Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Velení ukrajinské armády od loňského roku hromadně přesouvá z letectva k pozemním silám vojenský personál, aby doplnil bojové brigády, napsal dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na leteckého technika Vitalije Horževského a nejmenovaného důstojníka vzdušných sil. Generální štáb mezitím uvedl, že neplánuje přesun nedostatkových specialistů, kteří obsluhují letadla. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj večer řekl, že požádal velitele letectva, aby vše vyjasnil a nesnižoval počet odborníků, které vzdušné síly potřebují.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedla ukrajinská armáda.

Německý ministr obrany dnes v Kyjevě hovořil o pokračujícím jednání v německé vládě ohledně nového balíku pomoci. „Je to otázka prostředků, které (v rozpočtu) nejsou. Je to fiskální problém rozpočtu a my ho potřebujeme vyřešit, snažíme se najít řešení,“ uvedl Pistorius.

Časopis Der Spiegel minulý týden napsal, že německá ministerstva zahraničí a obrany připravila balík v hodnotě zhruba tří miliard eur. Jeho schválení před únorovými parlamentními volbami ale podle magazínu zablokoval kancléř Olaf Scholz, který se obává, že by tím mohl odradit některé voliče sociální demokracie (SPD).

Pistorius v neděli v rozhovoru s listem Tagesspiegel odmítl, že by novou pomoc kancléř blokoval. Podle něj je třeba o balíku ještě jednat. Za Scholzova vládnutí se po počátečním váhání z Německa stal v objemu vojenské pomoci druhý největší podporovatel Ukrajiny po Spojených státech. Zároveň ale Scholz zdůrazňuje, že Berlín musí postupovat uvážlivě, aby se nestal přímým účastníkem bojů na Ukrajině.

„Chci zdůraznit, že bez ohledu na to, kdo bude vládnout po 23. únoru, podpora Německa Ukrajině zůstane spolehlivá, silná a rozhodná,“ řekl dnes Pistorius.

Společnost Metinvest dnes kvůli zhoršující se bezpečnosti a nedostatku elektrické energie oznámila přerušení prací v uhelném dole u východoukrajinského města Pokrovsk, ke kterému se blíží ruská invazní vojska. Agentura Reuters informovala o zastavení těžby už v pondělí a upozornila, že se jedná o jediný ukrajinský důl na koksovatelné uhlí, jenž zásobuje ocelářský průmysl země.

Ruská armáda o důležitý logistický uzel Pokrovsk v Doněcké oblasti usiluje už dlouho a postupně se k němu přibližuje. Podle analytického projektu DeepState, jenž má blízko k ukrajinské armádě, jsou ruští vojáci zhruba dva kilometry od jedné ze šachet dolu. 

Německo poskytlo Ukrajině za ruské vojenské agrese přibližně 16 procent z veškeré mezinárodní pomoci. Podle agentury Ukrinform to dnes při setkání s německým ministrem obrany Borisem Pistoriusem v Kyjevě řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Jsme velmi vděčni za pomoc Německa Ukrajině. Od začátku plnohodnotné invaze Německo Ukrajině pomáhá. Jeho příspěvek tvoří kolem 16 procent veškeré pomoci, kterou Ukrajina obdržela. To je velmi významné číslo,“ uvedl Zelenskyj, který děkoval Německu i za pomoc při ochraně ukrajinského nebe před ruskými vzdušnými útoky v podobě poskytnutých systémů Patriot nebo Iris-T. „Německo poskytlo jeden z největších příspěvků do budování ukrajinského systému protivzdušné obrany,“ řekl prezident.

„Místopředseda slovenského parlamentu Danko se sešel s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Mluvili o ekonomické spolupráci či válce na Ukrajině,“ píše ruská tisková agentura TASS.

„Jsme první delegací z Unie, se kterou může Ruská federace konečně navázat diplomatické vztahy,“ uvedl na síti X Danko. Podle něj nabízí rozvoj rusko-slovenských vztahů nové obchodní možnosti. „Ministr zahraničí Sergej Lavrov i předsedkyně Rady federace Valentina Matvijenková se shodli na tom, že obchodovat je možné pouze s těmi, kteří jsou ochotni zasednout k jednacímu stolu“, dodal. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil na síti X další video z výslechu zajatého severokorejského vojáka. Zajatec mimo jiné uvádí, že před nasazením netušil nic o Rusku nebo Ukrajině a tamním způsobu života. Ukrajinské vojáky prý měli rozlišovat od civilistů pomocí kartiček, které měli lidem nabízet. „Kdo vybral ten s obrázkem domu, měl být považován za civilistu a propuštěn, kdo vybral ten se zbraní, měl být zajat,“ tvrdí na videu Severokorejec. 

