Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Vladimir Putin dnes prohlásil, že vidí světlo na konci tunelu ve vztazích Ruska s USA a doufá, že první kroky jsou základem jejich úplného obnovení. Uvedl to při návštěvě ruského jaderného výzkumného centra, když odpovídal na otázky novinářů, informuje agentura Reuters. „Jsem přesvědčen, že vůdčí schopnosti současného prezidenta Trumpa jsou dobrou zárukou, že se vztahy obnoví,“ uvedl ruský lídr, podle kterého zůstávají USA a Rusko po summitu na Aljašce v kontaktu.
„S příchodem prezidenta Trumpa se podle mě konečně objevilo světlo na konci tunelu. A nyní jsme měli velmi dobré, smysluplné a upřímné setkání na Aljašce,“ řekl Putin. „Další kroky nyní závisí na vedení Spojených států,“ dodal podle agentury Reuters.
Donald Trump dnes prohlásil, že do dvou týdnů by mělo být jasné, zda došlo k pokroku ve snahách ukončit válku na Ukrajině; přitom se zmínil o možnosti uvalit další sankce proti Rusku. Trump novinářům v Oválné pracovně Bílého domu řekl, že „není spokojen“ s žádným aspektem dosavadních mírových snah.
Americký prezident se před týdnem na Aljašce setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, ale zatím se mu nepodařilo domluvit trojstranné jednání za účasti ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. „Je tam obrovská nenávist,“ poznamenal Trump. „Ale uvidíme, co se stane. Myslím, že za dva týdny budeme vědět, jakým směrem se vydám,“ dodal. Trump podle Reuters řekl, že se rozhoduje mezi tím, že uvalí na Rusko „masivní sankce“, nebo tím, že nepodnikne nic a řekne „je to váš boj“.
Územní ústupky Ukrajiny, které požaduje Rusko, jsou past ruského prezidenta Vladimira Putina, řekla ve vysílání BBC šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Mluvila také o důležitosti důvěryhodných a rozsáhlých bezpečnostních záruk pro Ukrajinu i dalších sankcích.
Kallasová uvedla, že od summitu Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se odehrál minulý týden na Aljašce, získal ruský prezident vše, co si mohl přát. „Putin se jen směje a nepřestává zabíjet. Zapomínáme, že Rusko zatím nikdy v ničem neustoupilo,“ řekla. Putinovy požadavky na to, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, označila Kallasová za past a varovala západní státy před tlakem na Kyjev.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) připomněl také, že skrze českou muniční iniciativu Ukrajina letos dostala už milion kusů velkorážové munice, cílem pro letošek je 1,8 milionu kusů. „Česko je největší dodavatel munice ráže 155 milimetrů na Ukrajinu. Naše role je, dovolím si použít to slovo, nenahraditelná,“ podotkl šéf diplomacie.
„Je to muniční iniciativa, která pomohla Ukrajině udržet se na nohou a odrážet ruské útoky. Rusko 'zvětšilo' své kontrolované území jen o necelých 6000 kilometrů čtverečních, tedy o necelé jedno procento Ukrajiny. Přes milionové oběti, které tam padly, Rusko nezískalo žádný strategický zisk,“ míní Lipavský. V Česku se podle něj také vycvičilo 10.000 ukrajinských vojáků a v červenci vláda schválila program, který zajistí výcvik budoucích ukrajinských pilotů letounů F-16.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) vyzdvihl důležitost koalice ochotných, která sdružuje země pomáhající Ukrajině. Řeší podle něj správně nejen vojenskou pomoc, ale i sankce či omezení cen ropy. „Je unikátní tím, že přesahuje rámec Evropské unie i Severoatlantické aliance (NATO),“ uvedl. Kromě vedoucí role Spojeného království, Německa či Francie hovořil i o zapojení Kanady, Turecka, Austrálie, Nového Zélandu či Japonska.
Estonsko je připraveno zapojit se do bezpečnostních záruk pro Ukrajinu vojenskou jednotkou o síle až jedné roty, uvedl estonský premiér Kristen Michal.
