Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Ukrajina, USA a Izrael jednají o poskytnutí až 8 systémů Patriot Kyjevu. O obrysech dohody, která ještě není uzavřena, jednali ministři a vysocí úředníci tří zemí, uvedly zdroje Financial Times.
Mezi klíčová témata setkání Volodymyra Zelenského s premiérem Petrem Fialou (ODS) patřily dělostřelecká munice a cesta Ukrajiny do Evropské unie a do NATO. „Zdůraznil jsem důležitost české iniciativy, jejíž cílem je obstarat potřebnou dělostřeleckou munici pro Ukrajinu. Munice už pomáhá našim bojovníkům na bojišti,“ komentoval schůzku Zelenskyj. Uvedl, že s předsedou české vlády hovořil rovněž o přípravě bilaterální bezpečnostní dohody. „Jsem Česku vděčný za to, jak významně Ukrajinu podporuje,“ dodal Zelenskyj.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko dnes vyměnil ministra zahraničí. Sjarhije Alejnika, který se stal šéfem diplomacie na konci roku 2022 po nečekaném úmrtí Uladzimira Makeje, střídá dvaapadesátiletý Maksim Ryžankov, dosavadní první zástupce šéfa prezidentské kanceláře. Jejím šéfem se nově stal dosavadní velvyslanec v Moskvě Dzmitryj Kruty (43).
Nezávislý běloruský server Naša Niva informoval o sebevraždě bývalého běloruského velvyslance v Německu, který podle něj vyskočil z okna, protože nevydržel výslechy Lukašenkovy tajné služby KGB poté, co jej Lukašenko z Berlína odvolal.
Summit EU vyzval k posílení vojenské podpory Ukrajině. Podle představitelů unijních zemí jsou k ochraně ukrajinského obyvatelstva i kritické energetické infrastruktury naléhavě potřeba zejména systémy protivzdušné obrany, munice a rakety. Vyplývá to ze závěrů jednání, na kterých se dnes šéfové států a vlád podle diplomatických zdrojů ČTK shodli.
Unijní lídři měli možnost o situaci diskutovat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který byl v Bruselu. Česko na dvoudenním zasedání Evropské rady, které začalo dnes odpoledne, zastupuje premiér Petr Fiala.
Muž s ukrajinským a ruským občanstvím, který se nedávno u Paříže poranil výbušninou a následně byl zadržen, chtěl provést útok na pařížský hobbymarket. S odkazem na vyšetřovatele to dnes napsal francouzský deník Le Monde. Útok byl podle listu součástí sabotážního plánu řízeného z Moskvy a namířeného proti evropským zemím, které se stavějí proti invazi ruských vojsk na Ukrajinu.
Muž s východoukrajinského Donbasu se podle vyšetřovatelů z protiteroristického oddělení chystal spáchat útok na hobbymarket na severu francouzské metropole. Výbušninu tam chtěl podle dosavadních zjištění umístit v noci, protože nechtěl ohrozit lidi, píše Le Monde.
Rusko dnes zaútočilo na Charkov klouzavou bombou FAB-500 a zranilo 4 osoby. Při útoku 27. června byli zraněni nejméně čtyři lidé a další dva utrpěli šok, informoval gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syniehubov.
Mezinárodní olympijský výbor schválil další skupinu ruských a běloruských sportovců, kteří se jako neutrální smějí zúčastnit her v Paříži. Mezi 14 dnes zveřejněnými jmény ze tří sportů jsou například ruští tenisté Daniil Medvěděv a Andrej Rubljov nebo někdejší jednička světového žebříčku Viktoria Azarenková z Běloruska.
Celkově zatím MOV povolil startovat na pařížských hrách 22 ruským a 17 běloruským sportovcům. O jménech ze zápasu, vzpírání, cyklistiky a skoků na trampolíně informovali funkcionáři 15. června, dnes přidali zástupce tenisu, střelby a veslování.
Sedm z deseti uprchlíků z Ukrajiny nad 60 let, kteří žijí sami, nedokáže pokrýt nečekaný výdaj 2500 korun. Nezvládne to taky víc než polovina uprchlických domácností se staršími členy. Ve svém výzkumu o vysídlených to zjistila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Výsledky dnes poskytla ČTK. Do průzkumu se zapojilo od poloviny února do konce března 403 lidí nad 60 let. Pro daný čas a místa zkoumání jsou zjištění podle autorů reprezentativní.
Průzkum je součástí projektu IOM o vysídlení s názvem Displacement Tracking Matrix (DTM). V Česku začal předloni v červnu. Má mapovat pohyb, záměry a potřeby vysídlených. Podle statistik ministerstva vnitra pobývalo k nedělní půlnoci v Česku zhruba 358.700 lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Z nich bylo více než 65 let 4505 mužům a 9572 ženám.
Profesní sdružení amerických novinářů The National Press Club a 18 organizací zaměřených na ochranu svobody tisku vyzývají administrativu amerického prezidenta Joea Bidena, aby novinářku Alsu Kurmaševovou označila za neoprávněně vězněnou osobu. Informovalo o tom Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), pro kterou rusko-americká novinářka zadržovaná v Rusku pracuje.
Kurmaševová, která žije s rodinou v Praze, skončila v Rusku ve vazbě kvůli obvinění, že se v zemi nezaregistrovala jako takzvaná zahraniční agentka a že šířila falešné zprávy o ruské armádě, jak Moskva označuje informace, které neodpovídají oficiálnímu popisu ruské invaze na Ukrajinu.
