Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.
Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.
„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.
Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.
Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) požádá Evropskou komisi o úplné osvobození Česka od příspěvku do unijního mechanismu solidarity pro příští rok. Podle mluvčí ministerstva Hany Malé žádost odešle v nejbližších dnech. Česko nyní poskytuje dočasnou ochranu téměř 400 tisícům uprchlíků z Ukrajiny, a Evropská komise ho proto zařadila mezi země čelící významné migrační situaci. O případném schválení výjimky rozhodne Rada EU. Česko získalo stejné osvobození už pro letošní rok.
Sněmovna odložila schvalování přísnějších podmínek dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny. Poslanci dnes ukončili tři týdny trvající schůzi, aniž by o novele rozhodli. Vládní hnutí ANO chce mimo jiné podmínit vyplácení humanitární dávky zaměstnáním, podnikáním nebo evidencí na úřadu práce. Uprchlíci by také museli v Česku pobývat nejméně 16 dnů v měsíci. Výjimky by platily například pro děti, studenty a seniory. Poslanci se k návrhu vrátí na některé z příštích řádných schůzí.
Ruský útok na ukrajinskou Komyšuvachu, při kterém v pondělí zahynulo nejméně 53 lidí, mohl porušit mezinárodní právo. Uvedla to vedoucí Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině Danielle Bellová. Zasažený objekt podle serveru Suspilne původně sloužil jako podzemní škola, později se v něm ale vydávala humanitární pomoc. V době bombardování se tam rozdával chléb a sešli se tam také obyvatelé okolních obcí. Záchranáři už pátým dnem prohledávají trosky a podle ukrajinské záchranné služby jim hrozí další ruské útoky.
Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.
