Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Drazí čtenáři, pro tuto chvíli se online zpravodajství k Ukrajině odmlčí. Pokračuje zase od rána, přejeme dobrou noc.
„V Bruselu jsem navštívil ukrajinské bojovníky, kteří se léčií v jedné z vojenských nemocnic. Byli zraněni při obraně Ukrajiny v Doněcké oblasti. S chlapci jsem hovořil a předal jim státní vyznamenání,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jsem našim bojovníkům vděčný za to, že brání Ukrajinu. Jsme na naše hrdiny hrdí.“
Stát neplánuje dokončení hloubkového pyrotechnického průzkumu v okolí muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. Obce by si ho měly zadat a zaplatit samy, uvedl dnes Český rozhlas (ČRo). Starostové dotčených obcí s tím ale nesouhlasí, podle nich je to jednoznačně záležitost státu. Na chybějící hloubkový průzkum za hranicemi areálu přitom dlouhodobě poukazují. Představitelé vlád ho při návštěvě Vrbětic vždy slibovali. Letos v dubnu o něm hovořil také prezident Petr Pavel.
Výbuchy muničních skladů si před deseti lety vyžádaly dvě oběti. Policie považuje za prokázané, že je uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Policisté a hasiči při likvidačních pracích po výbuších zajišťovali v areálu pyrotechnický sběr munice a jejích částí. Hloubkovým pyrotechnickým průzkumem do 50 centimetrů pod povrchem prověřili odborníci jen nejexponovanější místa, třeba v okolí vybuchlých skladů.
Ukrajina bude členem NATO, není o tom pochyb, prohlásil dnes v Bruselu generální tajemník aliance Mark Rutte. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vzkázal, že Severoatlantická aliance neztratí odhodlání a bude pokračovat v podpoře Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci vyjádřil přesvědčení, že si Ukrajina zaslouží stát se členem NATO.
„Ukrajina bude v NATO... než se to stane, postaráme se o to, aby měla všechno, co potřebuje k vítězství,“ řekl Rutte, podle něhož aliance s Ukrajinou spolupracuje na tom, aby jí byla stále blíže. Zelenskyj zase poznamenal, že je potřeba udělat všechno pro to, aby se jeho země součástí aliance stala.
Ficovi jsem dnes řekl hodně věcí, uvedl Zelenskyj. Bratislava by měla Ukrajině pomáhat, jinak pocítí, co jí může Putin způsobit, míní prezident.
Ruské úřady přitvrdily podmínky, které musí splnit zahraniční společnosti při odchodu z Ruska: prodraží se jim příspěvek do ruského rozpočtu a také budou muset svá ruská aktiva prodávat ještě s větší slevou než dosud, uvedl dnes ruský ministr financí Anton Siluanov. Příspěvek do státního rozpočtu se zvyšuje z 15 na 35 procent z částky dohodnuté při transakci, přičemž při prodeji musí z tržní ceny slevit tři pětiny, a ne polovinu jako dosud.
Přitvrzení podmínek pro odchod z Ruska se týká firem ze zemí, které Rusko označuje za nikoliv přátelské, tedy ze Západu. Stovky západních firem opustily podnikání v Rusku poté, co Rusko v únoru 2022 rozpoutalo válku proti Ukrajině.
„Z 15 na 25 procent (se zvětšuje jednorázová platba), plus pět procent za jeden rok a dalších pět procent za další, a tak to celkem dělá 35 procent. A sleva se zvětšuje z 50 na 60 procent,“ řekl ministr agentuře Interfax.
„Jde o výzvu opravdu masivních rozměrů,“ řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal na konferenci ve švýcarském Lausanne. „Vyzývám civilizovaný svět, aby zvýšil podporu Ukrajiny v odstraňování min,“ uvedl. Ukrajina si podle něho vytyčila za cíl vyčistit své území od min do roku 2033, ale potřebuje pomoci zejména s výcvikem 10 000 hledačů min a sestavováním přístrojů, které terén dokážou vyčistit stokrát rychleji než lidé.
Švýcarsko pořádá konferenci, které se účastní zástupci 50 zemí a jedná se na ní o podpoře odminování Ukrajiny. To podle studie Světové banky vyjde na 34,6 miliardy dolarů (806,6 miliardy korun). Odstranění min je považováno za kriticky důležité pro zvýšení ukrajinské zemědělské produkce a pro návrat milionů Ukrajinců, kteří z vlasti odešli v důsledku ruské invaze.
Podle mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině miny připravily o život 399 civilistů, dalších 915 zranily. Zástupce Rozvojového programu OSN na Ukrajině Jaco Cilliers řekl agentuře Reuters, že v této zemi viděl bomby ukryté uvnitř plyšových medvídků nebo krabiček se sladkostmi.
Evropská rada vyzvala k rychlému posílení vojenské podpory Ukrajině, vyplývá ze závěrů summitu. Důležité je rovněž navýšení podpory pro ukrajinský obranný průmysl.
Český premiér Petr Fiala na sociální síti X napsal, že se s dánskou premiérkou a šéfem nizozemské vlády dohodli na další podpoře evropského i ukrajinského obranného průmyslu a na pokračování dodávek munice na Ukrajinu také v roce 2025, aby se země dokázala i nadále bránit ruské agresi.
