Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
„Dnes je v Charkově den smutku. Pět lidí zemřelo, včetně rok a půl staré holčičky. Dvacet lidí bylo zraněno, nejmladšímu poraněnému je jen šest let. Toto jsou následky teroristického útoku na obytný dům,“ napsal charkovský starosta Ihor Terechov na platformě Telegram.
Zanedlouho na stejné platformě uvedl, že se našlo ještě jedno tělo a zahynulo celkem šest civilistů. Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov na telegramu mimo jiné sdělil, že mezi zabitými je také šestnáctiletý chlapec a mezi zraněnými šest dětí.
Německo bude muset při zajištění míru na Ukrajině hrát důležitou roli, své vojáky se ale na její území vyslat nechystá, řekl podcastu webu table.media německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Bundeswehr se podle něj bude soustředit na obranu členských států NATO.
Ukrajina potřebuje podle Wadephula silné bezpečnostní záruky. Vyslání německých vojáků na Ukrajinu ale ministr odmítl. Bundeswehr má nyní brigádu na území Litvy, případné vyslání dalších vojáků na Ukrajinu by bylo podle Wadephula nad možnosti německé armády.
Se svým spolustraníkem ovšem nesouhlasí vlivný expert vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) na zahraniční a bezpečnostní politiku Roderich Kiesewetter. Mediální skupině NBR řekl, že evropské země by měly být ochotny zajistit případné příměří i prostřednictvím vyslání mírových jednotek na Ukrajinu. Německo by podle něj mělo jako hospodářsky nejsilnější země v Evropě do mírových jednotek „samozřejmě přispět“.
Do Maďarska neproudí ruská ropa, příčinou je ukrajinský útok na transformátorovou stanici ropovodu vedoucího na maďarské území. Na svém facebookovém účtu to dnes uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Ministr napsal, že hovořil s ruským náměstkem ministra energetiky Pavlem Sorokinem. Ten mu sdělil, že odborníci pracují na obnově transformátorové stanice. Není ale jasné, kdy budou dodávky obnoveny, uvedl podle Szijjárta ruský ministr.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se v živém vysílání televize CBS rozzuřil, když se dostal do ostrého sporu s moderátorkou Margaret Brennanovou. Ta tvrdila, že evropští lídři do Bílého domu jedou zejména proto, aby ochránili ukrajinského prezidenta před šikanou Donalda Trumpa – které musel čelit při své minulé návštěvě v Oválné pracovně.
„To není pravda,“ vybuchl Rubio. „Nejsou tu, aby Zelenského chránili před nějakou šikanou. To je hloupý mediální narativ,“ zuřil. Podle něj už proběhly desítky schůzek s ukrajinskou stranou a evropské státy přijíždějí jen kvůli koordinaci – ne kvůli ochraně prezidenta.
Zatímco se Trump a Zelenskyj s evropskými lídry připravují na setkání v Bílém domě a Putin se na Aljašce culil při rozhovorech s americkým prezidentem, na Ukrajině dál umírají lidé.
Ruské jednotky dnes ráno zasáhly Záporoží, při útoku byli zraněno 17 lidí a pokračují obavy o kritickou infrastrukturu. Mezitím se počet obětí útoku v Charkově zvýšil na šest, mezi nimi jsou dvě děti, dalších dvacet lidí bylo zraněno a pět osob se stále pohřešuje. Ruské drony Geran-2 zasáhly pětipodlažní obytnou budovu, která utrpěla strukturální poškození a požáry, zatímco záchranné operace pokračují.
Podle zahraničních agentur se jednání mezi Trumpem a Zelenským zaměří na ruské požadavky na územní kompromisy. Americký prezident chce Zelenského ještě dnes přinutit k uzemním ústupkům – píše Bloomberg.
Ukrajina bude dle agentury usilovat o konkrétní bezpečnostní záruky. Západní spojenci zároveň budou Trumpa naléhavě prosit, aby Ukrajinu neponechal napospas Moskvě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chystá na druhou návštěvu Bílého domu, tentokrát ale nebude sám. Do Bílého domu jede s evropským „dream teamem“. Po únorovém fiasku, kdy ho Donald Trump a viceprezident JD Vance ponižovali a tlačili k ústupkům vůči Moskvě, jede s výpravou nejvlivnějších evropských lídrů.
Vedle něj totiž usednou britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb a generální tajemník NATO Mark Rutte.
Cílem je ukázat Trumpovi jednotnou evropskou frontu, připomenout ekonomickou a politickou sílu EU a přesvědčit amerického prezidenta, aby neopakoval proruské postoje z nedávného summitu v Aljašce.
Na 20 mrtvých vzrostl počet obětí páteční exploze v podniku na výrobu střelného prachu v ruské Rjazaňské oblasti; 134 lidí je zraněno, uvedl TASS.
Zelenskyj po příletu do Washingtonu v noci na dnešek na sociálních sítích vyjádřil naději, že společná síla Ukrajiny, USA a evropských zemí přinutí Rusko k míru. „Všem nám je společná touha po urychleném a spolehlivém ukončení této války. A mír musí být trvalý. Ne jak tomu bylo před léty, kdy byla Ukrajina nucena se vzdát Krymu a části našeho východu - části Donbasu - a Putin to jednoduše využil jako odrazový můstek pro další útok,“ napsal Zelenskyj.
Donald Trump vyloučil návrat Krymu Ukrajině i případný vstup Ukrajiny do NATO. Vyjádřil se v tom smyslu v noci na dnešek na své sociální síti Truth Social. Zároveň vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby umožnil ukončení otevřené války, kterou proti Ukrajině v únoru roku 2022 rozpoutalo Rusko. Trump tvrdí, že ji Zelenskyj, kterého dnes přijme v Bílém domě, může ukončit „téměř okamžitě“. Podobné vzkazy přitom západní lídři obvykle adresují spíše ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který agresi vůči sousední zemi rozpoutal.
„Prezident Ukrajiny Zelenskyj může válku s Ruskem ukončit téměř okamžitě, pokud bude chtít, nebo může v boji pokračovat. Vzpomeňte si, jak to začalo. Nedostane zpět Krym, který dal Obama (před 12 lety, bez jediného výstřelu!), a UKRAJINA NEVSTOUPÍ DO NATO. Některé věci se nikdy nemění!!!“ napsal Trump, který dnes Zelenského a také několik dalších evropských lídrů přijme v Bílém domě.
Další ruský dronový útok na Charkov na severovýchodě Ukrajiny si dnes brzy ráno vyžádal nejméně tři mrtvé, včetně malého, dvouletého chlapce. Kromě toho bylo nejméně 17 lidí zraněno,
„Tři lidé zemřeli, včetně batolete. Dalších 17 lidí bylo zraněno, včetně šesti dětí,“ napsal na platformě Telegram starosta Terechov. Ruský dron podle něj způsobil několik požárů v obytné budově.
Dobrý den. Při ruském bombardování Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny zahynul 15letý chlapec, další dvě děti a čtyři dospělí byli zraněni, oznámil šéf oblastní správy Ivan Fedorov na sociální síti Telegram. Ruské úřady v Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, informovaly o čtyřech raněných po útoku ukrajinského dronu.
Ruské bomby zasáhly ves Novojakovlivka, kde zahynul 15letý chlapec a zranění utrpěl jeho 12letý bratr, osmiletá sestra a otec a matka ve věku 40 a 36 let, napsal Fedorov na sociální síti Telegram. Upřesnil, že bomby zranily i dva muže ve věku 41 a 51 let.
Evropští lídři se śpolečně s prezidenty Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským přesunuli k dalšímu jednání do Oválné pracovny, tvrdí CNN a BBC.
Ozbrojené síly Ukrajiny dosáhly během neděle ve východní Doněcké oblasti územních zisků, informoval generální štáb. Dále uvedl, že ruské síly v oblasti mezi 4. a 16. srpnem utrpěly značné ztráty – odhadem 910 mrtvých, 335 zraněných a 37 zajatých vojáků.
Francouzský prezident Emmanuel Macron je hluboce přesvědčen, že ruský prezident Vladimir Putin nechce mír. Řekl to dnes po jednání tzv. koalice ochotných. Pokud Evropa nyní ukáže před Ruskem slabost, později za to zaplatí vysokou cenu, varoval Macron podle tiskových agentur po dnešním jednání evropských představitelů s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Macron řekl, že cílem dnešního jednání koalice se Zelenským bylo ukázat jednotu mezi Ukrajinou a jejími evropskými spojenci před pondělní schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu.
Zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany USA a Evropy, shodla se tzv. koalice ochotných, napsal premiér Petr Fiala (ODS) na síti X.
„Videokonference Koalice ochotných byla důležitá pro koordinaci před zítřejší schůzkou v Bílém domě. Shodli jsme se, že cílem má být co nejdříve zastavit zabíjení lidí a že naprosto zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany Spojených států a Evropy,“ uvedl.
Na Rusko, nikoliv na Ukrajinu, je potřeba vyvinout tlak, aby jednání o míru byla úspěšná. Po jednání tzv. koalice ochotných s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to dnes uvedl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Zelenskyj a několik evropských lídrů budou v pondělí jednat ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Předseda Evropské rady António Costa po jednání koalice zdůraznil, že pro nastolení trvalého míru na Ukrajině je nezbytná jednota mezi Evropou a Spojenými státy. Podobně jako Sikorski se vyslovil pro zvýšení tlaku na Rusko.
Svou účast na pondělním jednání v Bílém domě podle agentur potvrdili také generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, italská premiérka Giorgia Meloniová, britský ministerský předseda Keir Starmer a finský prezident Alexander Stubb.
Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, aby Spojené státy a Evropa poskytly Ukrajině takové bezpečnostní záruky, které se budou svým charakterem podobat článku 5 smlouvy o Severoatlantické alianci, jenž obsahuje princip kolektivní obrany. Zároveň je ochoten učinit ústupky na dobytých územích na Ukrajině, řekl dnes v televizi CNN americký zmocněnec Steve Witkoff.
„Podařilo se nám získat následující ústupek - Spojené státy mohou nabídnout ochranu podobnou článku 5, což je jeden ze skutečných důvodů, proč chce Ukrajina být v NATO,“ řekl Witkoff s tím, že sám slyšel Putina s tímto krokem souhlasit poprvé, píše agentura Reuters. Witkoff se zúčastnil páteční schůzky na Aljašce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Putinem, kteří spolu jednali o ukončení více než tříleté ruské agrese na Ukrajině.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl v televizním rozhovoru řekl, že netvrdí, že mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou je na dosah. Věci se ale pohnuly dost na to, aby byl důvod svolat na pondělí do Washingtonu schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými představiteli. V pondělí se bude v Bílém domě jednat o bezpečnostních zárukách, dodal dnes Rubio podle agentury Reuters.
„Pokud zde nebude možný mír a bude to pokračovat jako válka, budou lidé i nadále umírat po tisících. Nechceme tak skončit, ale bohužel se to může stát,“ řekl Rubio. Obě strany by podle něj musely udělat ústupky, aby mohly uzavřít mírovou dohodu.
