Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Ukrajinské úřady ve vodách v jihoukrajinské Oděské oblasti zadržely kamerunské nákladní plavidlo a jejího kapitána. Podezřívají ho, že Moskvě pomáhalo z anektovaného Krymského poloostrova vyvážet ukrajinské obilí. S odvoláním na ukrajinskou tajnou službu SBU a prokuraturu o tom dnes informovala agentura AFP.
Ruský soud dnes zamítl odvolání ochránce lidských práv Olega Orlova, který byl za kritiku ruského vedení kvůli válce na Ukrajině odsouzen ke 2,5letému vězení. Jde o dalšího z řady odpůrců režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, který v rámci silných represí vůči opozici skončil za mřížemi nebo v exilu, píše agentura AFP.
„Odvolací soud se rozhodl neměnit verdikt moskevského soudu a nepokračovat v odvolacím řízení,“ prohlásila dnes soudkyně. Jejímu rozhodnutí v rámci slyšení předcházela i promluva Orlova, který k přítomným v moskevské soudní síni hovořil skrze video.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zlikvidovala všech šest útočných dronů, které vyslalo Rusko, oznámil velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Ruské invazní síly podle něj také zaútočily na ukrajinskou Sumskou oblast dvěma raketami Iskander-M, nicméně o jejich osudu se nezmiňuje. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o sestřelení pěti ukrajinských dronů. Podle gubernátora ruské Belgorodské oblasti Vjačeslava Gladkova zahynul při ukrajinském útoku jeden člověk.
Lidé se přišli rozloučit s doktorem Viktorem Bragucou, který zemřel během ruského útoku na dětskou nemocnici v Kyjevě.
Aktivity NATO představují závažnou hrozbu pro ruskou národní bezpečnost a vyžádají si ze strany Moskvy odpověď. V reakci na dosavadní výstupy ze summitu NATO ve Washingtonu to dnes podle agentury TASS uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Severoatlantická aliance podle něj podněcuje napětí v Evropě a plně se angažuje v konfliktu na Ukrajině. Ten rozpoutalo Rusko svou plnohodnotnou invazí před více než dvěma lety.
„Je zřejmé, že aliance sleduje jeden ze svých hlavních cílů - pokoření Ruska, jeho strategickou porážku,“ uvedl Peskov, podle kterého NATO posouvá svou infrastrukturu stále blíže k ruským hranicím.
ejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal dovolání proti osvobození učitelky, která čelila obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Kauzou se tak bude zabývat ještě Nejvyšší soud. Pražská češtinářka Martina Bednářová na svých výrocích trvá. Dozorový státní zástupce pro ni původně žádal podmíněný trest a pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi.
Země Severoatlantické aliance by měly důrazně prosazovat dodržování mezinárodního práva v Pásmu Gazy, stejně jako to dělají v případě ruské invaze na Ukrajinu, řekl na summitu NATO španělský premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País to prohlásil na plénu za zavřenými dveřmi. Španělský deník v noci na dnešek také napsal, že zatímco Ukrajina je v návrhu závěrečné deklarace washingtonského summitu zmíněna více než 60krát, Gaza ani jednou.
„Na závěr bych chtěl také zdůraznit nutnost věnovat pozornost Jihu...Když voláme po dodržování mezinárodního práva na Ukrajině, měli bychom také žádat dodržování tohoto práva v Gaze,“ prohlásil španělský premiér. „Nemůžeme dopustit, abychom byli obviňováni z dvojího metru, což by mohlo oslabit i naši pomoc Ukrajině,“ dodal.
Rusko bude vojensky reagovat na plány USA umísťovat v Německu střely dlouhého doletu, uvedl dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Diplomat označil rozhodnutí Washingtonu a Berlína za hrozbu zaměřenou na poškození ruské bezpečnosti. USA a Německo o den dříve oznámily, že Pentagon od roku 2026 vždy na určitou dobu rozmístí na německém území střely s dlouhým doletem a hypersonické střely s cílem posílit ochranu evropských členů Severoatlantické aliance.
„Bez nervozity, bez emocí vyvineme především vojenskou reakci na novou hrozbu,“ řekl podle ruské státní tiskové agentury TASS Rjabkov novinářům na okraj konference hospodářského uskupení BRICS v Petrohradu. „Myslím, že je to jen článek v operačním kurzu, jeden z prvků zastrašování, který je dnes téměř hlavní součástí linie NATO a USA směrem k Rusku,“ uvedl ruský diplomat.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s manželkou Olenou na slavnostní večeři v Bílém domě. Podívejte se na nové snímky.
Prezident Petr Pavel na sociálních sítích zveřejnil fotografie z jednání v rámci summitu NATO. Hovořil s americkým prezidentem Joem Bidenem, soukromou schůzku měl s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
NATO každým rokem silnější. 32 států na summitu dnes přijalo opatření, která učiní NATO ještě odolnější. Všichni členové Severoatlantické aliance odsouhlasili další podporu Ukrajiny, která zajistí dlouhodobou pomoc pro napadenou zemi a předvídatelný plán zásobování od členských… pic.twitter.com/SdHfKJNWbU
— Petr Pavel (@prezidentpavel) July 10, 2024
Severoatlantická aliance si přeje, aby se Ukrajina, která se nyní s alianční podporou brání ruské invazi, stala jejím členem. Novinářům to ve středu před půlnocí SELČ pracovním zasedání summitu NATO ve Washingtonu řekl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Potvrdil přitom závazek členských států poskytnout Ukrajině „v příštím roce“ vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur (asi 1,01 bilionu korun).
„Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy se tak stane,“ prohlásil Stoltenberg a cestu Ukrajiny do aliance označil za „nezvratnou“. Ačkoliv shoda na bilionové podpoře Ukrajiny pro příští rok padla, ani Stoltenberg, ani takzvaná Washingtonská deklarace, výsledek dnešního zasedání, nezmiňuje víceletý finanční závazek pro pomoc Kyjevu, o který Stoltenberg usiloval.
Účastníci summitu rokovali také o Číně, a to nejen v souvislosti s vývojem v jihovýchodním Pacifiku, ale také právě v souvislosti s Ukrajinou. Peking podle Stoltenberga umožňuje Rusku, aby v invazi do sousední země pokračovalo; děje se tak prostřednictvím dodávek technologií dvojího použití, především mikroelektroniky používané v moderních zbraňových systémech.
„NATO není organizací, která uvaluje ekonomické sankce. Zastupujeme ale polovinu světové ekonomiky a pokud bude Čína (v podpoře Ruska) pokračovat, zasáhne to její zájmy,“ uvedl Stoltenberg s tím, že je na Evropské unii a dalších institucích, aby na Čínu uvalovaly ekonomické sankce.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Český prezident Petr Pavel ve středu ve Washingtonu jednal s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským o naplňování mírového plánu, situaci na bojišti či české muniční iniciativě. Tématem bylo také zahájení přístupových jednání o vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Novinářům to sdělil odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Jednání delegací se zúčastnili i šéf české diplomacie Jan Lipavský, ministryně obrany Jana Černochová a náčelník generálního štábu Karel Řehka.
„Na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským pan prezident diskutoval o naplňování mírového plánu prezidenta Zelenského v návaznosti na jednání na summitu ve Švýcarsku, aktuální situaci na bojišti, české muniční iniciativě, ale i zahájení přístupových jednání o vstupu do EU,“ sdělila prezidentská kancelář.
