Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Ukrajina dnes odpoledne a večer čelila dalším ruským dronovým útokům. Terčem byly podle deníku Ukrajinska pravda Sumská a Chersonská oblast, kde údery zranily nejméně pět lidí. 

Německý kancléř Friedrich Merz pochybuje, že by se Ukrajině podařilo vstoupit do Evropské unie před rokem 2034. Dnes to prohlásil v Berlíně na okraj tiskové konference s novým rumunským prezidentem Nicušorem Danem. Ukrajina, která se od února 2022 brání ruské invazi, považuje vstup do EU a také do Severoatlantické aliance za své cíle. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová během únorové návštěvy Kyjeva řekla, že Ukrajina by se mohla začlenit do evropského bloku ještě před rokem 2030, pokud bude rychlým tempem pokračovat v reformách.

Z Kyjeva jsou hlášeny exploze. Podle novinářů deníku Kyiv Independent došlo v hlavním městě k explozím kolem 21:40 místního času. 

Erdogan a Putin v Istanbulu jednali o obnovení rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem.

„Útočíme na srdce ruského energetického sektoru spolu s EU,“ řekl britský ministr zahraničí David Lammy. Spojené království snižuje cenový strop ruské ropy na 47,6 dolarů za barel. Informuje o tom ukrajinský deník The Kyiv Independent na síti X.

Ukrajina vyšetřuje smrt muže odvedeného do války, kterého údajně zabil odvodový důstojník.

Ukrajina a Spojené státy dosáhly politické shody k dohodě o dronech a obě země nyní jednají o amerických investicích do výroby ukrajinských bezpilotních letounů a o americkém nákupu těchto ukrajinských prostředků. Dnes to podle agentury Reuters řekla nová ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden v rozhovoru s listem New York Post prohlásil, že se svým americkým protějškem jedná o tom, že by si Washington pořídil v bojích prověřené ukrajinské drony, zatímco Kyjev by nakoupil americké zbraně.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v dnešním telefonickém rozhovoru nabídl hlavě ruského státu Vladimiru Putinovi Istanbul jako dějiště dalších rusko-ukrajinských rozhovorů. Informovala o tom agentura TASS, podle které Erdogan zdůraznil, že je důležité uspořádat třetí kolo jednání. Termín další schůzky ukrajinských a ruských zástupců zatím není znám. Dosavadní dvě kola jednání, která se také konala v Istanbulu, průlom na cestě k příměří nepřinesla.

“Jsme solidární se Spojeným královstvím a jednotní s členskými zeměmi EU a spojenci v NATO," reagovala česká diplomacie na nové britské sankce proti agentům, sabotérům a hackerům ruské vojenské rozvědy GRU. Už v roce 2021 uvedl tehdejší premiér Andrej Babiš, že příslušníci GRU jsou podle českých bezpečnostních složek odpovědní za výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Itálii a ČR spojují podobné pohledy na řešení mnoha otázek a výzev, ať už jde o pomoc Ukrajině, nebo o bezpečnostní situaci na Blízkém východě či v Africe. Po jednání s italským protějškem Guidem Crosettem v Římě to  uvedla ministryně obrany Jana Černochová. Jednali o obranně-průmyslové spolupráci či o společném působení ve vojenských operacích, uvedlo ministerstvo obrany v tiskové zprávě.

Itálie je pro ČR důležitým partnerem, napsala Černochová. „Spojuje nás nejen legionářská minulost nebo současné působení příslušníků naší Vojenské policie s italskými karabiniéry na misi v Kosovu, ale také podobné pohledy na řešení mnoha dalších otázek a výzev. Ať už jde o pomoc Ukrajině, nebo o bezpečnostní situaci na Blízkém východě či v Africe,“ uvedla. Tématem jednání ministrů byl také projekt na pořízení 24 amerických letounů F-35. Finální montáž prvních 12 letadel pro ČR se má uskutečnit v italském závodu Cameri.

