Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou

Autor: ČTK - 
29. srpna 2025
•
18:09

Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.

Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.

Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.

Dekorovaný veterán Valerij alias Honsales (Gonzales) si otevřel pizzerii.
Válka na Ukrajině Ruský granát vzal Valerijovi ruce, ale ne vůli k životu. Hrdina s protézami si otevřel pizzerii

„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.

Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.

Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.

15:50
Dnes

„Ruské střely znovu porušily polský vzdušný prostor. Řadí se to do série ruských provokací,“ tweetovalo německé ministerstvo zahraničí. „Místo připravenosti jednat signalizuje Putin pravý opak: sází na konfrontaci. Stojíme pevně po boku Polska, našeho souseda a spojence v NATO,“ dodalo.

15:48
Dnes

Příjmy ruského rozpočtu z daní z ropy a plynu budou podle výpočtů agentury Reuters v listopadu meziročně vyšší o 45 procent a dosáhnou 770 miliard rublů (téměř 209 miliard Kč). Za leden až listopad by pak měly dosáhnout 7,2 bilionu rublů, což bude o deset procent méně než loni. Příjmy z ropy a plynu tvoří přibližně pětinu celkového státního příjmu.

Ceny ropy letos vzrostly kvůli dopadům války, kterou Spojené státy a Izrael vedou proti Íránu. Výpočty agentury Reuters vycházejí z údajů o těžbě ropy a plynu, objemu zpracování v rafineriích a o dodávkách na domácí i vývozní trhy.

Ruský rozpočet na letošní rok počítá s příjmy z ropy a plynu 7,58 bilionu rublů. Celkové příjmy rozpočtu mají činit 41,1822 bilionu rublů. Loni příjmy rozpočtu z ropy a plynu klesly o 24 procent na 8,48 bilionu rublů, což byla nejnižší úroveň od roku 2020, kdy poptávku po energiích a ceny zasáhla pandemie nemoci covid-19.

15:29
Dnes

Je spíše otázkou času, kdy se incident podobný tomu v Polsku stane také v České republice, uvedl dnes prezident Petr Pavel. Na jihovýchodě Polska se dnes zřítily dvě střely a proudový dron, podle polského premiéra Donalda Tuska byly ruské a šlo o cílenou provokaci. Pavel novinářům na závěr návštěvy Olomouckého kraje řekl, že Rusko považuje za legitimní cíl každou zemi, která podporuje Ukrajinu. Podobných incidentů byly podle českého prezidenta v poslední době desítky. Pavel míní, že Rusko se snaží hybridním působením rozdělit evropské země a vytvořit si co nejsilnější pozici, aby jim mohlo diktovat podmínky. Evropa by proto měla vůči Moskvě postupovat jednotně, dodal.

Zobrazit celý online

Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.

 

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa