Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Čeští hasiči tento týden dopraví na Ukrajinu, která se dva roky brání ruské agresi, pět těžkých mostních souprav. Česká republika je tam posílá na základě únorového usnesení vlády jako další humanitární pomoc. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí hlučínského hasičského útvaru Jana Urbancová.
Mostní soupravy hasiči převezou na šesti tahačích s návěsy a čtyřech nákladních autech. Součástí konvoje jsou i doprovodná auta a do akce je zapojeno 27 příslušníků sboru.
První část zásilky hasiči podle mluvčí naložili v pondělí ve skladu Správy státních hmotných rezerv a v úterý ji přepravili do polského meziskladu Vládní agentury pro strategické rezervy. Česko poslalo na Ukrajinu těžké mostní soupravy už dříve, například v červenci 2022 tam hasiči dopravili dvě tyto soupravy a další dvě v listopadu téhož roku.
Ruští a běloruští vojáci zahájili druhou etapu manévrů, které zahrnují cvičení týkající se použití taktických jaderných zbraní. Podle ruské agentury Interfax nebo serveru Meduza to dnes oznámilo ruské ministerstvo obrany. První fáze cvičení, které nařídil ruský vůdce Vladimir Putin, začala v květnu. Běloruští vojáci se zapojili do druhé fáze manévrů.
"Během cvičení budou řešeny otázky společného výcviku jednotek ozbrojených sil Ruské federace a Běloruské republiky pro bojové použití nestrategických jaderných zbraní," uvedlo nyní ruské ministerstvo obrany. Cílem manévrů je podle něj "udržet připravenost" armád obou zemí zajistit suverenitu a územní celistvost takzvaného Svazového státu Ruska a Běloruska. Svazové soustátí dvojice zemí formálně tvoří od roku 1999.
V první fázi manévrů ruské jednotky mimo jiné cvičily používání raketových systémů Iskander a letectvo hypersonických střel Kinžal. Oboje jsou schopné nést kromě konvenčních také jaderné hlavice. Taktické (nestrategické) jaderné zbraně jsou méně destruktivní než strategické jaderné zbraně, které dokážou zničit celá města, ale i tak mají významný ničivý potenciál.
Ukrajinský prezident Zelenskyj na konferenci v Berlíně vyzval k podpoře a obnově Ukrajiny. Řekl, že z obnovy budou mít užitek všichni.
Německý kancléř Scholz slíbil obnovit Ukrajinu svobodnější a silnější; zároveň vyzval k posílení ukrajinské protivzdušné obrany čelící ruským útokům.
Ruské ministerstvo zahraničí ze země vykázalo novinářku rakouské veřejnoprávní televize ORF. Informuje o tom dnes server německé veřejnoprávní televize ARD.
Maria Knipsová-Wittingová v Moskvě působila od ledna a v pondělí ji ruské úřady vyzvaly, aby vrátila novinářskou akreditaci a "v blízké budoucnosti" zemi opustila.
"ORF lituje rozhodnutí ruského ministerstva zahraničí, nedokáže ho pochopit a podnikne všechny nezbytné kroky k tomu, aby pro diváky ORF i nadále zajišťovala nezávislé a komplexní zpravodajství z Ruska," uvedla televizní stanice.
Ze strany Ruska jde o reakci na vypovězení korespondenta agentury TASS, kterému byla 30. dubna odebrána akreditace. Rakouský týdeník Falter muže označil za ruského agenta. Moskva, kterou Západ obviňuje ze šíření dezinformací, tvrdí, že Vídeň toto "diskriminační" rozhodnutí dodnes nevysvětlila, a proto neměla jinou možnost než reagovat podobně.
V německé metropoli dnes začíná dvoudenní konference o obnově Ukrajiny, která už přes dva roky čelí ruské invazi. Rokování, na které v pondělí večer dorazil prezident Volodymyr Zelenskyj, zahájí projevem spolkový kancléř Olaf Scholz. Českou delegaci povede ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který se na okraj zasedání setká s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou.
