Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
„Alexej Navalnyj napsal autobiografii,“ tweetuje mluvčí nedávno zemřelého politika Kira Jarmyšová. „Začal v Německu, když se zotavoval z otravy, a skončil ve vězení. Kniha vyjde 22. října.“
Zástupci slovenské a ukrajinské vlády se na dnešním společném jednání na Slovensku dohodli na posílení energetických propojení obou zemí, novém železničním spojení i modernizaci společného hraničního přechodu. Novinářům to řekl slovenský premiér Robert Fico, jehož nynější vláda po nástupu do úřadu loni na podzim zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob. Fico rovněž podpořil ambice Kyjeva na vstup do Evropské unie. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal po jednání s kolegy na Slovensku ocenil pomoc a podporu Bratislavy.
Slovenský ministerský předseda na rozdíl od minulosti tentokráte nekritizoval východního souseda Slovenska a ani spojence své země v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, byť zopakoval volání po mírovém řešení konfliktu. „Slovensko chce být dobrým, přátelským a solidárním sousedem Ukrajiny. Chceme vám projevit solidaritu v neštěstí, kterému čelíte,“ řekl na tiskové konferenci Fico.
Podle něj použití ruské vojenské síly na Ukrajině bylo hrubým porušením mezinárodního práva. Vyslovil se pro územní celistvost Ukrajiny.
„Máme za cíl posílit odolnost, obranyschopnost, mobilitu napříč celým regionem a tím tak trochu eliminovat technologickou a infrastrukturní mezeru, ke které došlo při rozvoji střední a východní Evropy a té západní části,“ popsal jeden z cílů dnešního summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu prezident Petr Pavel.
Prezident hostitelské země Gitanas Nauséda hovořil o nutnosti zaměřit se na obnovu Ukrajiny a také o podpoře napadené země i Moldavska v cestě do Evropské unie.
Trojmoří je iniciativou sdružující 13 států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Patří do ní Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Rakousko, Chorvatsko, Rumunsko, Řecko a Bulharsko. Řecko uskupení rozšířilo teprve loni, k iniciativě se tehdy přidružily také Moldavsko a Ukrajina.
Ukrajinský parlament přijal zákon o mobilizaci. Pro mnohé kontroverzní norma má posílit armádu čelící více než dva roky ruské agresi. Vstup zákona v platnost vyžaduje ještě podpis prezidenta Volodymyra Zelenského.
Z návrhu zákona byla nakonec vypuštěna část týkající se demobilizace, tedy odchodu déle sloužících vojáků z armády. Zákon zavádí přísné postihy vůči těm, kteří se mobilizaci vyhýbají.
Hlavním úkolem novinky je podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády. Občané mají za povinnost se sami obrátit na úřady, aby získali vojenské dokumenty, zástupci vojenských správ je už nebudou muset „lovit“ a „odchytávat“ na ulicích, jak se dosud někdy stávalo.
„Navždy nás opustil Karel Štindl, bývalý velvyslanec v Polsku a na Ukrajině, znalec Ruska a východní Evropy a mimořádně erudovaný diplomat a skvělý člověk,“ ohlásil na twitteru ministr zahraničí Jan Lipavský. „Zůstává vzorem pro řadu našich kolegů. Upřímnou soustrast rodině a pozůstalým.“
Prezident Petr Pavel se v Litvě sešel s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
Ten mimo jiné poděkoval České republice za iniciativu na zajištění munice pro napadenou zemi ve státech mimo Evropskou unii. Hlavy států probraly i další aktuální potřeby Ukrajiny. Oba prezidenti se v Litvě zúčastní summitu iniciativy Trojmoří.
Lotyšský a ukrajinský prezident Edgars Rinkēvičs a Volodymyr Zelenskyj právě podepsali dvoustrannou bezpečnostní dohodu mezi svými zeměmi. „Počítá s roční vojenskou podporou Lotyšska pro Ukrajinu ve výši 0,25 % HDP. Lotyšsko se také zavázalo na 10 let pomáhat Ukrajině s kybernetickou obranou, odminováním a bezpilotními technologiemi a také podporovat vstup Ukrajiny do EU a NATO,“ tweetuje Zelenskyj. „Jsem vděčný našemu příteli a partnerovi, Lotyšsku. To je přesně ta specifičnost a předvídatelnost, kterou náš boj za svobodu a nezávislost vyžaduje.“
Ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko zavzpomínal na dobu před dvěma lety. „Slavné pozůstatky zničené ruské kolony obrněnců západně od Kyjeva, právě teď,“ tweetuje s videem vraků.
Ruské rakety při nočním útoku úplně zničily Trypilskou tepelnou elektrárnu, která se nachází asi 45 kilometrů jižně od Kyjeva. Agentuře Interfax-Ukrajina to sdělil šéf dozorčí rady podniku Centrenerho, kterému elektrárna patří.
„Všichni pracovníci, kteří měli směnu v době útoku, jsou naživu,“ řekl předseda dozorčí rady Andrij Huta. V turbínové části elektrárny po výbuchu vypukl rozsáhlý požár, který se hasiči snaží uhasit.
Dnešního summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu se zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na této schůzce zastupuje prezident Petr Pavel.
