Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. Informace Vám budeme přinášet zase od brzkého rána.
Lotyšsko chce do dvou let zvýšit své výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury DPA to dnes po zasedání kabinetu oznámili šéfka vlády Evika Siliňová a ministr obrany Andris Sprúds. Letos tato pobaltská země sousedící s Ruskem plánuje dát na obranné výdaje 3,45 procenta HDP.
„Je třeba navýšit prostředky na obranu Lotyšska a urychleně zavést další vojenské kapacity,“ řekl Sprúds. Siliňová zdůraznila, že je nutné přezkoumat rozpočty všech ministerstev, aby se našly potřebné peníze.
Francie ve středu uspořádá druhé jednání o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě. Dnes to podle agentury AFP oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Potvrdil tak dřívější zprávu agentury Reuters. Macron už jednu schůzku uspořádal v pondělí, tu ale omezil na několik evropských představitelů. Nyní sdělil, že pozval i několik dalších evropských a mimoevropských států.
Některé země, jako například Francie, Británie nebo Švédsko, počítají i s účastní na případné mírové vojenské misi. Tu nevyloučilo ani Německo, ačkoli kancléř Olaf Scholz na toto téma nechtěl s novináři hovořit, neboť to v tuto chvíli považuje za nevhodné. Dalším tématem je zvýšení výdajů na obranu, což od členů NATO a od Evropy požaduje americký prezident Donald Trump.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
