Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od úterního rána.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že než se v Turecku uskuteční jakékoliv přímé mírové rozhovory, musí Rusko přistoupit na klid zbraní. Podobně se vyjádřili francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot či šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která obvinila Moskvu z hraní her.

Šest Bulharů usvědčených v březnu ze špionáže pro Rusko poslal dnes londýnský soud do vězení na pět až téměř 11 let. Hrozilo jim až 14 let za mřížemi. Po propuštění z vězení budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky a probírala únosy či vraždění odpůrců Kremlu.

Žalobkyně městského státního zastupitelství v Praze nesouhlasí s vydáním ruské opoziční novinářky Faridy Kurbangalejevové do Ruska. Podle ní existuje překážka, která mu brání. Soudu proto zaslala návrh na vyslovení nepřípustnosti vydání. Seznam Zprávám to řekl mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala. O vydání novinářky požádalo Rusko v únoru, údajně schvalovala terorismus a šířila lživé informace o ruské armádě.

Belgie zakoupí 200 až 300 polských protiletadlových střel Piorun, které se osvědčily v bojích na Ukrajině. Uvedl to dnes místopředseda polské vlády a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Polský hostitel a belgický ministr obrany Theo Francken dnes podle polských médií navštívili zbrojovku Mesko, která tyto přenosné střely vyrábí, a podepsali prohlášení o záměru střelu nakoupit.

Úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona dnes obvinil nepřátele Francie z šíření nepravdivých tvrzení, že Macron spolu s britským premiérem Keirem Starmerem a německým kancléřem Friedrichem Merzem užívali ve vlaku do Kyjeva kokain. Příspěvky řady ruských a proruských dezinformačních webů tvrdí, že prezident se na videu natočeném novináři snaží skrýt sáček s bílým práškem. Elysejský palác publikoval snímek, podle něhož jde o použitý kapesník.

Myšlenku na účast Donalda Trumpa při jednání Ukrajiny a Ruska podpořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého celá Ukrajina doufá v Trumpovu přítomnost v Istanbulu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se podle agentur vyjádřil, že doufá, že tato nová šance nebude promarněna.
„My všichni na Ukrajině bychom si samozřejmě přáli, aby tam s námi na tomto setkání v Turecku byl prezident Trump. Je to dobrý nápad. Můžeme toho hodně změnit. Prezident Erdogan skutečně může uspořádat setkání na nejvyšší úrovni,“ napsal Zelenskyj na sociální síti. Připomněl také, že podpořil Trumpův návrh na bezpodmínečné příměří i Trumpovu myšlenku na přímé rozhovory s Putinem. „Budu v Turecku. Doufám, že se Rusové tomuto setkání nevyhnou,“ zdůraznil.

Polští autodopravci dnes zablokovali hraniční přechod s Ukrajinou u obce Dorohusk. Stalo se tak podle polských médií poté, co okresní soud ráno zrušil rozhodnutí starosty obce zakazující řidičům kamionů zablokovat silnici vedoucí k hraničnímu přechodu. Autodopravci požadují omezit levnější ukrajinskou konkurenci, která jim přebírá zakázky v Evropské unii. Organizátoři blokády uvedli, že dovolí průjezd jednoho kamionu za hodinu, ale propustí konvoje s vojenskou či humanitární pomocí, s rychle se kazícím zbožím či živými zvířaty, stejně tak autobusy.

Americký prezident Donald Trump věří, že se ve čtvrtek v Istanbulu setkají prezidenti Ukrajiny a Ruska, Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin. Přemýšlí o tom, že by se jednání také zúčastnil. Řekl to dnes novinářům ve Washingtonu a dodal, že doufá v dobré výsledky jednání.
„Letěl bych tam, kdybych si myslel, že to pomůže,“ uvedl Trump, který v té době bude na návštěvě zemí na Blízkém východě. Záleží podle něj na tom, jestli bude mít pocit, že se věci mohou posunout dopředu.

Rusko chce seriózní vyjednávání o ukončení války s Ukrajinou, řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, který v neděli navrhl uspořádat tento čtvrtek v Istanbulu přímá jednání mezi oběma znepřátelenými zeměmi. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov nic neřekl o návrhu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že se ve čtvrtek osobně dostaví do Istanbulu, aby jednal se svým ruským protějškem, uvedla agentura AFP.

