Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinský spisovatel a novinář Stanislav Asejev vzpomíná na Doněck, kde studoval, jako na evropské město odlišné od okolních míst připomínajících ruskou periférii. Za velkou chybu místních lidí považuje jejich víru v to, že příchod Rusů zlepší jejich životy. Vzhledem k současné situaci na frontě po vpádu ruské armády na Ukrajinu nepovažuje za pravděpodobné, že by se do města podíval. Asejev, který byl zatčen a nezákonně vězněn za extremismus a špionáž, to řekl na dnešním klubovém večeru Knihovny Václava Havla v Praze.
Americká armáda tento týden převezla asi 90 střel do protivzdušných systémů Patriot ze skladů v Izraeli do Polska, kde je připraví na dodávku na Ukrajinu. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval server Axios. Izrael loni po více než 30 letech oficiálně vyřadil systémy Patriot. Ukrajina následně podle Axiosu navrhla, aby židovský stát rakety vrátil zpět USA, které by je poté poskytly ukrajinským silám bránícím se ruské invazi.
Jednání s Ukrajinou by byla možná, ale ne s jejím prezidentem Volodymyrem Zelenským. Dnes to v rozhovoru se státní televizí Rossija 1 řekl ruský prezident Vladmir Putin. Na straně Ukrajiny, kam před téměř třemi lety vyslal ruská vojska, nevidí ochotu jednat.
Jednání s Ukrajinci by podle Putina byla komplikovaná. Šéf Kremlu tvrdí, že Zelenskyj je v úřadu nelegitimně, protože v něm zůstává nad rámec svého mandátu a nemá pravomoc podepisovat dokumenty. Putin je přitom v Rusku u moci převážnou část období po roce 2000. Drží se u ní díky úpravě ústavy, která mu umožňuje v čele Ruska zůstat případně až do roku 2036
Oficiální představitel NATO spojuje atentát na generálního ředitele Rheinmetall s ruskou sabotážní kampaní. Sabotážní činy v zemích NATO v posledních letech zahrnovaly hrozby zavražděním vůdců zbrojního průmyslu, zejména generálního ředitele německého výrobce zbraní Rheinmetall Armina Pappergera, řekl 28. ledna zástupce náměstka generálního tajemníka NATO James Appathurai.
Appathurai také řekl, že Západu se někdy podařilo zastavit Rusko v páchání sabotáží tím, že nastavil červené čáry na nejvyšší úrovni. Uvádí to The Kyiv Independent.
„Musíme přimět úředníky, aby přešli na ruská auta,“ uvedl podle TV Nexta ruský prezident Vladimír Putin během své návštěvy závodu AvtoVAZ. Posměšně přitom ukrajinský server dodává, že tím úředníky musel vyděsit.
Běloruská pohraniční stráž kontroluje silnice z běloruského hraničního přechodu Novaja Guta do ukrajinského hraničního přechodu Novyj Yarylovychi.
Ukrajinské letectvo zveřejnilo video se záběry nepřátelských dronů. Video pochází z noci na dnešek.
The Ukrainian Air Force has released a video showing the interception of enemy drones on the night of January 28. pic.twitter.com/dZ43BVvzgn
— NEXTA (@nexta_tv) January 28, 2025
Ruské zprávy o dobytí městečka Dvorična u Kupjansku popřel šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Na území obce podle něj pokračují boje a „není důvod tvrdit, že byla obsazena“. Syněhubov podle serveru RBK Ukrajina dodal, že od ruského ministerstva obrany nejde o první prohlášení tohoto druhu, které se dostalo do ruských médií. Syněhubov to označil za „čistou propagandu“. Nicméně i podle mapy projektu DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě, je velká část obce pod ruskou kontrolou.
O vzniku návratových center v České republice, která by měla ukrajinským uprchlíkům před válkou usnadnit cestu zpět do vlasti, dnes jednal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s místopředsedou ukrajinské vlády Olexijem Černyšovem. Probírali také dočasnou ochranu uprchlíků v Evropské unii nebo českou pomoc Ukrajině, která téměř tři roky čelí ruské vojenské agresi.
Ukrajincům by takzvané unity huby měly nabídnout veškeré informace o možnostech jejich návratu, k dispozici by jim měla být i právní pomoc a podpora. Cílem je podle ukrajinského místopředsedy motivovat uprchlíky, aby se do země vrátili kvůli poválečné obnově. Podobná centra by měla vzniknout i v Německu nebo v Polsku.
Rakušan podle mluvčího ujistil Černyšova o tom, že Česko Ukrajinu nadále podporuje. „Naším strategickým zájmem je silná a jednotná Ukrajina. Chápeme, že vítězství nad Ruskem a poválečné obnovy země nelze bez návratu občanů domů dosáhnout. Záměr motivovat ukrajinské občany k návratu i zřízení unity hubů plně podporujeme,“ uvedl Rakušan.
Česko v Bruselu představilo plán postupné integrace Ukrajiny a Moldavska do vnitřního trhu EU. Pro svůj dokument má ČR zatím podporu devíti zemí.
Slovensko chce podle premiéra Roberta Fica dál kupovat ruský plyn, od Ukrajiny požaduje jeho přepravu. Pohrozil zablokováním rozhodnutí EU o pomoci Kyjevu.
