Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství týkající se války na Ukrajině. Další informace zde najdete zase od zítřejšího rána, zatím přejeme dobrou noc. 

Podmořský optický kabel, který spojuje Finsko a Německo, dnes přestal fungovat. Mohla ho poškodit „vnější síla“, oznámila finská státem kontrolovaná telekomunikační společnost Cinia, jež kabel spravuje. Obě země nad incidentem podle agentury AP vyjádřily znepokojení. Ministerstva zahraničí obou zemí ve společném prohlášení uvedla, že kabel byl poškozen v době, kdy „naši evropskou bezpečnost ohrožuje nejen ruská agresivní válka proti Ukrajině, ale také hybridní válka vedená záškodníky“.

Prezident Volodomyr Zelenskyj navštívil vojáky v okupovaném městě Kupiansk v Charkovské oblasti. Fotografie poskytla médiím prezidentská kancelář. Právě okolo Kupiansku nyní probíhají těžké boje na frontové linii. 

Rusko dnes při hlasování Rady bezpečnosti OSN zablokovalo návrh rezoluce, který vyzýval dvě strany více než rok trvající občanské války v Súdánu k zastavení ozbrojeného konfliktu. Všechny ostatní země v 15členné radě text podpořily, kvůli ruskému právu veta ale nebyl přijat. Informovala o tom agentura Reuters.

V Súdánu proti sobě od loňského dubna bojují jednotky místní armády pod vedením generála Abdala Fattáha Burhána a polovojenské síly vedené jeho rivalem Muhammadem Hamdánem Dagalem. Podle OSN ve válce zemřelo na 20.000 lidí a více než 25 milionů obyvatel, tedy polovina populace, potřebuje humanitární pomoc.

Pobaltí ostře kritizuje Scholzův krok. Hovor s Putinem strategickou chybou!

Telefonát německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl strategickou chybou, která oslabila evropskou jednotu v postoji k ruskému napadení Ukrajiny. V rozhovoru s agenturou Reuters na okraj dnešní bruselské schůzky ministrů zahraničí Evropské unie to prohlásil šéf estonské diplomacie Margus Tsahkna.

Podle osloveného experta Oleksija Melnyka, spoluředitele mezinárodních bezpečnostních programů v Razumkově centru, je paradoxní varovat nepřítele, že budou do boje nasazeny ATACMS. Uvádí to ukrajinská TV Nexta.

„Ruští okupanté tak nyní stojí před jedinou otázkou: který sklad, letiště nebo jiná strategická místa by měli pilněji hlídat,“ uvedl. Podle Melnyka to nezmírní ruské útoky a krok USA může být využit v proruské propagandě. 

Pokud Ukrajina použije na ruském území střely dlouhého doletu dodávané Spojenými státy a jejich spojenci, bude to znamenat radikální změnu konfliktu. Rusko v takovém případě zareaguje odpovídajícím způsobem. Podle tiskových agentur to dnes uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva již třetím rokem pokračuje v agresi na Ukrajině, která chce střely využívat k obraně proti ruské ofenzivě.

„Použití střel dlouhého doletu Kyjevem k útokům na naše území bude znamenat přímé zapojení Spojených států a jejich satelitů,“ prohlásila dnes mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

Střely Taurus mají dosah až 500 kilometrů, což by ukrajinským silám umožnilo likvidovat i vzdálené ruské cíle. Podle Scholzových dřívějších prohlášení by tyto zbraně zvýšily riziko zavlečení Německa do války, protože by to znamenalo zapojení německých vojáků do kontroly cílů.

Zatímco prezident Spojených států Joe Biden povolil Ukrajině používat americké střely ATACMS k útokům v Rusku, Scholz šéfa Bílého domu následovat odmítá. „Tisíc dní od začátku války dávají dobrý důvod Ukrajině taurusy dodat,“ poznamenal dnes v komentáři deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Německý kancléř Olaf Scholz podle Reuters trvá na svém rozhodnutí neposkytnout Ukrajině na obranu před Ruskem střely s plochou dráhou letu Taurus.

Německo začne na Ukrajinu dodávat 4000 bojových dronů, jejichž systémy využívají umělou inteligenci. Dnes to podle agentury DPA oznámil spolkový ministr obrany Boris Pistorius. Potvrdil tak dřívější zprávu deníku Bild. Pistorius uvedl, že výhodou těchto zařízení je schopnost zasáhnout cíl i při ruských pokusech o elektronické rušení.

„Jsou to drony schopné zasáhnout místa 30 či 40 kilometrů za frontou,“ řekl Pistorius. Tyto bezpilotní prostředky by podle něj v týlu mohly útočit například na velitelská stanoviště. Poznamenal, že jejich zvláštní schopností je pronikat i nepřátelským elektronickým rušením. To je možné také díky tomu, že řízení a výběr cílů kontroluje umělá inteligence.

Rusko si uvědomuje, že proti spojenému Západu nemůže uspět vojensky ani ekonomicky, proto se snaží rozložit každou zemi zvlášť. Na dnešní sněmovní konferenci o ruském subverzním působení to řekl vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Evropa podle něj musí mít stejnou vůli jako Rusko, protože ve všem ostatním ho zvládne porazit. Evropskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské invazi zhruba tisícovku dní, označil za nedostatečnou.

Foltýn připomněl, že Rusko již před delší dobou samo označilo Českou republiku za nepřátelský stát. „To, že je Rusko nepřítelem Západu, je vnitřní součástí jejich identity, ruský režim bez takovéhoto přístupu k Západu nemůže ani existovat,“ řekl. Je úplně jedno, co si o tom my myslíme a co chceme, doplnil Foltýn. „ČR chápou jako nepřítele, protože to potřebují pro udržení režimu, z toho se nevykecáme,“ doplnil.

