Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online přenosu z dění kolem Ukrajiny. Pokračuje zase zítra, teď přejeme klidnou noc.
Volodymyr Zelenskyj by podle dvou zdrojů agentury Reuters mohl v nadcházejícím týdnu navštívit Spojené státy, aby s Donaldem Trumpem osobně projednal vyjednávaný mírový plán. Podle jednoho ze zdrojů by tématem schůzky mohly být nejcitlivější body amerického plánu, například otázka území. Plán, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část svého území, včetně oblastí, které Moskva ani nedokázala vojensky obsadit. Datum možné schůzky Trumpa se Zelenským ale zatím podle informací Reuters stanoveno nebylo.
„Charkov čelí masivnímu útoku,“ uvedl na telegramu starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov s tím, že zahynuli tři lidé. Šéf oblastní správy Oleh Syněhubov mezitím informoval o osmi zraněných. Zaznamenáno bylo 15 útoků v šesti částech města.
„Je důležité, že hovoříme se zástupci USA a jsou zde signály, že nám tým prezidenta Trumpa naslouchá,“ uvedl ukrajinský prezident Zelenskyj ve večerním videoprohlášení.
V pondělí budou jednání podle šéfa americké diplomacie pokračovat. Marco Rubio také poznamenal, že neviděl žádný evropský protinávrh k tomu americkému, který je předmětem jednání. O evropských úpravách amerického návrhu přitom dnes informovala agentura Reuters.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes večer po jednání s ukrajinskou delegací v Ženevě uvedl, že bylo dosaženo obrovského pokroku ohledně plánu na ukončení války na Ukrajině, píše agentura Reuters. Poznamenal ale zároveň, že práce bude pokračovat a stále zbývá doladit některé detaily, jako jsou role EU a NATO. Zároveň bude zapotřebí návrh předložit Rusku, protože to s ním bude muset souhlasit.
„Čína by mohla sehrát určitou roli,“ komentoval německý kancléř Friedrich Merz, a „vyvinout větší tlak na Rusko, aby ukončilo“ válku na Ukrajině. Merz se tak vyjádřil po „velmi dlouhém“ rozhovoru s čínským premiérem Li Čchiangem pro Deutsche Welle. Je připraven to probrat s prezidentem Si Ťin-pchingem při své cestě do Číny příští rok.
Jednání mezi ukrajinskou a americkou delegací pokračuje. Jejich hlavy Marco Rubio a Andrij Jermak předstoupili před novináře, aby je krátce informovali o vývoji. Šéf americké diplomacie ale uvedl, že v tuto chvíli nebude odpovídat na otázky, protože se vrátí za zhruba jednu až dvě hodiny. „Zatím jsme vedli možná nejproduktivnější a nejsmysluplnější jednání v celém tomto procesu,“ řekl Rubio, v jehož delegaci je Trumpův zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
„První kolo jednání s americkou delegací v Ženevě právě skončilo. Chci potvrdit, že jsme měli velmi produktivní první kolo jednání s váženou americkou delegací. Dosáhli jsme velmi dobrého pokroku a směřujeme k spravedlivému a trvalému míru,“ tweetuje Andrij Jermak, šéf kanceláře a pravá ruka prezidenta Zelenského. „Upřímně děkujeme našim velkým přátelům – Spojeným státům, osobně prezidentovi a jeho týmu – za jejich odhodlání přinést mír. Velmi brzy dnes proběhne druhé setkání, kde budeme pokračovat v práci na společných návrzích za účasti našich evropských partnerů. Konečná rozhodnutí budou přijata našimi prezidenty,“ dodal Jermak z Ženevy.
Jednání USA a Ukrajiny v Ženevě podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře i amerického ministra zahraničí přineslo posun, píše Reuters.
„Mluvil jsem s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Naše týmy v Ženevě spolupracují s partnery a je velmi důležité, aby bylo dosaženo praktického výsledku a aby to přiblížilo Ukrajinu a celou Evropu k trvalému míru a bezpečnosti,“ tweetuje zatím ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Koordinujeme pozice a je důležité, že dialog probíhá, diplomacie je aktivní, doufáme, že partneři vyslyší naše argumenty. Vedení Spojených států je důležité, jsme vděční za vše, co Amerika a prezident Trump dělají pro bezpečnost, a zachováváme maximální konstruktivitu,“ reagoval na stížnost Donalda Trumpa, že Ukrajina neprojevila vděčnost za jeho snahy.