„Dnes je generální tajemník NATO Mark Rutte na návštěvě Ukrajiny. Během našeho setkání jsme diskutovali především o tom, jaké další společné kroky mohou Ukrajině a celé Evropě zajistit větší bezpečnost a přiblížit skutečný konec války,“ uvedl prezident Volodymr Zelenskyj na síti X. „Nejdůležitější jsou v tomto ohledu naše diplomacie, bezpečnostní záruky a zbraně pro naše vojáky,“ doplnil.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl stanici NBC News, že se neplánuje schůzka mezi prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Kremlu je podle něj připraven se setkat s ukrajinským vůdcem, až bude připravena agenda summitu, což prý nyní není.
Ruský útok na město Kupjansk v Charkovské oblasti si vyžádal jednu oběť na životě. Další tři osoby utrpěly šok. „Zahynula 66letá žena, těžký šok utrpěl 54letý muž a ženy ve věku 53, 57 a 65 let,“ uvedl server Suspilne.
Návratové centrum pro Ukrajince v Česku nevznikne, v Praze zůstane dosavadní středisko pro pomoc Ukrajincům. Projekt se neuskuteční kvůli tomu, že na Ukrajině po restrukturalizaci vlády zaniklo ministerstvo národní jednoty. Není tak jasné, kdo projekt převezme. Dnes to uvedl Český rozhlas. Centrum mělo poskytovat Ukrajincům podporu při dobrovolných návratech do země.
NATO a Spojené státy se budou podílet na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, uvedl v Kyjevě šéf NATO Mark Rutte.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Kyjevě. „Rusko dělá vše pro to, aby zabránilo mému setkání s Putinem,“ řekl.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí dalších tří ukrajinských obcí – konkrétně vesnic Rusyn Jar, Volodymyrivka a Katerynivka v Doněcké oblasti. Agentura Reuters uvedla, že tuto informaci nemohla nezávisle ověřit, Kyjev se zatím nevyjádřil. Ruské síly se postupně přibližují ke klíčové ukrajinské obranné linii.
Ruské síly se pomalu, ale setrvale prosazují v bojích o každý metr v převážně zdevastovaných částech východní Ukrajiny, kde zůstává jen málo obyvatel nebo neporušených budov, napsala agentura AFP. O den dříve Moskva oznámila dobytí obce Oleksandro-Šultyne a ve středu hlásila, že se ruské síly zmocnily vesnic Pankivka a Suchecke ve stejném regionu a také Novoheorhijivky v Dněpropetrovské oblasti.
Učitelka Martina Bednářová se odvolala proti rozsudku, který jí uložil podmíněný trest a tříletý zákaz učení za popírání ruských zločinů na Ukrajině. Upozornila na to dnes Česká televize (ČT). Kauzou se tak bude potřetí zabývat pražský městský soud. Bednářová kandiduje do Sněmovny za hnutí Stačilo!, je trojkou pražské kandidátky. Z justiční databáze vyplývá, že odvolání podala 20. srpna. Trestní spis se tedy stále ještě nachází u obvodního soudu a není zřejmé, zda odvolací senát stihne kauzu projednat před říjnovými volbami.
„Odvolání podala obžalovaná, směřuje do všech výroků rozsudku zdejšího soudu ze dne 29. května 2025, kterým byla obžalovaná za přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání sedmi měsíců podmíněně s odkladem na zkušební dobu v trvání 20 měsíců,“ sdělil ČT mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 6 Ivo Brand.
Nepravomocný rozsudek Bednářové vedle podmínky a zákazu činnosti uložil také povinné absolvování kurzu na posílení mediální gramotnosti. Soudkyně v květnu zdůraznila, že žena nečelí stíhání za své názory, ale za to, že k jejich šíření zneužila postavení učitelky.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk příští středu společně navštíví Moldavsko. V den, kdy tato bývalá sovětská republika oslaví 34. výročí své nezávislosti, chtějí návštěvou vyjádřit podporu bezpečnosti a suverenity země.
