Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál

V Paříži dnes začalo jednání takzvané koalice ochotných, kterou svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Lídři zemí podporujících Ukrajinu ve válce s Ruskem mají jednat o bezpečnostních zárukách. Schůzky se účastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Macron uvedl, že tento summit přibližně 35 lídrů, z nichž někteří přijeli do Elysejského paláce osobně a jiní se připojují on-line, má vést k dokončení návrhu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Přes videospojení se má schůzky z Prahy například účastnit český premiér Petr Fiala společně s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

Aby se Evropa udržela v bezpečí, potřebuje mnohem větší vojenské kapacity, než nyní má, řekl dnes na Pražském obranném summitu generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte. „Rusko je a v dohledné budoucnosti zůstane destabilizační a konfrontační síla v Evropě a ve světě,“ řekl s tím, že dává 40 procent ze svého rozpočtu na válečnou ekonomiku. Evropa a Spojené státy tak musí společně v NATO investovat do obrany a zrychlit výrobu.

Ruská ekonomika se dostala do stagnace a mohla by vstoupit do recese, pokud centrální banka výrazněji nesníží úrokové sazby, uvedl šéf největší ruské banky Sberbank German Gref na okraj Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku.

Ruský ministr financí Anton Siluanov minulý týden předpověděl, že hospodářský růst v Rusku v letošním roce zpomalí na 1,5 procenta. Zhoršil tak dřívější oficiální odhad, který počítal s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 2,5 procenta. Ekonomickou aktivitu v Rusku brzdí mimo jiné nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží držet pod kontrolou inflaci.

Centrální banka v červnu a červenci ve snaze podpořit domácí ekonomiku snížila svou základní úrokovou sazbu celkem o tři procentní body na 18 procent. Do konce letošního roku se očekává snížení sazby na 14 procent, ani to však podle Grefa nebude stačit k oživení ekonomiky.

Ruské ministerstvo obrany ráno oznámilo, že přes noc bylo nad třemi ruskými regiony a Černým mořem sestřeleno 46 ukrajinských dronů. Podle prohlášení ministerstva byla více než polovina bezpilotních letounů sestřelena nad Rostovskou oblastí, zbytek nad Volgogradskou oblastí, Krasnodarským krajem a nad Černým mořem.

Ruské úřady v noci uzavřely letiště ve Volgogradu a v Soči. Šéf Rostovské oblasti ráno oznámil, že protivzdušná obrany v noci odrazila masivní útok ukrajinských dronů.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 112 dronů, ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo zneškodnit 84 z nich. Zbývajících 28 bezpilotních letounů udeřilo na 17 místech, na dalších pět lokalit dopadly trosky sestřelených dronů, uvedlo dnes ráno ukrajinské letectvo na telegramu. Oběti na životech dosud nebyly hlášeny.

V Čugujevském okrese v Charkovské oblasti zasáhl ruský dron obytnou oblast, informovala ruskojazyčná služba BBC s odvoláním na ukrajinské úřady. Při incidentu vyhořel obytný dům a několik automobilů, pět lidí bylo zraněno. V Oděské oblasti způsobil útok ruských dronů požár skladiště, podle předběžných informací nejsou na místě žádné oběti.

Německý kancléř Friedrich Merz se dnes chystá Ukrajině navrhnout konkrétní bezpečnostní záruky, píše s odvoláním na své zdroje časopis Der Spiegel. Mezi navrhovanými body jsou podle něj výrazné posílení ukrajinské protivzdušné obrany či vybavení čtyř pěchotních brigád. Vyslání pozemních jednotek Berlín sice zcela nevylučuje, klade si ale podmínky.

Podle časopisu Der Spiegel Merz Ukrajině navrhne, že spojenci budou její protivzdušnou obranu zlepšovat ročně o 20 procent. Týkat se to má počtu zbraňových systémů i účinnosti. Vylepšovat by měly spojenecké státy také útočné schopnosti Ukrajiny ve vzdušném boji – myšleny tím jsou podle časopisu Der Spiegel střely s plochou dráhou letu, které by se měly vyrábět na Ukrajině s finanční a technologickou podporou spojenců.

