Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Češi důvěřují více ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému než hlavě Ruska Vladimiru Putinovi, kdežto Slováci zase víc věří ruskému prezidentovi. Vyplývá to z únorového průzkumu agentury NMS Market Research. Většina Čechů i Slováků ale jak Zelenskému, tak Putinovi nedůvěřuje. Rusko před třemi lety zahájilo vojenský útok na Ukrajinu. Válka stále trvá, kvůli ruské invazi podle posledních údajů OSN zahynulo na Ukrajině nejméně 13.300 civilistů.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že vítá podle něj vyváženější přístup USA vůči Ukrajině. Učinil tak poté, co Rada bezpečnosti OSN v pondělí přijala rezoluci navrženou Spojenými státy, která zaujala neutrální postoj k ruské invazi na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Interfax.
„Vidíme, že Spojené státy zaujímají mnohem vyváženější postoj, což skutečně pomáhá úsilí zaměřenému na řešení konfliktu na Ukrajině. To samozřejmě vítáme,“ řekl Peskov. Evropa tuto „vyváženost“ dosud nevykazuje, což se ale může změnit po jednáních mezi Evropany a Američany, dodal.
Namalování ukrajinské vlajky v bytovém komplexu ruské ambasády v pražské Bubenči nebylo trestným činem. K takovému závěru dospěl Obvodní soud pro Prahu 6, který věc postoupil úřadu městské části k projednání jako přestupek. ČTK o tom dnes informoval jeden ze sedmi obviněných, člen spolku Kaputin Václav Němec. Z justiční databáze vyplývá, že soud rozhodl minulý týden a jeho usnesení není pravomocné, protože státní zástupce si proti němu podal stížnost.
Celá Severoatlantická aliance (NATO) potřebuje v dnešní době urychleně vybudovat věrohodné odstrašení a obranu, aby se vyhnula možným problémům v horizontu dalších let, řekl na dnešním Velitelském shromáždění náčelník generálního štábu Karel Řehka. Doba je podle něj naléhavá a nezbývá moc času, proto je potřeba „šlápnout do pedálů“. Před českou armádou pak podle Řehky stojí mnohem větší a urgentnější úkoly, než dosud plnila.
„Chystáme se na boj, a chystáme se na něj, abychom se mu vyhnuli,“ řekl dnes Řehka. Uplynulé týdny podle něj ukazují, že situace ve světě se nelepší. Zmínil pokračující válku na Ukrajině, napětí na Blízkém východě či v oblasti Sahelu. „Nic z toho nemění naše plány, právě naopak. To, co stojí před námi, je mnohem větší a urgentnější, než úkoly které jsme dosud plnili,“ podotkl. Jediná adekvátní odpověď na tyto výzvy je podle něj být silnější. „A o to se snažíme,“ dodal.
Podívejte se na nové snímky z bojů u Časov Jaru.
O rostoucí vzdálenosti mezi spojenci či dialogu neslyšících píše deník Le Monde po pondělním jednání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle španělského listu El País spočívá rozdíl mezi oběma stranami v tom, že zatímco Evropa usiluje o mír na Ukrajině, Trump požaduje její kapitulaci.
„Během návštěvy ve Washingtonu se francouzský prezident pokusil ovlivnit americké stanovisko k válce na Ukrajině a usiloval o získání bezpečnostních záruk pro případ příměří s Ruskem. Americký prezident však žádný závazek neposkytl,“ píše Le Monde.
Některé části konverzace obou státníků označil za „dialog neslyšících, i když přátelský“. Konkrétně připomněl okamžik, kdy Macron opravil Trumpa po jeho tvrzení o tom, že Evropa Ukrajině jen půjčuje peníze a dostává je zpět, na což americký prezident reagoval slovy: „Pokud tomu věříte, je to pro mě ok.“
Evropská unie nabídla Ukrajině vlastní dohodu o těžbě nerostů v Ruskem napadené zemi. Podle Evropské komise bude výhodná pro obě strany, napsal dnes server Politico. Stalo se to v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington je blízko uzavření podobné dohody s Kyjevem.