„Vyzýváme k tomu i další státy. Je to v zájmu bezpečnosti celé Evropy,“ dodal předseda české vlády. Fiala se dnes se svými partnery setkává v Bruselu na summitu EU, kde své evropské partnery dopoledne oslovil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Právě on západní spojence bránící se země opakovaně a důrazně žádá o pokračování dodávek zbraní a munice.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu se nesmí zastavit na konci roku a musí pokračovat i v roce 2025. Ve společném prohlášení to dnes uvedli český premiér Petr Fiala, dánská premiérka Mette Frederiksenová a nizozemský premiér Dick Schoof. Do iniciativy dosud zapojilo 18 zemí, 15 z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu, která se brání ruské ozbrojené agresi, dodáno 500 000 kusů munice.
Premiér Fiala na odpoledním briefingu s českými novináři debatu s prezidentem Ukrajiny Zelenským označil za dobrou, povzbudivou a věcnou. „Samozřejmě že cesta k tomu řešení, které bychom si všichni přáli, a to je dlouhodobý mír při všech garancích pro Ukrajinu, tak ta cesta k tomu je ještě daleká,“ uvedl.
„Důležité také bylo, že členské státy, lídři zastoupení v Evropské radě podporují Ukrajinu, a hledáme cesty, jak tuto podporu ještě posílit, ať již finanční, vojenskou, diplomatickou. Samozřejmě před námi je velká výzva, a to je podpora Ukrajiny v zimních měsících, včetně pomoci s obnovou energetické infrastruktury, na jejíž zničení se Rusko soustředí,“ podotkl premiér.
Dolní komora ruského parlamentu dnes schválila v prvním čtení zákon, podle něhož budou hrozit pokuty lidem a firmám, které „propagují“ život bez dětí. Informovala o tom agentura AFP s tím, že opatření souvisí i s demografickou krizí v Rusku na pozadí války s Ukrajinou.
Nový právní předpis, který musí projít ještě druhým a třetím čtením, schválili ruští poslanci jednomyslně. Podle agentury Reuters má být pod pokutou zakázáno publikování, na internetu či v médiích, materiálů včetně reklam, které vykreslují jako atraktivní život bez dětí.
Premiér Fiala označil debatu s ukrajinským prezidentem Zelenským ze dobrou a věcnou, cesta k dlouhodobému míru je ale podle něho ještě daleká.
Pražský městský soud zamítl správní žalobu proti české vládě, kterou podal ruský Podnik pro správu majetku v zahraničí kvůli svému zapsání na vnitrostátní sankční seznam. Podnik známý jako Goszagransobstvennost v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruska. Dnešní rozhodnutí soudu je pravomocné, lze proti němu podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Británie přidala dalších 18 ruských ropných tankerů a další čtyři plavidla na přepravu zkapalněného zemního plynu (LNG) na svůj sankční seznam. Britská vláda to oznámila v dnešním prohlášení. Podle Londýna je to dosud největší série sankcí proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské energetické produkty. Spojené království rovněž uvalilo sankce na ruskou plynárenskou společnost RusGazDobyča.
„Musíme bojovat proti škodlivým ruským aktivitám na každém kroku, ať už jde o nezákonné taktiky k posílení Putinova válečného fondu, využívání kybernetických útoků či barbarství na bojištích na Ukrajině,“ řekl ministr zahraničí David Lammy.
Většina předsedů vlád zemí Evropské unie na dnešním summitu podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podpořila takzvaný plán vítězství pro Ukrajinu. K plánu se vyjádřilo 18 členů Evropské rady a většina z řečníků dala najevo plnou podporu, řekl prezident v Bruselu.
Ukrajinské jižní obranné síly lokalizovaly a zasáhly výcvikové středisko ruských vojsk, uvedla armáda 15. října na sociálních sítích a zveřejnila záběry z útoku. „V době útoku se v oblasti nacházelo asi 20 vojáků,“ doplnila armáda na Facebooku. V prohlášení nebylo upřesněno přesné místo, použité zbraně ani výsledné ztráty.
Rusko je během hromadných raketových útoků nuceno využívat své válečné lodě k rozptýlení ukrajinské protivzdušné obrany. Plavidla prý nejsou příliš účinná při samotném provádění úderů, uvedl 17. října mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk.
Rusko vypálilo rakety proti Ukrajině z válečných lodí umístěných v Černém a Azovském moři. V posledních týdnech Rusko zintenzivnilo útoky proti přístavní infrastruktuře a civilním plavidlům v jižní Oděské oblasti. Útoky podniká z okupovaného Krymu.
Na úvod summitu ukrajinský prezident unijním prezidentům a premiérům řekl, že s „plánem vítězství“ je možné ukončit válku na Ukrajině nejpozději v příštím roce
„Naší strategii je přinutit Rusko k diplomacii... Rusko se uchýlí k diplomacii pouze za předpokladu, že se mu nepodaří hrubou silou dosáhnout toho, čeho chce,“ poznamenal Zelenskyj s tím, že Rusku pomáhá Severní Korea a Írán a že Čína se rovněž podílí na prodlužování války. Jednota EU v podpoře Ukrajiny je podle Zelenského naopak „zbraň“, která znamená bezpečí pro všechny.
Zelenskyj před summitem EU zdůraznil, že i kvůli zimě Ukrajina, která třetím rokem čelí ruské invazi, potřebuje veškerou pomoc co nejdříve.
Plán podle Zelenského nezávisí na vůli Ruska, nýbrž na odhodlání spojenců Ukrajiny, což jej činí proveditelným. Prezident zároveň řekl, že Ukrajinci brání nejen svou zemi, ale i „svobodu Evropy“. Poznamenal, že nadcházející zima bude náročná a nebezpečná a že Kyjev potřebuje další vojenskou a finanční podporu co nejdříve. Mimo jiné například ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, která by mohla sloužit k výrobě dronů přímo na Ukrajině či na obnovu zničených domů ukrajinských obyvatel.