Evropa musí spolupracovat v bezpečnosti a ukázat, že je silná, řekl dnes na zahájení konference Evropa jako úkol zvláštní poradce předsedkyně Evropské komise a bývalý finský prezident Sauli Niinistö. Evropa podle něj musí být schopna spolupracovat při budování obranných schopností a mít větší úlohu v Severoatlantické alianci (NATO). Do bezpečnosti se musí zapojit každý jednotlivec, uvedl.

„Blokační právo musí být v EU užíváno zodpovědně, není možné, aby znemožnilo prosazování zásadních zájmů EU, třeba pomoc napadené Ukrajině,“ řekl prezident Petr Pavel.

Šéf ukrajinské diplomacie se dnes připojil na dálku na jednání ministrů zahraniční některých evropských zemí v Londýně. Podle něj se diskuze vedla o „důrazných krocích“, které mohou evropské státy podporující Ukrajinu učinit proti Rusku. Sybiha zmínil nové sankce na ruský bankovní a energetický sektor a také další vojenskou pomoc Ukrajině.

Rusko výzvy k příměří ignoruje, poznamenal nezávislý server Meduza v souvislosti s ranním hlášením ukrajinského letectva o více než stovce ruských dronů vyslaných na zemi během noci na dnešek. Oznámení ukrajinského letectva nasvědčuje tomu, že v den, kdy mohlo příměří začít platit, poslaly ruské síly na Ukrajinu stejný počet bezpilotních prostředků jako o den dříve.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová prohlásila, že je potřeba „vyvinout tlak na Rusko, aby skutečně chtělo mír, aby si sedlo a mluvilo s Ukrajinou“. Kallasová podle listu The Guardian obvinila Moskvu z hraní her a podobně jako Wadephul uvedla, že k zahájení mírových rozhovorů je třeba příměří. Rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem podle Kallasové nejsou možné, jestliže Rusko nadále bez ustání bombarduje Ukrajinu.

Podle šéfa španělské diplomacie Josého Manuela Albarese případné rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou v Istanbulu nemají smysl, pokud nepovedou k trvalému míru. Španělsko je podle něj do té doby připraveno Ukrajinu podporovat.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na sociálních sítích uvedl, že po telefonu mluvil s novým papežem Lvem XIV. Píše to agentura Reuters. Zelenskyj s papežem mluvil o příměří či návratu ukrajinských dětí zavlečených do Ruska. Ukrajinský prezident označil rozhovor za velmi vřelý a konstruktivní. Vatikán ho zatím nekomentoval.
I spoke with Pope Leo XIV. It was our first conversation, but already a very warm and truly substantive one.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 12, 2025
I thanked His Holiness for his support of Ukraine and all our people. We deeply value his words about the need to achieve a just and lasting peace for our country and the… pic.twitter.com/4ocbA7jnMK

Ruské ministerstvo obrany oznámilo zničení systému HIMARS v ukrajinské Sumské oblasti, který podle něj sloužil k ostřelování města Rylsk v ruské Kurské oblasti. Ruský rezort obrany nezmiňuje čas, ve své zprávě píše, že ruská armáda odpalovací stanoviště HIMARS zničila „hned po“ ukrajinském útoku na Rylsk. Kurský gubernátor Alexandr Chinštejn v neděli večer informoval o ukrajinském raketovém útoku na toto město, kde byla podle něj poškozena budova hotelu a tři lidé utrpěli zranění.

Než se v Turecku uskuteční jakékoliv přímé mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, musí Rusko přistoupit na příměří. Podle agentury Reuters to dnes v Londýně prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Šéf německé diplomacie dnes v britském hlavním městě jedná o další podpoře Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské agresi, a posílení obranné spolupráce se svými protějšky z Británie, Francie, Polska, Itálie a Španělska.

Liberecký kraj daruje na Ukrajinu pět vyřazených sanitek zdravotnické záchranné služby. Jde o mercedesy vyřazené při pravidelné obnově vozového parku, každý v hodnotě kolem 200 000 až 300 000 korun, řekl dnes náměstek hejtmana pro zdravotnictví Vladimír Richter (Spolu). Vozy převezme organizace Post Bellum, která zajistí jejich dopravu na Ukrajinu spolu s vozy z dalších krajů. Na místě by měly být do konce června.