Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.
Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.
„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.
Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.
Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.
Italská premiérka Giorgia Meloniová nehodlá měnit svou podporu Ukrajiny, přestože jí kvůli tomu mohou ubývat voliči. Připustila, že její postoj může mít politické náklady i mezi částí jejích vlastních příznivců. „Nepodporuji Ukrajinu jen kvůli Ukrajincům. Dělám to kvůli Itálii,“ uvedla podle účtu NOELreports na sociální síti X.
Meloniová argumentuje tím, že mezinárodní uspořádání, v němž rozhoduje pouze vojenská síla nejsilnějších států, není v národním zájmu Itálie. Podporu Ukrajiny tak zdůvodňuje také bezpečnostními a strategickými zájmy vlastní země.
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že odhalila výbušniny ukryté v brýlích pro operátory dronů. Podle ní měly být určeny ruským vojákům a jejich nasazení mohlo způsobit smrt člověka, který by si brýle nasadil. Z přípravy útoků FSB obvinila ukrajinské tajné služby.
Na podezřelé zásilky se přišlo poté, co jeden z vojáků ve Volgogradské oblasti nechal zkontrolovat dvoje brýle, které dostal od dobrovolníků. Rentgen podle FSB odhalil, že místo chladicích systémů obsahují podomácku vyrobené výbušné zařízení. Další podobné brýle pak údajně zajistili i v jiných ruských regionech.
Podle FSB se ukrajinští agenti vydávali za zástupce humanitárních organizací a kontaktovali ruské dobrovolníky prostřednictvím anonymních účtů na sociálních sítích. Ruská tajná služba případ vyšetřuje jako přípravu teroristického útoku. Server The Kyiv Post připomněl, že ukrajinská vojenská rozvědka měla podobnou operaci provést už loni v lednu a únoru. Tehdy údajně utrpělo zranění osm ruských vojáků.
Kreml v současnosti považuje obnovu dodávek ruského plynu do Evropské unie přes Ukrajinu za nerealizovatelnou. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ale nevyloučil, že by se prodej mohl obnovit v budoucnu. Záležet podle něj bude na přáních a možnostech kupujících i prodejců.
Spojené státy podle deníku The Wall Street Journal při zářijových jednáních v Moskvě a Kyjevě navrhly obnovit přepravu ruského plynu přes Ukrajinu, a to prostřednictvím amerických zprostředkovatelů. Návrh měl být součástí širší dohody o energetickém příměří a mohl by sloužit jako pobídka pro ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války.
Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.
