Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.
Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.
„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.
Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.
Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.
Útoky, které v noci na dnešek ukrajinská armáda podnikla na Krymu, způsobily na poloostrově okupovaném Rusy rozsáhlé výpadky v dodávkách elektřiny. Informuje o tom projekt The Insider. Bez zásobování vodou zůstaly desítky měst a okresů, problémy byly ve veřejné dopravě.
Ukrajinské útoky způsobily poruchy na hlavních rozvodných sítích. Krymská vodárenská společnost oznámila, že kvůli přerušení dodávek elektřiny do čerpacích stanic zůstali zcela nebo částečně bez vody obyvatelé například Jevpatorije nebo Kerče. V Simferopolu voda tekla jen několik hodin ráno a dopoledne a pak poteče zase až večer. V Sevastopolu a Simferopolu se zastavil provoz trolejbusů, v Jevpatorii nevyjely tramvaje. Omezený je také provoz příměstských vlaků.
Ukrajina musí zrychlit tempo reforem, pokud chce splnit svůj cíl uzavřít přístupová jednání s Evropskou unií do konce roku 2028, uvedla dnes Evropská komise ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku kandidátských zemí. Kyjev by se přitom mohl v přístupových jednáních fakticky oddělit od Moldavska, s nímž dosud postupoval souběžně. Moldavsko totiž v procesu přistoupení postupuje rychleji, vyplývá ze zprávy.
Z Litvy byly vyhoštěny tři osoby ukrajinské národnosti, které byly kvůli práci pro nepřátelské zpravodajské služby vyhodnoceny jako hrozba pro národní bezpečnost. Úřady zrušily platnost dokumentů, které tyto lidi opravňovaly k pobytu na litevském území, a zakázaly jim vstup do země na dalších pět let. Dnes o tom informoval litevský úřad národní bezpečnosti.
Vyhoštění jedinci podle úřadu vykonávali za finanční odměnu širokou škálu úkolů, které jim zadávaly nepřátelské rozvědky prostřednictvím sítě Telegram a jiných platforem. Další podrobnosti o jejich činnosti úřad nesdílel, upozornil však, že nepřátelské síly často využívají sociální sítě k verbování nových agentů. Apeloval na občany Litvy, aby v případě, že mají podezření, že dostali nabídku spolupráce s cizími zpravodajskými službami, toto okamžitě nahlásili.
Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.