Slovenský premiér Fico kritizoval rozhodnutí USA povolit Ukrajině používání amerických raket k útokům na cíle v Rusku. Označil to za militantní krok. „Kdo podporuje rozhodnutí amerického prezidenta Bidena, podporuje zahájení třetí světové války,“ sdělil na svých sociálních sítích. 

Evropská unie schválila druhý balík sankcí v reakci na íránské dodávky balistických raket do Ruska pro využití v útočné válce proti Ukrajině. Sankce se týkají jedné osoby a čtyř společností a přinášejí rovněž úpravy a doplnění seznamu zakázaných komponent. Informovala o tom dnes Rada EU, která zastupuje členské státy sedmadvacítky. Uvalení sankcí schválili při jednání v Bruselu unijní ministři zahraničí.

„Rada EU dnes rozhodla o rozšíření omezujících opatření v souvislosti s íránskou vojenskou podporou ruské útočné války proti Ukrajině a ozbrojených skupin a subjektů na Blízkém východě a v oblasti Rudého moře,“ stojí v tiskovém prohlášení.

Varianta zmrazení konfliktu na současných pozicích, kterou zřejmě navrhne turecký prezident Erdogan „je pro ruskou stranu nepřijatelná“, řekl podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Peskov. Dodal, že pro Moskvu jsou stále platné podmínky pro jednání s Ukrajinou, které Putin představil v červnu. Mezi ruské požadavky patří, aby se ukrajinská armáda stáhla z ukrajinských oblastí, které Rusko částečně okupuje. Kyjev by se podle představ Moskvy také musel zavázat, že nevstoupí do NATO.

Ruská státní jaderná korporace Rosatom dnes ujistila, že bude nadále dodávat uran všem zákazníkům ve světě s výjimkou Spojených států, uvedla státní agentura TASS. Moskva v pátek zavedla dočasná omezení na vývoz obohaceného uranu do USA s odvoláním na dřívější rozhodnutí Washingtonu zakázat dovoz ruského uranu, uvedla agentura Reuters. Připomněla, že Rusko je šestý největší producent uranu na světě a disponuje přibližně 44 procenty kapacit na obohacování uranu.

„Realizace dodávek ruské uranové produkce do jiných zemí (kromě USA) bude pokračovat beze změn, na základě podmínek dohodnutých se zákazníky a při dodržování požadavků národních zákonů,“ citoval TASS z prohlášení Rosatomu. Ten označil zákaz vývozu uranu z Ruska do USA, zavedený pokynem ruského prezidenta Vladimira Putina a nařízením ruské vlády, za symetrickou odpověď na počínání amerických úřadů, které dovoz ruského uranu zakázaly.

Takhle si Ukrajinci na kyjevském Náměstí Nezávislosti připomínají padlé vojáky. 

Ukrajinský prezident Zelenskyj uvedl, že navštívil vojáky bránící důležité město Pokrovsk, pokládané za hlavní cíl ruské ofenzivy na východě země.

Sovětská propaganda při popírání a utajování hladomoru na Ukrajině ve 30. letech minulého století stála na několika pilířích, jako je dehumanizace obětí nebo vyvolání komplexu viny. Uvedla to dnes Jaryna Jasynevyčová z neziskové organizace All-Ukrainian Forum for Democracy (DEMFORUM) na konferenci s názvem Sovětská a ruská subverzní činnost proti Evropě, která se konala ve Sněmovně. Mezi další nástroje propagandy podle Jasynevyčové patřilo zlehčování rozsahu násilí, racionalizace činů a falšování historických faktů. Jasynevyčová se tématu hladomoru věnovala více než deset let ve svém výzkumu.

„Dehumanizace vedla k tomu, že smrt hladem byla vnímána jako ostuda. Statkář, nazývaný kulak, byl označen za nepřítele a zabíjení nepřátel bylo propagandisticky ospravedlněno,“ řekla Jasynevyčová. Miliony obětí podle ní tak zůstaly zapomenuty, protože jejich smrt byla prezentována jako důsledek individuálních selhání či neúspěšné hospodářské politiky.

Evropská unie schválila druhý balík sankcí v reakci na íránské dodávky balistických raket do Ruska pro využití v útočné válce proti Ukrajině. Sankce se týkají jedné osoby a čtyř společností a přinášejí rovněž úpravy a doplnění seznamu zakázaných komponent. Informovala o tom dnes Rada EU, která zastupuje členské státy sedmadvacítky. Uvalení sankcí schválili při jednání v Bruselu unijní ministři zahraničí.

„Rada EU dnes rozhodla o rozšíření omezujících opatření v souvislosti s íránskou vojenskou podporou ruské útočné války proti Ukrajině a ozbrojených skupin a subjektů na Blízkém východě a v oblasti Rudého moře,“ stojí v tiskovém prohlášení. „Dnešní rozhodnutí zavádí zákaz vývozu, transferu, dodávek nebo prodeje komponent používaných při vývoji a výrobě raket a dronů z Evropské unie do Íránu,“ dodává dokument.

Osm mrtvých a 18 zraněných si vyžádal dnešní ruský útok na jihoukrajinskou Oděsu. Informoval o tom šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper na telegramu.

„Ruští teroristé podnikli raketový útok na Oděsu. Jsou oběti a ranění,“ napsal nejdříve Kiper. Dodal, že poškozena byla civilní infrastruktura, zejména obytné domy. O něco později upřesnil, že podle předběžných informací je osm mrtvých a 18 zraněných, mezi nimi jedno dítě. Čtyři zranění jsou v těžkém stavu.