Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.

Zatímco v Turecku začalo jednání mezi představiteli Ukrajiny a Ruska, ukrajinská média informovala o leteckém poplachu a explozích ve východoukrajinském městě Dnipro. Veřejnoprávní stanice Suspilne o explozích hovořila několik minut před zahájením jednání v Istanbulu, uvedla agentura Reuters. Ruské úřady pak mluví o sestřelených ukrajinských dronech.

Prioritou Ukrajiny je příměří a pokud s ním ruská delegace nebude moci souhlasit, bude to znamenat, že Putin nechce mír, řekl Zelenskyj v Tiraně.

Je zásadní, aby bylo co nejdříve dojednáno příměří, řekl na začátek jednání zástupců Ukrajiny a Ruska ministr zahraničí Turecka, které jednání hostí.

Schůzka prezidentů Trumpa a Putina je určitě nutná, ale vyžaduje značnou přípravu a musí přinést výsledky, uvedl podle agentur mluvčí Kremlu.

V tureckém Istanbulu začalo jednání delegací Ruska a Ukrajiny, informují agentury Reuters, AFP a TASS. Je to první přímé setkání zástupců válčících zemí od prvních týdnů ruské invaze. Ukrajina se rozsáhlé ruské vojenské agresi brání už přes tři roky. Dnešní jednání zprostředkovává Turecko, rozhovorů se podle tamního ministerstva zahraničí účastní jeho šéf Hakan Fidan. O něco dříve v istanbulském paláci Dolmabahçe jednali zástupci Ukrajiny, Spojených států a Turecka.

Evropská unie vůči Rusku zvýší sankční tlak, režim ruského prezidenta Vladimira Putina zatím neprokázal ochotu k ukončení války proti Ukrajině. Dnes to před začátkem summitu Evropského politického společenství (EPC) prohlásila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Ta zároveň Putina kritizovala za to, že nepřijel do tureckého Istanbulu na přímá jednání s Ukrajinou, zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl s šéfem Kremlu připraven se setkat.
„Pracujeme na novém sankčním balíčku,“ řekla von der Leyenová. Poznamenala, že bude zahrnovat sankce mimo jiné proti nyní nefunkčním baltským plynovodům Nord Stream 1 a Nord Stream 2, proti takzvané ruské stínové flotile, přes kterou Moskva obchází sankce, snížení cenového stropu na ropu a rovněž další postihy ruského finančního sektoru.

V Istanbulu dnes dopoledne jednali zástupci Ukrajiny, Turecka a Spojených států. Vyplývá to z informací agentur Reuters, AFP a stanice BBC. Nyní se očekává jednání mezi představiteli Ukrajiny, Ruska a Turecka, které současné rozhovory zprostředkovává. Cílem diplomatických snah je ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Stanice BBC a server RBK-Ukrajina mezitím informovaly o ranní istanbulské schůzce ukrajinských zástupců s představiteli Francie, Německa, Británie a USA.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 112 bezpilotních letounů, z nichž protivzdušná obrana 73 sestřelila, oznámilo ráno ukrajinské letectvo. Dalších 36 strojů, které označuje za imitace úderných dronů, podle něj zmizelo z radarů, aniž způsobily škody. O osudu zbylých tří bezpilotních letounů se nezmiňuje. Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 65 ukrajinských dronů, nejvíce nad Černým mořem a ukrajinským poloostrovem Krym, který Moskva v roce 2014 anektovala.

