Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána.
V bojích s Ruskem padlo dosud 45.100 ukrajinských vojáků a dalších 390.000 bylo zraněno, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britskému novináři Piersi Morganovi. Ruské ztráty podle Zelenského slov dosahují 350.000 mrtvých a 600.000 až 700.000 zraněných. Mnoho dalších příslušníků ruských sil je nezvěstných, dodal. Z úryvků interview, které dnes Morgan zveřejnil, citovala agentura Reuters.
Ukrajinští vojáci na frontové linii v Doněcké oblasti.
Počet zraněných po ruském útoku na Izjum vzrostl na 55, zemřelo 5 lidí. Prokuratura upřesnila, že mezi oběťmi jsou tři muži ve věku 43, 61 a 68 let a dvě dívky ve věku 18 a 19 let. Dívky si přišly na úřad vyřídit doklady, starší z nich byla těhotná, uvedl náčelník policie Serhij Bolvinov. Rusové podle něj raketou Iskander-M zasáhli budovu městské správy a také vícepodlažní obytné domy. V daném místě podle něj nebyl ani jediný vojenský objekt.
Většina zraněných podle radnice pochází z řad pracovníků a pracovnic daňové správy a odboru péče o děti. Raketa podle úřadů také poškodila 170 bytů, ve kterých rozbila okna a dveře.
Atentát na zakladatele dobrovolnické jednotky ArBat bojující proti Ukrajině Armena Sarkisjana mohl podle upřednostňované vyšetřovací verze spáchat sebevražedný atentátník, napsala dnes agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek. Motivem atentátu pak mohlo být přerozdělení sfér vlivu v podsvětí, dodala.
Sarkisjan zahynul v pondělí při výbuchu v hale moskevského obytného komplexu Alyje parusa (Nachové plachty). Vyšetřovatelé pracují s verzí, podle které sebevražedný atentátník přivedl k výbuchu výbušné zařízení, které sám přinesl. „Prověřuje se verze, že sám (atentátník) byl Armén,“ uvedl zdroj.
Ukrajinské úřady zveřejnily snímky zachycující následky ruského úderu na Izjum. Vyžádal si nejméně pět obětí, zraněných jsou desítky.
Ukrajina je otevřena možnosti těžby vzácných kovů spolu s partnery, kteří ji pomáhají ve válce s Ruskem. Uvedl to dnes podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na pondělní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům vzácné kovy.
„Jsme otevřeni tomu, aby toto všechno (nerostné bohatství) bylo možné rozvíjet s našimi partnery, kteří nám pomáhají chránit naši zemi a zatlačit nepřítele zpět svými zbraněmi, svou přítomností, sankčními balíčky. A to je naprosto fér. Mluvím o tom, co jsem řekl už v září, kdy jsem se setkal s prezidentem Trumpem (v USA),“ prohlásil Zelenskyj před novináři podle agentury Unian.
EU, Ukrajina a 37 zemí daly právní základy pro vytvoření zvláštního tribunálu, který se má zabývat ruskou agresí na Ukrajině, uvedla Evropská komise.
Podezřelými z ubití ukrajinského bezdomovce v Bratislavě, který minulý týden zraněním podlehl, jsou členové soukromé bezpečnostní služby (SBS). Policejní inspekce vyloučila, že by se na fyzickém útoku podíleli policisté, informovala dnes ČTK její mluvčí Andrea Dobiášová. Navzdory tomu jsou uvedení policisté podezřelí ze zneužití pravomocí a vnitřních předpisů policie.
Slovenská televize TA3 v pondělí informovala, že z napadení bezdomovce v nákupním centru jsou podezřelí jak příslušníci SBS, tak policisté. Vyšetřování případu pak převzala policejní inspekce, která ho následně předala krajskému ředitelství policie v Bratislavě. To v případu vede stíhání pro podezření z trestného činu zabití.
Výbor na ochranu novinářů (CPJ) vyjádřil dnes znepokojení nad tím, že ukrajinská tajná služba SBU vyšetřuje populární server Ukrajinska pravda kvůli podezření z prozrazení státního tajemství. Uvedla to agentura AFP, podle které vyšetřování zapadá do dlouhodobějšího sporu nezávislého serveru a prezidentské kanceláře kvůli kritickým článkům o vládě.
