Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.
Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.
„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.
Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.
Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.
Dva lidé zemřeli při ruském dronovém útoku v ukrajinské Sumské oblasti, dalších devět lidí utrpělo zranění při útocích v Rivnenské a Oděské oblasti. V noci na dnešek o tom informovaly ukrajinské úřady. V ruské Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, při dronovém útoku zahynul jeden člověk a další čtyři byli zraněni, uvedli místní představitelé. Informoval o tom server BBC.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na summitu v Dublinu setkal s českým premiérem Andrejem Babišem. Jednali spolu o hospodářské spolupráci, evropské integraci Ukrajiny a možnostech další české podpory napadené zemi. Zelenskyj po schůzce na sociální síti X ocenil rozhodnutí České republiky podpořit ukrajinské železnice dodávkou lokomotiv. Hovořil také o dopadech ruských útoků na ukrajinskou infrastrukturu a logistiku.
Zelenskyj Babiše informoval o obtížné situaci v řadě ukrajinských měst a potřebách obnovy země. Jen za minulý měsíc podle něj Rusko zasáhlo 60 lokomotiv. Ukrajinský prezident poděkoval českému premiérovi za rozhodnutí podpořit ukrajinskou železniční společnost Ukrzaliznycja a vyjádřil naději, že obě země najdou nové formy spolupráce a podpory.
Evropští zástupci budou u vyjednávání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Po dnešním setkání v Dublinu to uvedli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a zvláštní americký vyslanec Jared Kushner, který spolu s kolegou Stevem Witkoffem do irské metropole dorazil z moskevského setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zelenskyj řekl, že další jednání budou následovat, píší agentury AFP a Reuters.
„Nemůžeme uzavřít tuto dohodu, aniž by u vyjednávacího stolu byli Evropané,“ řekl Kushner po dublinském setkání. „Věřím, že jsme v situaci, kdy toho můžeme s prezidentem Putinem dosáhnout,“ dodal Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa, k možnému dojednání míru v konfliktu, v němž Rusko v únoru 2022 na Putinův rozkaz napadlo Ukrajinu a obě strany stále vedou tvrdé boje a podnikají prakticky každodenní vzdušné výpady.
Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.
