Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Ukrajina se přihlásila ke dvěma útokům na železniční síť na západě Ruska, napsala s odvoláním na zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky agentura AFP. V Leningradské oblasti dnes podle místních úřadů vykolejily dva vlaky, jeden strojvedoucí zemřel. V sobotu explodovalo výbušné zařízení na kolejích v Orlovské oblasti, což si vyžádalo tři oběti na životech.
„Lokomotiva vykolejila poblíž stanice Semrino v Gatčinském okrese Leningradské oblasti,“ napsal dnes na síti Telegram gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko. „Strojvedoucí byl uvězněn v kabině a když ho záchranáři vyprostili, zemřel pak v sanitce,“ dodal. Druhý případ se stal také v Leningradské oblasti, kde vykolejil nákladní vlak s 15 prázdnými cisternami. To se obešlo bez obětí, uvedl Drozdenko. Dodal, že vyšetřovatelé prošetřují možnost sabotáže.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) považuje další požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO) za zdržovací taktiku. Řekla to dnes v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. První místopředseda hnutí Stačilo! a europoslanec Ondřej Dostál považuje vyšší cla EU vůči Číně a Indii za nerealistická.
Podle Černochové minulý měsíc při jednání Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce vyplynuly podmínky, které nebyly naplněny. „To, že si Donald Trump klade další podmínky, považuji za nefér,“ poznamenala a zmínila, že dosud nedošlo k tehdy avizovanému hovoru Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Beru to jako zdržovací taktiku a jsem z toho zklamaná, protože jsem očekávala, že po jednání na Aljašce dojde k nějakému průlomu,“ uvedla.
Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.
„V řádech hodin by měly dosáhnout území Polské republiky,“ řekla ministryně. Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony.
Rusko při společném vojenském cvičení s Běloruskem, jehož se účastní na 30.000 vojáků, otestovalo hypersonickou střelu Cirkon (Zirkon), kterou vyslalo na cíl v Barentsově moři. S odvoláním na dnešní vyjádření Moskvy o tom informuje agentura Reuters.
„Podle objektivních monitorovacích údajů získaných v reálném čase byl cíl zničen přímým zásahem,“ konstatovalo ruské ministerstvo obrany, které už střelu testovalo opakovaně v minulosti. Ruský prezident Vladimir Putin podle Reuters už v roce 2019 uvedl, že Cirkon je schopen letět rychlostí zhruba devětkrát vyšší než rychlost zvuku a zasáhnout cíle na moři i na souši na vzdálenost více než 1000 kilometrů.
Rusové dnes v posledním dni hlasování v regionálních volbách rozhodují o obsazení zhruba 46.000 volených funkcí, mimo jiné o 20 postech gubernátorů, složení 11 regionálních sněmů či 25 městských zastupitelstev. Hlasování, kterého se po celé zemi podle agentury TASS může zúčastnit kolem 55 milionů voličů, je v některých oblastech přímo ovlivněno válkou na Ukrajině, kterou Rusko před více než třemi a půl lety rozpoutalo.
Portál The Moscow Times k volbám píše, že i když se Kreml od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 snaží vymýtit jakýkoli zbytek politické opozice, na regionální úrovni lze stále najít určitou míru politické konkurence. Alespoň některé z voleb tak mohou podle webu přinést skutečnou politickou soutěž místo předem připravených ukázek loajality k vládnoucí straně Jednotné Rusko.
Rusko dále provokuje, spojenci v Severoatlantické alianci (NATO) zůstávají ve střehu, Česko podporuje další protiruské sankce. Na síti X to dnes uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) poté, co v sobotu rumunský vzdušný prostor narušil dron.
„Rusko dále provokuje. Včera v noci šlo o Rumunsko. Na ruské 'omyly' nevěřím. Jako spojenci v NATO zůstáváme ve střehu. Rusko musí za provokace proti NATO zaplatit konkrétní cenu. Proto Česko podporuje další sankce,“ uvedl dnes šéf české diplomacie.
V rafinerii v Kiriši na jihu Leningradské oblasti, která patří k největším v Rusku, vypukl požár, když se tam zřítil sestřelený dron. Na platformě Telegram o tom dnes informoval gubernátor tohoto regionu Alexandr Drozdenko. Ukrajinská armáda podle agentury Reuters uvedla, že na rafinerii zaútočila. Moskva sdělila, že v noci její síly zničily 80 ukrajinských dronů.
Reuters napsal, že rafinerie, v níž už se podle ruských činitelů podařilo plameny uhasit, patří společnosti Surgutněftěgaz a ročně zpracuje 17,7 milionu tun ropy. To představuje 6,4 procenta celkového množství ropy zpracované v Rusku.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Summit Trumpa a Putina k Ukrajině nemá po měsíci žádné výsledky. Po aljašské schůzce Trump sice několikrát kritizoval Putina, ale k žádnému konkrétnímu kroku nesáhl. S Putinem hovořil i telefonicky. „Každý rozhovor, který s ním vedu, je dobrý rozhovor. Potom ale, bohužel, na Kyjev nebo někam jinam spadne bomba a já se kvůli tomu hodně rozzlobím,“ odpověděl podle agentury AFP Trump novinářům v Oválné pracovně na otázku, jak telefonát s Putinem probíhal. Ke schůzce Putina a Zelenského uvedl, že jestliže se nesetkají, bude to mít důsledky. Neupřesnil však jaké důsledky. Na otázku novinářů, proč Putin jeví mizivou ochotu se Zelenským osobně setkat, Trump podle AFP odpověděl: „Protože ho nemá rád“.
