Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.
Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.
„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.
Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.
Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.
Počet obětí pondělního ruského útoku leteckými pumami na středisko humanitární pomoci v obci Komyšuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 55, oznámila dnes ukrajinská státní služba pro mimořádné situace (DSNS). V pátek místní úřady informovaly o 53 mrtvých.
„Navzdory obtížným podmínkám a neustálé hrozbě opakovaných nepřátelských úderů pokračují záchranáři a psovodi v prohledávání sutin a pátrání po mrtvých,“ uvedla dnes ráno DSNS, když oznámila nový počet obětí 55.
Ukrajinské úřady uvádějí, že ruská armáda objekt podzemní školy v Komyšuvaše v pondělí zasáhla v době, kdy si tam lidé přišli pro humanitární pomoc. Zahynuli také policisté a záchranáři. Obec leží na jihovýchod od Záporoží nedaleko frontové linie. V uplynulých dnech úřady uváděly, že je pohřešováno několik desítek lidí. Objekt využívala obec Komyšuvacha i jako místo, kde se lidé mohou během výpadků dodávek elektřiny ohřát nebo si dobít telefon.
Ruské ministerstvo obrany ráno uvedlo, že armáda zneškodnila nad ruským územím na 400 ukrajinských dronů.
Podle ukrajinského letectva a vojenských pozorovatelů mířily útoky na tepelné elektrárny v Kyjevě a jižně od metropole a na rozvodnu západně od města.
Trosky raket zasáhly pětipatrový obytný dům v západní části města. Poškozena byla také fasáda další obytné budovy. Vojenská správa informovala o škodách na mateřské školce a dvou zraněných.
Pět lidí bylo zraněno při nočním ruském útoku na Kyjev, informoval dnes podle agentury AFP jeho starosta Vitalij Kličko. Poškozeny byly podle něj obytné budovy, důležitý most a energetická infrastruktura. Podle Reuters útočila ruská armáda na ukrajinské hlavní město balistickými raketami.
„V důsledku nočního nepřátelského útoku byla poškozena energetická zařízení v Kyjevské a Žytomyrské oblasti. Situace s dodávkami energie v hlavním městě je mimořádně obtížná,“ napsal na platformě Telegram starosta Kličko. Uvedl, že zraněno bylo pět lidí, včetně 14letého dítěte, a že byl poškozen také Severní most v Kyjevě.
Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.
