Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Evropská komise zpřísnila vízová pravidla platná pro ruské občany. Nově nebudou získávat víza pro opakovaný vstup a budou muset žádat o vízum při každém vstupu do Evropské unie. Krok podle EK souvisí se zvýšenými bezpečnostními riziky, která vyplývají z nevyprovokované a neodůvodněné ruské agrese proti Ukrajině, včetně zneužívání migrace jako zbraně.
„Zahájit válku a očekávat volný pohyb v Evropě je těžké ospravedlnit,“ uvedla na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „EU zpřísňuje vízová pravidla pro ruské občany uprostřed pokračujících narušení kvůli dronům a sabotážím na evropské půdě,“ dodala s tím, že „cestování do EU není samozřejmost, je to privilegium“.
Budou nicméně existovat výjimky pro omezené a odůvodněné případy, jako jsou nezávislí novináři a obránci lidských práv.
Nejméně dva zabité civilisty a několik raněných si podle ukrajinských úřadů vyžádaly útoky ruských dronů, bombardování a dělostřelecké ostřelování během noci a dneška. Nálety také způsobily škody na energetické infrastruktuře země, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.
Při ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny ruským dělostřelectvem přišel o život muž ve věku 52 let, oznámila ukrajinská prokuratura, která zabití civilisty vyšetřuje jako válečný zločin. Při ruském bombardování města Orichiv zahynul šedesátiletý zaměstnanec komunálního podniku a zranění utrpěl manželský pár ve věku 57 a 54 let, napsal na telegramu šéf sousední Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Dříve informoval o zranění dalšího muže (48), na jehož auto ve městě Huljajpole zaútočil dron.
Švýcarská společnost Gunvor stáhla svoji nabídku na koupi zahraničních aktiv ruské ropné firmy Lukoil. Rozhodla se tak poté, co ji americké ministerstvo financí označilo za loutku Ruska a dalo najevo, že Washington je proti dohodě, napsala agentura Reuters. Tento krok zmařil největší akvizici společnosti Gunvor a zdůraznil snahu Washingtonu izolovat Rusko pomocí sankcí a omezit jeho příjmy, které používá k válce na Ukrajině. Kreml v reakci na oznámení uvedl, že zahraniční zájmy Lukoilu by měly být respektovány.
Americké ministerstvo financí v příspěvku na síti X uvedlo, že prezident Donald Trump dal jasně najevo, že válka musí okamžitě skončit. A dokud ruský prezident Vladimir „Putin bude pokračovat v nesmyslném zabíjení, loutka Kremlu, společnost Gunvor, nikdy nezíská licenci k podnikání a vydělávání“.
Ředitel pro korporátní záležitosti Gunvoru Seth Pietras uvedl, že prohlášení ministerstva financí je „zásadně zavádějící a nepravdivé“ a firma by uvítala možnost, aby byla tato zjevná nedorozumění napravena. „Mezitím Gunvor stahuje nabídku na mezinárodní aktiva Lukoilu,“ dodal.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