Ukrajina podepsala dlouhodobé bezpečnostní dohody s Estonskem a Litvou. Podle dohod podepsaných 26. června v Bruselu budou Tallinn a Vilnius poskytovat Ukrajině dlouhodobou vojenskou a finanční pomoc.
Český premiér Petr Fiala se dnes v Bruselu na okraj summitu EU setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Diskutovali spolu o bilaterálních vztazích, včetně bezpečnostní a ekonomické spolupráce, uvedl Fiala na sociální síti X. Zelenskyj ho rovněž informoval o situaci na frontové linii.
Všech 116 tanků Abrams zakoupených ve Spojených státech z vyřazované výzbroje americké námořní pěchoty je v Polsku. Dnes o tom informovala polská agentura, která má na starosti armádní nákupy. Tanky Abrams ve verzi M1A1 ve vybavení polské armády vyplní mezery po obrněncích, které Polsko předalo Ukrajině na obranu před ruskými invazními silami. Ve středu do Polska dorazila poslední dodávka, kterou tvořilo 47 tanků a 26 dílenských vozidel.
Nedávná ruská ofenziva v oblasti Charkova podle ukrajinského prezidenta ukázala, že dosavadní mezinárodní tlak na Moskvu není dostatečný. Volodymyr Zelenskyj to uvedl ve svém projevu k unijním prezidentům a premiérům na úvod dnešního jednání Evropské rady v Bruselu. Prvním tématem, o kterém dnes unijní lídři začali jednat, je právě Ukrajina, následně by měli hovořit o Blízkém východě, obraně a bezpečnosti a rovněž o obsazení nejvyšších postů v EU.
„V květnu se (ruský prezident Vladimir) Putin pokusil rozšířit válku zahájením ofenzivy na východě naší země, ale díky statečnosti našich lidí a rozhodnutím vás, našich partnerů, jsme tuto ruskou ofenzivu zastavili,“ uvedl Zelenskyj. „Tato nová ruská ofenziva ukázala, že existující tlak na Rusko kvůli válce není dostatečný,“ dodal ukrajinský prezident a požádal zejména o to, aby veškerá slíbená podpora byla na Ukrajinu doručena co nejdříve.
Česko, Polsko a Německo zaslaly dopis šéfce Evropské komise, ve kterém žádají, aby Evropská unie dávala více peněz do zemí, které hostí velké množství ukrajinských uprchlíků. V Bruselu to dnes uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Dopis zdůrazňuje, že tyto tři země mají na svém území více než polovinu ukrajinských uprchlíků, i proto by měla Evropa těmto zemím poskytovat zvláštní finanční příspěvek, zvláště na podporu sociální péče, bydlení či vzdělávání.
„Kapacity našich zemí jsou napjaté: více než 50 procent ukrajinských uprchlíků, kteří vstoupili do Evropské unie, žije v Německu, v Polsku a v České republice,“ píší v dopise, který má ČTK k dispozici, německý kancléř Olaf Scholz, polský premiér Donald Tusk a český premiér Petr Fiala.
Evropská unie a Ukrajina dnes v Bruselu podepsaly bezpečnostní dohodu, jež slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu, který se už více než dva roky brání ruské invazi. Dohodu podepsali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podobné bilaterální dohody dosud Ukrajina uzavřela s několika západními spojenci. Dnes k nim přibyly ještě Litva a Estonsko.
„Vždy jsme říkali, že pokud dojde k použití jaderných zbraní na bojišti, bude velmi obtížné kontrolovat další scénář," prohlásil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. „Musíme udělat vše pro to, aby to tam nesklouzlo, protože podle mého hlubokého přesvědčení není možné zajistit ohraničenou jadernou válku a vítězství v ní,“ uvedl v ruské televizi. „Západní provokatéři, západní testovači ruské síly zjevně předpokládají něco jiného. Ale pokud dojde k opravdu vážnému střetu, nebudou ho moci přečkat ve svých bunkrech,“ dodal diplomat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přicestoval do Bruselu na jednání s unijními prezidenty a premiéry a podepsat bezpečnostní dohodu s EU. S lídry chce Zelenskyj hovořit o dalších krocích Ukrajiny, pomoci, kterou země urgentně potřebuje, ale také o přípravě druhého mírového summitu. Podle zdrojů ČTK má mít ukrajinský prezident i několik bilaterálních jednání, včetně schůzky s českým premiérem Petrem Fialou či slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim.
„Ukrajina v posledních dnech oficiálně zahájila jednání o členství v EU. Dnes jsem v Bruselu, abych se zúčastnil zasedání Evropské rady a poděkoval evropským vůdcům za jejich jednotu a za potvrzení nezvratnosti našeho směřování na cestě do Evropy,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.
„Podepíšeme tři bezpečnostní dohody včetně jedné s EU jako celkem. Tato dohoda vůbec poprvé zakotví závazek všech 27 členských států poskytnout Ukrajině rozsáhlou pomoc bez ohledu na jakékoli vnitřní institucionální změny,“ dodal ukrajinský prezident. Jakých států se týkají zbývající dvě bezpečnostní dohody, nebylo bezprostředně jasné.
Česko na iniciativu na dodávky dělostřelecké munice na Ukrajinu přispělo téměř 866 miliony korun. Na dnešní tiskové konferenci před odletem do Bruselu na zasedání Evropské rady to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Peníze vyčleněné českou vládou budou podle ministerského předsedy vynaloženy na nákup munice od české společnosti STV Group.
V první dodávce bylo na Ukrajinu doručeno až 50.000 kusů dělostřelecké munice, Česko na tom spolupracovalo s Německem, řekla ministryně obrany Jana Černochová.
