinské drony napadly základnu ruské 112. raketové brigády, která se podílela na nedělním útoku na ukrajinské město Sumy s 35 oběťmi, včetně dvou dětí, a 125 raněnými, včetně 18 dětí. Brigáda je posádkou ve městě Šuja v Ivanovské oblasti, kde místní zdroje dnes hlásily exploze v kasárnách po příletu přinejmenším pěti dronů, napsala ukrajinská agentura Unian. O náletu dronů na město Šuja informoval také server BBC News. O den dříve se terčem ukrajinského útoku stala základna 448. raketové brigády, která se na útoku na Sumy podle ukrajinské rozvědky rovněž podílela.
Město Sumy se dnes znovu zahalilo do smutku. Blízcí se rozloučili s rodinou Mykolenkových, která zemřela v neděli při brutálním ruském útoku. Jednou z více než tří desítek obětí byl i teprve jedenáctiletý Maksym.
Soud v Rusku zvýšil pokutu pro ukrajinskou státní energetickou společnost Naftohaz na 1,3 miliardy USD (28,6 miliardy Kč) z dřívějších 150 milionů USD za to, že se Naftohaz obrátil na mezinárodní arbitráž kvůli sporu o tranzit plynu s ruskou společností Gazprom. S odkazem na ruská média o tom dnes informovala agentura Reuters.
Oblastní soud v Petrohradě rozhodl proti společnosti Naftohaz už loni, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Spor se týká pětileté smlouvy o tranzitu plynu, která vypršela 1. ledna 2025, protože Ukrajinci ji odmítli prodloužit. Po jejím skončení tak Rusko zastavilo vývoz plynu do Evropy přes Ukrajinu.
Předsedkyně Evropského parlamentu (EP) Roberta Metsolaová v polovině příštího týdne navštíví Prahu. S předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) bude mluvit o spolupráci jejich institucí, transatlantické spolupráci či situaci na Ukrajině, řekl ČTK mluvčí šéfky dolní komory Martin Churavý. Podle newsletteru Evropského parlamentu se Metsolaová setká také s premiérem Petrem Fialou (ODS) či šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS).
Ruské úřady zadržely bývalého gubernátora Kurské oblasti Alexeje Smirnova spolu s jeho zástupcem Alexejem Dedovem kvůli podezření, že se dopustili zpronevěr. Vyšetřovatelé žádají soud o uvalení vazby, oznámila dnes ruská média.
Smirnova podle listu Kommersant udal bývalý ředitel stavebního podniku, kterého vyšetřovatelé již dříve zadrželi kvůli zpronevěrám při výstavbě opevnění na hranicích s Ukrajinou; nyní mu hrozí až deset let vězení. Zkorumpovaní úředníci podle vyšetřovatelů propláceli nekvalitně odvedenou práci dvakrát a také šetřili na betonu, a tak protitankové překážky nebyly s to zastavit ukrajinské obrněnce.
Kyjevem se odpoledne rozezněl letecký poplach. Jako kryty slouží od začátku války i stanice metra. Fotografové zachytili, že si v něm děti a studenti dělají úkoly do školy.
Spojené státy v době pokračujících rozhovorů s Kyjevem o nerostných surovinách podstatně snížily odhad výše své celkové pomoci Ukrajině z původních 300 miliard na zhruba 100 miliard dolarů (z 6,6 na 2,2 bilionu Kč). Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na osoby obeznámené se situací.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio a zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff dnes cestují do Francie na jednání o ukončení války na Ukrajině, píší agentury s odvoláním na prohlášení amerického ministerstva zahraničí. Američtí představitelé v Paříži budou vyjednávat do pátku.
Ukrajinská tajná služba SBU dnes oznámila, že zadržela devět lidí v souvislosti s přípravou sabotáží na Ukrajině na příkaz Ruska. Mezi zatčenými je i pět nezletilých ve věku 14 a 15 let.
"Agenti připravovali sérii výbuchů v obytných oblastech a poblíž základen ukrajinské armády. Měli také vyhodit do povětří klíčové mosty a hlavní tratě ukrajinských drah, které zajišťují logistické spojení pro ukrajinské jednotky," uvedla SBU v prohlášení.