Součástí osmnáctého balíčku sankcí proti Rusku, na kterém se dnes shodli zástupci členských států Evropské unie, je i zrušení výjimky na dovoz ruské ropy do Česka. V tiskové zprávě o přijetí sankcí to oznámila Rada EU, tedy členské země bloku. Krok není překvapivý, neboť české ministerstvo průmyslu již loni v listopadu uvedlo, že nevidí důvod výjimku prodlužovat.

„Rada se rozhodla ukončit výjimku pro dovoz ropy z Ruska do Česka,“ uvedla Rada EU. Na ropě z Ruska je Česko nezávislé, a to díky rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL), ke kterému je země připojena přes produktovod IKL.

Rus, kterého česká cizinecká policie zadržela na ruzyňském letišti na základě německého zatykače, je už v Německu. Policisté to dnes uvedli na síti X. Muže, jemuž hrozí až 15 let vězení za drogovou trestnou činnost, odhalili policisté díky databázi otisků prstů v Schengenském informačním systému (SIS). Německým kolegům jej předali ve středu v centru policejní a celní spolupráce v Petrovicích v Ústeckém kraji.

„K zadržení hledané osoby došlo na základě lustrace otisků prstů v Schengenském informačním systému na pražském letišti. Je to první případ, kdy se nám právě díky otiskům v této databázi podařilo zadržet mezinárodně hledanou osobu,“ sdělil Michael Weiss z Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci. „Doufáme, že rozšířením dotazů podle otisků prstů v SIS budeme ještě lépe bojovat proti zločincům,“ doplnil.

Zadržený Rus pobýval v Evropě nelegálně přes deset let. Z pražského letiště se snažil pod falešnou identitou odcestovat do Uzbekistánu. Při letištní kontrole se ale podle policie choval podezřele a předložil náhradní ruský doklad, který vydává velvyslanectví v případě ztráty cestovního pasu. Na dokumentu nebyl žádný druh víza, které by muže opravňovalo k pobytu v EU. Policisté proto totožnost cizince ověřili v SIS a zjistili, že na něj Německo vydalo zatykač.

Britské ministerstvo zahraničí oznámilo, že uvalilo sankce na tři jednotky a 18 příslušníků a hackerů ruské vojenské rozvědky GRU. Mezi nimi jsou osoby zapojené do útoku na divadlo v Mariupolu v roce 2022 a také lidé, kteří před útokem na bývalého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v roce 2018 sledovali jeho rodinu. Podle ministerstva jsou lidé spojovaní s GRU zodpovědní také za vlnu kybernetických útoků proti Evropě a jejím demokratickým institucím.

„Příslušníci GRU vedou kampaň s cílem destabilizovat Evropu, podkopat suverenitu Ukrajiny a ohrozit bezpečnost britských občanů,“ uvedl v prohlášení britský ministr zahraničí David Lammy. Rusko podle něj cílí na britská média, poskytovatele telekomunikačních služeb, politické instituce nebo energetickou infrastrukturu.

Ruské banky v červnu zvýšily čistý zisk meziměsíčně o 32,4 procenta na 392 miliard rublů (106 miliard Kč). Za celé první pololetí vydělaly 1,7 bilionu rublů (459 miliard Kč), což je zhruba stejně jako ve stejném období loni. Zdroje agentury Bloomberg zároveň tvrdí, že však ruským bankám přibývá špatných úvěrů.

Ruská ekonomika čelí mnoha sankcím, které na Rusko v minulých letech uvalily západní státy za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu. Největší ruská banka Sberbank na konci června uvedla, že její akcionáři schválili návrh vyplatit z loňského zisku dividendy v rekordním objemu 786,9 miliardy rublů (212,5 miliardy Kč). Polovinu této částky získá stát, který je většinovým vlastníkem banky. Sberbank působila přes svou rakouskou součást i v některých evropských zemích včetně Česka, kvůli dopadům sankcí se z nich ale stáhla.

Agentura Bloomberg tento týden uvedla, že vrcholoví manažeři některých velkých ruských bank už mezi sebou diskutovali o možnosti požádat o státní pomoc, pokud se v příštím roce bude nadále zvyšovat objem špatných úvěrů.

