Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pátečního rána.
Dva dny před začátkem mírové konference o Ukrajině ve Švýcarsku zaznamenal švýcarský úřad pro národní kybernetickou bezpečnost útoky na webové stránky švýcarských institucí. Útoky zřejmě souvisí s nadcházejícím mezinárodním jednáním na vysoké úrovni, uvedl dnes úřad. Postiženy byly různé federální internetové stránky a stránky organizací zapojených do konference, informuje agentura DPA.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes telefonicky hovořil o součinnosti na mezinárodní scéně a o vzájemné spolupráci s íránským viceprezidentem Mohammadem Mochbarem, který po prezidentově smrti plní roli úřadující hlavy státu. O telefonickém rozhovoru informoval Kreml.
Írán je důležitým spojencem Ruska, a to jak na Blízkém východě, tak dodávkami svých zbraní, zejména dronů, ve válce Ruska proti Ukrajině, která pokračuje třetím rokem. Jak Moskva, tak Teherán čelí sankcím Západu, který vnímají jako nepřítele.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho americký protějšek Joe Biden dnes podepsali desetiletou americko-ukrajinskou dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Stalo se tak za třídenního summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, který se koná na jihu Itálie.
Dokument mimo jiné stanoví, že obě vlády se do 24 hodin sejdou na nejvyšší úrovni, aby projednaly reakci v případě ozbrojeného útoku na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters. Dohoda podle ní také slouží jako „most" pro případné členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Ukrajina se už třetím rokem s pomocí USA a dalších západních zemí brání ozbrojené ruské agresi.
Dočasná ochrana Ukrajinců prchajících před ruskou agresí bude v zemích EU platit nejméně do března 2026. Shodli se na tom unijní ministři vnitra.
Šéf NATO očekává, že v pátek ministři obrany schválí jeho plán, aby Severoatlantická aliance převzala od USA koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal lídry skupiny zemí G7, aby schválili Marshallův plán na obnovu Ukrajiny po škodách způsobených ruskou invazí, píše Reuters.
Británie dnes uvalila sankce proti plavidlům takzvané stínové flotily, kterou Moskva využívá k obcházení západních sankcí uvalených na ruský ropný a plynárenský průmysl kvůli válce proti Ukrajině. Londýn krok oznámil na úvod třídenního summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 v Itálii, uvedla agentura Reuters.
Země skupiny G7 se shodly na využití výnosů ze zabaveného ruského majetku, tvrdí agentury. Ruský majetek bude zablokovaný do reparací, píše AP
Ruské invazní síly používaly během 85 dní trvajícího obléhání Mariupolu jako vojenskou taktiku hladovění civilistů, uvedla organizace specializující se na humanitární právo Global Rights Compliance. Předkládá ji Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), právníci se domnívají, že strategie odpírání jídla a základních služeb v Mariupolu by mohla být považována za válečný zločin.
Mariupol se stal jedním ze symbolů utrpení lidí a zkázy za ruské invaze na Ukrajině. V druhé polovině května 2022 Rusové dobyli poslední baštu ukrajinského odporu v tamních ocelárnách Azovstal a v bojích značně zničený Mariupol tím zcela padl do jejich rukou.
Civilisté se během obléhání ocitli bez vody, plynu a elektřiny, zatímco teploty klesly pod minus deset stupňů, připomíná The Guardian. Rusové systematicky útočili na objekty nezbytné pro přežití civilních obyvatel, které zajišťují potraviny, vodu, energie nebo přístup ke zdravotní péči, shrnuje Global Rights Compliance, jež spolupracuje s ukrajinskými úřady.
Nejnovější americké sankce přinutily moskevskou burzu MOEX k zastavení obchodování v dolarech a eurech. Ruský rubl dnes na mezibankovním trhu klesl až na měsíční minimum vůči dolaru. Burza MOEX provozuje největší ruské veřejné trhy s akciemi, dluhopisy, měnami a dalšími finančními produkty.
Spojené státy nové sankce vůči Rusku oznámily ve středu. „Sankce namířené proti klíčovým institucím ruského finančního trhu jsou nejvážnější za poslední rok a půl od zavedení ropného embarga a cenového stropu na ruskou ropu,“ uvedli analytici ze společnosti BCS World of Investments.
Podle analytika Purple Trading Petra Lajska bude důsledkem nových sankcí ještě větší orientace Ruska směrem k Číně a čínskému jüanu. „Pro ruské obyvatele však rozhodně není jüan preferovanou měnou, ve které by měli držet své úspory. Ruské banky tak mohou v následujících dnech čelit runům - tak označujeme situaci, kdy příliš mnoho lidí chce najednou vybrat své úspory. To může vést až ke kolapsům některých bank,“ uvedl Lajsek.
Ukrajinská nevládní organizace KyivPride (KyjivPrajd) plánuje uspořádat v neděli 16. června v ulicích Kyjeva pochod rovnosti na podporu sexuálních menšin. Letošní průvod se v ukrajinské metropoli bude konat poprvé od začátku ruské invaze do země před více než dvěma roky a budou ho provázet přísná bezpečnostní opatření. Počet účastníků bude omezen a bude nutná registrace předem.