Podle Zelenského jsou dnes „v plánu důležitá jednání a podpis nové oboustranné bezpečnostní dohody“. Hlavní je ale podle něj udělat vše pro posílení ukrajinské protivzdušné obrany a pro naplnění naléhavých potřeb ukrajinské armády. Řekl to poté, co Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý raketový a dronový útok proti energetické infrastruktuře v pěti ukrajinských regionech.
„Ruské zlo je hrozbou nejen pro Ukrajinu, ale také pro každý národ sousedící s Ruskem a pro všechny, kdo si váží mezinárodního práva,“ uvedl ukrajinský prezident. V Litvě byl naposledy v lednu, loni v červenci se ve Vilniusu připojil k summitu NATO.
Podíl ropy z ruského ropovodu Družba loni na celkovém dovozu do Česka činil 58 procent, meziročně je to nárůst asi o dva procentní body. Zbylá část byla tvořena dodávkami z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský ropovod TAL. Celkově loni do Česka přiteklo 7,4 milionu tun ropy, což je zhruba stejné číslo jako o rok dříve.
Na dnešní tiskové konferenci to uvedl generální ředitel státní společnosti Mero Jaroslav Pantůček. Podnik v současnosti připravuje rozšíření ropovodu TAL, po jehož dokončení by se měla Česká republika stát nezávislá na ruské ropě.
Německý exkancléř prohrál soud s deníkem Bild. Gerhard Schröder si stěžoval na publikování rozhovoru s ruským právníkem a disidentem Alexejem Navalným, jenž ho v něm označil za „Putinova poslíčka“, který „chrání vrahy“ a „dostává tajné platby“.
Cílem rozsáhlého nočního ruského útoku na Ukrajinu bylo poškodit kritickou infrastrukturu v pěti regionech, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské síly použily více než čtyři desítky střel a přibližně stejný počet dronů a Zelenskyj opět apeloval na spojence své země, aby Ukrajině poskytli prostředky pro protivzdušnou obranu. O poškození elektráren a rozvoden v pěti regionech informuje podle agentury Reuters také provozovatel přenosové soustavy.
„Ruští teroristé opět zaútočili na kritickou infrastrukturu. Došlo k dalšímu odpornému raketovému útoku na Charkov a Charkovskou oblast. Byly zasaženy také objekty v Kyjevské, Záporožské, Oděské a Lvovské oblasti,“ uvedl Zelenskyj na telegramu a na adresu západních partnerů dodal, že Ukrajina potřebuje prostředky pro účinnou protivzdušnou obranu a další zbraně, a ne „zavírání očí“ a zdlouhavé diskuse.
Polská armáda v noci kvůli ruským útokům na západ Ukrajiny aktivovala vše potřebné k ochraně polského vzdušného prostoru, uvedla Varšava.
Rusko v noci útočilo na energetickou infrastrukturu v několika oblastech Ukrajiny, uvedl její ministr energetiky. Zasaženy byly mj. dvě elektrárny.
Kvůli válce museli z rodné země utéct, řada z nich by se ráda vrátila, ale nemá kam... Ukrajinští uprchlíci se proto po více než dvou letech snaží začlenit do české společnosti. Pracují na místech, kde jsou zapotřebí. Celý článek čtěte ZDE
Europoslanci dnes budou na zasedání v Bruselu hlasovat o plánu reformovat trhy s elektřinou a plynem tak, aby byli spotřebitelé chráněni před cenovými šoky a aby byl energetický systém odolnější a udržitelnější. Během druhého a závěrečného dne plenární schůze je rovněž čeká debata o právním státu a svobodě médií na Slovensku. V odpovědi na ruskou agresi na Ukrajině reforma rovněž umožní členským státům omezit dovoz plynu z Ruska a Běloruska.
Ruský nacionalista Igor Girkin, který si v současnosti odpykává v ruském vězení trest za výzvy k extremistické činnosti, žádá o vyslání do bojů na Ukrajinu. Ruským médiím to řekl Girkinův advokát. Někdejší důstojník tajné služby FSB od jara 2014 velel milicím proruských separatistů na východě Ukrajiny, už v srpnu téhož roku byl ale odvolán do Ruska. Do ruské invaze na Ukrajinu se od roku 2022 ruští vězni zapojují běžně, ale těm, kteří byli odsouzeni za extremismus, je vyslání do války zapovězeno.
Na Slovensku budou dnes společně jednat členové slovenské a ukrajinské vlády za účasti premiérů obou zemí, Roberta Fica a Denyse Šmyhala. Schůzka se uskuteční necelého půl roku po nástupu do úřadu nynějšího Ficova kabinetu, který Ukrajině bránící se ruské invazi zastavil vojenskou pomoc ze slovenských státních zásob. Fico a Šmyhal společně jednali už letos v lednu v ukrajinském Užhorodu. Slovenský premiér dříve nešetřil kritikou na adresu východního souseda.
Český prezident Petr Pavel se dnes zúčastní summitu iniciativy Trojmoří v litevském Vilniusu. Plánuje také několik bilaterálních jednání, například s estonským protějškem Alarem Karisem. Pavla doprovodí podnikatelská a akademická delegace pod záštitou Svazu průmyslu a dopravy, která se zúčastní obchodního fóra. V jednom z panelů vystoupí i vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