Evropská delegace na jednáních v Ženevě předala upravenou verzi amerického plánu na ukončení války na Ukrajině, informuje agentura Reuters s odkazem na dokument, který má k dispozici.
Evropský dokument navrhuje, aby byl počet ukrajinských sil omezen na 800.000 v časech míru, nikoliv na 600.000 obecně, jak uvádí 28bodový plán představený administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropský návrh dále uvádí, že „jednání a výměny území začnou na linii kontaktu“.
V Ženevě začalo po ostatních schůzkách už i jednání ukrajinské a americké delegace o americkém plánu na ukončení války, píše Reuters s odkazem na informovaný zdroj. Americkou delegaci vedou ministr zahraničí Marco Rubio a zmocněnec prezidenta Trumpa Steve Witkoff. V čele ukrajinského týmu jsou šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak a náměstek ministra zahraničí Serhij Kyslycja.
Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov na Telegramu krátce poté, co Trump zveřejnil svůj příspěvek o nevděčnosti, vyjádřil vděk Spojeným státům za spolupráci i přesvědčení, že dnešní jednání v Ženevě přinesou posun. „Oceňujeme, že naši američtí partneři s námi úzce spolupracují, aby pochopili naše obavy a dosáhli tohoto kritického bodu, a očekáváme, že dnes dosáhneme dalšího pokroku,“ poznamenal.
Americký prezident Donald Trump obvinil ukrajinské vedení, že nevyjádřilo žádnou vděčnost za americké snahy. Evropě pak ve stejném příspěvku na síti Truth Social vyčetl, že nadále nakupuje ruskou ropu.
Znovu pak také tvrdil, že pokud by byl hlavou státu v minulém volební období on, Vladimir Putin by nikdy na Ukrajinu nezaútočil. S Joem Bidenem v úřadu si ale prý Putin řekl, že teď má šanci. Ruské síly původně počítaly jen s několikadenní vojenskou operací, Ukrajina se s rozsáhlou zbrojní a další pomocí USA a západních zemí agresi stále brání.
Trump také velkými písmemy napsal, že v této válce všichni prohrávají, zvláště „miliony lidí, které tak zbytečně zemřely“. Dosavadní odhady západních zemí přitom hovoří o tom, že si válka vyžádala statisíce mrtvých a zraněných. Závěrem příspěvku pak Trump zkritizoval Ukrajinu i Evropu. Poznamenal ale také, že Spojené státy nadále prodávají obrovské množství zbraní Severoatlantické alianci, které jsou určeny pro Ukrajinu.
„Členové naší delegace již podali stručné zprávy o výsledcích svých prvních setkání a jednání,“ uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj k mírovému jednání se zástupci evropských zemí a USA v Ženevě. „Pokračuje práce na tom, aby všechny prvky byly skutečně účinné při dosahování hlavního cíle, který náš lid očekává: konečně ukončit krveprolití a válku,“ dodal.
Německý kancléř Friedrich Merz si není jistý, jestli se v příštích několika dnech podaří najít řešení týkající se války na Ukrajině, které si přeje americký prezident Donald Trump. Řekl to dnes v Johannesburgu na summitu zemí G20. Cílem dnešních jednání v Ženevě, kde jsou zástupci Ukrajiny, USA i evropských zemí, je podle Merze vytvořit návrh přijatelný pro Ukrajinu, který bude vycházet z amerického plánu a bude možné jej využít pro rozhovory s Ruskem.
Ukrajinská delegace zahájila setkáním se zástupci zemí Evropy v Ženevě jednání o americkém návrhu na ukončení války na Ukrajině, uvedl šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Nyní podle něj bude následovat schůzka se zástupci Spojených států.
Jednání s ukrajinskou delegací se podle Jermaka zúčastnili bezpečnostní poradci německé, britské a francouzské vlády. „Jsme velmi konstruktivní,“ sdělil k ukrajinskému postoji Jermak, který také na síti X psal o trvalém a spravedlivém míru pro Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zase uvedl, že ukrajinský, americký a evropské týmy jsou v Ženevě navzájem v úzkém kontaktu. Zároveň vyjádřil naději, že „bude výsledek“.
Hranice Ukrajiny není možné měnit silou a její armádu není možné zredukovat tak, aby byla zranitelná vůči útoku, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová k 28bodovém plánu na mír od Spojených států.
V Ženevě se ráno uskutečnilo několik koordinačních schůzek před jednáním o Ukrajině. Na místo přicestoval americký ministr zahraničí Marco Rubio.