Americký prezident Donald Trump je i nadále odhodlán usilovat o mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, a to i přes čím dál nejistější vyhlídky na osobní jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Trump to řekl v rozhovoru, který dnes zveřejnila stanice CBS News.

„Sleduji to, dívám se na to a mluvím o tom s prezidentem Putinem i s prezidentem Zelenským,“ řekl Trump ve středečním telefonickém rozhovoru pro CBS News. „Něco se stane, ale oni na to ještě nejsou připraveni. Ale něco se stane. Podaří se nám to,“ dodal.

Trump ve středu řekl, že se chystá v nadcházejících dnech o válce na Ukrajině znovu jednat, když jeho srpnový summit s Putinem na Aljašce nepřinesl výrazný pokrok. Představitel Bílého domu uvedl, že Trump by měl dnes telefonicky hovořit se Zelenským a evropskými lídry, kteří se předtím zúčastní schůzky takzvané koalice ochotných v Paříži. Zabývat se na ní budou zejména bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu v případě uzavření mírové dohody.

„Rusko nebude diskutovat o jakékoli formě zahraniční intervence na Ukrajině, která je zásadně nepřijatelná a podkopává jakoukoliv bezpečnost,“ uvedla na tiskové konferenci mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v reakci na výroky předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o plánech vyslat evropské vojáky na Ukrajinu.

Von der Leyenová v neděli listu Financial Times (FT) řekla, že evropské země pracují na „docela přesných plánech“ na vyslání mnohonárodních vojenských jednotek na Ukrajinu v rámci bezpečnostních záruk po skončení konfliktu. Tyto jednotky budou mít podle ní podporu Spojených států. 

Dobré ráno, drazí čtenáři.

Především o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu bránící se ruské agresi budou dnes v Paříži jednat evropští lídři z takzvané koalice ochotných zemí, jejíž součástí je i Česko. Spojenci Kyjeva budou na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona hovořit o tom, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny v případě podpisu mírové dohody s Ruskem.

Schůzky se mimo jiné zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. V Paříži je podle médií i zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff. Na dálku z Prahy se společně s českým premiérem Petrem Fialou připojí také generální tajemník NATO Mark Rutte.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Teď přejeme dobrou noc, pokračovat budeme zase ráno.

Obrana Ukrajiny na svém účtě na sociální sítí X zveřejnila video, jak BVP Bradley ničí nepřátelské pozice na linii lesa.

Rusko vede nevyhlášenou a hybridní válku proti Západu již velmi dlouhou dobu. Při dnešním zahájení Pražského obranného summitu na Pražském hradě to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) s odkazem i na výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, za kterými podle tajných služeb stála ruská vojenská rozvědka GRU. Severoatlantická aliance (NATO) byla podle Lipavského velmi pomalá ve vyvozování důsledků i po ruských agresivních krocích na Krymu a v Donbasu.

Evropané jsou připraveni zajistit Ukrajině bezpečnostní záruky v den, kdy bude podepsána mírová dohoda. Řekl to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron, který v Paříži přijal prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského. Ten dorazil do Elysejského paláce před čtvrtečním summitem takzvané koalice ochotných, tedy skupiny zemí podporujících Ukrajinu, jež se již čtvrtým rokem brání ruské agresi. Zelenskyj řekl, že zatím neviděl žádné známky ruské ochoty ukončit válku, napsala agentura AFP.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil jednání s Trumpem o posílení sankcí proti Rusku.

USA jsou připravené navýšit počet amerických vojáků v Polsku, řekl Trump.

Američtí vojáci zůstanou v Polsku a Spojené státy jsou připravené navýšit jejich počet, pokud to Varšava bude chtít, prohlásil dnes americký prezident Donald Trump při návštěvě polské hlavy státu Karola Nawrockého v Bílém domě. Informují o tom agentury PAP a Reuters.

