Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.
Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.
„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.
Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.
Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.
Ruský prezident Vladimir Putin bude při své nadcházející návštěvě Číny jednat s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem a bude mít také bilaterální schůzky s indickým premiérem Naréndrou Módím, íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem nebo tureckým lídrem Recepem Tayyipem Erdoganem. Novinářům to dnes podle agentury Reuters řekl poradce Kremlu Jurij Ušakov s tím, že jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem zatím nebylo potvrzeno.
„Putin je predátor. Putinovy loutky již roky útočí na naše společnosti hybridními útoky a kybernetickými útoky,“ pronesla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Lotyšsku. „Dalším příkladem toho je zneužití migrantů jako zbraně,“ komentovala nápor na evropské hranice, včetně právě Lotyšských, s Běloruskem.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom podepíše v Číně s čínskou firmou CNPC důležitou dohodu o dodávkách plynu. Podpis se uskuteční příští týden při návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v asijské zemi, uvedl podle agentury Reuters poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurij Ušakov.
Podle Ušakova se budou podepisovat tři dokumenty týkající se Gazpromu. Podrobnosti o nich ale poradce nesdělil.
Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.