O vyšetřování původně informovala sama Ukrajinska pravda. Důvodem se stala zpráva z konce ledna, podle které šéf ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylo Budanov na neveřejné schůzce velení ozbrojených sil s vedením parlamentu a poslaneckých klubů "s chladným úsměvem" varoval, že "pokud do léta nezačnou seriózní jednání (o ukončení války), mohly by začít procesy velice nebezpečné pro samu existenci Ukrajiny". Alespoň tolik serveru řekl anonymní zdroj, kterým podle portálu byl jeden z účastníků schůzky.
Velení ukrajinské armády převelí k jednotkám pozemních sil asi 50.000 vojáků z jiných složek ozbrojených sil, aby doplnili bojové brigády. Napsal to dnes server Ukrajinska pravda, který se odkazuje na svůj zdroj v generálním štábu. Účelem rozsáhlého přesunu je zahájení dlouho očekávaných rotací, napsal ukrajinský web.
„Musíme to udělat, abychom mohli spustit mechanismus rotací. Zdroje, které se v současné době cvičí ve výcvikových střediscích, stačí pouze na minimální doplnění jednotek, nikoliv na plnou podporu bojové složky,“ cituje Ukrajinska pravda zdroj. „Díky těmto přesunům mezi jednotkami, stejně jako náboru, toho budeme schopni. Máme už schválený plán rotací,“ dodal.
Server Hromadske v této souvislosti poznamenal, že hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj už loni uvedl, že navzdory náročné situaci na frontové linii, začal proces rotace, jenž má nahrazovat jednotky, které bojují už dlouho. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak později listu The Wall Street Journal (WSJ) řekl, že se Ukrajině daří provádět „určité rotace“ vojáků.
Útok na ukrajinskou elektrickou síť může vést k jaderné havárii. Na síti X před takovým rizikem varoval šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi, který si dnes v Kyjevě prohlédl elektrickou stanici důležitou pro bezpečnost ukrajinské nukleární energetiky. Ukrajina třetím rokem čelí ruské invazi. Ruská armáda během války mimo jiné obsadila Záporožskou jadernou elektrárnu.
„Jaderná nehoda může nastat po přímém útoku na elektrárnu, ale také po narušení dodávek elektřiny,“ uvedl Grossi.
Obavy o jadernou bezpečnost v zemi vyvolávají nejen incidenty v záporožské elektrárně, která je největším nukleárním zařízením svého druhu v Evropě, ale také ruské údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Jaderné reaktory totiž potřebují dodávky elektřiny, aby je bylo možné chladit.
Mezinárodní hokejová federace (IIHF) prodloužila zákaz startů reprezentačních týmů i klubů z Ruska a Běloruska na svých akcích i pro sezonu 2025/26. Představitelé federace se i nadále domnívají, že není bezpečné je začlenit do turnajů. IIHF o rozhodnutí informovala na svém oficiálním webu.
„Vzhledem k tomu, že současné bezpečnostní podmínky neumožňují splnit nezbytné požadavky na organizaci turnajů zaručující bezpečnost všech, musí IIHF až do odvolání zachovat současný stav,“ uvedla federace po dnešním jednání Rady IIHF.
Mezinárodní federace vyloučila Rusko a Bělorusko ze svých soutěží v únoru 2022 po začátku válečného konfliktu na Ukrajině. Od té doby každoročně prodlužuje jejich vyřazení z vrcholných akcí. Nyní je jisté, že se obě reprezentace nepředstaví ani na seniorském světovém šampionátu ve Švýcarsku v roce 2026.
Letos v lednu Spojené státy oznámily omezení vývozu čipů v oblasti umělé inteligence (AI), aby tato vysoce pokročilá technologie zůstala mimo dosah Ruska a Číny. Spojené státy chtějí, aby se vývoj v oblasti AI soustředil do jim přátelských států a aby se podniky přizpůsobily americkým standardům.
