Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho protivzdušná obrana zlikvidovala sedm ukrajinských dronů nad třemi ruskými regiony - čtyři bezpilotní stroje nad Tverskou, dva nad Moskevskou a jeden nad Belgorodskou oblastí.
Agentura Reuters s odkazem na místní úřady napsala, že cílem nočního dronového útoku byl chemický závod v Tverské oblasti, jenž podle svých webových stránek produkuje chemikálie, včetně těch, které se používají v leteckém průmyslu. Podnik, jenž nese jméno Redkinský zkušební závod, se nachází v obci Redkino, a BBC v souvislosti s hlášeným útokem na něj píše, že se tam podle místních obyvatel vyrábí letecké palivo. Zaútočily na něj čtyři bezpilotní letouny, píše stanice a zmiňuje, že závod zaznamenal po útocích škody.
Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko vyzvaly Evropskou unii k vybudování obranné linie podél hranic bloku s Ruskem a Běloruskem, která by chránila EU před vojenskými hrozbami a dalšími škodlivými aktivitami Moskvy. Napsala to v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na dopis představitelů čtveřice zemí před dnes začínajícím summitem EU v Bruselu. Hranice s Ruskem nebo Běloruskem ze sedmadvaceti zemí Evropské unie sdílí právě tato čtveřice států.
„Vybudování systému obranné infrastruktury podél vnější hranice EU s Ruskem a Běloruskem bude řešit naléhavou a urgentní potřebu zabezpečit EU před vojenskými a hybridními hrozbami,“ stojí v dopise vedoucích představitelů čtyř zemí. Plánování a realizace obranné linie by přitom měly být koordinovány s NATO. Hybridními hrozbami se podle Reuters rozumí kombinace vojenských a nevojenských, jakož i skrytých nebo otevřených prostředků. Patří mezi ně dezinformace, kybernetické útoky, ekonomický nátlak a posílání migrantů přes hranice.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 28 vzdušných cílů - čtyři řízené střely Kalibr, jednu střelu Ch-59/Ch-69 a 23 úderných bezpilotních letounů typu Šáhed 131/136, oznámil na platformě Telegram velitel ukrajinských vzdušný sil Mykola Oleščuk. Proklouzla hypersonická střela Kinžal; kam dopadla, letectvo neuvedlo.
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že ukrajinská média v noci informovala o explozi u Kyjeva, která se ozvala během leteckého poplachu. Na telegramových kanálech se rovněž objevily informace o výbuších v Charkově, Poltavě a Chmelnycké oblasti, dodala BBC.
Za poslední den ztratil protivník 1260 lidí, 3 tanky, 9 obrněných vozidel, 24 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
„Sergej Lavrov prohlásil, že Rusko nezastaví boje ani pokud dojde k mírovým jednáním s Ukrajinou,“ tweetuje o ruském ministru zahraničí Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).
Ruský vojenský soud v Moskvě odsoudil patnáctiletého Arsenije Turbina k pěti letům vězení za účast v teroristické organizaci. Podle vyšetřovatelů z ruské tajné služby FSB si žák deváté třídy z Orelské oblasti dopisoval s legií Svoboda Ruska, která bojuje po boku ukrajinských sil proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Informoval o tom dnes ruský zpravodajský server Meduza, který působí z lotyšského exilu. Nevládní organizace na ochranu lidských práv Memorial, ruskými úřady zakázaná, uznala Turbina za politického vězně, dodal server.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Bruselu dnes odpoledne začíná dvoudenní summit EU, na kterém budou unijní prezidenti a premiéři řešit zejména situaci na Ukrajině, na Blízkém východě a diskutovat rovněž o budoucím směřování Evropské unie. Zásadním tématem je rovněž rozdělení klíčových postů v EU, na kterém by se měli shodnout. Na úvod by měli šéfové států a vláda debatovat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Česko bude na Evropské radě zastupovat premiér Petr Fiala.
