Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Na Ukrajině byl mezitím vyhlášen letecký poplach, tentokrát kvůli tomu, že vzlétly ruské letouny MiG-31K vyzbrojené hypersonickými střelami Kinžal, uvedl portál a připomněl, že naposledy ukrajinské letectvo z tohoto důvodu vyhlásilo poplach před 27 dny, na konci ledna.
„Když je Rusko slabé, příroda ho nechrání před vnějším útokem,“ uvedl politický geograf Michael Romancov a připomněl různé historické nájezdy. Ale platí to i naopak: „Když je silné, nebrání mu v expanzi. Rusko nemá – a proto po nich touží – tzv. přirozené, přírodní hranice,“ řekl v Senátu na konferenci Ruská agrese proti Evropě.
Rusko zastaví svou válkou na Ukrajině, pokud dosáhne kýžených výsledků v jednáních se Spojenými státy. Dnes to v Ankaře řekl podle agentury AFP ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Rusko svou agresi proti Ukrajině začalo přesně před třemi roky. Lavrov před týdnem jednal s americkým ministrem zahraničí Markem Rubiem o možném urovnání války na Ukrajině bez přítomnosti zástupců této země. Podle tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana by se rozhovorů měly účastnit obě strany konfliktu.
Světové společenství stojí před zásadním úkolem, jak ukončit lidské utrpení a nastolit na Ukrajině mír, který přijmou všechny zúčastněné strany, napsal slovenský prezident Peter Pellegrini na sociální síti k třetímu výročí ruské vojenské invaze do sousední země. Rusko ve svém příspěvku Pellegrini nezmínil.
„Věřím, že diplomatické úsilí a dialog, který začal na mezinárodní scéně, přinesou ukončení války a nastolení udržitelného míru,“ uvedl Pellegrini. Dodal, že válka přinesla mnoho neštěstí, obětí a poničené země.
Kreml vítá nový přístup Spojených států za prezidenta Donalda Trumpa k dialogu s Ruskem, uvedl dnes podle tiskových agentur mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. V den třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu naopak Moskva nevidí předpoklady pro dialog s Evropskou unií. Mluvčí Dmitrij Peskov podle agentur postavil přístup USA a EU do kontrastu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při setkání s evropskými vůdci v Kyjevě navrhl podle BBC výměnu zajatců s Ruskem, a to všechny ruské zajatce za všechny ukrajinské.
„Ukončení války by mělo začínat kroky obnovujícími důvěru, protože žádná důvěra k Rusku není. Zapotřebí jsou kroky vypovídající o ukončení války. Reálné kroky. Teď by se takovým krokem mohlo stát osvobození zajatců. Tisíc lidí je vězněno v Rusku. Jen část z nich je od roku 2022, ale mnohem více jich je (vězněno) už od roku 2014. Rusko by mělo propustit Ukrajince. Ukrajina je připravena na výměnu všech za všechny. To je spravedlivá varianta,“ řekl Zelenskyj.
Za úspěch a důkaz, že země Evropské unie jsou schopné dohody, pokládá český ministr zahraničí Jan Lipavský dnešní potvrzení šestnáctého souboru sankcí EU mířících proti Rusku. Ministři zahraničí balíček potvrdili v Bruselu v den, na který připadá třetí výročí ruské invaze do sousední země. Česká pozice se podle ministra nemění, Praha bude i nadále podporovat Ukrajinu všemi způsoby a zároveň pracovat na posílení evropské bezpečnosti.
Kreml po parlamentních volbách v Německu doufá ve střízlivější přístup Berlína k realitě a k otázkám vzájemných zájmů, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Předčasné volby vyhrála konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz se tak zřejmě stane novým spolkovým kancléřem.
Vztahy Moskvy a Berlína byly v posledních letech napjaté kvůli německé vojenské podpoře Ukrajiny, podotkla agentura Reuters. Ukrajina se již tři roky brání ruské agresi.
Merz už ale mezitím ujistil Ukrajinu o evropské podpoře v její obraně proti ruské agresi. Na síti X v den třetího výročí ruské invaze uvedl, že Kyjev musí být součástí jednání o míru.
Mezinárodní společenství musí udělat vše pro dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině. Prohlásil to dnes generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres, podle něhož je cílem ukončit válku v souladu s mezinárodním právem a chartou OSN.
„Musíme vyvinout veškeré úsilí k ukončení tohoto konfliktu a dosažení spravedlivého a trvalého míru v souladu s chartou OSN, mezinárodním právem a rezolucemi Valného shromáždění,“ řekl podle agentury Reuters Guterres v projevu v Radě OSN pro lidská práva v den třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu.
„O co se na Ukrajině bojuje? Není to jen o Ukrajině, jen o lidech, kteří na Ukrajině žijí, o její suverenitě, nezávislosti a svobodě. Je to o nás, o našich hodnotách, naší svobodě, naší nezávislosti, naší suverenitě. Válka Ukrajinců proti agresorovi je naše válka,“ prohlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil. „My si to buď uvědomíme, a šance na výhru bude větší, nebo si to neuvědomíme, Ukrajince v tom necháme a jednou na to doplatíme,“ řekl začátkem konference Ruská agrese proti Evropě, která se koná v Senátu ke třetímu výročí Putinovy invaze.