„Velké díky Austrálii za milé přijetí,“ tweetuje Julija Navalná, jež po zabití svého muže Alexeje Navalného pokračuje v jeho poslání. „Jsem vděčná že tomu rozumíte: Rusko není Putin. A že jste připraveni vést otevřený dialog s jeho oponenty,“ poděkovala jmenovitě premiérovi Albanesemu a ministryni zahraničí Wongové.

„Máme pevný základ v podobě bilaterálních dohod zejména s Dánskem, a sdílíme názor, že budoucí bezpečnost Ukrajiny vyžaduje ustanovení typu článku 5,“ řekl v severské zemi Volodymyr Zelenskyj s odkazem na pátý článek smlouvy Severoatlantické alianci (NATO), který považuje útok na jednoho člena obranného uskupení za útok proti všem.

Návštěvu Dánska zahájil Zelenskyj setkáním s jeho premiérkou Mette Frederiksenovou. Dánsko je mezi lídry v podpoře Ukrajiny, uvedl Zelenskyj na sociální síti X a poděkoval za neochvějnou podporu i dánským obyvatelům.

Ukrajinský prezident také uvedl, že dodávky systémů protivzdušné obrany jsou pro Ukrajinu před zimou absolutně strategické, protože Rusko své letecké údery zaměřuje na energetickou infrastrukturu.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že je připraven na schůzku s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, pokud bude dobře nachystána, a vyzval jej, ať přijede do Moskvy, že se s ním sejde. Zelenskyj, jehož země se již čtvrtým rokem brání ruské agresi, dlouhodobě vybízí Putina k setkání, na jehož uspořádání zatím neúspěšně naléhá i americký prezident Donald Trump.

Po své návštěvě Číny Putin prohlásil, že ruská armáda podniká na Ukrajině úspěšnou ofenzivu a postupuje na všech frontách. Ukrajina podle něho nemá síly na vlastní rozsáhlou ofenzivu a pouze se snaží zacelovat díry v obraně, nemá však takové vojenské rezervy jako Rusko. Pokud převládne zdravý rozum, je Rusko ochotné dohodnout se na přijatelném ukončení konfliktu, v opačném případě jej vyřeší vojensky, tvrdí ruský lídr.

Velitel jedné z ukrajinských jednotek bojujících u Kupjanska Jurij Fedorenko řekl, že zpráva o průniku Rusů do centra města je ruskou informační operací. Rusové se podle něj snaží do města infiltrovat v civilním oblečení, aby si pořídili snímek s ruskou vlajkou. Několik desítek jich podle něj bylo takto zajato. „Situace v Kupjansku je maximálně pod kontrolou. Okupanti jsou blokováni na severozápadním okraji,“ řekl stanici Suspilne.

Šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov dnes uvedl, že ukrajinská vojska ruské útoky u Kupjansku odrazila.

Česko nakoupí německé tanky Leopard 2A8, zakázku dnes schválila vláda. Po jednání kabinetu to oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V první fázi chce ministerstvo obrany pořídit 44 velitelských a bojových tanků. Spolu s takzvanou bohemizací, tedy přizpůsobením tanků potřebám české armády, vyjdou na 34,25 miliardy korun včetně DPH. Dalších pět miliard korun ministerstvo vyčlení na inflační a kurzovou rezervu. První tanky Leopard 2A8 by měla česká armáda získat v roce 2028, dodávky jsou plánovány do roku 2031.

ČR se pro nákup připojí k rámcové dohodě německého ministerstva obrany s výrobcem KNDS, společný nákup umožňuje podle českého ministerstva snížit jednotkovou cenu tanků. Podpis dohody a odeslání závazné objednávky očekává ministerstvo v příštích týdnech, uvedlo v tiskové zprávě. Záměr připojit se k nákupu tanků Leopard 2A8, který organizuje Německo, oznámila vláda loni v červnu. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že ČR plánuje nakoupit až 77 tanků v šesti modifikacích za 52,1 miliardy korun.