24°C
Komunální volby 2022: Průvodce výběrem nových starostů
Komunální volby se v Česku konají každé čtyři roky. Ty nejbližší začínají dnes ve 14:00 a potrvají do soboty 24. září 2022. Voleb se mohou účastnit i občané Evropské unie, kteří mají v obci nahlášené přechodné bydliště. Ti mohou ve volbách rovněž kandidovat. Neobvyklý je i systém hlasování, kdy lidé mohou volit zástupce více politických stran, případně takzvaným panašováním dávat hlasy kandidátům různých stran.
Účast 46 %
Co jsou komunální volby?
V komunálních volbách si Češi každé čtyři roky volí nové zastupitele na radnicích a magistrátech, čímž volí i nové starosty. Volební systém voleb do obecních zastupitelstev je přitom unikátní. Voliči při něm mohou vybírat zástupce více politických stran nebo hnutí.
- Kdy budou komunální volby
- Čas otevření volebních místností
- Jak se volí
- Sčítání hlasů
- Kde se volí primátor a kde starosta
Kdy budou komunální volby?
Komunální volby se konají každé čtyři roky. Nejbližší volby do zastupitelstev obcí Česko čekají 23. a 24. září 2022, termín vyhlásil prezident Miloš Zeman. Ve stejném termínu začnou prvním kolem v jedné třetině obvodů i volby do Senátu.
Komunální volby probíhají ve dvou dnech – v pátek a sobotu. Volební místnosti jsou otevřené v časech:
Doba otevření volebních místností
| Den | Datum | Čas otevření | Čas zavření |
| Pátek | 23. září 2022 | 14:00 | 22:00 |
| Sobota | 24. září 2022 | 8:00 | 14:00 |
Systém komunálních voleb
Komunální volby se konají na základě všeobecného, přímého a rovného volebního práva. Ač by se mohlo zdát, že se volí většinovým systémem, jde o volbu na základě poměrného systému, kdy se pro přepočet hlasů využívá upravená D’Hondtova metoda. Volební systém ovšem umožňuje rozdělit hlasy mezi kandidáty z více stran.
Vzhledem k možnosti panašování – hlasování pro kandidáty z různých stran – rozděluje každý volič tolik hlasů, kolik je v obecním zastupitelstvu křesel. Ty může dát jednotlivé straně, rozdělit je mezi jednotlivé kandidáty nebo oba způsoby zkombinovat.
Jak se volí v komunálních volbách
- Aby mohl člověk volit, potřebuje platný občanský průkaz nebo cestovní pas. Občané Evropské unie, kteří mohou volit také, potřebují průkaz o povolení k pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Volby následně probíhají podobně jako jiné druhy voleb:
- Volič se ztotožní volební komisi, od které obdrží úřední obálku a případně náhradní hlasovací lístek.
- S úřední obálkou se odebere za plentu, kde rozdělí své hlasy (při panašování je třeba dávat pozor a neoznačit více kandidátů, než kolik je křesel v zastupitelstvu).
- Hlasovací lístek (oba, pokud volí i do zastupitelstva městské části) dá do úřední obálky.
- Úřední obálku vhodí před komisí do zapečetěné urny.
Tento postup je nutný dodržet, aby volič neodevzdal neplatný hlasovací lístek. Ty volební komise před začátkem sčítání vyřadí.
Neplatnými lístky jsou:
- Lístky na jiném, než předepsaném tiskopise.
- Lístky, na kterých nebyla označena žádná strana ani kandidát.
- Lístky, kde je označena více než jedna volební strana.
- Lístky, kde je označeno více kandidátů, než kolik má být voleno členů zastupitelstva.
- Lístky, které nejsou vloženy do úřední obálky.
- Lístky z úřední obálky, kde je více než jeden hlasovací lístek pro volby do téhož zastupitelstva.
- Lístky, které jsou přetržené.