„Svět se dozví celou pravdu o tom, jak Rusko zneužívá tyto chlapce, kteří vyrostli v naprostém informačním vakuu, naprosto neznalí Ukrajiny, a kteří jsou Ruskem využíváni pouze k prodloužení a eskalaci této války,“ napsala hlava ukrajinského státu. 

V Saratovské oblasti byl zaveden nouzový režim meziobecní úrovně k likvidaci požáru v Engelsu, kde došlo ke škodám po útoku bezpilotního letounu, uvedl tamní gubernátor Roman Busargin. V ruském městě Engels Ukrajinci podle svých slov zasáhli sklad ropy. Mělo jít o součást útoku na vojenskou infrastrukturu Ruska, který ukrajinský generální štáb označil za největší v historii tohoto konfliktu.   

Ukrajinské ministerstvo obrany na sociální síti X upřesnilo některé cíle dnešního největšího vzdušného úderu na vojenskou infrastrukturu Ruska. 

„Mezi cíli jsou mimo jiné: Sklad ropy v Engelsu v Saratovské oblasti. Brjanský chemický závod ve městě Selco. Tento závod vyrábí munici pro dělostřelectvo, odpalovací systémy vícenásobných raket, letectvo, strojírenská zařízení a komponenty pro řízené střely Kh-59. A ropná rafinerie a závod Kazanorgsintez v Saratově,“ uvedlo. 

„Ničení ruských vojenských zařízení pokračuje. Sláva Ukrajině!“ uzavřel úřad. 

Obyvatelé zemí visegrádské čtyřky, tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, si váží práce Ukrajinců, ale nepodporují rychlé přijetí Ukrajiny do Evropské unie. O poznatcích z průzkumu profesora Piotra Dlugosze z krakovské univerzity UKEN dnes napsal polský list Rzeczpospolita.

Tento průzkum podle deníku ukazuje, že ve všech zemích V4 je všeobecně přijímáno poskytování humanitární pomoci Ukrajině, ale přítomnost samých Ukrajinců je vnímána negativně. Polsko se v této souvislosti odlišuje nejvyšší úrovní sympatií vůči Ukrajincům, jakkoli si Poláci uvědomují zápory masové přítomnosti uprchlíků v zemi.

Koalice má v Senátu potíže s prosazením trestnosti neoprávněné činnosti pro cizí moc. Ústavně-právní výbor nepodpořil a pouze o jeden hlas nenavrhl zrušení této změny, kterou by měla přinést novela o prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Výbor pro sociální politiku úpravu podle senátorky Daniely Kovářové (nezávislá) odmítl. Senát by měl o novele rozhodovat příští středu, předtím ji ještě projedná bezpečnostní výbor.

Sporné ustanovení je podle kritiků formulováno příliš obecně a je zneužitelné. Navíc s novelou přímo nesouvisí, a je podle nich proto ústavně nepřípustným přílepkem. Proti novému trestnému činu se postavily nejen obě zástupkyně opozice, ale také předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 a místopředseda senátního ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK).

Česká republika je nově připravená přejít v případě výpadků ruské ropy z ropovodu Družba na plné zásobování ropou západní cestou ropovody TAL a IKL.Technologické úpravy pro rozšíření italského ropovodu TAL jsou hotové a technologie je funkční. Nyní pokračují testy a certifikace.

Nadále platí, že se má Česko od ruské ropy odstřihnout v polovině letošního roku, jak vláda oznámila loni v červnu. Kapacita západních ropovodů dosáhne až osmi milionů tun ropy ročně, což zcela pokryje spotřebu rafinerií v Česku. Novinářům to dnes řekli premiér Petr Fiala (ODS) a generální ředitel MERO ČR Jaroslav Pantůček v Centrálním tankovišti ropy Nelahozeves.

Soud v Moskvě uložil americké technologické společnosti Google pokutu přes osm miliard rublů (1,92 miliardy korun) za to, že se nepodřídila předchozímu peněžitému trestu. Informovala o tom dnes agentura TASS s odvoláním na vyjádření soudu.

Google, podobně jako jiné západní společnosti, z Ruska odešel poté, co ruská vojska v únoru 2022 v plném rozsahu vpadla na Ukrajinu. Soud uvedl, že Google byl uznán vinným z vyhýbání se výkonu správního trestu, a proto mu byla vyměřena nová pokuta ve výši 8,008.684.193 rublů a 68 kopějek, uvedla tisková služba soudu.

