Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Do španělských přístavů bylo letos za dva měsíce dovezeno z Maroka více nafty než za čtyři roky, napsal dnes deník El País s odvoláním na oficiální údaje. Podle španělského deníku tak existuje podezření, že se touto cestou dostala do Evropy ruská nafta, navzdory tomu, že na její dovoz do Evropské unie platí sankce kvůli invazi ruské armády na Ukrajinu. Maroko sankce na dovoz ruské nafty nezavedlo.
Od března do dubna letošního roku dorazilo do španělských přístavů z Maroka 123 000 tun nafty, vyplývá z údajů sdružení pro strategické rezervy ropných produktů (CORES), na které dohlíží španělské ministerstvo pro ekologickou transformaci. Přitom za předchozí čtyři roky se do španělských přístavů z Maroka dovezlo jen 90 000 tun nafty.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) píše, že od začátku celoplošné ruské invaze na Ukrajinu eviduje důvěryhodná obvinění, že Rusko využívá ukrajinské děti na území kontrolovaném Kyjevem mimo jiné k sabotážím. Některé děti při nich zahynuly, jiné byly zadrženy a čelí závažným obviněním, uvádí Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Obsah a kontext zpráv, které děti od zadavatelů dostaly, podle něj naznačují, že odpovědné osoby jsou spojeny s Ruskou federací.
„Většina případů se odehrála podobným způsobem: jednotlivci kontaktovali chlapce a dívky prostřednictvím sociálních médií a nařídili jim, aby zapálili předměty, jako jsou vozy patřící vojákům nebo železniční zařízení. Slíbili, že jim zaplatí poté, co obdrží video potvrzující žhářství,“ uvádí OHCHR.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
