Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Evropská unie je odhodlána řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v příštích dvou letech, včetně podpory jejího vojenského a obranného úsilí, oznámil dnes večer na sociální síti X předseda Evropské rady António Costa. Jeho mluvčí následně oznámila, že lídři EU dosáhli shody na závěrech summitu týkajících se Ukrajiny. Byly nicméně chváleny jen 26 státy; maďarský premiér dal předem najevo, že je nepodpoří. Dnešní schůzky v Bruselu se zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Evropská rada dnes vyslala důležité sdělení: EU je odhodlána řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v příštích dvou letech, včetně podpory jejího vojenského a obranného úsilí. Rusko musí válku okamžitě zastavit,“ napsal Costa.
Rusko odmítá, že by jeho letouny narušily litevský vzdušný prostor. Tvrdí, že stroje v rámci cvičného letu zůstaly nad Kaliningradskou oblastí.
Agentura Bloomberg uvedla, že lídři Evropské unie odložili rozhodnutí o použití zmrazených aktiv ruské centrální banky k vyzbrojování Ukrajiny na prosinec. Publikace uvádí, že toto rozhodnutí bylo učiněno proto, že Belgie požadovala větší záruky, že nebude muset podstupovat rizika spojená s využíváním ruských finančních prostředků.
Agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje píše, že lídři EU požádali Evropskou komisi o vypracování seznamu možných variant dalšího postupu, o kterých budou diskutovat na příštím summitu. Podle zdrojů publikace má EU v úmyslu dosáhnout konečné dohody v této záležitosti do konce roku.
Tisková mluvčí Bílého domu Caroline Leavitt komentovala rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušit schůzku s Vladimirem Putinem, která se měla konat v Budapešti, uvedl server BBC. Leavitt uvedla, že Trumpova jednání s Putinem by se stále mohla uskutečnit, ale aby k nim došlo, musí Washington vědět, že budou produktivní.
„Setkání těchto dvou lídrů není zcela mimo pořad dne. Myslím, že prezident a celá administrativa doufají, že se to někdy může stát znovu,“ řekla Leavitt. „Chceme si však být jisti, že toto setkání povede k hmatatelnému a pozitivnímu výsledku. A že to bude dobré využití prezidentova času.“
„Bohužel v poslední době neviděl z ruské strany dostatek kroků, pokud jde o cestu k míru,“ dodala
Iniciativa Dárek pro Putina za jeden den a několik hodin shromáždila peníze potřebné na raketu s plochou drahou letu Flamingo pro ukrajinskou armádu. O sbírce na raketu pojmenovanou DANA 1 po nedávno zesnulé předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Daně Drábové informovala iniciativa ve středu, dnes odpoledne se podle webu sbírky shromáždilo potřebných 12,5 milionu korun. Drábová se veřejně angažovala v podpoře Ukrajiny, která čelí ruské vojenské agresi.
Dnes kolem 17:30 bylo na kontě sbírky víc než 12,65 milionu korun. Dárců přispělo víc než 8000.
Litevský prezident Gitanas Nausėda oznámil, že ruská vojenská letadla narušila vzdušný prostor země. Na síti X zveřejnil prohlášení, ve kterém uvedl, že porušení se dopustil ruský stíhací letoun a transportní letadlo.
„Důrazně odsuzuji nedávné narušení vzdušného prostoru ruskou stíhačkou a transportním letadlem z Kaliningradské oblasti. Jedná se o do očí bijící porušení mezinárodního práva a územní celistvosti Litvy. A my musíme reagovat,“ řekl Nausėda.
Dodal, že incident „opět potvrzuje důležitost posílení připravenosti evropské protivzdušné obrany“. Podle Nausedy si ministerstvo zahraničí předvolá zástupce ruského velvyslanectví na protest proti „bezohlednému a nebezpečnému chování“.
Rusko se k prohlášení litevského prezidenta zatím nevyjádřilo.
Ruský prezident dnes nové americké protiruské sankce označil za čin, který vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy neposiluje. Považuje je za „nikoli přátelský“ krok a za snahu ukázat tlak na Rusko, píše agentura TASS. Výrazný vliv na ruskou ekonomiku však podle šéfa Kremlu sankce mít nebudou.
Útoky proti cílům hluboko v ruském území s nasazením střel Tomahawk nebo jiných zbraní dalekého doletu by vyvolaly ohromující reakci. Dnes to podle agentury TASS řekl ruský prezident Vladimir Putin.
