Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.
Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.
„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.
Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.
Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.
Ukrajinské síly v noci na pondělí podle zdrojů serveru The Kyiv Independent zasáhly ropné zařízení v ruské Samarské oblasti. Rusko mezitím útočilo na přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti. V samotné Oděse jsou po útocích čtyři zranění a poškozené byly také dvě obytné budovy, uvedl šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper.
V Charkovské oblasti utrpělo zranění 11 lidí, včetně tříleté dívky, oznámila tamní prokuratura. Další dva zraněné hlásí Záporoží. Ukrajinské letectvo uvedlo, že v noci zneškodnilo 154 ze 193 ruských dronů. Ruské ministerstvo obrany naopak tvrdí, že sestřelilo 212 ukrajinských dronů.
V moskevském muzeu, které kdysi poskytovalo přístřeší důkazům stalinských represí, se přes obrazovku míhaly poklidné rodinné výjevy, zatímco vypravěč vychvaloval pokojnost života v Sovětském svazu před druhou světovou válkou. Muzeum, které má připomínat genocidu sovětského lidu, vytlačilo cenami ověnčené Muzeum dějin gulagu a jeho hrozivou výstavu osvětlující zabíjení a uvězňování milionů lidí během vlády sovětského diktátora Josifa Stalina, napsala agentura AFP.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 je podobná kritika dějin Ruska považována za nevlasteneckou. Zmizela z učebnic i z veřejného narativu. Kreml místo toho začal hrůzy stalinské doby důrazněji přehlížet. Diktátora rehabilitoval a po celé zemi vztyčuje jeho sochy a busty. Muzeum dějin gulagu bylo dočasně uzavřeno v roce 2024 kvůli nařčení z nedodržování předpisů požární bezpečnosti. Jeho výstavu podle průvodce v novém muzeu přesunuli do skladu.
Spojené státy navrhly při zářijových jednání v Moskvě a Kyjevě obnovu dodávek ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu na území Ukrajiny. Napsal to dnes The Wall Street Journal s odkazem na několik nejmenovaných zdrojů ze Spojených států, Ukrajiny a dalších evropských zemí. Prodeje by se podle návrhu uskutečňovaly přes americké zprostředkovatele.
Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.
