Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.
Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.
„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.
Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.
Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.
V moskevském muzeu, které kdysi poskytovalo přístřeší důkazům stalinských represí, se přes obrazovku míhaly poklidné rodinné výjevy, zatímco vypravěč vychvaloval pokojnost života v Sovětském svazu před druhou světovou válkou. Muzeum, které má připomínat genocidu sovětského lidu, vytlačilo cenami ověnčené Muzeum dějin gulagu a jeho hrozivou výstavu osvětlující zabíjení a uvězňování milionů lidí během vlády sovětského diktátora Josifa Stalina, napsala agentura AFP.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 je podobná kritika dějin Ruska považována za nevlasteneckou. Zmizela z učebnic i z veřejného narativu. Kreml místo toho začal hrůzy stalinské doby důrazněji přehlížet. Diktátora rehabilitoval a po celé zemi vztyčuje jeho sochy a busty. Muzeum dějin gulagu bylo dočasně uzavřeno v roce 2024 kvůli nařčení z nedodržování předpisů požární bezpečnosti. Jeho výstavu podle průvodce v novém muzeu přesunuli do skladu.
Spojené státy navrhly při zářijových jednání v Moskvě a Kyjevě obnovu dodávek ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu na území Ukrajiny. Napsal to dnes The Wall Street Journal s odkazem na několik nejmenovaných zdrojů ze Spojených států, Ukrajiny a dalších evropských zemí. Prodeje by se podle návrhu uskutečňovaly přes americké zprostředkovatele.
Ukrajinská aplikace, která předává civilnímu obyvatelstvu varování před údery ze vzduchu, čelila v neděli kybernetickému útoku. Podle agentur to sdělilo ukrajinské vojenské letectvo. Úřady pozastavily fungování aplikace, která se stala klíčovým nástrojem pro informování civilistů. Jiné prostředky pro varování obyvatel ale fungují podle úřadů normálně.
Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.