Americký prezident Donald Trump dnes závěrem své návštěvy tří zemí Perského zálivu řekl, že se setká se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, jakmile bude možné tuto schůzku zařídit. Nyní se však vrací do Washingtonu, dodal podle agentury Reuters. Trump v minulých dnech nevylučoval možnost, že se zúčastní přímých ukrajinsko-ruských jednání, která se dnes čekají v Istanbulu, pokud na ně dorazí také ruský prezident Vladimir Putin.
„Chystal jsem se to udělat, byl bych připraven odletět tam odsud,“ uvedl Trump při krátkém rozhovoru s novináři na závěr své oficiální návštěvy Spojených arabských emirátů. „Uvidíme, co se stane s Ruskem a Ukrajinou,“ dodal s odkazem na přímé rozhovory obou válčících stran v Istanbulu.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) považuje za vhodné a potřebné, aby se vláda u Ústavního soudu (ÚS) postavila proti návrhu senátorů na zrušení části zákona označovaného jako lex Ukrajina VII. Stanovil, že Rusové nemohou získat české občanství, pokud nepředloží doklad o pozbytí občanství ruského. Návrh na vstoupení vlády do řízení projedná kabinet ve středu, vyplývá z předkládací zprávy, kterou má ČTK k dispozici.

Podívejte se na aktuální snímky ukrajinských vojáků na frontě nedaleko Časiv Jaru.

V Istanbulu začalo trojstranné jednání zástupců Ukrajiny, Turecka a Spojených států, uvedly agentury Reuters a AFP s odvoláním na zdroj z tureckého ministerstva zahraničí. Později během dne se očekává jednání mezi představiteli Ukrajiny, Ruska a Turecka. Cílem diplomatických snah je ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Stanice BBC a server RBK-Ukrajina mezitím informovaly o ranní istanbulské schůzce ukrajinských zástupců s představiteli Francie, Německa, Británie a USA.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Albánie, kde se zúčastní summitu Evropského politického společenství (EPC). Novinářům to potvrdil jeho mluvčí Serhij Nikiforov.

Do tureckého Istanbulu přiletěl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Informovala o tom dnes ráno agentura AFP, podle níž se šéf americké diplomacie nemá zúčastnit dnešních očekávaných rozhovorů mezi zástupci Moskvy a Kyjeva. Američtí činitelé by ovšem měli dopoledne jednat odděleně s Ukrajinci i Rusy, píše agentura. V Istanbulu se dnes očekávají první přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem od prvních týdnů ruské invaze do sousední země.

Ukrajina v noci na dnešek přišla o víceúčelovou stíhačku F-16, přičemž pilot se před zřícením stroje úspěšně katapultoval. Příčinou incidentu byla blíže nespecifikovaná výjimečná situace na palubě letounu, který byl nasazen k odražení ruského útoku, uvedlo na platformě Telegram ukrajinské letectvo.

Pokud chtějí evropské státy posilovat svou bezpečnost, musí být ekonomicky silné a mít odolnou energetickou infrastrukturu. Český premiér Petr Fiala (ODS) to řekl novinářům dnes ráno v Praze před odletem na summit Evropského politického společenství (EPS) v Tiraně. Hlavním tématem neformálního setkání čtyřicítky evropských lídrů v albánské metropoli bude bezpečnost. Mluvit by podle Fialy měli také o válce na Ukrajině nebo evropské reakci na americká cla. Se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou chce hovořit i o postoji české vlády k dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany.
„Pokud chceme posilovat naši bezpečnost, žít v bezpečném světě, tak musíme být současně ekonomicky silní. Abychom mohli hájit naše hodnoty, musíme posilovat naši ekonomiku. Na to se musí evropské státy soustředit,“ prohlásil Fiala.

Do Istanbulu má dnes na jednání s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem a ukrajinskou delegací přicestovat americký ministr zahraničí Marco Rubio. Novinářům ale řekl, že od rozhovorů nemá velká očekávání. Za jedinou cestu k průlomu označil případné přímé jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Putinem. Ta ale nyní v plánu není.

V Istanbulu by dnes měla začít první přímá rusko-ukrajinská jednání za tři roky války, původně plánovaná na čtvrtek, ale podle ruských agentur odložená z logistických důvodů. Ukrajinskou delegaci vede ministr obrany Rustem Umerov, ruskou poradce Kremlu Vladimir Medinskij.Ten ve čtvrtek večer uvedl, že očekává schůzku se zástupci Ukrajiny dnes v 10:00 místního času (9:00 SELČ).