Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.
Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.
„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.
Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.
Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že během noci bylo sestřeleno více než 850 dronů. „Během uplynulé noci zničily jednotky protivzdušné obrany 856 ukrajinských bezpilotních letounů,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany .
Zástupci Ukrajina a Ruska se za zprostředkování Spojených států sejdou v Abú Zabí k jednáním o ukončení války 10. a 11. listopadu. Oznámil to zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff, napsala v noci na dnešek agentura Reuters.
Třístranné americko-rusko-ukrajinské jednání v Abú Zabí bylo ohlášeno již dříve, termín byl ale dosud nejasný. Witkoff nyní oznámil, že tématem jednání v Abú Zabí budou „poválečné bezpečnostní dohody, deeskalace, humanitární opatření a ukončení války“.
Ruské síly v noci na dnešek podnikly rozsáhlé údery na energetickou infrastrukturu v ukrajinské Dněpropetrovské, Charkovské a Vinnycké oblasti. Dnes ráno to na síti Telegram oznámilo ruské ministerstvo obrany. Gubernátor ruské Jaroslavské oblasti Michail Jevrajev informoval o ukrajinském úderu na rafinerii v Jaroslavli, při kterém utrpěli zranění dva zaměstnanci.
Ruské ministerstvo obrany k útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu uvedlo, že tato zařízení „dodávala elektřinu vojensko-průmyslovému komplexu a ozbrojeným silám Ukrajiny“. Ministerstvo dále sdělilo, že dalším cílem byla přístavní zařízení a plavidla v jihoukrajinské Oděské oblasti, i tyto cíle prý byly vybrány kvůli jejich vojenskému využívání.
Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.
