Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.
Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.
„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.
Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.
Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.
Při humanitární akci v ukrajinských Oleškách se podařilo zachránit 105 domácích zvířat. O 90 z nich se postarala organizace UAnimals, která jim zajistila veterinární vyšetření a potřebnou péči. Celkem 24 zvířat se už vrátilo ke svým majitelům. Jeden ze zachráněných psů navíc po náročné cestě, která zahrnovala i let letadlem, porodil čtyři štěňata. O příběh se na síti X podělil ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, který záchranářům poděkoval.
Evropa musí na mírových jednáních s Ruskem vystupovat jednotně a zastoupení by měla mít i Británie, prohlásil švédský premiér Ulf Kristersson na summitu EU v Dublinu. Podle něj by nejednotnost evropských zemí prospěla Rusku, nikoli Ukrajině. Estonský premiér Kristen Michal navrhl, aby EU zastupovali předseda Evropské rady António Costa a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Lotyšský premiér Andris Kulbergs zase vyzval Evropu k větší odvaze. Zdůraznil, že o evropském bezpečnostním uspořádání nemůže rozhodovat Rusko.
Německý výrobce dronů Quantum Systems, který dodává bezpilotní letouny také ukrajinské armádě, se stal terčem kybernetického útoku. Incident se odehrál koncem října, firmě se ale podle jejího vyjádření podařilo hrozbu odvrátit. Společnost útok spojuje se svou podporou Ukrajiny, konkrétního viníka však neoznačila. Podle Financial Times německá armáda z preventivních důvodů dočasně přestala drony firmy používat. Výrobce uvedl, že jeho systémy nyní fungují normálně.
Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.
