Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Kreml dnes ruským poslancům poslal návrh zákona o ratifikaci dohody o strategickém partnerství s KLDR, která počítá i s poskytnutím vojenské a další pomoci, pokud druhá strana bude napadena jiným státem či několika státy. Toto ustanovení podle jihokorejských médií prakticky doslova kopíruje článek dohody o přátelství a vzájemné pomoci mezi Sovětským svazem a KLDR z roku 1961.
Nová dohoda znamená vznik vojenské aliance, napsal server Meduza. Kyjev i řada vojenských expertů tvrdí, že Rusko používá při útocích proti Ukrajině severokorejské rakety a dělostřeleckou munici. Moskva i Pchjongjang to popírají.
V polském exilu dnes ukrajinská fotbalová reprezentace přivítala výběr Česka pod taktovkou trenéra Ivana Haška. I v hledišti mezinárodního zápasu Ligy národů se objevily připomínky války na Ukrajině.
„Žádám Ruskou federaci, aby mi odpustila, že jsem nedodržel ruské zákony,“ řekl podle agentury Reuters francouzský badatel Laurent Vinatier před dnešním vynesením rozsudku v Moskvě, kde dostal od ruského soudu tři roky. Poukazoval také na to, že se musí starat o své dvě děti a staré rodiče.
Francie dnes podle agentury Reuters vyzvala k Vinatierovu okamžitému propuštění. „Právní předpisy o 'zahraničních agentech' přispívají k systematickému porušování základních svobod v Rusku, jako je svoboda sdružování, svoboda názoru a svoboda projevu,“ uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí. „Francouzské orgány jsou i nadále plně připraveny poskytovat (Vinatierovi) pomoc,“ dodalo.
Útok paralytickou látkou novičok nařídil osobně ruský prezident Vladimir Putin. Vyjádřil se tak dnes ke svému případu bývalý dvojitý agent Sergej Skripal před veřejným vyšetřováním, které se zabývá nepřímo související otravou Britky Dawn Sturgessové. Skripal od útoku z roku 2018 na veřejnosti nepromluvil, poznamenala agentura Reuters.
Skripal a jeho dcera Julija byli otráveni v anglickém Salisbury v březnu 2018, oba útok přežili. Na konci června 2018 se v Amesbury, asi deset kilometrů od Salisbury, zhroutili a následně byli převezeni do nemocnice 45letý Charlie Rowley a o rok mladší Sturgessová, podle médií šlo o uživatele drog. Otrávili se nešťastnou náhodou při manipulaci s lahvičkou od parfému, kontaminovanou novičokem. Čtyřiačtyřicetiletá matka tří dětí Sturgessová 8. července 2018 zemřela.
„Domnívám se, že Putin činí všechna důležitá rozhodnutí sám. Proto si myslím, že musel přinejmenším povolit útok na Juliji a mě,“ uvedl Skripal v prohlášení. „Četl jsem, že Putin se osobně velmi zajímá o jedy a rád o nich čte knihy,“ dodal.
Zelenskyj dnes uvedl, že od tajných služeb obdržel informace o faktickém zapojení Severní Koreje do války na straně Ruska.
„Mezi hlavní věci patřila zpráva zpravodajských služeb o záměrech Rusů na podzim a v zimě. Je poměrně podrobná. Fakticky zapojení Severní Koreje do války. A také - vztahy Ruska s některými dalšími zeměmi, které bohužel investují do prodlužování války,“ řekl Zelenskyj ve svém večerním videoposelství, které se věnovalo dnešnímu zasedání vedení ukrajinského státu.
Jižní Korea minulý týden upozornila, že KLDR pravděpodobně vyšle příslušníky svých pravidelných ozbrojených sil na Ukrajinu, aby podpořila válečné tažení Ruska. Podle ní jde o nejnovější známku prohlubující se vojenské spolupráce mezi Pchjongjangem a Moskvou.
