Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování ukrajinského zpravodajství, pokračovat bude zase od rána. Teď přejeme dobrou noc.
„Došlo k novým útokům v oblastech operace v Kurské oblasti, opět se zapojila ruská armáda a severokorejští vojáci,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu.
Kyjev na konci ledna uvedl, že severokorejští vojáci byli staženi z bojiště v Kurské oblasti kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli v bojích s ukrajinskými silami. „V posledních třech týdnech jsme nezaznamenali, ani nezjistili žádnou aktivitu nebo ozbrojené střety se Severokorejci. Proto se domníváme, že byli staženi kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli,“ řekl tehdy mluvčí ukrajinských speciálních sil, plukovník Oleksandr Kindratenko.
Ruská ekonomika v loňském roce vzrostla o 4,1 procenta, což bylo více, než se čekalo. Vyplývá to z prvního odhadu, který dnes zveřejnil ruský statistický úřad. Statistici současně revidovali směrem vzhůru údaj o růstu za rok 2023 rovněž na 4,1 procenta. Výhled na letošní rok však není tak příznivý, tempo růstu má zpomalit a inflace v zemi zůstane vysoká.
Ruské ministerstvo hospodářství očekávalo, že hrubý domácí produkt za loňský rok vzrostl o 3,9 procenta. Prognóza ruské centrální banky pak počítala se zvýšením HDP o 3,5 procenta až čtyři procenta, upozornila agentura Interfax.
„Je to více, než jsme očekávali,“ řekl podle AFP ruský premiér Michail Mišustin na dnešním setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal, že významný podíl na této expanzi měly vojenské výdaje, které podpořily růst zpracovatelského průmyslu.
Americký prezident Donald Trump počítá s tím, že v příštím týdnu bude mluvit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Nadále chce podle agentury Reuters hovořit také s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem. Pokud jde o Pásmo Gazy, jeho plán na americké převzetí této oblasti prý nespěchá.
Se Zelenským chce Trump mluvit mimo jiné o vzácných kovech. V pondělí se prezident USA nechal slyšet, že chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům právě tyto nerosty.
Ukrajina doufá, že sankce uvalené Donaldem Trumpem na Mezinárodní trestní soud (ICC) nezabrání potrestat předpokládané ruské válečné zločince, píše AFP. ICC dřív vydal zatykač na Vladimira Putina.
Evropská komise loni v prosinci rozhodla o další podpoře členských států v boji proti hybridním hrozbám a na posílení bezpečnosti hranice s Ruskem a Běloruskem vyčlenila dodatečných 170 milionů eur. „Ochrana hranic se týká Evropy, je to evropská výzva, takže potřebuje evropské řešení. Je to Evropa, kdo má rozhodovat, kdo přijde do Evropy a ne Putin a Lukašenko s pomocí pašeráků,“ uvedla předsedkyně Evropské komise s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina a běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Dodala také, že na pomoc s ochranou východní hranice EU by měly v budoucnosti zamířit další finance.
„Ukrajinský námořní koridor zůstává funkční navzdory všem válečným problémům a neustálým útokům Ruska na naše přístavy. Za poslední rok a půl bylo tímto koridorem přepraveno 100 milionů tun nákladu. Ukrajinský vývoz se dostal do 53 zemí v Asii, Africe, Evropě a Americe,“ hlásí na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Tento výsledek pociťuje nejen Ukrajina, ale i příslušné země, které naše potravinářské výrobky spotřebovávají. Vzhledem k tomu, že se Ukrajina v této válce brání, přispívá provozem námořního koridoru také k celosvětové potravinové bezpečnosti. Odolnost našeho námořního sektoru se netýká jen ekonomiky - jde o obranu lidstva.“
Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že ruská armáda dobyla město Toreck na východě Ukrajiny. Kyjev se k informaci zatím nevyjádřil. Podobná tvrzení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů, ruské invazní síly ale v poslední době na východě Ukrajiny setrvale postupují.
Toreck leží v Doněcké oblasti a je označován za strategicky důležité město. Rusko se o jeho dobytí pokouší už od podzimu loňského roku.
Tranzit ruské ropy přes území Ukrajiny ropovodem Družba loni klesl o 15 procent na 11,5 milionu tun, což je v přepočtu 230 300 barelů za den. S odkazem na dva zdroje obeznámené s údaji ruského ministerstva energetiky to píše list Vedomosti. Nejvíce ropy směřovalo do Maďarska, pak na Slovensko a do České republiky.
