Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou

Autor: ČTK - 
29. srpna 2025
•
18:09

Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.

Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.

Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.

Dekorovaný veterán Valerij alias Honsales (Gonzales) si otevřel pizzerii.
Válka na Ukrajině Ruský granát vzal Valerijovi ruce, ale ne vůli k životu. Hrdina s protézami si otevřel pizzerii

„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.

Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.

Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.

6:58
Dnes
!

Z iniciativy americké první dámy Melanie Trumpové se dnes v Bílém domě setkají zástupci Ukrajiny a Ruska. Trumpová rovněž promluví o nedávném příměří v Ruskem okupovaných ukrajinských Oleškách, které pomohla zprostředkovat. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj manželce prezidenta Donalda Trumpa za její humanitární úsilí udělil Řád kněžny Olgy.

Ukrajinu bude na schůzce zastupovat mírový vyjednávač Davyd Arachamija a ombudsman Dmytro Lubinec, Rusko pak zmocněnec prezidenta Vladimira Putina pro investiční a hospodářskou zahraniční spolupráci Kirill Dmitrijev a ombudsmanka Jana Lantratovová.

6:57
Dnes

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Druhý den summitu visegrádské čtyřky (V4) se dnes nejvyšší představitelé Česka, Slovenska, Polska a Maďarska budou zabývat podporou Ukrajiny, rozšiřováním Evropské unie a dostupností energií. K jednání se připojí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po jeho skončení se očekává společná tisková konference.

Summit pořádá Slovensko, které skupině V4 od letošního července předsedá. Český prezident Petr Pavel bude jednat se slovenským protějškem Peterem Pellegrinim, polským prezidentem Karolem Nawrockým a maďarským prezidentem Andrásem Bakou. Rozšiřování EU patří mezi priority slovenského předsednictví V4. Prezidenti se mají věnovat také zahraničněpolitickým otázkám a společným výzvám pro středoevropský region.

21:53
4. 11. 2026

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

Zobrazit celý online

Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.

 

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa