Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.
Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.
„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.
Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.
Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.
Ruské jednotky podle ukrajinského generálního štábu využily příměří v okupovaných Oleškách k posílení svých pozic. Během klidu zbraní rotovaly vojáky, rozmístily podél silnic protidronové vybavení a zintenzivnily zásobování municí. Informoval o tom účet NEXTA s odkazem na ukrajinské velení.
Ruská armáda přišla za posledních 24 hodin podle ukrajinského generálního štábu o dalších 2500 vojáků a 936 dronů. Ukrajinci také hlásí zničení 46 dělostřeleckých systémů, sedmi obrněných vozidel a jednoho tanku.
Celkové ruské personální ztráty od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022 tak podle ukrajinských údajů dosáhly přibližně 1,59 milionu vojáků. Vyplývá to z pravidelné denní bilance ukrajinského generálního štábu.
Ukrajinské síly v noci na pondělí podle zdrojů serveru The Kyiv Independent zasáhly ropné zařízení v ruské Samarské oblasti. Rusko mezitím útočilo na přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti. V samotné Oděse jsou po útocích čtyři zranění a poškozené byly také dvě obytné budovy, uvedl šéf městské vojenské správy v Oděse Serhij Lysak.
V Charkovské oblasti utrpělo zranění 11 lidí, včetně tříleté dívky, oznámila tamní prokuratura. Další dva zraněné hlásí Záporoží. Ukrajinské letectvo uvedlo, že v noci zneškodnilo 154 ze 193 ruských dronů. Ruské ministerstvo obrany naopak tvrdí, že sestřelilo 212 ukrajinských dronů.
Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.
