Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Vážení čtenáři, pro dnešek se loučíme, online zpravodajství k Ukrajině bude pokračovat zase od rána. Přejeme klidnou noc.
Telegramový kanál Astra napsal, že podle ruských válečných blogerů si proniknutí ukrajinských vojáků do Kurské oblasti vyžádalo na ruské straně „ztráty na personálu i na technice“. Konkrétně jde o vrtulník Ka-52. O tom, že ukrajinští vojáci nad Sumskou oblastí sestřelili ruský vrtulník, informovala i správa tohoto regionu. Na telegramu se objevily zprávy také o několika zajatých ruských vojácích, mezi nimiž jsou údajně i ti, kteří jsou u armády v rámci povinné vojenské služby.
„Ruští váleční korespondenti lžou o kontrole situace v Kurské oblasti. Rusko hranici nemá pod kontrolou,“ uvedl během dne podle ukrajinské agentury Unian Andrij Kovalenko, šéf ukrajinského vládního centra pro boj s dezinformacemi.
Situace kolem ukrajinského zákazu tranzitu ropy od ruské společnosti Lukoil je zpolitizovaná. Maďarsko a Slovensko v červenci obdržely stejný objem ropy jako před zákazem. Řekl to dnes ukrajinské mediální společnosti NV šéf ukrajinské státní energetické firmy Naftogaz Oleksij Černyšov.
Ukrajina koncem června uvalila sankce na Lukoil. Zakázala mu jakoukoli činnost na ukrajinském území a zabránila přepravě jeho ropy do slovenských a maďarských rafinerií. Slovensko minulý měsíc uvedlo, že zastaví dodávky nafty na Ukrajinu, pokud mu Kyjev neobnoví dodávky ropy od Lukoilu.
„Tato situace je zpolitizovaná zvenčí, to můžeme vidět. Vidíme veřejné výzvy představitelů Maďarska a Slovenska, stejně jako hrozby přerušení dodávek pohonných hmot a elektřiny,“ řekl Černyšov. Dodal, že v červenci byl přes Ukrajinu přepraven více než jeden milion tun ropy, tedy stejně jako o měsíc dříve.
Vlna zatýkání kvůli korupčním skandálům v ruské armádě pokračuje. Mluvčí federální kriminální ústředny, Vyšetřovacího výboru, Svetlana Petrenková oznámila zadržení bývalého náčelníka výstrojní správy ministerstva obrany Vladimira Demčika kvůli podezření, že před lety přijal úplatek ve výši čtyř milionů rublů (asi milion korun podle aktuálního kurzu). Soud mezitím vyhověl žádosti vyšetřovatelů o vzetí podezřelého do vazby.
Vyšetřovatelé podle mluvčí zjistili, že firma, od které Demčik na jaře 2017 úplatek přijal, na oplátku získala během dvou let 26 kontraktů pro ozbrojené síly v celkové výši víc než 574 milionů rublů (asi 152,4 milionu Kč podle aktuálního kurzu).
Čtyřmilionový úplatek podle listu Kommersant převyšoval roční příjem, které Demčik a jeho manželka přiznali v roce 2016.
Další utužování cenzury médií v Rusku: Úřady nařídily poskytovatelům internetových služeb, aby zpomalili YouTube na 128 kilobitů za sekundu, hlásí nezávislý server Meduza. To dostačuje jen na sledování videí ve velmi nízké kvalitě.
Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval o poškození civilních budov, včetně polikliniky v severozápadní části města v důsledku zásahu raketou Iskander. Dva lidé podle něj vyhledali lékařskou péči s akutní stresovou reakcí. Později úřady upřesnily, že zranění utrpělo celkem osm lidí, včetně osmiměsíčního dítěte. Na místě, které raketa zasáhla, vypukl požár. Záchranáři z trosek vyprostili pět lidí. Škody jsou na obytných domech i užitkových stavbách nebo na vysokoškolských kolejích.
Sedm let za mřížemi navrhla obžaloba u soudu s ruským blogerem Andrejem Kuršinem za kritiku armády. Jiný ruský soud odsoudil novináře Dmitrije Kolezeva v nepřítomnosti k 7,5 roku vězení za šíření lživých informací o ozbrojených silách. O obou případech dnes informovala ruská redakce britské stanice BBC na svém webu. Za lživé pokládají ruské úřady veškeré informace, které se odchylují od oficiální verze Moskvy o válce proti Ukrajině, rozpoutané před téměř dva a půl lety.