Na konferenci se sejde zhruba 2000 zástupců politiky, hospodářství a mezinárodních organizací z asi 60 zemí, aby projednali možnosti rekonstrukce a modernizace Ukrajiny a posílení její hospodářské stability.
Německé ministerstvo zahraničí předem oznámilo, že během konference podepíše Kyjev se zahraničními partnery vícero dohod o obnově. Evropská komise a německá diplomacie podepíší memorandum o zvýšení finanční podpory takzvaného integrovaného centra pro Ukrajinu na 75 milionů eur. Centrum je součástí stabilizační platformy SPF německého ministerstva zahraničí, která slouží ke koordinaci pomoci ve válkou postižených regionech. V minulosti iniciativa zajistila odminovací vybavení pro ukrajinské pyrotechniky.
Zelenskyj po příjezdu do Německa uvedl, že prioritou pro něj budou opatření týkající se ukrajinského energetického sektoru, který poničily opakované ruské útoky. Při jednání se Scholzem se chce zaměřit na pokračující vojenskou podporu a koordinaci postojů před mírovou konferencí, kterou koncem týdne hostí Švýcarsko.
V hornaté oblasti ruské Severní Osetie havaroval ruský bombardér Su-34. Při nehodě zemřeli všichni členové posádky, informovala agentura TASS s odkazem na ruské ministerstvo obrany. "Předběžnou příčinou letecké nehody je technická závada," uvedlo ministerstvo. Letoun podle něj havaroval v odlehlé oblasti při plánovaném výcvikovém letu.
"Na zemi nejsou škody. Posádka zahynula," stojí v prohlášení.
Severoosetské úřady následně agentuře TASS sdělily, že na palubě byli dva piloti. Bombardér Su-34 je nadzvukový dvoumístný stíhací letoun určený pro boj za každého počasí. Ruská armáda je využívá i v boji na Ukrajině, kam její vojáci vpadli v únoru 2022.
„Na konci dubna bylo v Česku cca 345 000 ukrajinských uprchlíků s tzv. dočasnou ochranou, což je nejnižší počet od loňského května,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).
V německé metropoli dnes začíná dvoudenní konference o obnově Ukrajiny, která už přes dva roky čelí ruské invazi. Rokování, na které v pondělí večer dorazil prezident Volodymyr Zelenskyj, zahájí projevem spolkový kancléř Olaf Scholz. Českou delegaci povede ministr zahraničí Jan Lipavský, který se na okraj zasedání setká s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou.
Dobré ráno, v Rize se dnes koná summit východního křídla Severoatlantické aliance, tedy schůzka vrcholných představitelů devíti členských zemí takzvaného Bukurešťského formátu (B9). Za Česko bude přítomen prezident Petr Pavel, který do Rigy přicestoval v pondělí večer, a jednání se zúčastní také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Jednat se má tedy zejména o podpoře Ukrajiny.
Na dnešním summitu devíti zemí z východního křídla Severoatlantické aliance v Rize, který předcházel vlastnímu červencovému summitu NATO ve Washingtonu, se nepodařilo dospět ke shodě na nástupci Jense Stoltenberga v čele aliance ani se dohodnout na společném prohlášení devíti členských zemí takzvaného Bukurešťského formátu (B9). Českým novinářům to po jednání řekl prezident Petr Pavel.
Důvodem podle něj byly postoje Maďarska, které zaujímá zdrženlivý postoj ke kandidatuře nizozemského premiéra Marka Rutteho do čela NATO, jakož i k podpoře Ukrajiny, která se třetím rokem brání agresi Ruska. Nicméně podle Pavla nepadlo na rižském summitu "ani slovo" o případném odchodu Maďarska z B9, jak uváděla média s odvoláním na své zdroje.
Společné prohlášení z Rigy nahradila deklarace tří prezidentů, kteří B9 předsedají.
