Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.
Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.
„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.
Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.
Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.
Moldavsko už nenakupuje žádný plyn z Ruska, oznámila dnes prezidentka Maia Sanduová. Dnes bylo zprovozněno elektrické vedení spojující zemi s Rumunskem a evropskou energetickou sítí, připomínají média.
„Moskva po desetiletí využívala energie k tomu, aby nás vydírala. S tím je konec: Moldavsko nenakupuje žádný ruský plyn a připravují se další dvě elektrická vedení do Rumunska. Poděkování náleží všem, díky nimž se to podařilo,“ napsala Sanduová na sociální síti X.
Loni Ukrajina přerušila tranzit ruského plynu přes své území, a to způsobilo pokles výroby elektřiny v plynové elektrárně v separatistickém Podněstří, která zajišťovala čtyři pětiny potřeb Moldavska. To následně přešlo k nákupu elektřiny od evropských dodavatelů, ale elektrické vedení pravidelně nezvládalo zátěž. Od srpna plyn pro obyvatele Moldavska zdražil v průměru o 80 procent, poznamenal ruský list Kommersant na svém webu.
Policisté podle očitých svědků v Moskvě zatýkali mladé, které se snažili zverbovat do války, bez velkého rozmýšlení a stovky zadržených pak drželi hodiny bez pití a bez možnosti použít toalety, některé zmlátili, píše Meduza.
K zadrženým nepouštěli rodiče, kteří se shromáždili před strážnicí. „Živíme vás, darmožrouti,“ vykřikoval dav na adresu policistů.
Za teenagery podle serveru orodovala i „známá udavačka“ Jekatěrina Mizulinová, když na sociální síti napsala, že nechápe, proč policisté nepustí za nezletilými rodiče, a to tím spíše, že policie nemá právo je zadržovat déle než tři hodiny.
Ruská policie v noci ze soboty na neděli zadržela v centru Moskvy stovky mladých lidí při zátahu, který označila za preventivní akci. Zadržené mladé muže, kteří dosáhli plnoletosti, se policisté snažili přimět, aby podepsali kontrakt do války proti Ukrajině, informovaly dnes zpravodajské servery Meduza a The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Policisté podnikli „šťáru“ na dvorcích domů, v barech, kavárnách a v parcích. Do operace nasadili desítku vozů na přepravu vězňů.
Podle různých odhadů zadrželi až 300 „neformálně“ oblečených mladých lidí. Ti, kteří byli starší 18 let, dostali předvolání, aby se dostavili na vojenskou správu. Jedna ze zadržených si stěžovala na hrubost policistů. Jiní tvrdili, že od policistů slyšeli, že podobné zátahy souvisejí s celkovou situací v zemi.
Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.