Ve své dnešní svodce ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruské síly znovuobsadily osadu Levadne v ukrajinské Záporožské oblasti. Jde o zbytky vesnice, kterou Ukrajinci osvobodili v rámci své loňské neúspěšné ofenzivy na jihovýchodě země.
Ukrajinské strana věc nekomentovala. Před několika dny ale Kyjev informoval o tom, že ruské síly do Záporožské oblasti přisunují posily a provádějí lokální útoky.
Ukrajinští vojáci pátým dnem drží frontové linie proti útočícím ruským silám v Kurské oblasti, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Již pět dní se Rusové snaží prolomit naši obranu v Kurské oblasti. Naši vojáci stojí pevně a podnikají protiútoky,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X, aniž by nabídl bližší podrobnosti.
Generální štáb ukrajinské armády na facebooku uvedl, že operace v ruské Kurské oblasti trvá a že ruské letectvo bombarduje vlastní území. Jen za dnešek zde provedlo šest vzdušných úderů.
Soud v Moskvě dnes uložil francouzskému badateli Laurentu Vinatierovi trest tří let odnětí svobody za to, že se v Rusku neregistroval jako zahraniční agent. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Odborník na mezinárodní vztahy a postsovětský prostor podle ruských úřadů již dříve vinu přiznal.
„Soud se rozhodl uznat Vinatiera vinným a uložit mu trest na tři roky v trestanecké kolonii s obecným režimem,“ citoval TASS ze soudního verdiktu. Prokuratura pro Francouze navrhovala tři roky a tři měsíce.
Rusové výzkumníka zatkli a obvinili počátkem června. Vinatier v Rusku pracoval pro švýcarskou nevládní organizaci, která vystupuje jako prostředník v konfliktech mimo oficiální diplomatické kanály. Ruská tajná služba ho vinila, že navázal četné kontakty s ruskými politology, ekonomy, vojenskými experty i vládními činiteli a shromažďoval od nich „vojenské a vojensko-technické informace, které by mohly být využity zahraničními zpravodajskými službami proti bezpečnosti Ruska“. Při vyšetřování však v jeho činnosti nebyly zjištěny žádné známky špionáže.
Ve třech ruských příhraničních oblastech zemřelo od roku 2022 v důsledku ukrajinských útoků bezmála 400 civilistů a desetitisíce jich musely opustit domovy. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedla ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová.
„V letech 2022 až 2024 bylo v důsledku (...) akcí ukrajinské armády v příhraničních okresech Belgorodské, Kurské a Brjanské oblasti zabito 398 civilistů a 1157 jich bylo zraněno,“ citoval TASS ruskou ombudsmanku.
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo fotky z aktuálního společného armádního cvičení s Čínou.
Dva mrtvé po ruském útoku dnes oznámily úřady v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. „Odpoledne Rusové zaútočili dronem na civilní auto u Havrylivky. Dvě ženy ve věku 72 a 56 let bohužel utrpěly zranění neslučitelná se životem,“ napsal na telegramu oblastní šéf Oleksandr Prokudin.
Ruské ministerstvo obrany 14. října prohlásilo, že jeho síly dobyly vesnici Levadne v Záporožské oblasti. Podle dostupných zpráv ruské jednotky v posledních dnech obnovily útoky v okolí Záporoží. Vladyslav Vološin, mluvčí ukrajinských jižních obranných sil, v komentáři pro deník Kyiv Independent vyvrátil, že by Rusko zahájilo v sektoru velkou ofenzívu, a dodal, že okupanti provádí zatím pouze lokální pozemní útoky.
Americký prezident Joe Biden prohlásil, že Washington je připraven jednat s Ruskem, Čínou a Severní Koreou o snížení jaderné hrozby bez předběžných podmínek.
Rusko zaútočilo balistickou raketou na jihoukrajinskou Oděsu, při úderu zahynul jeden člověk a dalších osm jich utrpělo zranění. Na platformě Telegram to dnes uvedl šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Rusko podle něj znovu útočilo na přístavní infrastrukturu a poškodilo přitom dvě civilní lodě. Moskva se k tomu nevyjádřila.
