Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou

Autor: ČTK - 
29. srpna 2025
•
18:09

Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.

Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.

Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.

Dekorovaný veterán Valerij alias Honsales (Gonzales) si otevřel pizzerii.
Válka na Ukrajině Ruský granát vzal Valerijovi ruce, ale ne vůli k životu. Hrdina s protézami si otevřel pizzerii

„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.

Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.

Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.

16:07
Dnes

Ukrajinské útoky na ruské rafinerie a ropnou infrastrukturu by mohly vést k dalšímu poklesu těžby ropy v Rusku, upozorňují analytici oslovení agenturou Reuters. Dronové údery podle agentury od konce října snížily objem zpracování ropy v ruských rafineriích až o 45 procent.

Přestože ruská těžba v říjnu podle Mezinárodní agentury pro energii vzrostla na 8,73 milionu barelů denně, analytici varují, že oživení nemusí vydržet. Další omezení ruské produkce by navíc mohlo zhoršit situaci na světovém trhu s ropou, který už ovlivňují výpadky dodávek z Íránu a problémy na námořních trasách.

15:42
Dnes

Americký zmocněnec Jared Kushner označil dnešní jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem za velmi produktivní. Společně se Stevem Witkoffem německé představitele informovali o rozhovorech prezidenta Donalda Trumpa v Číně a nejnovějším vývoji mírových snah na Ukrajině.

USA podle Kushnera nadále koordinují svůj postup s Německem, Ukrajinou a dalšími evropskými partnery a připravují další kolo jednání o ukončení války.

15:13
Dnes

Při ruských útocích na Ukrajinu v říjnu zahynulo 372 civilistů a dalších 1981 utrpělo zranění. Podle údajů OSN, na které upozornil ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, se celkový počet civilních obětí a zraněných meziročně zvýšil o 95 procent.

Lubinec upozornil, že Rusko nadále útočí na civilisty a kritickou infrastrukturu. Podle něj se snaží připravit Ukrajince před příchodem zimy o elektřinu, teplo a vodu. Vyzval proto mezinárodní společenství k důraznějším krokům na ochranu civilního obyvatelstva.

Zobrazit celý online

Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.

 

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa