Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Podle britského deníku The Mirror začali severokorejští vojáci vyhazovat seniory z jejich domovů, údajně proto, aby se skryli před ukrajinskými smrtícími drony. Důchodci tak byli vyhnáni do mrazu.
Severokorejští vojáci, kteří pomáhají Rusku bojovat v jeho válce proti Ukrajině, údajně vyhazují seniory z jejich obydlí.
Podle nových zpráv bojovníci vyhazují starší osoby, aby se mohli „skrýt před útoky ukrajinských dronů“. Krutý krok údajně způsobil, že nejzranitelnější byli vyhnáni do mrazů.
Záběry z dronu mají ukazovat, jak Severokorejci vyvádějí starší lidi z jejich domovů. K incidentům údajně došlo blízko frontové linie ve vesnici Machnovka v Kurské oblasti.
Telegramový kanál InformNapalm uvedl: „Severokorejští vojáci vyhnali místní obyvatele (Rusy) z jejich domů, aby se tam ukryli. Místní starší lidé zůstali v mrazu a jejich domovy se staly úkryty pro severokorejské vojáky."
Dnes zveřejněná zpráva HRW kritizuje „zesílené represe“ v Rusku, Indii, Číně, Venezuele či Salvadoru a upozorňuje na dopady konfliktů v Pásmu Gazy, na Ukrajině nebo v Súdánu. Vedle praktik autoritářských režimů cílí i na „liberální demokracie“, které podle ní nejsou vždy spolehlivými obhájci lidských práv doma nebo ve světě. Mimo jiné uvádí, že čím dál víc evropských vlád používá ekonomické a bezpečnostní argumenty jako záminku k selektivnímu odepírání práv, například migrantům.
„Události minulého roku podtrhly důležitost obrany mezinárodních lidskoprávních norem a demokratických institucí tváří v tvář zbabělé neochotě mnohých vlád zakročit proti utrpení a utlačování,“ uvádí v předmluvě ke zprávě ředitelka HRW Tirana Hassanová. Dokument popisuje stav lidských práv v asi stovce zemí světa, Česko ani Slovensko mezi nimi nejsou.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