Tři lidé zahynuli při ruském útoku na obytnou budovu v obci Myropillja v Sumské oblasti. Informoval o tom dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady. Ruské síly ve čtvrtek v noci zřejmě na místo shodily tři řízené letecké pumy, uvedla ukrajinská prokuratura. Moskva se k věci nevyjádřila.
Počet útoků na Záporožskou jadernou elektrárnu vzrostl, bezpečnostní situace tam zůstává vážná. Prohlásil to dnes šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po setkání s ředitelem ruské společnosti Rosatom Alexejem Lichačovem v Moskvě. Ukrajinskou Záporožskou JE od prvních dnů invaze okupuje Rusko a obě strany konfliktu se navzájem obviňují z jejího ostřelování.
Rusko označilo norské internetové noviny The Barents Observer (TBO) za nežádoucí a zakázalo jim v zemi působit. Server údajně podporuje protiruské sankce i přítomnost sil NATO u ruských hranic, napsala s odvoláním na médium agentura Reuters.
„Značná část publikovaných materiálů má jasně protiruský charakter. Zaměřují se na podněcování protestních nálad mezi obyvatelstvem v severoruských regionech, zpřísňování protiruských sankcí a nutnost posilování vojenské přítomnosti NATO u našich hranic,“ uvedl podle TBO ruský generální prokurátor.
„(Rozhodnutí) je důkazem toho, že represivní orgány Kremlu vědí, že odvádíme dobrou práci. Novinařina není zločin, zločinem je zakázání svobodných médií a svobody projevu. O důležitých událostech na ruském severu budeme informovat i nadále,“ řekl šéfredaktor TBO Thomas Nilsen.
Současná podoba nového trestného činu „činnosti pro cizí moc“, kterou obsahuje vládní návrh novely trestního zákoníku i již schválený tzv. lex Ukrajina, zřejmě dozná změn. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) po kritice opozice i odborníků podal pozměňovací návrh. Ten mimo jiné výslovně stanoví, že sledování zpravodajskými prostředky pro cizí moc bude na území ČR trestné tehdy, pokud bude „neoprávněné“. Návrh dnes poskytlo ministerstvo spravedlnosti.
Ukrajinská armáda postoupila v ruské Kurské oblasti až pět kilometrů za ruské linie jihovýchodně od města Sudža, uvedl ve své zprávě o vývoji bojů americký Institut pro studium války (ISW). Informace o nové ukrajinské ofenzívě v ruském regionu přicházely už ve čtvrtek, ministerstvo obrany v Moskvě tehdy prohlásilo, že ruská armáda všechny ukrajinské útoky odrazila. Kyjev zatím zprávy o nové ofenzívě nekomentoval.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak se zmocněncem nového amerického prezidenta pro Ukrajinu Keithem Kellogem hovořil o jeho nadcházející návštěvě napadené země, setkání na blížící se mnichovské bezpečnostní konferenci, vývoji situace na bojišti nebo bezpečnosti ukrajinských civilistů. „Spravedlivý a trvalý mír je pro Ukrajinu prioritou,“ napsal. V dalším obecnějším příspěvku pak uvedl, že Kyjev očekává Kelloga na Ukrajině v únoru a zopakoval, že Ukrajina potřebuje silné záruky, aby se zabránilo případné další ruské agresi.
Keith Kellogg, kterého si nový americký prezident Donald Trump vybral jako zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko, podle běloruského kanálu Nexta uvedl, že Trump plánuje přitvrdit sankce proti Rusku, aby tím oslabil ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle prezidenta jsou aktuálně příliš slabé, na škále od 1 do 10 leží na úrovni 3.
Administrativa Donalda Trumpa zrušila pracovní skupinu, která se zaměřovala na majetek sankcionovaných ruských oligarchů. Šlo o program amerického ministerstva spravedlnosti spuštěný v roce 2022.
Podívejte se na aktuální snímky z Ukrajiny. Takhle vojáci opravují drony.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Za největší aktuální nebezpečí pro svou zemi pokládá třetina Ukrajinců růst cen, 32 procent pak ekonomickou krizi. Méně se Ukrajinci obávají, že ruská vojska zesílí ostřelování a bombardování: tato možnost znepokojuje 27 procent dotázaných. A rovná čtvrtina se obává další okupace ukrajinského území Ruskem, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na průzkum uskutečněný sociologickou společností Rejting.
Čtyři pětiny dotázaných uvedly, že se ekonomická situace země zhoršila. Tři pětiny, přesněji 62 procent, si totéž myslí o situaci politické.
Průzkum se uskutečnil na přelomu loňského listopadu a prosince a zúčastnilo se jej 5600 dotázaných ze všech oblastí Ukrajiny s výjimkou okupovaných území Krymu a Donbasu.
