Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.
Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.
„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.
Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.
Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přicestoval do Berlína. S německým kancléřem Friedrichem Merzem chce projednat nadcházející rozhovory s Ruskem nebo protivzdušnou obranu. Oznámil to na síti X.
Zelenskyj po příletu do německé metropole uvedl, že bude jednat s Merzem, německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem i s předsedkyní Spolkového sněmu Julií Klöcknerovou. Zúčastní se také Berlínské bezpečnostní konference, která se koná dnes a ve středu.
„Klíčovými otázkami je naše diplomatická koordinace - přičemž před námi jsou důležité schůzky - posílení naší protivzdušné obrany a podpora našeho energetického sektoru,“ napsal ukrajinský prezident k hlavním tématům dnešních rozhovorů.
Evropská komise pořádá ve středu v Bruselu jednání o Ukrajině, kterého se zúčastní zástupci Spojených států, Ukrajiny a klíčových evropských spojenců, oznámila dnes mluvčí EK Paula Pinhová. Rozhovory by se podle ní měly zaměřit na rekonstrukci Ukrajiny. Mluvčí neupřesnila, kdo do Bruselu přicestuje za americkou stranu. Komise podle ní nemá informace, že by se měl jednání zúčastnit přímo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který je nyní na návštěvě Berlína.
Polský premiér Donald Tusk oznámil, že polské složky v noci na dnešek zabránily pokusu o provokaci na hranici s ruskou Kaliningradskou oblastí.
Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.
