Kilometry „země nikoho“. Evropa chce ochránit Ukrajinu nárazníkovou zónou
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Návrh na vytvoření nárazníkové zóny je jednou z několika možností, o kterých vojenští a civilní představitelé EU uvažují v souvislosti s poválečným vývojem na Ukrajině. Vznik podobné zóny by totiž měl být součástí budoucí mírové dohody.
Skutečnost, že zástupci EU vůbec uvažují o možnosti vyčlenit část ukrajinského území k zajištění křehkého míru, ukazuje podle Politica „zoufalou touhu“ spojenců z NATO vyřešit válku, která trvá už přes 3,5 roku. Ruský prezident Vladimir Putin přitom zatím neprojevil žádnou snahu o ukončení bojů a při rozsáhlém čtvrtečním útoku na Kyjev zahynulo 23 lidí, úder poškodil i budovu zastoupení Evropské unie.
„Chytají se stébla,“ řekl bruselskému serveru Jim Towsend, bývalý představitel amerického Pentagonu, který měl na starosti Evropu a NATO v době, kdy byl prezidentem USA Barack Obama. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od vpádu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.
Evropští diplomaté se vyhýbají přirovnání k přísně střežené hranici mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky vzato stále ve válečném stavu. Spíše zmiňují rozdělení Německa za studené války.
Putin a další ruští představitelé už uvedli, že pracují na vytvoření nárazníkových zón podél ruských hranic s Ukrajinou. Dosud se však neobjevily žádné podrobnosti těchto plánů. Není jasný ani případný počet vojáků, kteří by byli potřeba k hlídkování na hranici. Debaty se vedou o počtu od 4000 do 60 000, napsalo Politico. Prezident Donald Trump už možnost nasazení amerických vojáků odmítl, zmínil ale americkou leteckou podporu případných evropských snah.
Kreml v současnosti považuje obnovu dodávek ruského plynu do Evropské unie přes Ukrajinu za nerealizovatelnou. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ale nevyloučil, že by se prodej mohl obnovit v budoucnu. Záležet podle něj bude na přáních a možnostech kupujících i prodejců.
Spojené státy podle deníku The Wall Street Journal při zářijových jednáních v Moskvě a Kyjevě navrhly obnovit přepravu ruského plynu přes Ukrajinu, a to prostřednictvím amerických zprostředkovatelů. Návrh měl být součástí širší dohody o energetickém příměří a mohl by sloužit jako pobídka pro ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války.
Estonsko vyhostilo ruského občana Leonida Karabeškina, kterému zároveň zakázalo vstup do schengenského prostoru. Podle estonské bezpečnostní služby KAPO měl vazby na ruské zpravodajské služby a osoby působící v jejich zájmu. Vyhoštění mělo zabránit činnosti, která podle estonských úřadů ohrožuje bezpečnost země i Evropy.
Mluvčí KAPO uvedla, že Karabeškin pravidelně cestoval do Ruska, kde se setkával s lidmi napojenými na ruské tajné služby. Někteří z nich jsou podle ní na sankčních seznamech Evropské unie a Ukrajiny. Informoval o tom estonský veřejnoprávní server ERR.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil rotaci vojáků a přeskupování sil během příměří za běžnou praxi. Podle něj lze předpokládat, že stejně postupovala i ukrajinská armáda. Podrobnosti o aktivitách ruských jednotek ale podle svých slov nezná.
Americká první dáma Melania Trumpová oznámila, že se během příměří podařilo do Olešek dopravit potřebnou humanitární pomoc a evakuovat téměř 800 lidí. Ruská ombudsmanka Jana Lantratovová následně uvedla, že se s Trumpovou dohodla na pravidelném dovozu humanitární pomoci do města každý měsíc.
Francouzský deník Le Monde s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že příměří dojednaly ukrajinská a ruská vojenská rozvědka, které spolu komunikují kvůli výměnám zajatců a těl padlých. Jednání podle listu trvala několik měsíců a humanitární operaci organizovali ombudsmani obou zemí. Zprostředkování bylo veřejně prezentováno jako úspěch Melanie Trumpové.
Jakékoli mírové síly by podle diplomatů hrály dvojí roli - hlídkovaly by poblíž demilitarizované zóny a zároveň by cvičily ukrajinské vojáky. Podle dvou evropských představitelů mají základ budoucí zahraniční mírové jednotky pravděpodobně tvořit francouzské a britské síly. Naopak Polsko, které leží u ruských hranic, již dříve vyjádřilo své obavy. Jakékoli podobné zapojení polských vojáků by podle Varšavy učinilo zemi zranitelnou vůči ruskému útoku.
