Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc, online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od rána.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj večer poprvé jednoznačně potvrdil, že ukrajinské jednotky bojují v Kurské a Belgorodské oblasti na západě Ruska, aby chránily obce v ukrajinském pohraničí. O situaci na frontě a o bojích ukrajinských sil v pohraničí a na území nepřítele v Kurské a Belgorodské oblasti informoval hlavní velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
„Pokračujeme v aktivních operacích v pohraničních okresech na území nepřítele, a je to naprosto spravedlivé - válka se musí vracet tam, odkud přišla. Hlavní cíl je stejný jako dříve - maximálně ochránit naše území, naše obce v Sumské a Charkovské oblasti před ruskými okupanty,“ řekl Zelenskyj ve večerním projevu na sociálních sítích, ze kterého citovala ukrajinská i zahraniční média.
„Je důležité, že díky statečnosti a odolnosti našich vojáků bojujících v Kurské oblasti a díky celé operaci se podařilo zmenšit tlak na jiných úsecích fronty, zejména v Doněcké oblasti,“ zdůraznil Zelenskyj a za absolutní prioritu označil i nadále ničení ruské techniky a veškeré logistiky ruských okupačních sil.
Norsko v letošním roce poskytne čtyři miliardy norských korun (8,4 miliardy Kč) Českem vedené iniciativě, která pro Ukrajinu zajišťuje dodávky dělostřelecké munice. V dnes zveřejněném prohlášení o tom informovala norská vláda. Oznámila zároveň, že vyčlení jednu miliardu norských korun (2,1 miliardy Kč) pro Evropský mírový nástroj (EPF), který Evropská unie používá k financování zbrojních dodávek Ukrajině bránící se ruské invazi.
„Ukrajina potřebuje plynulé zásobování dělostřeleckými granáty, aby mohla pokračovat v boji za svobodu proti ruským invazním silám,“ řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Podle něj je důležité, aby Norsko přispělo k doplňování zásob dělostřelecké munice. „Ukrajina nám jasně sdělila, že tento typ podpory je naléhavě potřebný,“ uvedl.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
