Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
V Baltském moři byl dnes ráno poškozen podmořský optický kabel mezi Lotyšskem a Švédskem. Lotyšská veřejnoprávní televize LSM s odvoláním na provozovatele kabelu uvedla, že na vině mohou být „vnější vlivy“. Kabel spojoval lotyšský přístav Ventspils se švédským ostrovem Gotland.
Lotyšské námořnictvo vyslalo hlídku, aby zkontrolovala plavidlo, které škodu pravděpodobně způsobilo. Podle LSM své kroky koordinuje s NATO. Lotyšská premiérka Evika Siliňová svolala mimořádné zasedání vlády.
Obrazem: Ruská armáda na Ukrajině
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podle průzkumů u volebních místností získal v dnešních prezidentských volbách 87,6 procenta hlasů. Informují o tom světové tiskové agentury.
Voleb se podle volební komise zúčastnilo 81,5 procenta z 6,9 milionu oprávněných voličů. Exilová opozice už dříve označila hlasování za podvod, neboť přední kritici režimu jsou uvězněni či uprchli ze země a nezávislá média jsou zakázaná.
Rusko v uplynulém týdnu vypálilo na Ukrajinu 1250 leteckých bomb, přes 750 útočných dronů a 20 raket, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ruské ministerstvo obrany dnes podle státní agentury TASS oznámilo dobytí obce Velyka Novosilka v ukrajinské Doněcké oblasti. O něco dříve Moskva hlásila obsazení vsi Zelene. Kyjev se k tvrzení Ruska nevyjádřil. Analytici z projektu DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě, v noci na dnešek na telegramu uvedli, že invazní vojska u Velyke Novosilky postoupila.
Rusové podle DeepState obsadili Vremivku a postupovali na dalších místech Doněcké oblasti, analytici konkrétně zmínili právě Velykou Novosilku, Toreck, Kotlyne, Nadijivku nebo Petropavlivku. Podle serveru Ukrajinska pravda se DeepState už před několika dny domníval, že bitva o Velykou Novosilku se chýlí ke konci.
Ukrajinští vojáci se vyhnuli obklíčení ve Velké Novosilce, tvrdí armáda. Ukrajinské jednotky se úspěšně stáhly z některých oblastí, aby se vyhnuly obklíčení, ale podle 110. samostatné mechanizované brigády boje v okolí obce pokračují.
Místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček je nyní nejpopulárnějším politikem v Rusku, řekl v dnešní Partii Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Narážel na jeho výrok, že pokud by se ANO dostalo do vlády, nepokračovalo by v muniční iniciativě ve prospěch Ukrajiny. Havlíček v televizní debatě tvrdil, že nejde o „žádnou ránu do zad“. V muniční iniciativě měla Ukrajina dostat do konce loňského roku půl milionu dělostřeleckých granátů, projekt pokračuje také letos.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko dnes podle agentury AFP prohlásil, že jeho synové po něm nechtějí převzít úřad, který zastává už 30 let. Vyjádřil se tak v den prezidentských voleb, v nichž se všeobecně očekává, že si v nich zajistí sedmé funkční období. Podle Rádia Svoboda na tiskové konferenci vyloučil debatu s exilovou opozicí.
„Opozice jsou ti lidé, kteří jsou v zemi. Jsem připraven zapojit se do dialogu s těmi, kdo mají rozhodovací pravomoc,“ prohlásil Lukašenko podle státní agentury Belta a zmínil Hannu Kanapackou, která je v současném hlasování jedním ze čtyř protikandidátů. AFP už dříve napsala, že běloruský vůdce v současných volbách nemá skutečného vyzyvatele, neboť čtveřice nepředstavuje skutečnou opozici.
Úřady v Doněcké oblasti se rozhodly zahájit nucenou evakuaci rodin s dětmi z více než 20 osad kvůli zesílenému ruskému ostřelování, oznámil 24. ledna gubernátor Vadim Filaškin.
Úřady zintenzivnily evakuaci civilistů v Doněcké oblasti v létě a na podzim, kdy ruské síly zesílily svou ofenzívu na východě Ukrajiny. Navzdory těmto snahám zůstalo na začátku ledna v částech regionu kontrolovaných Ukrajinou přibližně 307 000 civilistů.
Rusko na své území v Bělgorodské oblasti shodilo „chytrou bombu“, informoval kanál Astra Telegram.
Bomba UMPB-250 byla nalezena ve vesnici v regionu, nedošlo k žádným obětem ani škodám na majetku. UMPB-250 používá stejnou hlavici jako FAB-250, ale je navržena jako „inteligentní“ a „klouzavá“ s integrovaným navigačním modulem a proudovou pohonnou jednotkou.