Akce se podle těchto zdrojů zúčastní přibližně 500 lidí, včetně aktivistů, diplomatů nebo zástupců mezinárodního společenství. Podrobnosti o místě budou znát pouze registrovaní účastníci a policie. Průvod se bude držet v blízkosti protileteckého krytu, kdyby se městem rozezněly sirény varující před ruským vzdušným útokem.
Vzhledem k válečnému stavu v zemi, která se brání ruské vojenské agresi, chtěli organizátoři akci uspořádat v kyjevském metru, které v případě poplachu slouží také jako protiletecký kryt. Kyjevská městská rada s tím však z bezpečnostních důvodů nesouhlasila, píše The Kyiv Independent.
„Rusko na svých vládních stránkách nabízí k adopci děti unesené z Ukrajiny. Do Ruska bylo od začátku války zavlečeno více než 19 000 ukrajinských dětí. Válečný zločin jak vyšitý,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).
Ukrajinský voják Anton Ivanciv se podělil se sociálními sítěmi o pokrok ve své rehabilitaci: I bez rukou si konečně zvládá zakouřit. „Přátelé, sdílím s vámi svůj úspěch, díky za podporu,“ tweetuje.
Slovensko omezí stávající plošné příspěvky na ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Nově je stát dá až na výjimky jen na dobu 120 dnů, rozhodl parlament.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila emise skleníkových plynů odpovídající 175 milionům tun oxidu uhličitého (CO2), vyplývá ze studie představené v Berlíně. Válka podle ní klima poškodila stejně jako celoroční používání 90 milionů aut. Finančně se škody dají vyčíslit na více než 32 miliard dolarů (730 miliard Kč).
Samotné bojové operace podle autorů studie nazvané "Klimatické škody způsobené ruskou válkou na Ukrajině", kterou představili v Berlíně, vedly k emisím odpovídajícím 51,6 milionu tun CO2. Velká většina tohoto množství připadá na spotřebu pohonných hmot letadly, vrtulníky, tanky či vojenskými nákladními auty. Na straně Ruska to zatím bylo 32,5 milionu tun a na straně Ukrajiny 9,4 milionu tun. Další znečištění způsobily výroba a nasazení bomb, granátů či min, ale také třeba výstavba opevnění či zákopů.
Ještě škodlivější jsou podle 120stránkové studie, která vznikla ve spolupráci s ukrajinským ministerstvem životního prostředí, nepřímé dopady války. Téměř třetina - 32 procent - emisí totiž připadá na výstavbu či opravy zničených a poškozených budov, průmyslových zařízení a infrastruktury. Za dalších 14 procent emisí, které se kvůli válce dostaly do ovzduší, mohou dopady na mezinárodní leteckou dopravu. To, že se aerolinky musí vyhýbat leteckým prostorům nad Ukrajinou, Ruskem a Běloruskem, vedlo k emisím navíc ve výši odpovídající nejméně 24 milionům tun CO2.
Ukrajinci mají podle generálního tajemníka NATO právo se bránit, sebeobrana neznamená vyostření konfliktu. Jens Stoltenberg to uvedl při příchodu na dvoudenní jednání ministrů obrany aliančních zemí, které dnes začíná v Bruselu. Spojenci z NATO se podle Stoltenberga nyní snaží zejména zajistit pro Ukrajinu další systémy protivzdušné systémy. Prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno evropským partnerům vzkázal, že Kyjev potřebuje nejméně dalších sedm těchto systémů, aby ruským útokům mohl účinně čelit.
Stoltenberg uvítal příspěvky na pomoc Ukrajině, které v uplynulých dnech oznámili někteří spojenci. „Důležité je rovněž zvýšit produkci zbraní a munice a zajistit, že pomoc pro Ukrajinu bude dlouhodobá,“ zdůraznil šéf NATO. V této souvislosti doufá, že ministři obrany během dvoudenního jednání schválí plán, aby dodávky zbraní pro Kyjev i výcvik ukrajinských vojáků napříště místo Spojených států koordinovala právě Severoatlantická aliance.
Jan Lipavský a dalších sedm ministrů zahraničí z EU vyzvalo v dopise šéfa unijní diplomacie k rychlému omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu.
„Výzvědné služby, propaganda nebo dokonce příprava sabotážních činů jsou hlavní pracovní náplní velkého počtu ruských 'diplomatů' v Evropské unii,“ uvádí ministři v dopise. „Volný pohyb držitelů ruského diplomatického pasů, akreditovaných v jednom z hostitelských států, v celém schengenském prostoru usnadňuje škodlivé aktivity,“ míní šéfové diplomacií Česka, Dánska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Nizozemska, Polska a Rumunska.
V Itálii dnes začíná třídenní summit skupiny zemí G7, kterého se zúčastní americký prezident Joe Biden, italská premiérka Giorgia Meloniová, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a další premiéři členských zemí. Mezi hlavními body jednání bude využití zmrazeného ruského majetku ve prospěch Ukrajiny, obchodní vztahy s Čínou či válka v Pásmu Gazy.
Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance budou dnes v Bruselu diskutovat o další podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi. Měli by rovněž schválit plán, aby aliance napříště místo Spojených států koordinovala dodávky zbraní pro Kyjev i výcvik ukrajinských vojáků, uvedl na středeční tiskové konferenci generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Na dvoudenním jednání, které začíná dnes dopoledne, bude Česko zastupovat ministryně Jana Černochová.
