Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.
Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.
„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.
Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.
Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.
Při výbuchu automobilu v Petrohradě dnes ráno zemřel plukovník ruské armády. Příčina exploze je zatím nejasná, uvedla podle agentury AFP a webu Fontanka tamní vyšetřovací komise, která věc vyšetřuje jako vraždu. Od začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se několik ruských vojáků stalo ve vlasti terčem atentátů.
Incident se ve městě na severozápadě Ruska stal v 7:00 místního času (5:00 SEČ), když plukovník odjížděl ze dvora. Zemřel na místě, ve vozidle seděl sám. Tlaková vlna poškodila okna autobusu, který v tu chvíli projížděl kolem.
Na zranění utrpěná při ruském dronovém útoku zemřela dnes ráno žena v ukrajinském Chersonu, uvedl server Ukrajinska pravda. V noci ruská armáda útočila na Kyjev balistickými raketami, svědci agentuře Reuters potvrdili, že ve městě byly v časných ranních hodinách slyšet výbuchy. Rusko sestřelilo pět bezpilotních letounů směřujících na Moskvu, napsal na telegramu starosta této metropole Sergej Sobjanin.
Zmocněnci amerického prezidenta Steve Witkoff a Jared Kushner dnes ráno přiletěli do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, píše agentura AFP. Po jednání mají podle dřívějších informací odletět do Dublinu, kde je čeká schůzka s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Na letišti Vnukovo americké zmocněnce při výstupu z letadla přivítal Putinův hlavní vyjednavač pro hospodářské dohody s Washingtonem Kirill Dmitrijev, který na síti X zveřejnil video. To jej zachycuje, jak oblečený v bílé zimní bundě s nápisem RUSSIA Witkoffovi podává ruku a následně ho objímá.
Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.
