Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.
Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.
„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.
Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.
Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.
Ruská armáda podle šéfa správy Záporožské oblasti Mychajla Semikina podnikla od sobotního večera do dnešního rána 12 útoků na město Záporoží. Zranění utrpělo šest lidí, včetně dvouletého dítěte, uvedl na síti Telegram. Mezi zraněnými jsou také tři ženy ve věku 40, 78 a 79 let a dva muži ve věku 19 a 39 let.
Rusko v posledních dnech na Záporoží útočilo opakovaně. V pátek při dvou útocích na obytné domy utrpělo zranění nejméně 50 lidí, v sobotu pak dalších 18 lidí při útoku na vícepodlažní obytný dům.
Nejméně jeden člověk přišel o život a dalších pět utrpělo zranění při nočním ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Podle agentury Reuters to oznámil gubernátor regionu Jurij Sljusar. Další tři lidé byli zraněni při útoku na město Nižněkamsk v Tatarstánu, kde bezpilotní letouny poškodily průmyslový areál a obytný dům.
V Taganrogu v Rostovské oblasti zasáhly drony dvě elektrické rozvodny. Při útoku zahynul hlavní inženýr jedné z nich. Poškozena byla také silniční komunikace R-280 Novorossija, která spojuje Rostov na Donu s Taganrogem a dál vede přes okupovaná ukrajinská území směrem k anektovanému Krymu. Při pádu dronů na silnici poblíž čerpací stanice utrpěli zranění čtyři lidé ve vozidlech. Provoz na poškozeném mostě přes železniční trať v Neklinovském okrese byl zastaven.
Ruská protivzdušná obrana podle Sljusara při nočním útoku zničila přibližně 50 ukrajinských dronů. Letecký poplach v oblasti podle něj pokračoval.
Dobré ráno.
Spojené státy se nyní soustředí na usnadnění přímého kontaktu mezi Ruskem a evropskými zeměmi při vyjednávání o možném ukončení války na Ukrajině, uvedl zvláštní vyslanec a zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner. Spolu s druhým Trumpovým zmocněncem Stevem Witkoffem nadále s Ruskem, Ukrajinou i evropskými partnery úzce konzultuje další postup, dodal s tím, že obě válčící strany podle něj chápou, že bude zapotřebí kompromisů.
„Z těchto diskusí vzešlo několik nových nápadů, které se nyní podrobněji zkoumají. Některé z nich mohou vést přímo k průlomům, zatímco jiné se mohou vyvinout v nové návrhy, které pomohou překlenout zbývající mezery,“ napsal Kushner na síti X a přidal archivní snímky sebe a Witkoffa u Vladimira Putina.
Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.