„Můj dojem je, že jsme na morální a hodnotové křižovatce. V Evropě žijeme, někdy se říká evropský sen – založený na úctě ke svobodě, k demokracii, k úctě k právnímu řádu, k pravidlům, k lidské důstojnosti. Tyto hodnoty musíme hájit, nesmíme si je nechat relativizovat. Jinak jsme z té křižovatky odbočili špatným směrem. Jsme připraveni hájit ten náš evropský sen? Odříci si část našeho pohodlí? Nasadit i své vlastní síly k hájení svobody, demokracie, lidské důstojnosti, právního státu, řádu a pořádku? Nebo necháme zvítězit ty, kteří chtějí dělat zejména byznys, chtějí se strategicky domlouvat, zemi si rozdělovat na základě úplně jiných pravidel?“ ptá se předseda Senátu.
Ukrajinští vojáci dokázali osvobodit více než polovinu území, které zprvu okupovalo Rusko po své invazi před třemi lety, uvedl velitel ukrajinských ozbrojených sil, generál Oleksandr Syrskyj u příležitosti výročí rozpoutání války Ruska proti Ukrajině. Syrského předchůdce ve velitelské funkci Valerij Zalužnyj, který je nyní ukrajinským velvyslancem v Británii, připomněl, že ruská armáda byla pokládána za jednu z nejsilnějších na světě, ale Ukrajina jí odolala.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) napsal, že miliony Ukrajinců byly vysídleny ze svých domovů nebo musely utéct před válkou za hranice. „Rusko označuje za svého nepřítele celou západní civilizaci včetně nás. Ukrajina tak bojuje nejen za sebe, ale i za nás,“ uvedl. Také on hovořil o důležitosti podpory a míru, se kterým bude Ukrajina souhlasit a Evropa se na něm podílet.
Už tři roky Ukrajina hrdinně odolává otevřené ruské agresi. Miliony Ukrajinců byly za tu dobu vysídleny ze svých domovů nebo musely utéct před válkou za hranice. Rusko označuje za svého nepřítele celou západní civilizaci včetně nás. Ukrajina tak bojuje nejen za sebe, ale i za… pic.twitter.com/jrZk8z9Sn4
— Miloš Vystrčil (@Vystrcil_Milos) February 24, 2025
Ruský konzulát v Marseille dnes ráno zasáhly dvě zápalné láhve, které však nezpůsobily větší škody. Informuje o tom stanice BFM-TV s odkazem na policejní zdroje. Incident v diplomatickém areálu potvrdil ruským médiím i generální konzul Stanislav Oranskij.
Ruské ministerstvo zahraničí v Moskvě vyzvalo francouzské úřady, aby okolnosti útoku plně vyšetřily. Podle ruského ministerstva nese čin stopy teroristického útoku, uvedla agentura TASS.
K útoku, který se stal v den třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu, se zatím nikdo nepřihlásil.
Válka na Ukrajině se nás týká více, než si mnozí možná chtějí připustit, pokud padne, budou hranice konfliktu o krok blíže našim domovům, uvedl premiér Petr Fiala na sociálních sítích.
Dnes jsou to tři roky od chvíle, kdy ruská armáda překročila hranice svobodné Ukrajiny. Tři roky od chvíle, kdy se svět stal svědkem brutální agrese a nespravedlivého útoku na suverénní stát. Tři roky války, která nepřestává ničit životy, rodiny a města, ale která zároveň ukázala… pic.twitter.com/iW1NkKWq7T
— Petr Fiala (@P_Fiala) February 24, 2025
Ukrajina musí být součástí jednání o míru, uvedl k výročí ruské invaze vítěz německých parlamentních voleb Friedrich Merz. Ujistil Kyjev o evropské podpoře.
Do Kyjeva krátce po špičkách EU přicestovali také lídři Dánska, Španělska, Norska, Švédska, Finska, Litvy, Lotyšska a Estonska, uvádí BBC.
Ukrajina v březnu obdrží dalších 3,5 miliardy eur (87,5 miliardy korun) od Evropské unie. Při návštěvě Kyjeva to dnes podle sdělení Evropské komise oznámí její předsedkyně Ursula von der Leyenová. Země, kterou před třemi roky napadlo Rusko, bude podle ní moci těžit také z navýšené výroby zbraní v EU, vyplývá z prohlášení zveřejněného unijní exekutivou.
Ministři zahraničí zemí EU schválili šestnáctý balíček sankcí, který se zaměřil na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska.
Do Kyjeva v den třetího výročí ruského útoku na Ukrajinu přicestoval kanadský premiér Justin Trudeau, píše AFP. V zemi jsou také šéfové institucí EU.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na X vyzdvihl tři roky hrdinství Ukrajinců, vzpomněl na padlé a poděkoval spojencům.
Three years of resistance. Three years of gratitude. Three years of absolute heroism of Ukrainians. I am proud of Ukraine! I thank everyone who defends and supports it. Everyone who works for Ukraine. And may the memory of all those who gave their lives for our state and people… pic.twitter.com/HeNMpJX891
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 24, 2025
