Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Americký prezident dnes Donald Trump je přesvědčen, že v jednáních o možném míru na Ukrajině nenastane posun, dokud se osobně nesetká se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, píše agentura Reuters. Trump to řekl novinářům před přistáním v Dubaji, kde pokračuje jeho cesta po Blízkém východě.
„Nic se nestane, dokud se Putin a já nesejdeme,“ prohlásil podle agentur americký prezident.
Americký šéf diplomacie Marco Rubio na dnešním neformálním zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance v turecké Antalyi informoval o sankčním návrhu proti Rusku, za kterým v Senátu USA stojí vlivný republikánský senátor Lindsey Graham. Novinářům to na tiskové konferenci řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský, který návrh sankcí označil za drtivý.
Graham svůj návrh, který má ve 100členném Senátu USA podle médií nadstranickou podporu více než 70 zákonodárců, označuje za zdrcující, neboť předpokládá až 500procentní dovozní sankce na země, které nakupují ruské ropné a energetické produkty. Návrh Graham považuje za páku proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro případ, že by odmítal pokročit v cestě k míru na Ukrajině, kterou Rusko v únoru 2022 na rozkaz šéfa Kremlu vojensky napadlo.
Postoj Ruska k možné mírové dohodě s Ukrajinou odráží změny na bojišti, řekla dnes mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle agentury Reuters. Ruská invazní vojska na Ukrajině pomalu postupují.
Zacharovová odpovídala na otázku, zda se postoj Ruska změnil od loňského června, kdy ruský prezident Vladimir Putin jako podmínku pro mírová jednání s Kyjevem stanovil, že Ukrajina musí oficiálně upustit od ambicí vstoupit do NATO a stáhnout jednotky z celého území čtyř ukrajinských oblastí, které si Moskva přivlastnila. „Ano, v ruském postoji nastala změna. Tyto změny odrážejí změny na bojišti,“ uvedla Zacharovová.
Ruské ministerstvo obrany podle agentur oznámilo dobytí dvou ukrajinských vesnic, konkrétně vsi Torske a Novooleksandrivka na východě země. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně v podmínkách války nezávisle ověřit.
„Pro začátek rusko-ukrajinské schůzky nebyl ještě určen čas,“ řekl zdroj z turecké diplomacie a dodal, že proto se nedá mluvit o žádném odkladu jednání. V Istanbulu jsou podle něho níže postavení zástupci Ruska a nějací zástupci Spojených států.
Podle serveru Ukrajinska pravda Volodymyra Zelenského do Turecka doprovází ministr zahraničí Andrij Sybiha, šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak a dva Jermakovi zástupci.
Zástupci opozičního hnutí ANO chtějí na dnešní schůzce s prezidentem Petrem Pavlem hovořit o válce na Ukrajině a nutnosti mírových rozhovorů, potřebě posilování Severoatlantické aliance (NATO) a výdajích na obranu. Na tiskové konferenci stínové vlády ANO to řekl její předseda Karel Havlíček. Schůzky se za hnutí zúčastní předseda Andrej Babiš, Havlíček a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar.
„První věc, kterou určitě otevřeme, jsou takzvané mírové rozhovory,“ řekl Havlíček v souvislosti s válkou na Ukrajině. Zopakoval postoj ANO, že je nutné rozhovory zahájit co nejdříve.
Ukrajinský prezident po příletu do Ankary řekl, že nebyl oficiálně informován o složení ruské delegace a že působí „jako ozdoba“. Ukrajinská strana podle něho potřebuje vědět, jaký má ruský tým mandát a zda je schopný samostatně rozhodovat. „Protože všichni víme, kdo v Rusku rozhoduje,“ podotkl v narážce na šéfa Kremlu.
Schůzka Zelenského s Erdoganem je naplánovaná na 12:00 SELČ. „O tom, co budeme dělat a jaké budou naše další kroky, budeme přemýšlet po rozhovoru s Erdoganem,“ řekl Zelenskyj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil do Turecka na jednání s Ruskem.
Dnešní jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu bylo z iniciativy turecké strany přesunuto na druhou polovinu dne, řekla podle agentury Reuters mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Do Ankary na jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem přiletěl jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 110 drony, uvedlo ráno ukrajinské letectvo, které hlásí sestřelení 62 bezpilotních letounů. Dalších 29 strojů, které označuje za imitace úderných dronů, podle vzdušných sil zmizelo z radarů, aniž způsobily škody. O osudu zbylých dronů se nezmiňuje, škody po útoku hlásí z několika regionů. Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení dvou ukrajinských dronů.