Rusko požádalo Spojené státy, aby po skončení války na Ukrajině mohlo nakupovat letadla společnosti Boeing za dolary ze zmražených státních aktiv. Tvrdí to moskevský zdroj agentury Bloomberg.
Ačkoli žádost není podmínkou souhlasu s příměřím, Rusko chápe, že zmrazené finanční prostředky nemohou být použity na nákup stíhaček, aniž by bylo uzavřeno příměří, uvedl zdroj agentury. Dohoda umožňující nákup strojů by mohla být součástí zmírnění sankcí v případě, že dojde k zastavení bojů, píše Bloomberg.
"Spojené státy nebudou jednat o žádných ekonomických závazcích, dokud nebude dosaženo příměří," uvedl mluvčí Rady národní bezpečnosti Brian Hughes na žádost Bloombergu o komentář.
Španělsko i Česká republika budou dál podporovat Ukrajinu, jak bude v jejich silách. Po jednání s českým šéfem diplomacie Janem Lipavským (nestr.) v Praze to dnes řekl španělský ministr zahraničních věcí José Manuel Albares. Lipavský odsoudil nedělní raketový útok na Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj nereflektuje návrhy příměří a naopak volí cestu teroru a násilí.
O další tři měsíce dnes ukrajinský parlament prodloužil válečný stav, vyhlášený po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Platit tak bude nejméně do 6. srpna 2025, uvedl poslanec Jaroslav Železňak.
„Parlament již popatnácté v tomto volebním období schválil prodloužení válečného stavu,“ napsal Železňak na Telegramu. Pro hlasovalo 357 poslanců, proti byl jeden zákonodárce.
Ukrajina se brání ruské invazi již více než tři roky. Ukrajinské zákony zakazují v době stanného práva mimo jiné konání voleb. Válečný stav dosud na Ukrajině platil do 9. května, spolu s ním dnes ukrajinská Nejvyšší rada prodloužila také všeobecnou mobilizaci.
Schůzka Macrona s Witkoffem se uskuteční jen několik dní po jednání amerického vyslance s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možném příměří mezi Moskvou a Kyjevem poté, co rusko-americká vyjednávání v posledních týdnech uvázla na mrtvém bodě.
Rozhovor Putina a Witkoffa v Moskvě byl „dalším krokem v procesu vyjednávání o příměří“ navzdory „frustraci“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla nedávno mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Francouzský prezident zaujal vůdčí roli v úsilí Evropy poskytnout Kyjevu bezpečnostní záruky, včetně úvah o rozmístění zahraničních vojáků na Ukrajině v případě uzavření míru, připomíná server Politico.
Tento týden do Paříže dorazí americký ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zástupce Donalda Trumpa pro řešení konfliktů na Ukrajině a v pásmu Gazy Steve Witkoff. Informovaly o tom dva zdroje obeznámené s plány delegace, píše Politico .
Witkoff se má setkat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, zatímco Rubio plánuje jednání s francouzským ministrem zahraničí Jean-Noelem Barrotem.
Americký úředník, který mluvil pod podmínkou anonymity, protože nebyl oprávněn mluvit s tiskem, potvrdil, že Rubio bude tento týden skutečně v Paříži a poté odcestuje do Afriky.
Rusko zlikvidovalo devět ukrajinských dronů nad Voroněžskou oblastí a osm nad Belgorodskou. Zbývající drony sestřelila ruská obrana nad Kurskou, Lipeckou a Moskevskou oblastí a nad okupovaným ukrajinským poloostrovem Krym.
Ruské drony v noci na dnešek masivně útočily na ukrajinský černomořský přístav Oděsa, kde poničily obytné domy a infrastrukturu. Informovali o tom místní činitelé. Zranění podle nich zatím nejsou hlášena.
„Nepřítel opět napadl Oděsu rozsáhlým dronovým útokem,“ napsal na telegramu šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Starosta města Hennadij Truchanov zveřejnil fotografie, na nichž jsou vidět téměř zničené domy. Podle předběžných informací nejsou žádní zranění, prohlásil. Informace ani jedné ze stran konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
