Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál

Poskytnutí mobilní digitalizační jednotky Archa III na ochranu a digitalizaci válkou ohroženého ukrajinského kulturního dědictví dnes podpořila vláda. Vyplývá to z výsledků dnešního zasedání. Jde o přímou pomoc České republiky prostřednictvím Národního muzea a součást většího projektu Pomoc ukrajinské kultuře, který koordinuje ministerstvo kultury ve spolupráci se svými příspěvkovými organizacemi.

Projekt Archa III je digitalizační studio postavené na konstrukci vozu Volkswagen Crafter. Archa disponuje mobilním 3D skenovacím zařízením včetně dvou fotogrammetrických vícekamerových robotů. Robotický systém řídí hlavní počítač v zadní části dodávky. Kompaktní fotostudio umožňuje snímání exponátů. V případě těch menších uvnitř Archy, v případě těch větších či citlivých na přepravu přímo v muzeích.

Vláda na dnešním zasedání zařadila na vnitrostátní sankční seznam ruského občana Olega Osipova, dlouholetého spolupracovníka bývalého ruského prezidenta a premiéra Dmitrije Medveděva. Na tiskové konferenci to oznámili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Osipov podle nich na jaře šířil v médiích výhrůžky smrtí bývalému hokejistovi Dominiku Haškovi.

Medveděv v dubnu podle agentury TASS slavnému brankáři doporučil opatrnost při přecházení silnice a to, aby nepil pivo na neověřených místech. Osipov podle Lipavského pravidelně papouškuje agresivní výroky svého extremistického šéfa.

Ukrajinští vojenští lékaři používají speciální magnetické přístroje, aby mohli v těle přesněji lokalizovat střepiny ze šrapnelových granátů a následně je vytáhnout, píše ukrajinské vydání stanice BBC. Podle lékařů tvoří střepinová zranění až 80 procent úrazů na bojišti.

Ruské bezpilotní letouny používají šrapnelové granáty, které se roztříští, a vojáky zasáhnou střepiny způsobující složitá zranění. S jejich vyjmutím nově pomáhají speciální magnetické přístroje, pomocí kterých mohou lékaři daleko přesněji a méně invazivně operovat.

„Nemusíte dělat velké řezy do srdce, stačí ho jen naříznout, vložit magnet a on střepinu vytáhne,“ popsal kardiochirurg Serhij Maksymenko operaci, při které zachránil vojáka, jemuž se střepina po útoku dostala do srdce. Maksymenko a jeho tým provedli díky tomuto zařízení už přes 70 úspěšných operací.

Skupina ruských průzkumníků pronikla do vsi Dačne, ale byla zničena. Tvrzení o ruském dobytí vesnice neodpovídají skutečnosti, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Ruská státní média a prováleční blogeři tvrdili, že ruské síly ovládly Dačne (rusky Dačnoje) jako první obec v Dněpropetrovské oblasti, čehož si povšimla i agentura Reuters. O dobytí vsi, která leží u administrativní hranice s Doněckou oblastí, převážně dobytou Rusy, oficiálně neinformovala ani Moskva, ani ukrajinské zdroje.

„Před několika dny se jedné z malých průzkumných skupin nepřítele podařilo proniknout za hranice osady Dačne na území Dněpropetrovské oblasti. Okupantům se podařilo vyfotit se s ruskou vlajkou, ale to bylo poslední, co udělali. Ukrajinští vojáci okupanty zlikvidovali,“ uvedl generální štáb. „Při jednom z následujících útoků měli dva ruští vojáci větší štěstí: Zůstali naživu. Zajala je brigáda námořní pěchoty, čímž doplnili fond pro výměnu zajatců,“ dodal štáb.

Vysoce postavený zdroj z ukrajinské armády řekl AFP, že Ukrajina se bez americké munice bude jen těžko bránit proti útočícím ruským silám. „Jsme nyní hodně závislí na amerických dodávkách zbraní, i když Evropa dělá, co může. Ale bez americké munice to pro nás bude obtížné,“ uvedl zdroj.