Pokud by pokročila jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, které se dnes mají konat v Istanbulu, zajel by americký prezident Donald Trump v pátek do Turecka. Šéf Bílého domu to dnes podle agentury AFP řekl během návštěvy Kataru.
„Víte, kdyby se něco stalo, tak bych tam v pátek jel,“ řekl dnes Trump.
Rubio dnes novinářům řekl, že válka na Ukrajině nemá vojenské řešení a že cesta k zastavení bojů vede přes diplomacii. Zároveň zopakoval americký postoj, že je třeba dosáhnout pokroku v nadcházejících dnech. USA navrhly 30denní příměří. S tímto návrhem Ukrajina už dříve souhlasila, Rusko ale zatím jasně neřeklo, zda na takovou možnost přistoupí. Rubio v minulých týdnech opakovaně řekl, že pokud nenastane v hledání cesty k míru pokrok, mohly by se USA ze snah o zprostředkování konce války stáhnout.
Neúčast ruského prezidenta Vladimira Putina na přímých jednáních s Ukrajinci v Istanbulu, kam vyslal svého poradce Vladimira Medinského, svědčí o zbabělosti šéfa Kremlu. Dnes to novinářům před neformálním setkáním ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance v turecké Antalyi řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský.
„Je otázkou, jestli to vůbec nazvat jednáním o míru. Putin se toho zjevně bojí. Poslal jednu z ideologických figur, už to samo o sobě je signálem, jak k tomu bude přistupovat, tedy ne moc pozitivně,“ řekl Lipavský o istanbulském jednání.
Vláda ve středu na návrh ministerstva zahraničí schválila dohodu s Ukrajinou, která řeší podmínky umístění zastupitelských úřadů obou států na území druhé země. Dohoda umožní přenechat do bezúplatného užívání na dobu 49 let pozemky pro účely umístění diplomatických misí. Na dotaz ČTK to uvedla Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí.
Rusko zveřejnilo fotografie svých vojáků v boji.
V mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou je nyní na Moskvě, aby učinila další krok. Dnes to při příchodu na neformální zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte. Řekl, že Ukrajina ukázala, že stojí o příměří a jednání.
"Míč je jasně na ruské straně hřiště," odpověděl Rutte na dotaz novinářů, co znamená Putinova neúčast v Istanbulu. Rusové podle Rutteho musí vysvětlit, co jejich kroky znamenají a o co usilují. Poznamenal, že není pochyb o tom, že Moskva do Istanbulu posílá delegaci na nižší úrovni, přesto Rutte zůstává optimistický. Opakovaně poznamenal, že další krok musí učinit Rusko.
Evropa musí pomocí sankčních balíků hledat další způsoby, jak omezovat ruskou ekonomiku a jak snižovat schopnost Moskvy vést válku. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Klíčové evropské země v poslední době hrozí dalšími sankcemi v případě, že Rusko nepřistoupí na jednání o příměří.
"Další sankční balíky jsou o tom, že musíme hledat další způsoby, jak omezovat ruskou ekonomiku, jakým způsobem jim snižovat schopnost vést válku," podotkl Lipavský.
Evropa musí pomocí sankčních balíků hledat další způsoby, jak omezovat ruskou ekonomiku a jak snižovat schopnost Moskvy vést válku. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Klíčové evropské země v poslední době hrozí dalšími sankcemi v případě, že Rusko nepřistoupí na jednání o příměří.
Putin, na jehož příkaz Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, v noci na neděli projevil ochotu vést přímá jednání s Ukrajinou ve čtvrtek v Istanbulu. Zelenskyj na Putinův návrh reagoval prohlášením, že ve čtvrtek bude v Turecku osobně a bude na šéfa Kremlu čekat.
O možnosti přicestovat do Istanbulu se v pondělí zmínil i americký prezident Donald Trump, který se snaží zprostředkovat příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Krátce po oznámení Kremlu o složení delegace ale agentura Reuters informovala, že Trump do Turecka nezamíří.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V Istanbulu se dnes očekává jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Personální složení delegací obou zemí, které od roku 2022 válčí, bylo dlouhou dobu nejisté. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj totiž vyzval k přímému jednání ruského prezidenta Vladimira Putina. Ve středu večer však Kreml oznámil, že ruskou delegaci povede Putinův poradce Vladimir Medinskij. Zatím není jasné, jak bude Kyjev na Putinovu neúčast reagovat.