Volba jedné strany, panašování nebo kombinace způsobů
Při komunálních volbách každý volič rozděluje tolik hlasů, kolik se v jeho obci volí zastupitelů. Hlasy může dát jedné straně, případně se rozhodnout pro panašování, při kterém hlasy rozdělí mezi jednotlivé kandidáty. Poslední možností je kombinace obou metod.
Volba strany – Volič křížkem označí čtverec vedle jména dané strany na hlasovacím lístku. Panašování – Volič pomocí křížků vedle jejich jmen vybere tolik kandidátů, kolik má zastupitelstvo křesel. Kombinace – Volič vybere jednu stranu a následně například čtyři kandidáty jiných stran, strana, kterou vybral tak o tyto hlasy přijde.
Hlasovací lístky pro komunální volby
Při komunálních volbách dostanou voliči známou modrou obálku. V té ovšem najdou jediný hlasovací lístek, kde jsou vypsané kandidátky všech stran, které v obci kandidují. To je nezbytné pro možnost panašování – volbu kandidátů z různých stran.
V územně členěných statutárních městech pak voliči dostanou dva hlasovací lístky. Jeden pro volby do zastupitelstva své městské části nebo obvodu a jeden do zastupitelstva města.
Sčítání hlasů v komunálních volbách
Specifické je i sčítání hlasů při komunálních volbách. Při tom se nejdříve sečte počet hlasů, které každá strana obdržela, a hlasy, které dostali jednotliví kandidáti, které nominovala. Na základě toho se D’Hondtovou metodou vypočítá počet mandátů v zastupitelstvu, počet křesel pro jednotlivé strany.
Teprve poté přichází na řadu preferenční hlasy. U stran, které získaly zastupitele se počet hlasů vydělí počtem jejích kandidátů. Pokud se poté ukáže, že má některý z jejích kandidátů minimálně o 10 procent více hlasů, než je takto stanovený průměr, posune se takový kandidát na první místo kandidátky.
Kdo může volit v komunálních volbách
V komunálních volbách můžou volit všichni lidé, kterým je nejpozději druhý den voleb 18 let a mají v dané obci přihlášené trvalé bydliště. Kromě toho ovšem mohou od roku 2018 volit i osmnáctiletí a starší občané z dalších zemí Evropské unie, pokud mají v dané obci přechodné bydliště.
Kdo může být volen v komunálních volbách
Do obecního zastupitelstva může kandidovat každý občan ČR, kterému je nejpozději v den voleb 18 let a má ke dni voleb v obci trvalé bydliště. Za stejných podmínek mohou do obecních zastupitelstev kandidovat i občané států Evropské unie.
Kandidáty mohou do voleb nominovat politické strany, hnutí a jejich koalice. Kromě toho ovšem mohou kandidovat i samostatní nezávislí kandidáti, případně sdružení nezávislých kandidátů. Ti ovšem musí zároveň s kandidátní listinou předložit i petici podepsanou voliči v obci. Počet nutných podpisů je stanoven podle počtu obyvatel obce, kde se volby konají.
| Počet obyvatel | Počet podpisů nezávislého kandidáta | Počet podpisů sdružení |
| Do 500 obyvatel | 5 % obyvatel | 7 % obyvatel |
| 501–3000 obyvatel | 4 %, nejméně 25 | 7 % |
| 3001–10 000 obyvatel | 3 %, nejméně 120 | 7 % |
| 10 001–50 000 obyvatel | 2 %, nejméně 600 | 7 % |
| 50 001–150 000 obyvatel | 1 %, nejméně 1000 | 7 % |
| Nad 150 000 obyvatel | 0,5 %, nejméně 1500 | 7 % |
Volební místnosti pro komunální volby
V komunálních volbách mohou voliči hlasovat pouze v místě svého trvalého bydliště. Není tak možné využít voličský průkaz. Adresu volebních místností najdou voliči na informačním letáku, který dostali společně s hlasovacími lístky.