Ukrajina, která se od února 2022 brání ruské invazi, v posledních měsících žádá Spojené státy, aby jí střely Tomahawk dodaly. Americký prezident Donald Trump ovšem zatím takový krok odmítá udělat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se také vyjádřil k nedávné zprávě deníku Wall Street Journal, která naznačila, že Spojené státy zrušily omezení týkající se používání západních raket k útokům na cíle hluboko v ruském týlu. Informuje o tom BBC. Krátce po této publikaci americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho administrativa takové povolení neudělila. Poznamenal také, že Ukrajina má právo likvidovat rakety jiné než americké výroby a že Washington se do toho nijak nezapojuje.
Zelenskyj potvrdil prohlášení amerického prezidenta a poznamenal: „Nikdy jsme nepoužili americké zbraně na dlouhou vzdálenost proti velmi důležitým cílům v Rusku. To je důležité. Použili jsme různé zbraně s dobrými schopnostmi dlouhého doletu, ale to bylo, řekl bych, pouze v bojových zónách.“
Zelenskyj dodal, že Ukrajina má vlastní zbraně, které dokáží zasáhnout útoky na velkou vzdálenost.
Zmrazená ruská aktiva by neměla být využita pouze na humanitární účely, Ukrajina se potřebuje bránit, uvedl Zelenskyj na tiskové konferenci v Bruselu.
Guvernér Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov oznámil, že při útocích ukrajinských dronů v regionu bylo zraněno 12 obyvatel. Ve svém Telegramu psal o „obchodním objektu“ ve vesnici Streletskoje, který byl dvakrát napaden, a kde se zranilo šest lidí. Ti byli se zraněními od šrapnelů převezeni do městské nemocnice v Belgorodu.
Gladkov navíc píše, že „v Belgorodu zaútočil dron na komplex autobusových zastávek“, kde bylo zraněno také šest lidí, včetně jednoho nezletilého.
Maďarsko je jedinou zemí, kde lze uzavřít mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Dnes to řekl maďarský premiér Viktor Orbán v projevu k výročí protisovětského povstání z roku 1956. Tiskové agentury informují, že Orbánovu projevu předcházel průvod tisíců jeho stoupenců ulicemi maďarské metropole, kteří tak chtěli ukázat sílu tohoto politika, jehož příští rok na jaře po 15 letech u moci čekají zřejmě zatím nejtěžší parlamentní volby.
Americký prezident Donald Trump tento týden oznámil, že plán sejít se se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti odkládá. Orbán v projevu mluvil také o Ukrajině, o níž znovu řekl, že „už není suverénní zemí“, a opět dal najevo, že nechce, aby se stala členem Evropské unie. Navrhuje pro ni strategické partnerství.
Český premiér Petr Fiala se dnes v Bruselu na okraj summitu EU setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Fiala o tom informoval na X.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na summitu v Bruselu vyzval unijní lídry, aby se co nejdříve dohodli na plánu využití zmrazených ruských aktiv v Evropě na podporu bránící se Ukrajiny. Navrhovaný mechanismus pro využití zmrazených ruských aktiv je podle něj zcela legální a spravedlivý. Podle Zelenského Ukrajina použije významnou část těchto aktiv na nákup zbraní od svých evropských spojenců.
Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily těla více než 1000 vojáků padlých ve válce, která pokračuje už čtvrtým rokem. Rusko Ukrajině předalo 1000 těl a Ukrajina Rusku 31, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ruský server RBK.
EU zahrnula do protiruských sankcí i dvě čínské rafinerie a obchodní firmu. Jde zatím o ekonomicky nejvýznamnější krok v tomto ohledu, píše Reuters.
Moskva dnes pohrozila bolestivou odpovědí na jakýkoliv krok, kterým by se Evropská unie pokusila zabavit ruská aktiva zmrazená na evropských účtech. O vyjádření mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové informuje agentura Reuters. O nakládání se zmrazenými ruskými aktivy dnes bude jednat summit EU v Bruselu.
Soukromá indická společnost Reliance Industries zastaví dovoz ropy, kterou odebírá na základě dlouhodobé smlouvy s ruskou společností Rosněfť. S odkazem na dva informované zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Indický podnik reaguje na středeční oznámení amerického ministerstva financí, že Spojené státy zavádějí sankce proti ruským ropným koncernům Rosněfť a Lukoil. Reliance je největším dovozcem ropy do Indie.
Německý kancléř Friedrich Merz dnes při příchodu na summit EU v Bruselu uvedl, že sdílí obavy belgického premiéra Barta de Wevera ohledně takzvané reparační půjčky Ukrajině. Šéf spolkové vlády ale také věří, že se členským státům EU podaří v této otázce udělat krok vpřed.
