Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Běloruské úřady dnes prohlásily běloruský servis německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle (DW) za extremistickou organizaci a zakázaly veškeré jeho aktivity v zemi. Stanice o tom informovala na svém webu. V praxi to znamená, že každému, kdo s médiem spolupracuje, hrozí až sedmiletý trest vězení, napsala agentura AP.

Ruské rakety zasáhly budovu Oděské právnické akademie. Podívejte se na novou fotografii z dnešního útoku.

Při útoku na Oděsu zahynuly tři ženy a jeden muž, uvedl starosta města Hennadij Truchanov na sociální síti Telegram. Šéf oblastní správy Oleh Kiper, který dříve informoval o dvou obětech a osmi raněných, potvrdil čtyři mrtvé a 28 zraněných, včetně dvou dětí a těhotné ženy. Čtyři ranění jsou v kritickém stavu, o jejich životy bojují lékaři, dodal.

Čtyřiapadesátiletý důstojník německé armády se dnes u soudu přiznal, že Rusku coby špion poskytoval vojenské informace. Přiměl ho k tomu prý strach z jaderné eskalace ve válce na Ukrajině, řekl podle agentury DPA v první den svého procesu před vrchním zemským soudem v Düsseldorfu.

Česko s Německem sdílí pohled na válku Ruska proti Ukrajině či bezpečnostní situaci v Izraeli a Pásmu Gazy, řekl po jednání se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem prezident Petr Pavel. Podobné pozice mají země podle něj také ve vztahu k Číně, případně africkým zemím.

„Jsem rád, že na řadu těchto problémů sdílíme velice podobné pozice,“ řekl Pavel. Těší se, že v diskusích budou pokračovat.

Dva mrtvé si dnes v Oděse na jihu Ukrajiny vyžádal ruský útok podniknutý raketami, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleh Kiper, který dříve informoval o osmi raněných.

Při výbuchu ruské rakety v Oděse na jihu Ukrajiny utrpělo zranění osm lidí, uvedla dnes média s odvoláním na místní úřady. Terčem ruských bomb se stalo druhé největší ukrajinské město, Charkov na východě země, kde zranění utrpěla jedna žena, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov na sociální síti Telegram.

„Nepřítel podnikl raketový útok na Oděsu. Podle předběžných informací bylo zraněno osm lidí. Poškozeny jsou obytné domy a civilní infrastruktura. Na místě pracují záchranné složky,“ uvedl šéf oblastní správy Oleh Kiper podle agentury Interfax-Ukrajina.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva, při níž mu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval za podporu, jakou aliance poskytuje Ukrajině. Stoltenberg řekl novinářům, že ještě není pozdě, aby Ukrajina zvítězila.

Ministerstvo zahraničí Tádžikistánu si dnes předvolalo ruského velvyslance, aby mu předalo protestní nótu kvůli nespravedlivému zacházení s občany středoasijské země na území Ruska a kvůli „běžnému porušování práv a svod“ Tádžiků v Rusku. Protest označila agentura Reuters za vzácnou roztržku mezi postsovětskými spojenci.

Podle Zelenského začaly v malém množství na Ukrajinu proudit životně důležité americké zbraně, ale dodávky musí být rychlejší, protože postupující ruské jednotky se snaží využít nedostatku zbraní a munice na ukrajinské straně. „Včasná podpora pro naši armádu. Dnes v této věci ještě nevidím nic pozitivního. Dodávky jsou, pomalu začaly, ale proces je třeba urychlit,“ řekl Zelenskyj. Opět zdůraznil, že na rychlosti západní vojenské pomoci závisí stabilizace situace na frontě ve chvíli, kdy Rusové připravují další ofenzívu. Za nejnaléhavější označil dodávky dělostřeleckých nábojů ráže 155 milimetrů a protileteckých zbraní, jako je systém Patriot.

Rusko ohlásilo dobytí vesnice Semenivka, která se nachází nedaleko města Avdijivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Ruské ministerstvo obrany také sdělilo, že jeho jednotky obsadily výhodnější pozice na některých místech frontové linie. 

Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj ale o víkendu řekl, že operační i strategická situace ukrajinských vojsk na frontě se zhoršuje. Připustil také, že Rusku se místy daří postupovat.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho síly obsadily výhodnější pozice a zasadily údery ukrajinským ozbrojeným silám na několika místech frontové linie – v Doněcké, Charkovské a Luhanské oblasti. Na dalších místech podle sdělení rezortu odrazily útoky ukrajinských jednotek.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva, při níž mu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval za podporu, jakou aliance poskytuje Ukrajině bránící se už třetím rokem ruské ozbrojené agresi.

Zelenskyj na tiskové konferenci se šéfem NATO zdůraznil, že situace na bojišti závisí na rychlosti dodávek munice. Podle něj začaly v malém množství na Ukrajinu proudit životně důležité americké zbraně, avšak tento proces musí být rychlejší, protože postupující ruské jednotky se nedostatku zbraní a munice na ukrajinské straně snaží využít. „Včasná podpora pro naši armádu. Dnes v této věci ještě nevidím nic pozitivního. Dodávky jsou, pomalu začaly, ale proces je třeba urychlit,“ řekl Zelenskyj.

Stoltenberg, který je na návštěvě Ukrajiny potřetí po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, připustil, že Rusko mělo nad Ukrajinou v posledních měsících převahu co do dostupnosti zbraní. Ujistil však, že další pomoc je „na cestě“.

Starostu Vlachovic, pod které spadají Vrbětice, Zdeňka Hověžáka (STAN) odložení případu výbuchu muničního skladu nepřekvapilo. „S ohledem na to, co probíhá na Východě, se dalo očekávat, že se případ odloží, protože to, aby v dnešní době Rusko nějak podalo ruku k součinnosti, aby se vyšetřování prokázalo, se nedalo předpokládat,“ řekl ČTK Hověžák. Případ nebere jako ukončený, protože viníci nebyli potrestáni.