Rusko dnes oznámilo dobytí další vsi na Ukrajině, ministerstvo obrany podle agentury TASS informuje o ovládnutí Tymofijivky v Doněcké oblasti. Tato obec se nachází asi dvě desítky kilometrů východně od Pokrovsku. Tajemník ruské bezpečnostní rady a exministr obrany Sergej Šojgu podle agentury Interfax uvedl, že ruská vojska od poloviny června obsadila 420 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Pro srovnání, rozloha Prahy činí 496 kilometrů čtverečních. Kyjev se k ruským prohlášením nevyjádřil.
Ukrajinské tajné služby připravovaly atentát na ruského prezidenta Vladimira Putina a ministra obrany Andreje Belousova, uvedl podle ruských serverů Vedomosti nebo Lenta náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v ruské televizi. Útok se měl podle jeho tvrzení odehrát 28. července, když oba slavili v Petrohradu den ruského námořnictva. Belousov prý však před tím zatelefonoval svému americkému protějšku Lloydu Austinovi, aby od takového plánu Kyjev odradil. Ukrajina se k ruskému tvrzení nevyjádřila.
Vojáci ukrajinské armády se dnes pokusili proniknout na území ruské Kurské oblasti, ruské ozbrojené síly jim v tom zabránily, uvedl na platformě Telegram gubernátor oblasti Alexej Smirnov. Jím spravovaný region sousedí se severoukrajinskou Sumskou oblastí. Kyjev se k jeho tvrzení nevyjádřil a informaci nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. Ruské proválečné a regionální telegramové kanály dříve uvedly, že střety vypukly na několika úsecích rusko-ukrajinské hranice, píše server Meduza.
Rusko už začalo Íránu dodávat moderní radarové systémy a zařízení na obranu vzdušného prostoru, informoval v pondělí deník The New York Times (NYT) s odvoláním na dva nejmenované íránské činitele. Podle nich o to požádal Teherán v souvislosti s vyhroceným napětím na Blízkém východě, kde minulý týden zesílily obavy z otevřené konfrontace Íránu a Izraele.
Do Teheránu v pondělí přiletěl tajemník ruské bezpečnostní rady a exministr obrany Sergej Šojgu, který podle NYT jednal s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem a také s náčelníkem generálního štábu íránské armády Mohammadem Bágherím.
Soud dnes uložil bývalému vojákovi Filipu Simanovi sedm let vězení za rabování na Ukrajině. Uznal ho vinným ze zločinu plenění v prostoru válečných operací. Státní zástupce Martin Bílý ČTK sdělil, že podle jeho informací je Simanův případ vůbec prvním odsouzením za tento trestný čin v souvislosti s válkou na Ukrajině. Verdikt zatím není pravomocný. Obžalovaný se hájí mimo jiné tím, že poslouchal rozkazy svých nadřízených.
Siman na Ukrajinu odcestoval v březnu 2022, prodělal tam základní výcvik a nechal se vyzbrojit. Se skupinou dobrovolníků, které velel, se následně přesunul do měst Irpiň a Buča. Tam měl za úkol hlídkovat v zákopech a provádět takzvané začišťovací operace. Podle rozsudku si při plnění rozkazů i ve svém volnu přivlastnil věci jak civilních obyvatel, tak i padlých vojáků - například prsten, další šperky, investiční slitky zlata a stříbra či hotovost. V dubnu 2022 Simana zadržela ukrajinská armáda, následně odcestoval zpátky do vlasti. Mezi důkazy patřily videonahrávky, kterými své jednání sám zdokumentoval.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
Ukrajinským hlavním městem Kyjevem v noci na dnešek otřásly výbuchy. Podle místních úřadů šlo o ruský raketový útok, který odrazila ukrajinská protivzdušná obrana. Škody ani oběti na životech patrně nezpůsobil.
"Nepřítel zahájil raketový útok ve směru na Kyjev a předměstí. Podle předběžných informací agresor použil balistické zbraně typu Iskander-M nebo KN-23," uvedl na Telegramu šéf vojenské správy Kyjevské oblasti Serhij Popko. KN-23 je severokorejská balistická raketa krátkého doletu.
