Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.
Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.
„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.
Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.
Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.
Evropské země včetně Francie se zúčastní mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, která se za zprostředkování Spojených států uskuteční 10. a 11. listopadu v hlavním městě Spojených arabských emirátů Abú Zabí.
Podle agentury AFP to dnes v rozhovoru se stanicí RTL uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Neupřesnil však, která z evropských zemí se dialogu zúčastní. „Dosavadní jednání se někdy konala bez účasti Evropanů, jindy za jejich přítomnosti. Tentokrát se jich zúčastní. Francie tam bude a nechá zaznít evropský hlas,“ prohlásil Barrot.
„V posledních týdnech se Evropané ozvali a americkým zprostředkovatelům dali najevo, že žádná diskuse o budoucnosti tohoto kontinentu nemůže opomenout naše očekávání a požadavky,“ pokračoval Barrot.
Evropa by pro jednání s Ruskem o konfliktu na Ukrajině měla podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) vybrat jednu osobnost a vybavit ji volným mandátem, protože názory zemí na ukončení ruské agrese se liší. Ohledně možného zapojení prezidenta Petra Pavla, s nímž mají Motoristé napjaté vztahy, Macinka v pořadu Partie Terezie Tománkové televize CNN Prima News uvedl, že by to bylo pro Česko prestižní, na druhou stranu podle něj jméno českého prezidenta nikde oficiálně nezaznělo.
Že by se Pavel mohl stát vyjednavačem, psal před 14 dny britský zpravodajský web The Telegraph.„Myslím, že nebude možné se shodnout na tom, co konkrétně tam ten člověk má zastávat. Spíše doufám, že bude Evropa schopná říct, pojďme vybrat nějakou osobnost, dejme jí volnější mandát a nechme ji ukázat, co dokáže, aniž bychom ji svazovali názory té či oné země, protože názory se liší,“ uvedl Macinka.
Šéf české diplomacie zmínil telefonát finského prezidenta a norského premiéra s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a snahy italské premiérky Giorgie Meloniové. The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s Putinem o ukončení války na Ukrajině. Pavel ve čtvrtek podotkl, že o jménech se nejednalo.
Více než 600 000 domácností zůstalo bez proudu po nočních ruských útocích na energetickou síť v Dněpropetrovské oblasti, oznámil dnes ráno šéf oblastní vojenské správy Oleksandr Hanža na platformě Telegram.
„Nemocnice a zařízení kritické infrastruktury přecházejí na napájení z generátorů. Energetici již pracují na obnovení dodávek elektřiny, jejich práci však komplikuje neustálé ostřelování,“ napsal ráno na telegramu Hanža.
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ruská armáda pokračuje v útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, napsal ruskojazyčný server BBC. Ukrajinská armáda dnes ráno oznámila, že její jednotky v noci na dnešek zneškodnily 137 ze 164 ruských útočných bezpilotních letounů. Podle ní ruská armáda na Ukrajinu útočila i třemi řízenými střelami Ch-59/69.
Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.
