Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.
Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.
„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.
Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.
Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.
Bývalá mluvčí Volodymyra Zelenského byla obviněna z vlastizrady v době stanného práva. „Bezpečnostní služba a generální prokuratura v nepřítomnosti oznámily podezření Julii Mendelové, která se zabývá informační a podvratnou činností proti Ukrajině,“ hlásí ukrajinská kontrarozvědka SBU.
„V důsledku komplexních opatření a příslušných prověřování bylo zjištěno, že Mendelová ve svých veřejných prohlášeních a příspěvcích na sociálních sítích diskredituje Ukrajinu na mezinárodní scéně a také ospravedlňuje kremelský režim a totální válku, kterou proti našemu státu rozpoutal. Vzhledem k tomu, že se dotyčná osoba nachází mimo Ukrajinu, probíhají komplexní opatření k jejímu postavení před soud.“
Již šest evropských zemí ohlásilo bojkot případných zápasů s ruskými hokejisty na mistrovství světa. Po Finsku, které své rozhodnutí oznámilo v pondělí, dnes záměr nenastoupit proti sborné na mezinárodních turnajích zveřejnily Švédsko, Norsko, Dánsko, Lotyšsko a také Česko.
Norové v prohlášení uvedli, že hrát proti Rusku považují za současné situace za bezpečnostní riziko pro hráče i realizační tým. Švédové zdůraznili, že jejich postoj se nemění a je pevný - s Ruskem hrát nebudou. Dánové a Lotyši ocenili společný postoj několika zemí.
Všechny země se připojily k Finům, kteří bojkot vyhlásili v pondělí v reakci na páteční verdikt Sportovního arbitrážního soudu (CAS), podle něhož se ruské týmy mohou s okamžitou platností vrátit na mezinárodní scénu. I nadále trvají na tom, že Rusko má být ze soutěží vyloučeno, dokud bude pokračovat válka na Ukrajině.
V Bílém domě se ve čtvrtek z popudu americké první dámy Melanie Trumpové setkají představitelé Ruska a Ukrajiny. Trumpová promluví o příměří v ukrajinských Oleškách, které zprostředkovala.
V tiskové zprávě to uvedl Bílý dům, podle něhož bude událost mimořádným okamžikem v amerických dějinách.
Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.