Evropská unie letos poskytne Moldavsku 250 milionů eur (6,3 miliardy Kč). Peníze mají zemi pomoct s placením účtů za energie a s budováním energetické odolnosti. Dnes to na svém webu uvedla Evropská komise (EK), podle níž je Moldavsko závislé „na nejistých dodávkách z Ruska“. Přerušené dodávky jsou výsledkem sporu o dluh vůči ruskému dodavateli, Moldavsko tento dluh neuznává.
Prostředky jsou součástí dvouleté unijní strategie. Ta si klade za cíl „zbavit Moldavsko nejistoty kolem ruských dodávek energie a plně ho integrovat do energetického trhu EU,“ uvedla komise.
Unie poskytne této východoevropské zemi do poloviny dubna 100 milionů eur. Zpřístupní také 60 milionů eur lidem v separatistickém regionu Podněstří, který podporuje Moskva. Tyto peníze podmínila přijetím opatření týkajících se „základních svobod a lidských práv.“
Nejméně čtyři lidé zahynuli a 17 bylo zraněno při ruském útoku na ukrajinské město Izjum, oznámil šéf správy Charkovské oblasti Syněhubov.
Čtyři lidé zahynuli při ruském vzdušném útoku na východoukrajinské město Izjum. Na platformě Telegram to dnes napsal šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov, podle něhož jsou další dvě desítky lidí zraněných. Rusové podle předběžných informací použili balistickou střelu, dodal regionální činitel.
„Pět lidí bylo hospitalizováno. Na místě jsou všechny záchranné složky,“ doplnil Syněhubov. Později zvýšil počet zraněných ze 17 na 20 a uvedl, že Rusko zaútočilo na centrální část města. Další podrobnosti zatím nesdělil.
Izjum, kde před ruskou válkou proti Ukrajině žilo zhruba 46.000 obyvatel, je strategicky významné město, které leží asi dvě hodiny jízdy východně od Charkova a nachází se několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem. Ruská vojska se ho po několikatýdenních těžkých bojích v prvním roce své invaze na Ukrajinu zmocnila a několik měsíců ho okupovala, než ruské vojáky v září 2022 vyhnala blesková ukrajinská protiofenzíva v Charkovské oblasti.
Spojené státy už nechtějí Ukrajinu podporovat bezúplatně. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, podle kterého to dokazuje návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby Kyjev výměnou za pomoc dodával do USA vzácné kovy. Spojené státy jsou největším podporovatelem Ukrajiny, která třetím rokem čelí ruské invazi. Dodávky zbraní z USA jsou pro ukrajinskou armádu zásadní.
Trump v pondělí řekl, že chce zajistit dodávky vzácných nerostných surovin do Spojených států. Doplnil, že se jeho administrativa snaží s Ukrajinou dospět k dohodě, v níž by tato země zaručila dodávky nerostných surovin výměnou za to, "co jim dáváme". Východoevropská země je k tomu podle něj připravena.
USA podle Kremlu už nejsou ochotné poskytovat Ukrajině zbraně bezúplatně, ukazuje to Trumpův návrh, aby Kyjev na oplátku dodával vzácné kovy.
Novým majitelem Pravoslavného chrámu svatého Petra a Pavla v Karlových Varech se stala maďarská odnož ruské pravoslavné církve. Majitele změnily i další nemovitosti, které ruská církev v lázeňském městě vlastnila. Původním vlastníkem byla Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice, kterou stát podezřívá z nepřátelských aktivit. Informovaly o tom Novinky.cz a Deník.cz, podle kterých je možným důvodem převodu majetku i obava před zmrazením majetku ruské církve Českou republikou.
V čele Ruské pravoslavné církve, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice byl Nikolaj Liščenjuk, kterému úřady loni zrušily povolení k pobytu. Minulý týden mu karlovarské zastupitelstvo odebralo čestné občanství, které dostal za své zásluhy o opravu pravoslavného chrámu. Kněz byl z Česka vyhoštěn, protože jej bezpečnostní složky podezřívají z nepřátelských aktivit, mimo jiné podpory separatistických struktur v zemích EU.