Kde se volí primátor a starosta
Hlavní město Praha a několik dalších velkých měst jsou statutárními městy. V těch není nejvyšším politickým představitelem starosta, nýbrž primátor. Kromě toho mohou být statutární města členěná na městské části nebo městské obvody. V takových městech se volí zvlášť městské zastupitelstvo a zastupitelstvo městské části.
| Města, kde se volí i zastupitelstvo městské části nebo obvodu | |
| Praha | Ostrava |
| Brno | Pardubice |
| Liberec* | Plzeň |
| Opava** | Ústí nad Labem |
* V Liberci je pouze jediný městský obvod – Vratislavice nad Nisou, zbytek města spravuje přímo magistrát.
** V Opavě je osm okrajových městských částí, centrum města spravuje přímo magistrát.
| Ostatní statutární města | ||
| České Budějovice | Mladá Boleslav | Karviná |
| Havířov | Teplice | Most |
| Hradec Králové | Děčín | Třinec |
| Karlovy Vary | Frýdek-Místek | Kladno |
| Olomouc | Chomutov | Prostějov |
| Zlín | Přerov | Jablonec n. Nisou |
| Jihlava | ||
Jak zjistit velikost zastupitelstva
Počet volených členů zastupitelstva je napsán na hlasovacím lístku. Velikost zastupitelstev je určena zákonem o obcích, v případě Prahy pak zákonem o hlavním městě Praze. Počet zastupitelů je spojený s počtem obyvatel, o jeho případné změně může zastupitelstvo rozhodnout nejpozději 85 dní před konáním voleb.
Možný počet členů zastupitelstva podle velikosti obce:
| Počet obyvatel obce | Možný počet zastupitelů |
| Do 500 | 5 až 15 |
| Nad 500 do 3000 | 7 až 15 |
| Nad 3000 do 10 000 | 11 až 25 |
| Nad 10 000 do 50 000 | 15 až 35 |
| Nad 50 000 do 150 000 | 25 až 45 |
| Nad 150 000 | 35 až 55 |
| Praha | 55 až 70 |
Kandidáti v komunálních volbách
Komunálních voleb 2022 se účastní 195 392 kandidátů, kteří jsou zapsaní na 23 261 kandidátních listinách. Šanci ve volbách do obecních zastupitelstev pak zkouší 178 569 kandidátů. Do zastupitelstev městkých částí pak kandiduje 16 822 kandidátů.
Volební kalkulačka pro komunální volby
Blesk Zprávy si pro své čtenáře připravily ve spolupráci se sdružením KohoVolit.eu volební kalkulačku. V té si můžete vyzkoušet shodu s volebními stranami ve všech českých městech s více než 30 tisíci obyvateli.
Předvolební debaty
Obrázek o politické situaci před komunálními volbamí 2022 si mohou voliči udělat i na základě předvolebních debat. Ty si pro své čtenáře Blesk Zprávy připravily celkem čtyři.
Program předvolebních debat Blesk Zpráv |
||
| Jméno debaty | Premiéra (vysíláno živě) | Záznam |
| Bitva o Brno | 13. září 2022 11:00 | Záznam předvolební debaty z Brna najdete ZDE >>> |
| Bitva o Ostravu | 15. září 2022 11:00 | Záznam předvolební debaty z Ostravy najdete ZDE >>> |
| Bitva o Prahu | 19. září 2022 11:00 | Záznam předvolební debaty z Prahy najdete ZDE >>> |
| Superdebata | 22. září 2022 11:00 | Záznam předvolební superdebaty najdete ZDE >>> |
Víte, dával bych bacha na volební podvody. Fialoví pětizmetci dobře vědí, jak je lidi nenávidí, a mohli by se o něco pokusit. Například skrze čučkaře, resp. BIS, Bezpečnostní informační službu podpraporčíka Čoudelky. Chvíli vypnete pozornost a BIS přihraje pětizmetkům sto tisíc hlasů.