Moldavsko sousedí s Ukrajinou, která se brání ruské agresi, a s Rumunskem, které je členem Evropské unie i NATO. Zemi, která má zhruba 2,5 milionu obyvatel, čekají 28. září parlamentní volby. Vládnoucí většina v nich bude chtít pojistit proevropské směřování země. Podle posledního průzkumu z poloviny července má k jasnému vítězství v parlamentních volbách nakročeno proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maiy Sanduové.
Moldavsko patří k nejchudším státům v Evropě. Současná prozápadní vláda opakovaně obviňuje Moskvu z vměšování do vnitřních záležitostí ve snaze udržet bývalou sovětskou zemi ve své sféře vlivu a zmařit její snahu o vstup do Evropské unie do roku 2030. Moskva obvinění odmítá. Mezinárodně uznávané hranice Moldavska přitom zahrnují i proruský separatistický region Podněstří.
Ukrajinští obránci se chlubí nově nasazenými raketami Flamingo (Plameňák), jež donesou 1150kilogramovou hlavici až na 3000 kilometrů. Výrobce, tajná továrna Fire Point, zpřístupnil videozáběry z akce.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak plánuje reformovat strukturu úřadu angažováním vojáků nebo veteránů s bojovými zkušenostmi, kteří by měli tvořit podstatný počet zaměstnanců.
„Řeč je o pracovnících na všech úrovních. Ve všech odděleních... Protože právě tito lidé jsou měřítkem cti, morálky a oddanosti Ukrajině. Nehledají výmluvy, hledají řešení, jak dosáhnout výsledku,“ napsal Jermak na platformě Telegram. Jako příklad uvedl svého zástupce plukovníka Pavla Palisu, který dříve velel 93. samostatné mechanizované brigádě.
„Ve válce byl odpovědný za životy svých podřízených a úspěšnost bojových operací. Nyní v úřadu prokazuje stejnou rychlost, čestnost a zásadovost,“ pokračoval Jermak, který dále napsal, že podobná „kultura by se měla v budoucnu rozšířit na celou státní správu“. Vyzval i další sféry ukrajinské společnosti jako podniky nebo kulturní zařízení, aby přijímaly veterány. Poznamenal, že ne všichni jsou původně profesionální vojáci a mnoho z nich se přidalo k armádě dobrovolně, přičemž někteří pracovali v úspěšných společnostech.
Šéfka tajných služeb Spojených států Tulsi Gabbardová zakázala sdílet informace o jednáních o ukončení války na Ukrajině s partnery v alianci zpravodajských služeb Five Eyes (FVEY), která kromě USA zahrnuje Británii, Kanadu, Austrálii a Nový Zéland.
Směrnice klasifikuje všechny analýzy a informace související s jednáním o míru mezi Ruskem a Ukrajinou jako „bez šíření do zahraničí“; tyto informace nesmějí být sdíleny s žádnou jinou zemí ani cizími státními příslušníky, uvedly zdroje CBS News.
Návratové centrum pro pomoc Ukrajincům s dobrovolným návratem do vlasti v Česku nevznikne, v Praze zůstane dosavadní středisko pro pomoc Ukrajincům. Projekt se neuskuteční kvůli restrukturalizaci vlády Ukrajiny, kdy zaniklo ministerstvo národní jednoty. „Není jasné, kdo si tento projekt po zrušení ministerstva převezme. Proto jsme se rozhodli ponechat v Praze dosavadní středisko pro pomoc Ukrajincům, které funguje už dva roky pod vedením mezinárodní organizace ICMPD,“ řekla Českému rozhlasu ředitelka Odboru mezinárodní spolupráce ministerstva vnitra Kateřina Flaigová.
Pro návratové centrum je klíčové, aby vznikla zrcadlová instituce i na Ukrajině. „Tam by měla být nastavena struktura, která bude lidi přijímat zpátky. Zatím je to ale na ukrajinské straně nevyřešené,“ uvedla.
Do Maďarska i na Slovensko neteče ropa ropovodem Družba, výpadek po ukrajinských útocích na ropovod potrvá nejméně pět dnů. Ministři zahraničí Slovenska a Maďarska to uvedli ve společném dopise Evropské komisi (EK). Stěžují si v něm na útoky ukrajinských sil na uvedený ropovod.
