Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.
Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.
„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.
Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.
Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.
Ruská armáda podle Moskvy zaútočila na zařízení pro skladování energie v Kyjevské oblasti a na nákladní loď v černomořském přístavu Oděsa. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že oba cíle sloužily vojenským účelům.
Mezitím v ruském Krasnodarském kraji vypukl požár průmyslového podniku po ukrajinském dronovém útoku, informuje agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Ve městě Afipskij, kde k požáru došlo, se nachází také ropná rafinerie.
Poslanci by měli dnes schvalovat vládní návrh na zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců, kteří do Česka odešli kvůli ruské vojenské invazi. Ve sněmovním finále je také senátní ústavní novela, která rozšiřuje působnost Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost prověřování hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Poslanci by ji měli vrátit do druhého čtení kvůli dalším úpravám. Ve druhém čtení by poslanci mohli počtvrté pokračovat v debatě o změnách v doplňkovém penzijním spoření.
Novela ke zpřísnění podmínek dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků předpokládá například to, že žadatelé o humanitární dávku budou muset být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce. V Česku se budou muset zdržovat aspoň 16 dnů v měsíci. Podmínky se nebudou týkat dětí a studujících či seniorů.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek pozdě večer popřelo, že by lidé zapletení do nočního incidentu v Trenčíně, při němž zemřel občan Ukrajiny, byli vojáky. Ministerstvo to uvedlo v prohlášení, které zaslalo ČTK e-mailem. Všichni zúčastnění byli podle něj civilisté, dva z nich byli na Slovensku na pracovní cestě, nepatří ale mezi příslušníky ukrajinských obranných sil.
V hotelu SOG zemřel v noci na čtvrtek ukrajinský občan následkem bodných zranění. Podle ukrajinského ministerstva, které se odvolává na trenčínskou policii, utrpěl poškozený konkrétně dvě bodnořezná poranění v oblasti srdce a břicha a zemřel na akutní vnitřní krvácení.
Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.
