Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.
Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.
„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.
Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.
Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.
Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek setká s prezidenty Číny a Ruska Si Ťin-pchingem a Vladimirem Putinem. Podle agentury Reuters to uvedla mluvčí Bílého domu Olivia Walesová. Třístranné jednání se podle ní zaměří mimo jiné na omezení jaderných zbraní. Tématem rozhovorů bude i Írán, ale jednání o Ukrajině se nepředpokládá, píší agentury AP a AFP s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele. Schůzku dnes potvrdil také Kreml.
Setkání se uskuteční na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v jihočínském Šen-čenu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) oceňuje, že se Evropská rada dohodla a bude součástí mezinárodních jednání o Ukrajině. Zastoupení zemí má za vyvážené a považuje za důležité, že díky účasti Polska budou u vyjednávání i země Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko). Sdělil to dnes na dotaz ČTK. Za důležitou pokládá účast Polska i předseda Starostů Vít Rakušan.
Předseda Evropské rady António Costa v pátek večer na závěr neformálního summitu v Dublinu oznámil, že Evropu budou při jednáních o Ukrajině zastupovat Francie, Německo, Itálie, Polsko, Spojené království a představitelé unijních institucí. Debata Evropské rady k otázce evropského zástupce pro mírové rozhovory s Ruskem zesílila poté, co se poslední kolo jednání tento týden uskutečnilo v trojstranném formátu USA-Ukrajina-Rusko.
Ministerstvo obrany upozornilo, že vojenského cvičení Koalicja 26.2 se stejně jako ČR přímo neúčastní většina takzvané koalice ochotných. Zasáhne do něj 11 ze 32 států. Česko se zapojilo formou velitelské podpory na úrovni štábů. ČTK o tom dnes informovala mluvčí ministerstva Petra Hrušová. V Polsku mají armády v tomto a příštím týdnu trénovat, jak by byly schopné po skončení ruské agrese ohlídat mír na Ukrajině i bez amerických jednotek. Neúčast českých vojáků kritizoval například prezident Petr Pavel.
"Většina členů koalice ochotných, která vznikla na začátku roku 2025, se tedy manévrů přímo neúčastní. Stejně jako například Itálie, Česká republika již za předchozí vlády neschválila vyslání svých vojáků na ukrajinské území, a do aktivit koalice se zapojuje jinou formou," uvedla mluvčí.
Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.