Výzkum holokaustu zažívá turbulentní vývoj, tématu se sice stále nejvíce věnují historici, ale častěji se přidávají i sociologové, antropologové a vědci ze sociálních a humanitních oborů. V rozhovoru, který ČTK poskytla Akademie věd ČR (AV ČR), to řekla Michala Jandák Lončíková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
Trendem jsou podle ní digitální humanitní vědy a geografické přístupy, od začátku války na Ukrajině v roce 2022 se výzkum zaměřil víc i na to, jak vypadal holokaust v této zemi. V pondělí je 80. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 72 drony, z nichž 50 ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila, oznámilo ukrajinské letectvo. Dalších devět bezpilotních přístrojů podle něj zmizelo z radarů, aniž způsobily škody. Ruské ministerstvo obrany hlásí zničení 15 ukrajinských dronů. Podle místních obyvatel drony zaútočily na ropnou rafinerii v Rjazani, napsal server Meduza.
Lidé podle něj popsali, že drony letěly nízko nad domy, slyšeli několik ran a posléze se ozývaly zvuky spojované s prací protivzdušné obrany nad rafinerií, píše Meduza. Gubernátor Rjazaňské oblasti Pavel Malkov na telegramu bez bližších informací informoval o likvidaci dronů nad regionem, útok se podle něj obešel bez zraněných. Rafinerii nezmínil. Neučinilo to ani ruské ministerstvo obrany, které ráno podle státní agentury TASS hlásilo noční likvidaci osmi dronů nad Rjazaňskou oblastí, šest nad Kurskou a jeden nad Belgorodskou oblastí.
V Bělorusku se dnes ráno otevřely volební místnosti v hlasování, které má určit příštího prezidenta země. Všeobecně se očekává, že autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko, jenž státu vládne tvrdou rukou přes 30 let, si v nich zajistí sedmé funkční období.
Exilová opozice označila hlasování za podvod, neboť přední kritici režimu jsou uvězněni či uprchli ze země a nezávislá média jsou zakázaná. Jsou to první prezidentské volby od roku 2020, kdy Lukašenko potlačil následné protivládní protesty.
Evropská unie od začátku ruské invaze na Ukrajinu před necelými třemi lety vynaložila zhruba 140 miliard eur (3,5 bilionu korun) na podporu napadené země. Částka zahrnuje finanční, vojenskou i humanitární pomoc, i náklady členských států na začleňování uprchlíků. V rozhovoru to ČTK řekla Stálá představitelka v Politickém a bezpečnostním výboru EU (COPS) Jitka Látal Znamenáčková.
Podpora českého návrhu na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru roste, Česko usiluje o jeho zařazení do chystaného 16. balíčku evropských protiruských sankcí. V rozhovoru to ČTK řekla Stálá představitelka v Politickém a bezpečnostním výboru EU (COPS) Jitka Látal Znamenáčková.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) návrh představil dříve s vysvětlením, že celá řada špionážních aktivit se odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“. Česko požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v hostitelské zemi, a nikoli po celém Schengenu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Dobré ráno, vážení čtenáři, pokračujeme v online zpravodajství.
V Bělorusku se dnes uskuteční prezidentské volby, jejichž výsledek je považovaný za předem daný. Očekává se, že autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko, jenž zemi vládne tvrdou rukou přes třicet let, si v nich zajistí sedmé funkční období. Exilová opozice označila hlasování za podvod, neboť přední kritici režimu jsou uvězněni, či uprchli ze země a nezávislá média jsou zakázaná. Volební místnosti se otevřou v 6:00 SEČ a uzavřou v 18:00, ústřední volební komise se chystá vyhlásit předběžné výsledky v noci na pondělí.
Naposledy volili Bělorusové hlavu státu v létě roku 2020, kdy oznámený volební výsledek - 80 procent hlasů pro Lukašenka - vyvolal v zemi obrovské protesty. Do ulic vyšly statisíce lidí. Opozice obvinila režim z falšování a za vítězku voleb označila Svjatlanu Cichanouskou, která kandidovala místo svého uvězněného manžela. Lukašenko ale s podporou Moskvy protesty tvrdě potlačil. Desítky tisíc lidí pořádkové síly zadržely, hlavní opoziční představitelé skončili buď ve vězení, nebo uprchli ze země. Desítky nezávislých médií a nevládních organizací úřady zakázaly.