Švédská policie zadržela 45letého muže, který se ráno pokusil automobilem prorazit hrazení kolem ruského velvyslanectví ve Stockholmu. Policii incident ráno nahlásil člen bezpečnostní služby diplomatické mise. „Muž se pokusil projet branou, neuspěl a byl stále ve voze, když ho pořádkové síly zadržely,“ uvedla policie. Muže podezírá z pokusu o závažné nezákonné proniknutí na cizí pozemek.
Ruské ministerstvo zahraničí na telegramu uvedlo, že podezřelý je ukrajinský občan se stálým pobytem ve Švédsku. Ambasádě i místní policii je prý „dobře známý“. „Už v letech 2015 a 2018 podnikl útoky na ruské velvyslanectví a obchodní misi Ruska ve Švédsku. Byl považován za mentálně postiženého a ujaly se ho švédské úřady,“ dodalo ruské ministerstvo, podle něhož policie „proti této osobě nepodnikla žádné vážné kroky“.
Zastupitelé Karlových Varů dnes odebrali čestné občanství města Nikolaji Liščenjukovi, bývalému duchovnímu pravoslavného ruského chrámu Petra a Pavla v Karlových Varech. Kněz byl z Česka vyhoštěn, protože jej bezpečnostní složky podezřívají z nepřátelských aktivit, mimo jiné podpory separatistických struktur v zemích EU.
O zbavení občanství požádali zastupitelé za Piráty, KOA a STAN i z koalice Spolu. Vedení města se k návrhu připojilo a samo dnes na jednání zastupitelstva navrhlo Liščenjuka občanství zbavit. „V době, kdy občanství získal, byl oceněn za své zásluhy o opravu kostela a o jeho aktivitách jsme nemohli vědět,“ uvedla primátorka Andrea Pfeffer Ferklová (ANO). Poznamenala, že podle pravidel lze čestné občanství odebrat, zjistí-li se dodatečně skutečnosti, které by jeho udělení bránily.
Liščenjuk, občan Ruské federace, získal čestné občanství v roce 2020, zejména za péči o karlovarskou pravoslavnou církev. Později ale stál za vznikem Ruské pravoslavné církve, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice.
Ruská vojska dobyla městečko Dvorična na západním břehu Oskil u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, tvrdí Moskva.
Ukrajinské velvyslanectví na Slovensku označilo za nepřijatelné výroky slovenských politiků o účasti Ukrajiny na kybernetickém útoku na informační systémy slovenského katastru nemovitostí. Nevyloučilo ovšem, že k útoku mohla být použita infrastruktura umístěná na okupovaných územích Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi.
Lednový kybernetický útok, který slovenské úřady přiznaly až s odstupem několika dnů od jeho provedení, vyřadil z provozu elektronické systémy úřadu geografie, kartografie a katastru (ÚGKK). Například slovenský premiér Robert Fico, ale i někteří další vládní politici tvrdili, že útok mohl být veden z Ukrajiny, se kterou se Bratislava dostala do sporu kvůli ukončení tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území. Minulý týden pak Fico obvinil Ukrajinu také z kybernetického útoku na největší slovenskou zdravotní pojišťovnu VšZP.
„Na základě veřejně dostupných informací o incidentu zatím neexistuje dostatek důkazů k určení zdroje útoku. Proto jsou jakákoliv prohlášení o možné účasti Ukrajiny na kybernetickém útoku do ukončení vyšetřování slovenskými orgány nepodložená a zásadně nepřijatelná,“ napsala ukrajinská ambasáda k útokům na systémy slovenského ÚGKK. Slovenskou stranu rovněž vyzvala, aby se v budoucnu zdržela manipulování s neověřenými a nepotvrzenými informacemi a vyhnula se neopodstatněným obviněním.
V Kyjevské oblasti trosky nepřátelského dronu zasáhly muzeum automobilových veteránů, kde devět exponátů zničily a dalších 27 poškodily. Nálet se obešel bez raněných, uvedly úřady.
Neporušitelnost hranic je základním principem mezinárodního práva, který musí platit pro všechny. Na tiskové konferenci s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Kromě Ruska, které před téměř třemi lety zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, vzkaz zjevně adresoval i Spojeným státům, které si nově dělají nárok na Grónsko, které je autonomní součástí Dánského království.
„Hranice se nesmí posouvat násilím,“ řekl Scholz v krátkém prohlášení. V angličtině pak sarkasticky dodal frázi, že je jeho vzkaz adresován všem, kterých by se mohl týkat.
Nizozemská banka ING se dohodla na prodeji svých aktivit v Rusku firmě Global Development JSC. Fakticky tak ukončuje veškeré své aktivity v Rusku. Finanční podmínky transakce nebyly zveřejněny.
Podle dohody ruská firma vlastněná moskevským finančním investorem koupí všechny akcie ING Bank (Eurasia) JSC a bude obsluhovat zákazníky v zemi pod novou značkou.
Prodej musí ještě schválit regulační orgány. Očekává se, že bude dokončen ve třetím čtvrtletí roku 2025. ING předpokládá, že transakce sníží zisk po zdanění o zhruba 700 milionů eur (17,6 miliardy Kč).
OBRAZEM: Hasiči v Charkově bojují s požárem továrny, kterou ve východoukrajinském městě zapálil ruský úder.
