Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.
Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.
„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.
Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.
Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Po dlouhé době opět přímá jednání Ukrajinců a Rusů? Za ukrajinskou stranu by měli do Bílého domu 5. listopadu podle ruskojazyčné služby BBC dorazit mírový vyjednávač Davyd Arachamija a ombudsman Dmytro Lubinec. Za Rusko se schůzky zúčastní zmocněnec prezidenta Vladimira Putina pro investiční a hospodářskou zahraniční spolupráci Kirill Dmitrijev a ombudsmanka Jana Lantratovová.
V Německu byl dnes zatčen turecký občan kvůli podezření, že se podílel na zářijovém žhářském útoku na stanici satelitní služby Starlink, informovalo podle agentury DPA státní zastupitelství ve Stuttgartu. Muž je obviněn z přípravy teroristického trestného činu, podle policie právě on útok poblíž Varšavy, při němž nebyl nikdo zraněn, zorganizoval.
Muž, jehož věk úřady nezveřejnily, byl zatčen dnes nedaleko Stuttgartu v okrese Reutlingen. Už v polovině října byli v Německu zatčeni dva další turečtí občané, o jejichž vydání požádalo Polsko. Třetí podezřelý podle policie tyto dva navedl, aby s další, nyní vyšetřovanou, osobou odcestovali do Polska a stanici zapálili.
Žhářský útok v obci Wola Krobowska poblíž Varšavy na stanici Starlink se odehrál 23. září. Stanice, která zůstala po požáru v provozu, zajišťuje přístup k internetu v Polsku včetně spojení s Ukrajinou. Polská vláda již dříve naznačila, že za incidentem by mohly stát ruské zpravodajské služby.
Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.
