Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.
Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.
„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.
Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.
Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.
Ukrajinské dronové jednotky hlásí nový denní rekord. Během čtvrtka podle svého velení zasáhly 751 ruských vojáků, z nichž 269 mělo zahynout. Informoval o tom server UNITED24 Media. Dosavadní rekord z 1. listopadu činil 708 zasažených vojáků.
Od začátku listopadu jednotky podle svého velitele zasáhly už 3505 ruských vojáků a více než 11 400 dalších cílů. Největší ztráty měly ruské síly utrpět ve směrech na Dobropillju a Huljajpole.
Ukrajina dosud neobdržela 16 miliard dolarů (zhruba 336 miliard korun) z dříve dohodnuté americké pomoci, prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro televizi TSN. Podle serveru Kyiv Post chce, aby Kyjev o slíbené prostředky dál usiloval a zároveň jednal s Washingtonem o další vojenské podpoře
„Jsme vděční za všechno, co jsme dostali, ale Ukrajina by měla přinejmenším bojovat o získání těchto peněz,“ uvedl Zelenskyj. Připustil, že další žádosti mohou ve Spojených státech vyvolávat nevoli, Ukrajina si ale podle něj nemůže dovolit mlčet.
Počet obětí pondělního ruského útoku na středisko humanitární pomoci v ukrajinské Komyšuvaše vzrostl na 53. Oznámil to šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin.
Záchranáři už pátým dnem prohledávají trosky budovy bývalé školy, kam si lidé přišli vyzvednout humanitární pomoc. Mezi mrtvými jsou podle ukrajinských úřadů také policisté a záchranáři. Jde o ruský útok s nejvyšším počtem obětí na Ukrajině v letošním roce.
Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.