Ukrajinské ozbrojené síly dnes uvedly, že v noci na dnešek uskutečnily svůj dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách v průběhu dne informovaly také ruské zdroje.

Slováci ani po částečném obnovení činnosti některých pracovišť katastru, jehož informační systém před více než týdnem zasáhl kybernetický útok, nevyřídí některé praktické záležitosti. Zástupci geodetů dnes upozornili, že nadále nelze vyhotovovat dokumenty potřebné ke kolaudaci staveb. Lidé na sociálních sítích i opozice tvrdili, že na otevřených úřadech katastru funguje jen podatelna.

Slovenské ministerstvo vnitra i úřad geodezie, kartografie a katastru (ÚGKK) už předem oznámily, že katastrální odbory budou prozatím pracovat jen v omezeném režimu. Zájemci také nemají přístup například k elektronickému systému s údaji z katastru nemovitostí.

Země NATO si v Baltském moři vyhrazují právo zakročit proti jakémukoli plavidlu, které je podezřelé z obcházení sankcí nebo představuje hrozbu. Lídři zemí kolem Baltského moře to dnes uvedli ve společném prohlášení po setkání v Helsinkách. Generální tajemník NATO Mark Rutte po schůzce oznámil novou operaci zaměřenou mimo jiné na ochranu podmořských kabelů v Baltském moři. Rutte řekl, že nová alianční aktivita v Baltském moři ponese označení Baltská stráž (Baltic Sentry), uvedla agentura AP.

Rutte podle agentury Reuters řekl, že aliance zřídí baltské centrum, jehož součástí budou vojenské lodě, hlídkové letouny či menší čluny a námořní drony, které budou provádět „rozšířený průzkum a odstrašení“. Je důvod k vážnému znepokojení a ochrana infrastruktury má pro země NATO nejvyšší důležitost, zdůraznil Rutte. Potenciální hrozby vůči této infrastruktuře podle něj budou mít důsledky. Rutte ujistil, že NATO bude spolupracovat s provozovateli podmořské infrastruktury na její lepší ochraně.

Opozice na Slovensku navrhne ve sněmovně vyslovení nedůvěry kabinetu čtyřnásobného premiéra Roberta Fica. Na společné tiskové konferenci lídrů opozičních stran to dnes řekl šéf hnutí Progresivní Slovensko (PS) Michal Šimečka. Opozice však nemá ve sněmovně dostatek hlasů na odvolání vlády, která nastoupila do úřadu předloni v říjnu.

„Slovensko se propadá. Jsme chudší než drtivá většina jiných evropských států. Máme horší zdravotnictví, horší vzdělání, horší infrastrukturu. Je to zodpovědnost Roberta Fica,“ uvedl Šimečka, který také kritizoval prosincovou schůzku Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jehož země v únoru 2022 vojensky napadla Ukrajinu. Podle opozice Fico selhává při vládnutí a v zahraničí dělá Slovensku ostudu.

Rusko bude čekat konkrétní iniciativy od Spojených států, včetně schůzky na nejvyšší úrovni. Počká si také na stanovisko zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Ukrajiny, až se ujme funkce. Uvedl to dnes podle tiskových agentur ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Rovněž řekl, že Rusko je připraveno jednat o bezpečnostních zárukách „pro zemi, která se nyní nazývá Ukrajina, anebo pro část této země“.

Kreml se v pondělí vyjádřil, že otázka bezpečnostních záruk pro obě znepřátelené strany, Rusko a Ukrajinu, by měla být nedílnou součástí jakékoliv možného urovnání konfliktu, připomněla agentura Reuters.

Dvě německé opoziční strany dnes uvedly, že jsou připraveny podpořit nový balík vojenské pomoci Ukrajině, jehož schválení údajně blokuje kancléř Olaf Scholz. Časopis Der Spiegel minulý týden napsal, že ministerstva zahraničí a obrany připravila balík v hodnotě zhruba tří miliard eur (75 miliard Kč). Jeho schválení před únorovými parlamentními volbami podle magazínu ale zablokoval Scholz, který se bojí, že by tím mohl odradit některé voliče sociální demokracie (SPD).

„Už v listopadu jsme avizovali, že jsme připraveni podpořit balík ve výši tří miliard eur na dodatečnou pomoc Ukrajině,“ uvedl předseda Svobodné demokratické strany (FDP) Christian Lindner v rozhovoru s mediální skupinou Bayern. S financováním by podle něj nebyl problém, nemusela by se kvůli tomu porušit ani ústavně zakotvená dluhová brzda.