Ruský vojenský soud vyměřil osm let vězení opoziční novinářce Faridě Kurbangalejevové, kterou shledal vinnou z ospravedlňování a propagace terorismu nebo šíření lživých zpráv o ruské armádě. Soud vynesl verdikt v nepřítomnosti Kurbangalejevové, která žije v Česku. Pražský soud v květnu rozhodl, že Česko žurnalistku do Ruska nevydá. Novinářka obvinění odmítla už dříve jako naprosto vykonstruovaná.

Ruské úřady začaly stíhat Kurbangalejevovou kvůli jejímu loňskému rozhovoru s Alexejem Baranovským, členem uskupení Legie Svoboda Rusku, které bojuje proti ruským invazním vojskům na straně Ukrajiny, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Žurnalistku prokuratura obvinila také z šíření lživých informací o ruské armádě.

Baranovského soud v jeho nepřítomnosti odsoudil k šesti letům vězení.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že v telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem projednal dodávky střel a financování dronů. Francie má Ukrajině pomoci také s přípravou dalších pilotů.

Zelenskyj na síti X uvedl, že s Macronem jednali o situaci na frontě i o možnostech posílení ukrajinské protivzdušné obrany, a to hlavně dodávkami střel a financováním stíhacích dronů. „S Francií a dalšími partnery připravíme společná rozhodnutí na úrovni ministrů obrany a zahraničí o nových krocích zaměřených na ochranu našich občanů před ruskými údery,“ napsal.

„Hlavně bych chtěl zdůraznit naši dohodu o výcviku pilotů pro stíhačky Mirage - Francie je připravená trénovat další piloty na dalších strojích,“ uvedl Zelenskyj a dodal, že při více než hodinu dlouhém telefonátu hovořili také o koordinaci dalších politických kroků.

Češi se nyní více obávají sucha a politiky Ruska, naopak se od posledního měření před čtyřmi lety zmírnily jejich obavy z příchodu migrantů. I nadále považují lidé za největší nebezpečí pro Česko islámský fundamentalismus, terorismus a mezinárodní organizovaný zločin, vyplývá z průzkumu agentury STEM.

Pohled veřejnosti na islámský fundamentalismus, terorismus a mezinárodní organizovaný zločin se za čtyři roky téměř nezměnil. Nadále je lidé vnímají jako největší hrozby. Za velmi velké nebezpečí je zvolila minimálně polovina dotázaných, další pětina je považuje nza velké nebezpečí.

Zatímco v roce 2021 se příchodu uprchlíků velmi obávaly tři čtvrtiny lidí, letos to bylo 58 procent respondentů. Méně obav mají lidé z politiky Číny a cizích zpravodajských služeb. Naopak se za čtyři roky zvýšily obavy lidí z politiky Ruska. Minulý průzkum se konal ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Více obav mají nyní Češi také z politických rozhodnutí Evropské unie a politiky USA.

Kreml označil nové sankce ze strany Evropské unie za nelegální. Každý nový balík sankcí podle něj vede k negativním následkům pro země, které ho podporují. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov také poznamenal, že Rusko nové sankce prozkoumá, aby minimalizovalo jejich odpad. Zároveň podotkl, že už si Moskva vůči takovým opatřením vybudovala jistou imunitu.

Slovensko i po změně názoru na 18. balík protiruských sankcí považuje restrikce vůči Moskvě za škodlivé pro evropské země. „Stále jsme přesvědčeni, že mírového ujednání na Ukrajině se dosáhne jen díky diplomatickému úsilí a ne desítkami sankcí, které často více ohrožují samotné evropské státy,“ uvedl ministr zahraničí Juraj Blanár. Slovensko vyjednalo záruky energetické bezpečnosti od Evropské komise a dřívější blokování nových sankcí bylo důležité pro dosažení alespoň nějaké dohody s cílem zmírnit dopady nepromyšleného odstřižení od ruských energií. 

Vládní strana SNS, jejíž předseda Andrej Danko se netají proruskými názory, vyjádřila zklamání, že se Slovensko rozhodlo podpořit nový balík sankcí. Poslanci SNS letos v červnu prosadili ve slovenské sněmovně usnesení, že členové Ficova kabinetu už nemají hlasovat pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Fico i právníci ale uvedli, že toto usnesení není pro vládu závazné.