Bílý dům v úterý potvrdil informace serveru Politico, že americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu z obav, že se zásoby amerických zbraní příliš zmenšily. Podle mluvčí Bílého domu Anny Kellyové daly USA přednost svým zájmům.

S ruskou agresí a vojenskými investicemi bude dánská armáda povolávat i ženy. Podle nových pravidel přijatých parlamentem na začátku června úřady od úterý 1. července zapisují dánské ženy, které dovrší 18 let, do systému losování stejně jako jejich mužské spoluobčany. K této změně dochází na pozadí ruské invaze na Ukrajinu a narůstajících investic do armády u zemí NATO. I na relativně bezpečné Dánsko vrhá ruská plnohodnotná invaze na Ukrajinu svůj stín. Poznatky z ukrajinských bojišť se dokonce promítají i do výcviku dánských dobrovolných rekrutek. „Díky tomu to vypadá opravdově,“ uvedla Katrine, jedna z rekrutek.

Dánské reformy v rovnosti mužů a žen vláda poprvé nastínila v roce 2024 jako součást rozsáhlé reformy armády. Tato iniciativa měla začít fungovat na začátku roku 2027, ale úřady ji nakonec přesunuly už na léto 2025.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo druhého nejvýše postaveného diplomata na velvyslanectví Spojených států v Kyjevě. Varovalo, že oznámené pozastavení amerických zbrojních dodávek Ukrajině povzbudí Rusko, informovala agentura AFP.

„John Ginkel byl pozván na ukrajinské ministerstvo zahraničí (...). Ukrajinská strana zdůraznila, že jakékoliv otálení nebo průtahy v podpoře obranyschopnosti Ukrajiny by pouze povzbudily agresora k pokračování války,“ uvedla ukrajinská diplomacie.

Nejméně o jednom zabitém civilistovi a několika raněných v důsledku útoků ruských dronů a ostřelování informují ukrajinské úřady. Protivzdušná obrana zneškodnila 79 ze 114 dronů, které Rusko vyslalo během noci proti Ukrajině, spolu se čtyřmi raketami S-300, uvedlo ukrajinské letectvo. Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení pěti ukrajinských dronů nad Kurskou a Rostovskou oblastí a anektovaným Krymem. Ukrajinské drony ještě v pondělí zapálily rafinerii v ruské Saratovské oblasti zásobující ruská vojska, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka HUR.

Vláda probere poskytnutí digitalizační jednotky Archa III, která je přímou pomocí Ukrajině prostřednictvím Národního muzea. Jde o součást většího projektu Pomoc ukrajinské kultuře, který koordinuje ministerstvo kultury ve spolupráci se svými příspěvkovými organizacemi.

Národní muzeum pomáhá muzejním a kulturním institucím na Ukrajině od začátku ruské invaze. V roce 2022 z pověření ministerstva kultury vyslalo na Ukrajinu zásilku materiálu určeného pro záchranu kulturních památek.

Munici, jejíž dodání Ukrajině nyní USA pozastavily, původně slíbila vláda předchozího prezidenta Joea Bidena. Nynější postup tak podle AP odráží nové postoje současného prezidenta Donalda Trumpa.

Rozhodnutí, za kterým podle Politico stojí náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby, předcházela revize počtu zbraní a munice v amerických vojenských skladech. Ministerstvo při kontrole zjistilo, že zásoby dělostřelecké munice, protileteckých střel a přesné munice klesají, poznamenal portál.

Portál Politico také uvedl, že původní rozhodnutí zbraňové dodávky zastavit padlo na počátku června, účinnost ale nabývá až nyní v době, kdy Ukrajina čelí největším ruským vzdušným úderům raket a dronů.

Zastavení některých zbrojních dodávek na Ukrajinu včetně střel protivzdušné obrany odpovídá tomu, že přednost dostaly zájmy Spojených států. Prohlásila to mluvčí Bílého domu Anna Kellyová, informovala v noci na dnešek agentura AP. 

Americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu z obav, že se zásoby amerických zbraní příliš zmenšily. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval portál Politico. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Tři lidé zemřeli a 45 jich bylo zraněno po útoku Ukrajiny na továrnu ve městě Iževsk, které leží více než 1 000 km od hranic, píše britská BBC s odvoláním na ruské úřady. Šest zraněných je v kritickém stavu, uvedl gubernátor Udmurtské republiky Alexandr Brečalov a dodal, že o útoku informoval prezidenta Vladimira Putina. V regionu byl později vyhlášen výjimečný stav.

Ukrajinské drony se měly zaměřit na vojenskou továrnu, která údajně vyrábí raketové systémy země-vzduch Tor a radarové stanice. Podle ukrajinských médií se závod specializuje také na výrobu systémů protivzdušné obrany Osa a vývoj bezpilotních letounů.

Stíhací letoun Su-34 ruského letectva se zřítil během cvičení v Nižněnovgorodské oblasti, informovala dnes ruská státní zpravodajská agentura Ria Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Jeden z pilotů zemřel v důsledku utrpěných zranění. Po nouzovém katapultování se přistál na stromě a přivolaným lékařům se ho již nepodařilo zachránit. Ruský Su-34 je stíhací bombardér středního doletu ze sovětské éry.

Evropská unie měla s Ukrajinou uzavřenou dohodu o volném obchodu, ale v důsledku ruské invaze v roce 2022 zašla ještě dál a zrušila zbývající poplatky. Platnost těchto opatření vypršela letos 5. června a Brusel je nahradil takzvanými přechodnými opatřeními na dobu, než obě strany aktualizují vzájemnou obchodní dohodu. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič v pondělí oznámil, že EU a Ukrajina dosáhly předběžné dohody o budoucím vývozu zemědělských produktů do nynější sedmadvacítky.

Vztahy mezi Ruskem a Ázerbájdžánem se zhoršily poté, co se loni v prosinci zřítilo ázerbájdžánské dopravní letadlo. Alijev tehdy prohlásil, že letadlo poškodila nad ruským územím palba ze země a že některé skupiny v Rusku se snažily příčiny tragédie ututlat. Napětí mezi Baku a Moskvou dále vzrostlo poté, co před několika dny zemřeli v ruském Jekatěrinburgu při policejních zátazích bratři Zijaddin a Husejn Safarovovi, pokládaní za podezřelé v případu smrti místního podnikatele Junise Pašajeva, který byl zavražděn v roce 2001. V pondělí večer byla těla bratrů přepravena do Baku k pitvě a ázerbájdžánské úřady dnes uvedly, že zemřeli na následky bití. Smrt bratrů vyvolala v Baku pobouření, Ázerbájdžán zrušil mimo jiné chystané ruské kulturní akce a policie provedla razii v pobočce ruské státní agentury Sputnik v Baku, která podle ázerbájdžánského ministerstva vnitra pokračovala v činnosti navzdory odebrání akreditace.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil se svým ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem a vyslovil mu podporu v diplomatické roztržce mezi Baku a Moskvou kvůli nedávné smrti dvou etnických Ázerbájdžánců při zatýkání v Rusku. „Vyjádřil jsem jasnou ukrajinskou podporu v situaci, kdy Rusko šikanuje ázerbájdžánské občany a vyhrožuje Ázerbájdžánské republice," napsal Zelenskyj.

Kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podle agentury Reuters uvedla, že rozhovor s Vladimirem Putinem, ke kterému mezi těmito dvěma hlavami daných států došlo po téměř 3 letech, trval dvě hodiny a že francouzský prezident vyzval k příměří na Ukrajině a k zahájení jednání o ukončení konfliktu. K debatě o Íránu Elysejský palác uvedl, že francouzský prezident zdůraznil, že Teherán musí dodržovat své závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a plně spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).