„Ten mrtvý i ti zranění jsou všichni pracovníci přístavní infrastruktury, občané Ukrajiny,“ napsal regionální činitel. „Poškozeny byly civilní lodě: NS Moon (plující) pod vlajkou Belize a loď Optima (plující) pod vlajkou Palau,“ uvedl Kiper s poznámkou, že Rusové poškodili plavidlo Optima už při svém vzdušném úderu před týdnem. Kromě dvou lodí je podle něj poškozená také přístavní infrastruktura včetně skladu s obilím.
Ze 1300 migrantů bez dokladů, kteří loni přišli do Finska přes ruskou hranici, jich zhruba třetina tuto severskou zemi opustila. S odvoláním na pohraniční policii o tom na svém webu informovala finská televize YLE. Pohraniční policie také sdělila, že tehdejší události a zneužití chaotické situace na finsko-ruském pomezí pašeráky, vyšetřuje.
Finští zákonodárci letos v červenci schválili zákon, který umožňuje za určitých podmínek odmítat žádosti o azyl. Zákon navrhla vláda kvůli obavám z migrační vlny z Ruska, kterou podle Helsinek koordinuje Moskva.
Ukrajina poprvé za posledních 48 dní nečelila v noci útokům ruských bezpilotních letounů Šáhid. Napsaly to dnes ukrajinské servery s odvoláním na mluvčího letectva Jurije Ihnata a další zdroje. Naposledy země zažila noc bez úderů dronů na konci srpna, podotkl web RBK-Ukrajina, podle něhož by příčinou pauzy mohl být mimo jiné nedávný ukrajinský útok na ruský sklad s drony v Krasnodarském kraji. Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí další ukrajinské obce – konkrétně vsi Levadne, která leží v Záporožské oblasti.
EU zavádí sankce na sedm osob a sedm subjektů
EU zavádí sankce v souvislosti s íránskou dodávkou balistických raket a bezpilotních letounů Rusku. Informovala o tom dnes Rada EU, která zastupuje členské státy sedmadvacítky. Uvalení sankcí dnes na jednání v Lucemburku schválili unijní ministři zahraničí. Terčem opatření se stala také íránská národní letecká společnost Iran Air a rovněž aerolinky Saha Airlines a Mahan Air.
Podle šéfa německé civilní kontrarozvědky BfV Thomase Haldenwanga stojí Rusko zřejmě mimo jiné za červencovým požárem balíku v logistickém centru společnosti DHL v Lipsku. Jen shodou náhod začal podle Haldenwanga balíček hořet ještě na zemi, a ne až při přepravě letadlem. V takovém případě by podle něj hrozilo zřícení letadla, kvůli kterému by mohli i umírat lidé. Podle informací agentury DPA dorazil balíček s hořlavinou do Německa z Pobaltí.
Počet kybernetických incidentů v Česku se v září proti červenci či srpnu podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) snížil. Úřad jich evidoval 21, což je zhruba roční průměr. V červenci jich evidoval 32 a v srpnu o jeden méně. NÚKIB o tom dnes informoval na svém webu.
NÚKIB evidoval i pět tzv. DDoS útoků. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů a tím ho vyřadí z provozu. Tento způsob patří k jednomu z nejčastěji používaných typů útoků v kybernetické válce paralelní s konfliktem na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda předloni v únoru.
Česká republika od začátku ruské invaze na Ukrajinu do letošního června utratila za ropu a plyn z Ruska sedm miliard eur (177 miliard Kč), což je více než pětkrát tolik, než kolik činila česká pomoc Kyjevu. V dnes zveřejněné zprávě to tvrdí Centrum pro studium demokracie (CSD) a Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA).
Organizace uvádějí, že Česko má možnosti, jak se závislosti na energetických surovinách z Ruska zbavit, mimo jiné lepším využitím Transalpinského ropovodu (TAL) nebo tím, že se spolehne na plyn z Norska a na globální trh se zkapalněným zemním plynem (LNG).