„Rusko u nás spáchalo teroristický útok, při kterém zemřeli dva nevinní lidé. Proto tolik dbáme na bezpečnost naší země a budeme v tom pokračovat,“ komentovala závěry policie o výbuchu ve Vrběticích předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Připomenula současně postoje exprezidenta Miloše Zemana k vyšetřování kauzy. Výroky bývalého prezidenta o „více vyšetřovacích verzích“ byly od začátku jen vodou na mlýn kremelské propagandě, uvedla.

Polští zemědělci ukončili blokádu hraničních přechodů s Ukrajinou, oznámil mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko. Rolníci tímto způsobem v uplynulých měsících protestovali proti dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny i proti klimatické politice Evropské unie.

Demčenko informoval, že zemědělci uvolnili provoz na přechodu Hrebenne-Rava Ruska, který byl jediný, který ještě dnes ráno pro cesty nákladních aut blokovali. Přes tento přechod ale nebudou smět jezdit kamiony převážející obilí. Blokáda v Hrebenném skončila poté, co tamní úřady rolníkům neprodloužily povolení k protestu na hranici, píše portál Cenyrolnicze.pl. Jeho organizátoři se proti rozhodnutí mohou odvolat u soudu.

Mluvčí polské hraniční stráže Andrzej Juźwiak podle agentury Reuters uvedl, že provoz na všech hraničních přechodech s Ukrajinou je „bez omezení“.

Komunikační platforma Telegram na čas zablokovala chatboty ukrajinské vojenské rozvědky HUR, tajné služby SBU a ministerstva pro digitální transformaci. Podle serveru The Kyiv Independent zmínění chatovací roboti slouží mimo jiné ke komunikaci s lidmi na Ruskem okupovaných ukrajinských územích či ke shromažďování informací o okupační armádě. Mluvčí Telegramu podle agentury Reuters uvedl, že chatboti byli dočasně deaktivováni kvůli tomu, co nazval „falešně pozitivní“ nález, podrobnosti ale neposkytl.

Telegram je nejoblíbenější aplikací pro zasílání zpráv na Ukrajině a hraje klíčovou roli při udržování komunikačních kanálů s lidmi žijícími na územích okupovaných Ruskem, napsal The Kyiv Independent. Podle Reuters platformu využívají hojně na Ukrajině i v Rusku jako zdroj informací a objevují se na ní nefiltrované informace o ruské válce proti Ukrajině.

Chatbot Telegramu je automatizovaná funkce, která umožňuje uživatelům aplikace odesílat nebo žádat o informace. Chatbot ukrajinské vojenské rozvědky HUR podle The Kyiv Independent mimo jiné umožňuje lidem sdílet informace o ruských vojenských pozicích, vybavení, protivzdušné obraně nebo pohybu vojsk. Chatboti SBU a ministerstva pro digitální transformaci slouží k podobným účelům, dodal web.

„Výsledek vyšetřování není překvapivý, ale jasně potvrzuje to, co jsme všichni tušili. Za útoky ve Vrběticích stála ruská rozvědka, a Rusko tedy provedlo teroristický útok na našem území,“ uvedl premiér Petr Fiala. „Putinův režim dlouhodobě vede proti České republice hybridní válku a ti, kteří se s ním snaží přátelit nebo chtějí, abychom mu začali ustupovat, ohrožují bezpečnost naší země. Výsledky vyšetřování zároveň ukazují, že naše zahraniční politika je správná a hájí zájmy českých občanů.“

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku, při kterém v roce 2014 zemřeli dva lidé. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde provádělo Rusko vojenské operace. Protože se podezřelí pohybují v Rusku, které odmítlo s českou policií spolupracovat, nemohli kriminalisté zahájit jejich trestní stíhání. Na webu policie to uvedl ředitel NCOZ Jiří Mazánek.

Policie v souvislosti s výbuchem pátrala po mužích, kteří jsou podezřelí také z otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v britském Salisbury z roku 2018. Média tyto muže identifikovala jako agenty vojenské tajné služby GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Údajně se objednali na prohlídku muničního areálu. V té době se ve skladu patrně nacházely zbraně obchodníka, který dodával munici na Ukrajinu. Kromě smrti dvou lidí způsobily výbuchy podle policie škodu přesahující miliardu korun.

Velké evropské banky, které nadále působí v Rusku, zaplatily v loňském roce do ruského rozpočtu na daních zhruba 800 milionů eur (přes 20 miliard Kč). To představuje čtyřnásobek ve srovnání s obdobím před ruskou invazí na Ukrajinu, a to navzdory slibům bank, že budou své aktivity v Rusku minimalizovat, informuje list Financial Times (FT).

Sedm evropských bank s největšími aktivy v Rusku vydělalo v loňském roce v Rusku dohromady přes tři miliardy eur (zhruba 75,5 miliardy Kč). Jde o Raiffeisen Bank International (RBI), UniCredit, ING, Commerzbank, Deutsche Bank, Intensa Sanpaolo a OTP. Jejich zisky se tak více než ztrojnásobily proti roku 2021. Zčásti je vytvářela finanční aktiva, která banky nemohou z Ruska stáhnout.

V důsledku nárůstu ziskovosti tak tyto banky loni podle analýzy FT zaplatily v Rusku na daních 800 milionů eur, zatímco v roce 2021 to bylo pouze 200 milionů eur. Téměř polovina z loňských daní připadá na rakouskou společnost Raiffeisen Bank International, která má v Rusku ze západních bank největší zastoupení.