„Jedenadvacet z 30 kritických materiálů, které Evropa potřebuje, může v rámci oboustranně výhodného partnerství poskytnout Ukrajina,“ řekl podle agentury AFP. „Přidaná hodnota, kterou Evropa nabízí, spočívá v tom, že nikdy nebudeme požadovat dohodu, která není výhodná pro obě strany,“ řekl Séjourné.
V Kyjevské oblasti ruský vzdušný úder zranil 44letou ženu a poškodil několik domů, uvedl na telegramu šéf oblastní správy Mykola Kalašnyk. Další dva raněné si vyžádaly výbuchy ruských dronů ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny, kde poškodily výškovou obytnou budovu, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním tamní úřady. Výbuch rozbil mnoho oken ve výškové obytné budově. Na místě zasahovali záchranáři. Čtyři ženy zranily ruské bomby ve městě Derhači na východě země, informoval šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.
Letouny polské armády a spojenců dnes brzy ráno odstartovaly s cílem zabezpečit polský vzdušný prostor poté, co Rusko zahájilo vzdušné údery mimo jiné i na západní Ukrajinu. Oznámilo to operační velení polských ozbrojených sil. Letecký poplach byl dnes ráno vyhlášen na celém území Ukrajiny, informuje agentura Reuters.
„Podniknuté kroky mají za cíl zajistit bezpečnost (polských) regionů sousedících s ohroženými oblastmi,“ uvedlo velení polské armády na síti X.
Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem by mohlo být uzavřeno už v příštích týdnech, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí večer washingtonského času v rozhovoru pro média po setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
„Nejdřív potřebujeme příměří. Myslím, že by mohlo být uzavřeno v příštích týdnech,“ řekl Macron televizní stanici Fox News po sérii pondělních jednání s Trumpem v Bílém domě, které se z velké části věnovalo válce na Ukrajině. Tu rozpoutalo právě před třemi lety Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina.
Americký prezident Donald Trump a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron v pondělí projevili značné rozdíly v přístupu k válce na Ukrajině, což podtrhuje aktuální rozpory mezi Spojenými státy a Evropou, pokud jde o Trumpovu snahu rychle se na příměří dohodnout s Ruskem. Oba lídři během celodenního jednání, v den třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu, demonstrovali svůj dlouholetý přátelský vztah, Macron však dal jasně najevo, že s Trumpem v některých klíčových otázkách nesouhlasí, píše agentura Reuters.
Zástupci ministerstva obrany a spolku Skupina D, který organizuje sbírku drony Nemesis pro Ukrajinu, by dnes měli jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS). Předseda vlády schůzku svolal v reakci na některé informace médií a spekulace, které se v poslední době kolem sbírky objevily. Podle Fialy je v zájmu bezpečnosti, aby se věci vyjasnily.
Tisíce lidí dnes v Berlíně demonstrovaly za zachování podpory Ukrajině, která přesně tři roky čelí ruské vojenské ofenzivě. Informovala o tom agentura AFP. Protesty se konaly den po parlamentních volbách, ve kterých zvítězila konzervativní unie CDU/CSU. Její předseda Friedrich Merz ujistil Ukrajinu o pokračující evropské podpoře.
Rada bezpečnosti OSN dnes s podporou Ruska přijala rezoluci navrženou Spojenými státy, která vyzývá k rychlému ukončení války a nastolení míru na Ukrajině. Není v ní ale zmínka o územní celistvosti napadené země ani o ruské agresi, proti čemuž protestovali evropští spojenci Kyjeva. Informují o tom tiskové agentury.
Pro rezoluci, která „vyzývá k co nejrychlejšímu ukončení konfliktu a k trvalému míru“, hlasovalo z 15 členů rady deset zemí, žádná nebyla proti. Čtyři země EU - Francie, Slovinsko, Řecko a Dánsko - se spolu s Británií hlasování zdržely. Aby byla v Radě bezpečnosti rezoluce přijata, muselo pro ni hlasovat nejméně devět jejích členů.
